{{Zdroj?}}e, úmaz nesouvisejícího, úmaz obecného zdroje a ExtOdk, odkazy, kategorie, odtučnění, úprava ExtOdk, napřímení odkazů |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Popis == |
== Popis == |
||
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. [[ |
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. [[Klobouk]] je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. U mladých šťavnatek je klobouk vyklenutý, v dospělosti dochází k zesvětlení okrajů. [[Lupeny]] jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. [[Třeň]] je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier |
| příjmení = L. Hagara, V. Antonín, J. Baier |
||
| titul = Houby |
| titul = Houby |
||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| strany = 143 |
| strany = 143 |
||
| isbn = 80-7151-259-1 |
| isbn = 80-7151-259-1 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
== Využití == |
== Využití == |
||
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. |
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Má vysokou energetickou hodnot a obsahuje látky nezbytné pro naše tělo. Je z 95% tvořena vodou. Mezi zbylé látky patří [[cukry]], [[aminokyseliny]], [[bílkoviny]] a minerály. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v plodnicích. Pro její nevýraznou chuť se často mísí s jinými houbami, např. s ([[penízovka sametová]] - ''Flammulina velutipes''). Po usušení klesá hodnota bílkovin pouze na 30%. [[Chitin]] obsažený v těle houby napomáhá k správné funkci střeva resp. trávení. |
||
<ref>{{Citace monografie |
<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran |
| příjmení = J. Holec, A. Bielich, M. Beran |
||
Verze z 27. 4. 2015, 19:46
 Šťavnatka tečkovaná | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | Lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | šťavnatkovité (Hygrophoraceae) |
| Rod | Šťavnatka (Hygrophorus) |
| Binomické jméno | |
| Hygrophorus pustulatus (Pers.) Fr. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šťavnatka tečkovaná (Hygrophorus pustulatus) patří mezi jedlé houby. Typický je bílý výtrusný prach. Šťavnatku tečkovanou poznáme podle sbíhavých spodních lupenů na třeň.
Popis
Šťavnatku tečkovanou pokrývají šupiny, které vedou až ke klobouku. Klobouk je jemně šupinatý, šedý až šedohnědý. Šířka klobouku je 30-60 mm. U mladých šťavnatek je klobouk vyklenutý, v dospělosti dochází k zesvětlení okrajů. Lupeny jsou bílé, řídké a sbíhavé na třeň. Třeň je bílá a pokrytá tmavými tečkami. Chuť i vůně je nevýrazná.[1]
Využití
Šťavnatka tečkovaná se řadí mezi jedlé houby. Má vysokou energetickou hodnot a obsahuje látky nezbytné pro naše tělo. Je z 95% tvořena vodou. Mezi zbylé látky patří cukry, aminokyseliny, bílkoviny a minerály. Bílkoviny jsou obsaženy hlavně v plodnicích. Pro její nevýraznou chuť se často mísí s jinými houbami, např. s (penízovka sametová - Flammulina velutipes). Po usušení klesá hodnota bílkovin pouze na 30%. Chitin obsažený v těle houby napomáhá k správné funkci střeva resp. trávení. [2][zdroj?]
Výskyt
Šťavnatka tečkovaná nejraději roste ve skupinách ve vlhčích lokalitách od září do listopadu. Roste většinou ve skupinách v jehličnatých lesích pod smrky, ale můžeme ji objevit i v listnatých lesích pod dubem, bukem a lípou. Lze ji zaměnit za šťavnatku vonnou (Hygrophorus agathosmus). Šťavnatku vonnou poznáme podle chuti, připomínající hořké mandle. Pokud dojde k záměně nemusíme mít obavy, šťavnatka vonná se také řadí mezi jedlé houby.
Galerie
-
Šťavnatka tečkovaná -
Šťavnatka tečkovaná
Reference
- ↑ L. HAGARA, V. ANTONÍN, J. BAIER. Houby. Praha: AVENTINUM, 1999. ISBN 80-7151-259-1. S. 143.
- ↑ J. HOLEC, A. BIELICH, M. BERAN. Přehled hub střední Evropy. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 622.
Externí odkazy
- Šťavnatka tečkovaná v atlasu hub na Houbaření.cz
- Šťavnatka tečkovaná na stránkách Domova Amatérských Mykologů
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
