Metro v Sofii: Porovnání verzí

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Sofijské metro
Základní informace
Délka sítě	40 km
Počet linek	2
Počet stanic	35
Datum otevření	1998
Parametry
Rozchod koleje	1435
Napětí	825
Vozy a zázemí
Depa	1 (Slivnica)
Externí odkazy
OpenStreetMap	mapová data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Sofii (bulharsky Софийско метро), je systém podzemní dráhy v Sofii, hlavním městě Bulharska. Je jediným metrem v Bulharsku. První úsek byl uveden do provozu 28. ledna 1998. Dnes (srpen 2016) je v provozu 40 km dráhy a 35 stanic.

Metro je státním majetkem, což znamená, že jeho výstavba je financována jak z obecního a státního rozpočtu, tak i z dotací Evropské unie.

Základní údaje

Od roku 2016 je v provozu 35 stanic. Délka trati dosahuje 40 km, jízdní doba z jednoho konce na druhý je 23 minut. Nástupiště jsou dlouhá 120 metrů, trať má normální rozchod 1 435 mm. Soupravy sovětské výroby jsou napájeny stejnosměrným elektrickým proudem o napětí 825 V.

Historie

Již od konce 60. let zvažovala bulharská vláda v hlavním městě výstavbu metra, které bylo v roce 1972 ministerstvem povoleno. 1973 vznikla společnost „Метропроект“ (Metroprojekt). Roku 1974 byl schválen plán na výstavbu 3 tras s celkovou délkou 52 km, se 47 stanicemi a průměrnou vzdáleností dvou stanic 1100 m.

Projekt počítal se třemi protínajícími se trasami (podobně jako v Praze), s celkem 47 stanicemi a délkou 52 km. Stavební práce na 1. trase započaly v roce 1978, ale její výstavba se protáhla na 20 let.

Zpoždění stavby bylo zapříčiněno jednak tím, že projekt předběhl potřeby doby (situace v povrchové dopravě se v Sofii začala stávat kritickou teprve počátkem 90. let), jednak množstvím hodnotných archeologických nalezišť, které trasa metra protínala, díky nimž musela být částečně přeložena. Zbytky thráckých a římských staveb lze dnes vidět například ve stanici Serdika.

První úsek 1. trasy (červená) byl slavnostně otevřen 28. ledna 1998 v rozsahu pěti stanic Slivnica až Konstantin Veličkov. V roce 1999 byla zprovozněna stanice Opălčenska a v roce 2000 stanice Serdika, roku 2003 přibyl na druhém konci úsek mezi stanicemi Slivnica a Obelja, v roce 2009 úsek Serdika – Mladost 1, a v roce 2012 stanice Mladost 3 i IEC-Carigradsko shose.

Trasa č. 2 Ilijanci-Lozenec (modrá) o 15 stanicích a délce 18 km protla město od severu k jihu. Práce na úseku Nadežda – Lozenec v délce 11 km s 11 stanicemi,^[1] který obsluhuje i hlavní nádraží, byly zahájeny v prosinci 2008. Tato trasa byla dokončena v roce 2012.

V únoru 2013 začala stavba prodloužení 1. trasy ze stanice Mladost 1 k letišti, dostavěno bylo v květnu 2015.

Budoucnost

Trasa č. 3 (zelená) Kňaževo-Vasil Levski se 16 stanicemi bude procházet od jihozápadu k severovýchodu v délce 16 km. 3. trasa by měla být otevřena v roce 2019.^[2]

Seznam stanic

1. trasa

• Obelja (Обеля)
• Slivnica (Сливница)
• Ljulin (Люлин)
• Zapaden park (Западен парк)
• Vardar (Вардар)
• Konstantin Veličkov (Константин Величков)
• Opălčenska (Опълченска)
• Serdika (Сердика) – přestup na trasu 2
• Kliment Ochridski (Климент Охридски) – plánována jako přestupní na trasu 3,
• Stadion Vasil Levski (Стадион Васил Левски)
• Joliot Kurie (Жолио Кюри)
• G.M.Dimitrov (Г.М.Димитров)
• Musagenica (Мусагеница)
• Mladost 1 (Младост 1)
• Mladost 3 (Младост 3)
• IEC-Carigradsko šose (ИЕЦ-Цариградско шосе)
• Družba (Дружба)
• Iskărsko šose (Искърско шосе)
• Sofijska Sveta gora (Софийска Света гора)
• Letište Sofija (Летище София)

2. trasa

• Obelja (Обеля)
• Lomsko šose
• Beli Dunav
• Nadežda
• Han Kubrat
• Princesa Maria Lujza
• Centralna Gara
• Lavov Most
• Serdika
• NDK
• Evropeyski Săjuz (EU)
• James Bourchier
• Vitoša

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Sofii na Wikimedia Commons
• Stránky o sofijském metru
• neoficiální stránky
• Informace o provozu metra na stránkách Urbanrail.net (anglicky)
• Fotogalerie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.