Wikipedie:Externí odkazy: Porovnání verzí

pravidla:

     závazná

     doporučení

     v hlasování

     navrhovaná

     neschválená

Doporučení

Text této stránky je doporučení české Wikipedie. Vysvětluje standardy, s nimiž většina wikipedistů v principu souhlasí a které je vhodné dodržovat. Přesto není závazným pravidlem. Nebojte se stránku editovat, je-li potřeba, ale větší změny raději předem navrhněte v diskusi a oznamte je též Pod lípou.

---

Do článku lze vložit odkaz na nějakou webovou stránku (případně i internetový zdroj podle jiného protokolu) mimo Wikipedii. Takový odkaz označujeme jako externí odkaz.

Wikipedie není internetový rozcestník. Přidání rozumného množství relevantních externích odkazů je však užitečnou službou pro čtenáře. Žádný článek by ale neměl být pouhou sbírkou externích odkazů. Na Wikipedii dáváme přednost odkazům interním a to dokonce i tehdy, pokud odkazovaný článek ještě neexistuje.

• Toto doporučení se netýká řádkových citací, dokládajících tvrzení v článku.
• Externí odkazy se obvykle nepoužívají v hlavním textu článku, ale vkládají se do sekce „Externí odkazy“ na konci článku, dle doporučení Vzhled a styl. Mezi výjimky patří infoboxové šablony, kde lze na vhodném místě některé externí odkazy umístit, a seznamy subjektů s jejich oficiálními stránkami.
• Množství odkazů v sekci „Externí odkazy“ by mělo být uměřené a přiměřené kvalitě příslušných externích odkazů a potřebě některé věci v článku doprovodit odkazy. I když je v článku externích odkazů málo, není to důvod k snížení laťky a jejich doplňování jen z tohoto důvodu.
• V sekci „Externí odkazy“ je vhodné se vyhnout opakovanému odkazování na více míst jednoho webu. Je lepší najít jednu stránku, z níž se lze na tato místa dostat.
• Toto doporučení se netýká odkazů na jinojazyčné Wikipedie (interwiki) ani odkazů na tématicky shodný obsah v jiných projektech Wikimedia Foundation (realizovaných šablonami).

Předtím, než se rozhodnete umístit do článku externí odkaz, byste si měli odpovědět na několik otázek:

1. Je odkaz opravdu přístupný?
2. Je odkaz vhodný (užitečný, kvalitní, reprezentativní apod.)?
3. Je odkaz napsaný správně?

Obecně by měl být externí odkaz přístupný co nejširšímu publiku. Snažte se vyhnout odkazům na stránky placené, vyžadující registraci nebo použití zvláštních aplikací (Flash, Java apod.); také plné reklam a automaticky vyskakujících oken. Ne každý čtenář Wikipedie ovládá cizí jazyky; dávejte přednost odkazům na české stránky a u zahraničních uvádějte jejich jazyk ideálně pomocí šablony cíle odkazu. Pokud však jediné nebo nejlepší existující stránky mají taková omezení, je třeba na to upozornit. Pro uživatele s pomalým připojením k internetu je užitečné připojit upozornění na veliké soubory. Např. „(vyžaduje Javu)“, „(1MB PDF soubor)“, „(vyžaduje registraci)“, „(anglicky)“ (respektive šablonou před odkazem {{en}}) apod.

Na jaké stránky rozhodně odkazovat

1. Z hesla každé organizace, osobnosti, obce nebo jakékoliv jiné entity, která má oficiální stránku, vždy odkažte na tuto stránku.
2. Pokud kniha nebo jakýkoliv jiný text (eventuálně jiné umělecké dílo), o němž článek pojednává, je dostupný na internetu, měl by být součástí článku i odkaz na toto místo.
3. U článků o tématech, na něž existují různé úhly pohledu, by měly být v odkazech zastoupeny stránky zastánců všech těchto úhlů, a to ve vyvážené míře. Každý odkaz by měl být jasně označen, který názor podporuje.
4. Přidávejte odkazy především na stránky s kvalitním obsahem, přinášející další neutrální a přesné informace, jež nemohou být uvedeny v článku, například kvůli autorským právům, rozsahu (detailní statistiky, interview, online učebnice) nebo z jiných důvodů.
5. U zeměpisných hesel odkažte přehledy map vložením vhodné varianty šablony souřadnic ({{Geo dms}}, {{Geo dm}}, {{Geo cz}}), kterou umístěte na začátek sekce externích odkazů.

Na jaké další stránky je možné odkazovat

1. V článcích o uměleckých dílech (např. filmech, hudebních albech nebo knihách) několik málo odkazů na profesionální recenze.
2. Internetové rozcestníky: Pokud v některém rozcestníku existuje kategorie pro stránky spojené s předmětem článku a je to užitečné, lze přidat odkaz na ni; pokud je to možné, přednost mají otevřené rozcestníky (Open Directory Project).
3. V článcích o tématech s rozsáhlou základnou fanoušků je vhodné uvést jen odkaz na nejvýznamnější fanouškovský web.
4. Pokud je prokázáno, že subjekt článku (osoba, kapela, politická strana aj.) kontroluje stránku na sociální síti, pak na ni lze odkázat.

Na co obvykle neodkazovat

Pokud nejde o oficiální stránky o subjektu článku, jsou nevhodné:

1. Odkazy na stránky, které neobsahují nic nad rámec toho, co by se mělo zařadit přímo do článku na Wikipedii, pokud by měl rozsah a úplnost nejlepšího článku.
2. Odkazy na weby pokoušející se nainstalovat malware do počítače návštěvníka.
3. Odkazy na stránky, které slouží jako reklama na cokoliv. Přidávat odkazy na své vlastní stránky je velmi nevhodné. Přidávat masově odkazy na jediný web je rovněž krajně nevhodné. Jakoukoli takovou operaci je třeba napřed prodiskutovat Pod lípou. Opakované odkazování na nevhodný web navzdory vůli komunity je pokládáno za vandalismus a může vést i k zablokování vkládajícího wikipedisty a/nebo zanesení webu na blacklist (zákazu jeho odkazování z celé Wikipedie).
4. Odkazy na stránky sloužící k prodeji něčeho.
5. Odkazy na weby, které před zobrazením relevantního obsahu vyžadují registraci nebo zaplacení poplatku.
6. Odkazy na weby nedostupné pro většinu čtenářů, například proto, že fungují jen pod určitým prohlížečem nebo jsou omezeny jen pro návštěvníky z určitého státu.
7. Přímé odkazy na relevantní obsah vyžadující externí aplikaci (Flash nebo Java), pokud článek nepojednává o tomto typu médií. U odkazu by měla být poznámka, jaký typ aplikace je vyžadován.
8. Odkazy na jakékoliv stránky s výsledky vyhledávání.
9. Odkazy na sociální sítě, chaty, diskusní fóra, diskusní skupiny na USENETu či archivy elektronické pošty.
10. Odkazy na blogy, osobní stránky, většinu fanouškovských stránek, pokud jejich autorem není známý a věrohodný expert v daném oboru.
11. Odkazy na otevřené wiki vyjma těch, které jsou dlouhodobě stabilní a s velkým počtem editorů.
12. Seznamy odkazů na výrobce, dodavatele či zákazníky.
13. Odkazy na weby, na jejichž odkazování má Wikipedie již standardní nástroje. Jde například o zdroje k získání dalších informací na základě ISBN (typicky knihovny) nebo zeměpisných souřadnic (typicky geografické servery).
14. Odkazy na stránky s nespolehlivým fungováním, s dočasným obsahem nebo jiným obsahem, u něhož nelze věřit, že bude dostupný po delší časové období.
15. Přesměrující odkazy sloužící k affiliate marketingu, oznamujícímu poskytovateli obsahu, komu přičíst zásluhy za to, že přilákal návštěvníka. Pokud je obsah užitečný, odkažte na něj raději přímo.

Na co nikdy neodkazovat

1. Je bez výjimky zakázáno z Wikipedie odkazovat na stránky, které porušují autorská práva. Odkázat na stránky obsahující autorsky chráněný obsah je v pořádku, není-li racionální důvod pochybovat o tom, že daný web má právo sdělovat tento obsah veřejnosti – na základě souhlasu držitele práv, licence nebo výjimky stanovené v zákoně. Zvláštní opatrnost je třeba zachovávat u odkazů na weby typu YouTube, kde lze problematický materiál nezřídka najít.

Nadpis Externí odkazy

Nejběžnější způsob je připojit seznam externích odkazů na konec článku. Uveďte seznam odkazů na stránky, kterých jste buď čerpali, nebo které doporučujete čtenáři. Obvykle se použije sekce nejvyšší (2.) úrovně s názvem Externí odkazy, za kterým následuje v odrážkách seznam odkazů. Nadpis Externí odkazy je takto pojmenován i v případě, že obsahuje pouze jeden externí odkaz (další externí odkaz může být přidán kdykoliv, měnění nadpisů je však nepraktické).

Pokud je počet odkazů velký, může být užitečné rozčlenit je do menších skupin. To lze provést pomocí sekcí nižší úrovně, které se pak objeví v obsahu článku.

Každý externí odkaz má být pokud možno popsán názvem odkazované stránky (například článku nebo webu), údajem o autorovi či jiném původci obsahu stránky, u jednorázově vzniklých materiálů datem vzniku, případně též poslední aktualizace stránky (je-li uvedeno), názvem internetového projektu (webu, média), v jehož rámci je stránka zveřejněna, případně i jeho provozovatele či vydavatele. Pokud to není zřejmé z těchto základních údajů, je vhodné podle potřeby doplnit ještě shrnující popis, co je obsahem stránky, popřípadě která část odkazované stránky má vztah k článku na Wikipedii a proč je odkaz na stránku uveden. Popis by se měl řídit týmiž pravidly neutrality a encyklopedického popisu jako vlastní text hesla. U webových adres, které jsou lidsky srozumitelné a zapamatovatelné, zvláště jde-li o oficiální stránky podle bodu 1 výše, je vhodné zobrazit přímo URL adresu, a komentář zvlášť (viz první externí odkaz v následujícím příkladu).

==Externí odkazy==
* http://www.nupedia.com – internetová encyklopedie [[Nupedia]] (anglicky)
* [http://web.archive.org/web/*/www.nupedia.com/ Dřívější verze Nupedie] – na Internet archive (anglicky)

Reference

Druhý způsob použití externích odkazů je ve větách nebo odstavcích, které vyžadují zvláštní referenci, popřípadě pokud je třeba odkázat na zdroje, které byly použity při tvorbě článku. Takové odkazy se umísťují do tagu <ref>, popřípadě do sekce Reference a pro účely tohoto doporučení nejsou považovány za externí odkazy, platí pro ně jiná pravidla.

Co dělat s mrtvými odkazy

Odkazované stránky mohou zaniknout nebo se časem jejich obsah změní natolik, že už nemá k tématu článku co říci. Kontrola těchto odkazů je koordinována na stránce Wikipedie:Nefunkční externí odkazy. Takové odkazy je třeba (po ověření, že stránky opravdu zanikly a nejde jen o krátkodobý výpadek) buď vymazat, nebo nahradit odkazem na archivovanou verzi v Internet Archive Wayback Machine, pokud existuje. Pokud jde o odkaz na relevantní materiál, který je jednoznačně identifikovatelný a existuje i v neinternetové podobě, zvažte místo jeho odstranění raději doplnění informací a přesun do sekce „Literatura“ nebo využití jako reference, která dokládá nějaké tvrzení v článku.

Externí odkazy mohou sabotovat vandalové (např. odstraňovat odkazy na produkty, které konkurují jejich oblíbenému), často nenápadně. Je proto vhodné vždy v historii ověřit, zda odkaz nebyl upraven a ve starší verzi neexistuje funkční. Poznámka: Tato pasáž se týká praxe na anglické Wikipedii, na české dosud nebyla pozorována.

Spam

Opakované vkládání nežádoucích externích odkazů, zejména jde-li o jednání ve zjevném střetu zájmů, může vést až k zablokování dotyčného uživatele.

Tomuto chování lze zabránit i umístěním regulárního výrazu odpovídajícímu URL adrese danému webu na černou listinu specifickou pro českou Wikipedii nebo i globální černou listinu platnou pro všechny projekty, které dané URL nemají na bílé listině. Mediawiki pak automaticky brání všem editacím obsahujícím takové odkazy. Právo editovat tyto listiny mají jen správci, požadavky na zařazení proto umísťujte do diskusí. Před rozhodováním je užitečné zkontrolovat články, v nichž je URL adresa použita, pomocí nástroje Speciální:LinkSearch.

• Nápověda:Jak editovat stránku#Odkazy a obrázky
• Wikipedie:Vzhled a styl
• Wikipedie:Autorské právo#Odkazování na chráněná díla