→Externí odkazy: -spam |
m U radioaktivních prvků se uvádí nukleonové číslo nejstabilnějšího izotopu, kterým zde není technecium 98, ale technecium 97 |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
|[[Atomové číslo]]||43 |
|[[Atomové číslo]]||43 |
||
|- |
|- |
||
|[[Relativní atomová hmotnost]]|| |
|[[Relativní atomová hmotnost]]||97(0) amu |
||
|- |
|- |
||
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d<sup>5</sup> 5s<sup>2</sup> |
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d<sup>5</sup> 5s<sup>2</sup> |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc,43.jpg|center|200px|Kovové technecium]] |
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc,43.jpg|center|200px|Kovové technecium]] |
||
|} |
|} |
||
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]]. |
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem [[ periodická soustava prvků|periodické soustavy]], který nemá žádný stabilní [[izotop]]. |
||
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == |
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == |
||
Verze z 19. 10. 2010, 16:28
| Technecium | |
| |
| Atomové číslo | 43 |
| Relativní atomová hmotnost | 97(0) amu |
| Elektronová konfigurace | [Kr] 4d5 5s2 |
| Elektronegativita (Pauling) | 1,9 |
| Teplota tání | 2157 °C (2430 K) |
| Teplota varu | 4265 °C (4538 K) |
| Hustota | 11 g.cm-3 |
| Registrační číslo CAS | 7440-26-8 |
Technecium, chemická značka Tc, lat. Technetium je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní izotop.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 D. I. Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria.
Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc+1 po Tc+7, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc+7.
Výskyt a využití
V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu uranu 235U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním spektru hvězd typu rudých obrů a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
V současné době je známo celkem 35 radioizotopů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou 97Tc, 98Tc a 99Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s poločasem rozpadu 4,2×106 a 2,1×105 roku, využívané v biologii a medicíně pro sledování metabolizmu vybraných sloučenin a sledování kostní tkáně. Uměle lze tyto izotopy poměrně jednoduše připravit z izotopů molybdenu 97Mo a 98Mo jejich bombardováním neutrony v jaderném reaktoru.
Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu technecium na Wikimedia Commons
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
