Ostrava: Porovnání verzí

Šablona:Infobox statutární město Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m., která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota je 10,2 °C (leden: −1,2 °C, červenec: 23,5 °C) s ročním průměrem srážek kolem 580 mm. Město o rozloze 214 km² tvoří celkem 23 městských obvodů, ve kterých žije 312 tisíc obyvatel.^[1] Ostrava, sídlo krajského úřadu Moravskoslezského kraje i okresu Ostrava-město, je tak třetím největším městem Česka. Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská aglomerace či konurbativní rozšířená správa regionu Ostravska, tvořená okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek má 820 000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci je tato druhou největší v republice.^[2] Hustota zalidnění je 1457 obyvatel na km². Ze severu na jih (Antošovice–Nová Bělá) měří Ostrava 20,5 km, z východu na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních komunikací činí 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve městě sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy leží čtyři městské památkové zóny.^[3]

Znak a logo

Městský znak je blasonován: V modrém štítě na zeleném trávníku stříbrný kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou, provázený vlevo nahoře zlatou růží se zelenými kališními lístky a červeným semeníkem. Kůň ve znaku nemá uzdu. O původu znaku nejsou žádné zaručené informace. Jistě se ví jen to, že jeho nejstarší vyobrazení je na pečeti z roku 1426, barevný znak je doložen až v roce 1728. Kůň bývá vykládán jako symbol tranzitní polohy města nebo jako figura z erbu prvního fojta v Moravské Ostravě, zlatá růže zřejmě pochází z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurza (k této verzi se současná historická literatura přiklání nejvíce). Dle jiné teorie udělil biskup Ostravským koně do znaku za pomoc Hukvaldským; jejich pomoc byla tak rychlá, že nepřátelé nestihli svým koním dát ani uzdu. Lze se také setkat s pověstí, podle které Ostravští vypustili během obléhání města koně bez uzdy branou, čím zmátli obléhající natolik, že se tito dali na útěk.^[4]

Na zasedání zastupitelstva 24. září 2008 bylo schváleno a poprvé veřejně představeno nové logo města Ostravy, jehož autorem je Studio Najbrt. Logo se skládá ze světlemodrých písmen OSTRAVA doprovázených třemi vykřičníky v tmavomodré barvě.^[5]

Historie

Původně malá osada vznikla nad řekou Ostrá (dnes Ostravice), která jí dala jméno a dodnes ji dělí na dvě základní části, Moravskou Ostravu a Slezskou Ostravu. Poloha na zemské hranici v místě, kudy procházela jantarová stezka,^[6][7] vedla ve středověku k rozvoji města; po třicetileté válce však význam Ostravy upadl. V roce 1763 bylo ve slezské části Ostravy objeveno bohaté ložisko kvalitního černého uhlí, což předznamenalo výraznou proměnu města. V roce 1828 založil majitel panství, olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, hutě nazvané po něm Rudolfovy. Později tyto hutě přešly do majetku rodiny Rothschildů a získaly název Vítkovice. Staly se jádrem rozsáhlého průmyslového rozmachu města, jehož odrazem byla i (ve druhé pol. 20. století) přezdívka města: ocelové srdce republiky.

Po rozsáhlém útlumu hutního a chemického průmyslu v kombinaci se zavíráním vytěžených dolů (na území města se od 30. června 1994 netěží) a rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava výrazně pročistila. Více na důrazu nabírá strojírenská aktivita a další obory. Zároveň se stává výchozím bodem pro turistické regiony Jeseníky a Beskydy. Vedle stovky hektarů rekultivovaných ploch má město celou řadu původních přírodních lokalit, z nichž je celá řada udržovaných jako chráněná území. Jedná se např. o oblasti Polanský les a Polanská niva, které jsou součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. K přírodním raritám na území města patří také bludné balvany ze švédské žuly (původem ze Skandinávie). Dalším unikátem je halda Ema.

Významné historické události v datech

• 1229: zmíněna ves (Slezská) Ostrawa v listině papeže Řehoře IX.
• 1267 (29. listopadu): zmíněna osada (Moravská) Ostrava v závěti olomouckého biskupa Bruna (1205?–1281)
• před 1279: povýšení Moravské Ostravy na město, první písemné doklady o kostele svatého Václava
• 1297: poprvé se písemně připomíná slezskoostravský knížecí hrad
• 1763: objev uhlí (údolí Burňa)
• 1828: založení železáren (Rudolfova huť, pozdější Vítkovické železárny)
• 1889: dokončena stavba kostela Božského Spasitele
• 1919: založeno Národní divadlo moravskoslezské
• 1922: založen SK Slezská Ostrava
• 1924 (29. ledna): vzniká Velká Ostrava
• 1930: postavena Nová radnice
• 1941 (1. července): pokračování integračního procesu města – připojení 8 slezských a 4 moravských obcí k Moravské Ostravě
• 1946 (28. června): Moravská Ostrava se výnosem ministerstva vnitra číslo 1522/1946 Ú. l. I přejmenovává na Ostravu, později potvrzeno vyhláškou číslo 123/1947 Sb.
• 1953: založena Vyšší hudebně pedagogická škola v Ostravě, od roku 1959 konzervatoř, roku 1996 propůjčen název Janáčkova konzervatoř
• 1954: vznik Janáčkovy filharmonie Ostrava z rozhlasového orchestru
• 1955: ostravské studio Československé televize vstupuje do vysílání jako druhé televizní studio na území Československa (i dnešního Česka)
• 1959: vznik Pedagogického institutu, ze kterého se v roce 1964 stává samostatná Pedagogická fakulta, od roku 1991 Ostravská univerzita; otevřeno letiště Ostrava-Mošnov
• 1996: vznik ostravsko-opavské diecéze bulou Ad Christifidelium spirituali
• 1997: stopadesátiletá povodeň na Odře, Opavě a Ostravici, zaplavena většina níže položených částí Ostravy
• 2000: vznik Ostravského (od roku 2001 Moravskoslezského) kraje se sídlem v Ostravě
• 2007: okres Ostrava-město rozšířen o některé okolní obce

Členění města

V současnosti tvoří Ostravu dle jejího statutu 23 městských obvodů. Dne 14. září 1990 Národní výbor města Ostravy rozhodl, že Ostrava bude dělena na 22 obvodů (s účinností od 24. listopadu 1990). 1. ledna 1994 se od Poruby oddělil nejmladší městský obvod – Plesná. Některé obvody zahrnují více katastrálních území. Dle statutu města jsou některé městské obvody dále rozděleny do částí.

Vlajka	Městský obvod	Části	Katastrální území
	Hošťálkovice		Hošťálkovice
	Hrabová		Hrabová
	Krásné Pole		Krásné Pole
	Lhotka		Lhotka u Ostravy
	Mariánské Hory a Hulváky	Hulváky, Mariánské Hory	Mariánské Hory, Zábřeh-Hulváky
	Martinov		Martinov ve Slezsku
	Michálkovice		Michálkovice
	Moravská Ostrava a Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz	Moravská Ostrava, Přívoz
	Nová Bělá		Nová Bělá
	Nová Ves		Nová Ves u Ostravy
	Ostrava-Jih	Bělský Les, Dubina, Hrabůvka, Výškovice, Zábřeh	Dubina u Ostravy, Hrabůvka, Výškovice u Ostravy, Zábřeh nad Odrou
	Petřkovice		Petřkovice u Ostravy
	Plesná		Nová Plesná, Stará Plesná
	Polanka nad Odrou		Polanka nad Odrou
	Poruba		Poruba, Poruba-sever
	Proskovice		Proskovice
	Pustkovec		Pustkovec
	Radvanice a Bartovice	Bartovice, Radvanice	Bartovice, Radvanice
	Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava	Antošovice, Heřmanice, Hrušov, Koblov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Muglinov, Slezská Ostrava
	Stará Bělá		Stará Bělá
	Svinov		Svinov
	Třebovice		Třebovice ve Slezsku
	Vítkovice		Vítkovice, Zábřeh-VŽ

Představitelé Ostravy

Až do roku 1945 stál v čele města starosta. Po druhé světové válce tato funkce připadla předsedovi příslušného národního výboru. Od roku 1969 byl předseda Národního výboru města Ostravy nazýván také primátorem. Pouze tento titul se pak používá od roku 1990 až do současnosti.

Ze starostů Moravské Ostravy je nutno zmínit Hermanna Zwierzinu, jejího prvního starostu, a Johanna Ulricha, který byl posledním starostou v éře Rakouska-Uherska. Jedním z nejvýznamnějších starostů (a zároveň prvním československým starostou) byl Jan Prokeš, který podpořil velkorysou výstavbu města a provedl rozsáhlou modernizaci infrastruktury. Jeho zásluhy připomíná Prokešovo náměstí před Novou radnicí. Speciální zásluhu má protektorátní starosta Emil Beier, který prosadil to, oč se snažil Jan Prokeš několik let před ním – spojit Moravskou a Slezskou Ostravu v jeden celek.

Z poválečných starostů zasluhuje pozornost Zdeněk Kupka, který se 1. července 1969 stal první primátorem města Ostravy, či Evžen Tošenovský, který byl primátorem zvolen na tři funkční období po sobě a posléze se stal prvním hejtmanem Moravskoslezského kraje.

Doprava

V Ostravě začaly tramvaje jezdit v roce 1894, kdy byl zahájen provoz parní tramvaje. Postupně rozšiřující se síť byla v roce 1901 elektrifikována. Nové tratě byly budovány především na jih a východ od centra města, aby se nepřekrývaly se sítí úzkorozchodných drah mezi Ostravou, Karvinou a Bohumínem. V roce 1934 byla elektrifikována dráha ve Vítkovicích, kterou provozovalo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. Na přelomu 40. a 50. let byly všechny společnosti provozující elektrické dráhy na Ostravsku spojeny do Dopravního podniku města Ostravy. Za socialismu byly stavěny tratě do sídlišť (Poruba) a k továrnám (Nová huť). Po převratu v roce 1989 byla stavba tratí zastavena. Na konci 90. let byl ještě otevřen úsek podél Místecké ulice. V současné době patří ostravská tramvajová doprava k nejmodernějším v České republice.

Provoz trolejbusů začal, podobně jako v mnoha jiných českých městech po druhé světové válce, konkrétně v roce 1952, kdy byla zprovozněna okružní trať kolem centra města. V 50. a 60. letech postupně trolejbusová doprava vytlačuje úzkorozchodné dráhy z města. Na konci 70. let byla postavena trať na sídliště Fifejdy. Prodlužování sítě skončilo až v polovině 90. let, kdy se trolejbusy poprvé objevily v Koblově.

Plánuje se také propojení Ostravy s oderskou vodní cestou jako součást výstavby průplavu Dunaj-Odra-Labe.^[8]

Poblíž Ostravy se ve vzdálenosti asi 20 km od centra města nachází Letiště Leoše Janáčka Ostrava (IATA kód: OSR, ICAO značka: LKMT).

Životní prostředí

Vzhledem k vysoké koncentraci těžkého průmyslu má město dlouhodobě značně znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky.^[9] Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku.^[10]

Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo, které se nacházejí poblíž části Fifejdy. Ty sice měly být zlikvidovány do konce roku 2010, vláda však i přes nesouhlas města a kraje schválila prodloužení akce o jeden rok. V té době by laguny měly být odtěženy a na jejich místě by měla začít rekultivace, která potrvá zřejmě až do roku 2018. Cena za likvidaci a rekultivaci přesáhne tři miliardy korun.^[11][12]

Vliv znečištění na zdraví

Program Ostrava, který sledoval dětskou populaci Ostravě-Bartovicích do věku 6 let nalezla zvýšené množství případů astmatu, alergií a akutních respiračních onemocnění. Podle studie má znečištění nezanedbatelný vliv na imunitu, významná oxidační poškození, vznik aterosklerózy, nádorových onemocnění, cukrovky a Alzheimerovy choroby. Podle studie je hlavním zdrojem znečištění ocelárna ArcelorMittal Ostrava, která způsobuje nadlimitní koncentraci benzo[a]pyrenu v ovzduší.^[13] Špatnou situaci ovzduší Ostravska měla přímo na svém výjezdním zasedání v Ostravě řešit vláda Jana Fischera,^[14] avšak kvůli podpisu smlouvy o jaderném odzbrojení mezi Ruskem a USA bylo toto zasedání přesunuto na jiný termín.^[15] Krajský úřad připravil plány pro zlepšení situace, které chce vládě předat na jejím zasedání v novém termínu.^[16]

Kultura a umění

V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér.

Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava.

V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců.

V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015. Tento titul však získala Plzeň.^[17]

Muzea

• Citerárium – muzeum se sbírkou citer
• Hasičské muzeum města Ostravy
• Hornické muzeum OKD Landek
• Keltičkova kovárna – stálá expozice kovářských a hornických exponátů
• NKP Důl Michal
• Ostravské muzeum

Turistické cíle

• Dolní oblast Vítkovic
• Nová radnice
• Slezskoostravský hrad
• Stodolní ulice
• Vila Hanse Ulricha
• Zoologická zahrada Ostrava

Mládež

V rámci Ostravy funguje Parlament dětí a mládeže města Ostravy, který sdružuje zástupce ostravských škol z řad mládeže, umožňuje jim výměnu názorů a nabádá ostravskou mládež k aktivnímu využití volného času (formou vlastních akcí i akcí svých partnerů). Partnerem parlamentu je např. Magistrát města Ostravy, Krajský úřad Moravskoslezského kraje či Amnesty International. Počet členů se pohybuje okolo stovky, parlament vede devítičlenná rada. Své zástupce parlament vysílá na krajská setkání a má i dva poslance Národního parlamentu dětí a mládeže České republiky. Oba zástupci jsou také členy Předsednictva NPDM. Založen byl 27. dubna 2007 na Nové radnici pod záštitou ostravského primátora Petra Kajnara.

Školství

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Střední školství

• 1st International School of Ostrava
• Biskupské gymnázium v Ostravě
• Gymnázium Hladnov
• Gymnázium Olgy Havlové
• Gymnázium Ostrava-Hrabůvka
• Gymnázium Ostrava-Zábřeh
• Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě
• Jazykové gymnázium Pavla Tigrida
• Matiční gymnázium Ostrava
• Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální Ostrava-Mariánské Hory
• Obchodní akademie Ostrava-Poruba
• Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových
• Střední odborná škola dopravní a Střední odborné učiliště Ostrava-Vítkovice
• Střední odborná škola waldorfská Ostrava
• Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Ostrava
• Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium
• Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice
• Střední průmyslová škola stavební Ostrava
• Střední škola elektrotechnická Ostrava
• Střední škola Ostrava-Kunčice
• Střední škola prof. Zdeňka Matějčka
• Střední škola služeb a podnikání Ostrava-Poruba
• Střední škola společného stravování Ostrava-Hrabůvka
• Střední škola stavební a dřevozpracující Ostrava
• Střední škola teleinformatiky Ostrava
• Střední umělecká škola Ostrava
• Střední zahradnická škola Ostrava
• Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ostrava
• Wichterlovo gymnázium

Vysoké školy

• Ostravská univerzita v Ostravě
• Panevropská vysoká škola
• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Vysoká škola podnikání

Sportovní dějiny Ostravy

Ostrava ve své historii hostila celou řadu sportovních událostí. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

• 1986: MS v odbíjené žen
• 1987: MS ve vzpírání
• 1990: MS v házené mužů
• 1992: ME v kulturistice
• 1993: MS juniorů v ledním hokeji
• 2001: ME ve volejbale mužů
• 2003:
  • ME ve futsale
  • MS juniorů v krasobruslení
• 2004:
  • ME ve futsale
  • MS juniorů v latinsko-amerických tancích
  • MS v ledním hokeji
• 2005:
  • ME ve futsale
  • MS v latinsko-amerických tancích
• 2006:
  • ME v soutěži teamgym
  • MS v kulturistice mužů
• 2007:
  • první kolo světové skupiny Davis Cupu
  • MS mládeže do 17 let v atletice
• 2008: MS ve florbale mužů - základní skupiny
• 2009: MS ve freestyle motokrosu
• 2010: MS v basketbalu žen
• 2011: ME v atletice do 22 let
• 2015: MS v ledním hokeji

Kromě toho se v Ostravě každoročně pořádá atletický mítink Zlatá tretra Ostrava, a to od roku 1961.

Vedle toho hrají v Ostravě první fotbalovou ligu tým FC Baník Ostrava a lední hokej mužstvo HC Vítkovice Steel.

Partnerská města

• Volgograd, Rusko (1949)
• Coventry, Spojené království (1957, obnoveno 1990)
• Katowice, Polsko (1960, obnoveno 1996)
• Drážďany, Německo (1971, obnoveno 1995)
• Split, Chorvatsko (1976)
• Pireus, Řecko (1997)
• Košice, Slovensko (2001)
• Miskolc, Maďarsko (2001)
• Pittsburgh, Spojené státy americké (2001)
• Uralsk, Kazachstán (2008)
• Doněck, Ukrajina (2009)

Slavní rodáci

• Vlastimil Brodský – herec
• Slávka Budínová – herečka
• Bořivoj Čelovský – historik
• Oldřich Daněk – dramatik
• Karel Fiala – herec
• Ota Filip – spisovatel
• Tomáš Galásek – fotbalista
• Ilja Hurník – hudební skladatel
• Martin Chodúr – zpěvák, vítěz 1. Česko-Slovenské Superstar
• Věra Chytilová – režisérka
• Marek Jankulovski – fotbalista
• Valentin Bernard Jestřábský – římskokatolický kněz, kazatel a barokní spisovatel
• Zdeněk Jirotka – spisovatel
• Martina Kociánová – televizní moderátorka
• Richard Krajčo – herec a zpěvák
• Ivan Lendl – tenista
• Artur London – politik a publicista
• Otmar Mácha – hudební dramaturg
• Jaromír Nohavica – písničkář
• Karel Pstružina – filozof
• Karel Reisz – filmový režisér
• Marie Rottrová – zpěvačka
• Jiří Rusnok – politik
• Jaromír Šindel – hokejista
• Hana Zagorová – zpěvačka
• Miroslav Etzler – herec
• Vilém Závada – básník
• Lubomír Zaorálek – místopředseda PSP ČR
• Bořek Slezáček - hudebník, moderátor

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikizprávy}} — Příliš mnoho parametrů. Šablona:Portál Ostrava Šablona:Portál Morava Šablona:Portál Slezsko

Reference

Související články

• Okresní soud v Ostravě

Externí odkazy

• Ostrava na Facebooku
• Ostrava 2015
• Mapový server statutárního města Ostravy
• Ostravaci – fotky Ostravy
• OstravaBlog – zpravodajství z Ostravy

Moravskoslezský kraj
Okresy	Bruntál • Frýdek-Místek • Karviná • Nový Jičín • Opava • Ostrava-město
Správní obvody ORP	Bílovec • Bohumín • Bruntál • Český Těšín • Frenštát pod Radhoštěm • Frýdek-Místek • Frýdlant nad Ostravicí • Havířov • Hlučín • Jablunkov • Karviná • Kopřivnice • Kravaře • Krnov • Nový Jičín • Odry • Opava • Orlová • Ostrava • Rýmařov • Třinec • Vítkov
Největší města	Ostrava • Havířov • Opava • Frýdek-Místek • Karviná • Třinec • Orlová • Český Těšín • Nový Jičín • Krnov • Kopřivnice • Bohumín • Bruntál • Hlučín • Frenštát pod Radhoštěm

Šablona:Česko

Šablona:Okresní město Šablona:Geo dms