| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Pozornost vzbudil Mallet v roce [[1876]], kdy byly nasazeny do provozu na dráze [[Bayonne]] - [[Biarritz]] dvě dvouválcové tendrové lokomotivy přestavěné podle jeho návrhu na sdružené.<ref>[http://www.gwrarchive.org/site/sitel2pg/France/locos/locos.html Stránky o historii železnic (anglicky)]</ref> Lokomotivy fungovaly, avšak při vyšších rychlostech vykazovaly neklidný chod - to bylo způsobeno nerovnoměrným rozdělením výkonu mezi oběma válci. Stejné uspořádání měly lokomotivy ČSD ř. 422.0.<ref>Bek J.,Kvarda K.: Atlas lokomotiv I., NADAS, Praha 1970</ref> Malletovi se však nepodařilo přimět železniční společnosti k zavedení sdružených strojů. Také pozdější konstrukce s děleným pojezdem a dvěma páry válců připadaly většině společností příliš komplikované. Pozdější zavedení přehřívačů se ukázalo jako schůdnější cesta ke zvýšení účinnosti. |
Pozornost vzbudil Mallet v roce [[1876]], kdy byly nasazeny do provozu na dráze [[Bayonne]] - [[Biarritz]] dvě dvouválcové tendrové lokomotivy přestavěné podle jeho návrhu na sdružené.<ref>[http://www.gwrarchive.org/site/sitel2pg/France/locos/locos.html Stránky o historii železnic (anglicky)]</ref> Lokomotivy fungovaly, avšak při vyšších rychlostech vykazovaly neklidný chod - to bylo způsobeno nerovnoměrným rozdělením výkonu mezi oběma válci. Stejné uspořádání měly lokomotivy ČSD ř. 422.0.<ref>Bek J.,Kvarda K.: Atlas lokomotiv I., NADAS, Praha 1970</ref> Malletovi se však nepodařilo přimět železniční společnosti k zavedení sdružených strojů. Také pozdější konstrukce s děleným pojezdem a dvěma páry válců připadaly většině společností příliš komplikované. Pozdější zavedení přehřívačů se ukázalo jako schůdnější cesta ke zvýšení účinnosti. |
||
| ⚫ | Anatole Mallet se významně zasloužil o konstrukci lokomotiv nazývaných jeho jménem — [[Lokomotivy Mallet|Malletky]] a to až do roku 1888 kdy se věnoval vývoji originální lokomotivy pro irskou [[monorail|jednokolejnicovou dráhu]] [[Listowel - Ballybunion]].<ref>[http://www.narrowgauge.nl/site/english/listowel.htm Stránky o monorailu v Llistowelu (anglicky)]</ref> |
||
== Vývoj malletek == |
|||
{{Podrobně|Lokomotivy Mallet}} |
|||
Tehdejší lokomotivy s děleným pojezdem ([[Fairlie]], [[Meyer]] trpěly především nedostatečným utěsněním pohyblivých přívodů páry. Mallet tuto nevýhodu částečně zmírnil tím, že vysokotlaký parní stroj s příslušnými dvojkolími zabudoval do rámu lokomotivy a jen nízkotlaké válce do samostatného podvozku. V roce 1884 získal na [[Mallet|toto uspořádání]] patent. V roce 1888 postavil v Belgii u firmy Decauville první lokomotivu tohoto uspořádání na rozchodu 600 mm. Veřejnosti byla představena na výstavě v Paříži v roce 1889.<ref>{{Citace monografie| příjmení=Durrant| jméno=A. E.| titul=The Mallet Locomotive| místo=Newton Abbot| vydavatel=David & Charles| rok=1974| isbn=0-7153-5904-5}}</ref> |
|||
[[Image:USRA 2-8-8-2.jpg|thumb|500px|severoamerická lokomotiva [[USRA 2-8-8-2]] s Malletovým pojezdem]] |
|||
V roce 1911{{Fakt?}} bylo v provozu přes 500 maletek. Časem byl u některých lokomotiv opuštěn princip sdruženého stroje, zůstal zachován pouze dělený pojezd. I tyto lokomotivy bývají obvykle nazývány malletky. Jednalo se o největší parní lokomotivy na světě. |
|||
| ⚫ | |||
==Odkazy == |
==Odkazy == |
||
* [http://www.malletlok.de/ Vše o Malletových lokomotivách (německy)] |
* [http://www.malletlok.de/ Vše o Malletových lokomotivách (německy)] |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 2. 3. 2011, 18:33
Jules T. Anatole Mallet (23. května 1837, Carouge – 10. října 1919, Paříž) byl švýcarský inženýr a svého času úspěšný konstruktér parních lokomotiv. Po něm pojmenovaný typ konstrukce členěného pojezdu byl i základem největších lokomotiv, které byly kdy postaveny.
Mallet vystudoval pařížskou „Ecole Centrale des Arts et Manufactures“. Poté pracoval jako konstruktér přístavních zařízení, mimo jiné i pro Suezský kanál.
V roce 1867 se začal zabývat parním strojem a objevil myšlenku sdruženého parního stroje. Zkusil tento stroj uplatnit na parní lokomotivě a na toto uplatnění obdržel v roce 1874 patent. Vzápětí si nechal patentovat i rozjížděcí zařízení, které umožňuje vpuštění čerstvé páry do nízkotlakého válce a umožňuje tak rozjezd lokomotivy i v případě, že se vysokotlaký píst nachází v krajním bodě.
Pozornost vzbudil Mallet v roce 1876, kdy byly nasazeny do provozu na dráze Bayonne - Biarritz dvě dvouválcové tendrové lokomotivy přestavěné podle jeho návrhu na sdružené.[1] Lokomotivy fungovaly, avšak při vyšších rychlostech vykazovaly neklidný chod - to bylo způsobeno nerovnoměrným rozdělením výkonu mezi oběma válci. Stejné uspořádání měly lokomotivy ČSD ř. 422.0.[2] Malletovi se však nepodařilo přimět železniční společnosti k zavedení sdružených strojů. Také pozdější konstrukce s děleným pojezdem a dvěma páry válců připadaly většině společností příliš komplikované. Pozdější zavedení přehřívačů se ukázalo jako schůdnější cesta ke zvýšení účinnosti.
Anatole Mallet se významně zasloužil o konstrukci lokomotiv nazývaných jeho jménem — Malletky a to až do roku 1888 kdy se věnoval vývoji originální lokomotivy pro irskou jednokolejnicovou dráhu Listowel - Ballybunion.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Stránky o historii železnic (anglicky)
- ↑ Bek J.,Kvarda K.: Atlas lokomotiv I., NADAS, Praha 1970
- ↑ Stránky o monorailu v Llistowelu (anglicky)
Šablona:Pahýl - biografie V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anatole Mallet na německé Wikipedii.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
