Inka Zemánková: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Zákaz veřejného vystupování: Nepište, prosím, o minulosti v přítomném čase (WP:ES)
úprava nadpisů, odstraněny zbytečné wikiodkazy, typo
Řádek 25: Řádek 25:
'''Inka Zemánková''', rozená '''Anna Inez Koníčková''' ([[4. srpen|4. srpna]] [[1915]] [[Praha]]<ref>{{Citace periodika|url=https://www.super.cz/599228-osobni-doklady-ceske-zpevacky-s-niz-se-osud-nemazlil-mluvi-jasne-vetsinu-zivota-se-delala-o-10-let-mladsi.html|periodikum= Super.cz|datum= 28. 10. 2018|strany= |titul=Jana Hofmanová: Osobní doklady zpěvačky... (foto opisu křest. listu))}}</ref> – [[23. květen|23. května]] [[2000]] [[Praha]])<ref>{{Čsfd osoba|id=29852}}</ref>, byla významná [[Česko|česká]] [[Swing (hudba)|swingová]] [[Zpěvák|zpěvačka]].
'''Inka Zemánková''', rozená '''Anna Inez Koníčková''' ([[4. srpen|4. srpna]] [[1915]] [[Praha]]<ref>{{Citace periodika|url=https://www.super.cz/599228-osobni-doklady-ceske-zpevacky-s-niz-se-osud-nemazlil-mluvi-jasne-vetsinu-zivota-se-delala-o-10-let-mladsi.html|periodikum= Super.cz|datum= 28. 10. 2018|strany= |titul=Jana Hofmanová: Osobní doklady zpěvačky... (foto opisu křest. listu))}}</ref> – [[23. květen|23. května]] [[2000]] [[Praha]])<ref>{{Čsfd osoba|id=29852}}</ref>, byla významná [[Česko|česká]] [[Swing (hudba)|swingová]] [[Zpěvák|zpěvačka]].


== Dětství ==
== Životopis ==
=== Dětství ===
Narodila se v Praze. Kolem jejího data narození vznikly určité pochyby, především z důvodu, že ona sama používala doklady s datem narození [[1925]]. Dále se objevuje datum [[1922]] a [[1915]], podrobnosti lze nalézt v knize [[Ondřej Suchý|Ondřeje Suchého]] ''Inka Zemánková''.<ref>Ondřej Suchý: Inka Zemánková</ref> Ve dvou letech jí zemřel otec na [[souchotiny]]. Na čas ji vychovávala teta a později se s matkou odstěhovali do [[Pardubice|Pardubic]] a do [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Zde se krátce učila hrát na [[klavír]]. Další stěhování jí přivedlo do [[Bratislava|Bratislavy]]. Svoji [[Kariéra|kariéru]] zde započala v [[balet]]u [[Slovenské národní divadlo|Slovenského národního divadla]] u [[Ela Fuchsová|Ely Fuchsové]]. Po matčině smrti se jí jako [[Sirotek|sirotka]] ujala rodinná přítelkyně, po níž si změnila příjmení na Zemánková a odstěhovala se do Prahy.<ref> [[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;39, {{ISBN|978-80-904717-0-2}}</ref>
Narodila se v Praze. Kolem jejího data narození vznikly určité pochyby, především z důvodu, že ona sama používala doklady s datem narození 1925. Dále se objevuje datum 1922 a 1915, podrobnosti lze nalézt v knize [[Ondřej Suchý|Ondřeje Suchého]] ''Inka Zemánková''.<ref>Ondřej Suchý: Inka Zemánková</ref> Ve dvou letech jí zemřel otec na [[souchotiny]]. Na čas ji vychovávala teta a později se s matkou odstěhovali do [[Pardubice|Pardubic]] a do [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Zde se krátce učila hrát na [[klavír]]. Další stěhování jí přivedlo do [[Bratislava|Bratislavy]]. Svoji kariéru zde započala v [[balet]]u [[Slovenské národní divadlo|Slovenského národního divadla]] u [[Ela Fuchsová|Ely Fuchsové]]. Po matčině smrti se jí jako sirotka ujala rodinná přítelkyně, po níž si změnila příjmení na Zemánková a odstěhovala se do Prahy.<ref> [[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;39, {{ISBN|978-80-904717-0-2}}</ref>


== Hvězdné období ==
=== Hvězdné období ===
⚫
{{Citát|Původně zpívala jen anglicky – americké šlágry. Já ji navrhoval, že by bylo dobré, aby měla také české texty. S výborným textařem Jaroslavem Moravcem jsme pro ni začali psát. Hitem se stalo třeba "Jsem tady já", kde Inka zpívala s gentlemanem Standou Procházkou. A těšilo ji, že zpívá i česky.|[[Jaroslav Malina (skladatel)|Jaroslav Malina]]<ref> [[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;155, {{ISBN|978-80-904717-0-2}} </ref>}}
Začátkem roku [[1938]] zahájila spolupráci s orchestrem [[Bobek Bryen|Bobka Bryena]], se kterým absolvovala turné ve [[Zlín]]ě. Následovala spolupráce s [[Blue Music]] [[Karel Slavík|Karla Slavíka]], s orchestrem [[Karel Vlach|Karla Vlacha]], příležitostně s [[Melody Boys]] [[R. A. Dvorský|R.&nbsp;A.&nbsp;Dvorského]] a s orchestrem [[Jaroslav Malina (skladatel)|Jaroslava Maliny]].
Začátkem roku 1938 zahájila spolupráci s orchestrem [[Bobek Bryen|Bobka Bryena]], se kterým absolvovala turné ve [[Zlín]]ě. Následovala spolupráce s [[Blue Music]] [[Karel Slavík|Karla Slavíka]], s orchestrem [[Karel Vlach|Karla Vlacha]], příležitostně s [[Melody Boys]] [[R. A. Dvorský|R.&nbsp;A.&nbsp;Dvorského]] a s orchestrem [[Jaroslav Malina (skladatel)|Jaroslava Maliny]].


První desku ''Ráda zpívám hot'' nahrála 3.8.1939 s [[Karel Vlach|Karlem Vlachem]] u společnosti [[Ultraphon]]. Začal se o ni zajímat i [[Kinematografie|film]], ale veškeré její naděje překazila německá [[Vojenská okupace|okupace]]. Přesto si ale v některých [[film]]ech zahrála, většinou to byla role zpěvačky. Ve filmu [[Martin Frič|Martina Friče]] ''[[Hotel Modrá hvězda]]'' poprvé zazněla píseň ''Slunečnice'', která se stala tehdejším [[šlágr]]em. Pomalu se stala nejlepší zpěvačkou 40. let dvacátého století.
První desku ''Ráda zpívám hot'' nahrála 3. 8.1939 s [[Karel Vlach|Karlem Vlachem]] u společnosti [[Ultraphon]]. Začal se o ni zajímat i film, ale veškeré její naděje překazila německá okupace. Přesto si ale v některých filmech zahrála, většinou to byla role zpěvačky. Ve filmu [[Martin Frič|Martina Friče]] ''[[Hotel Modrá hvězda]]'' poprvé zazněla píseň ''Slunečnice'', která se stala tehdejším [[šlágr]]em. Pomalu se stala nejlepší zpěvačkou [[40. léta 20. století|40. let 20. století]].


Asi rok byla členkou dívčího vokálního tria [[Bajo trio|Bajo-trio]]. <ref>[[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;39–40, {{ISBN|978-80-904717-0-2}}</ref>
Asi rok byla členkou dívčího vokálního tria [[Bajo trio|Bajo-trio]].<ref>[[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;39–40, {{ISBN|978-80-904717-0-2}}</ref>


Koncem [[Druhá světová válka|2 .světové války]] absolvovala nucené turné pro české [[Totální nasazení|totálně nasazené]] [[dělník]]y.
Koncem [[Druhá světová válka|2 .světové války]] absolvovala nucené turné pro české [[Totální nasazení|totálně nasazené]] [[dělník]]y.


20. dubna 1944 se provdala za Václava Holuba.
Dne 20. dubna 1944 se provdala za Václava Holuba.


Po roce [[1945]] vystupovala s orchestrem [[Ladislav Habart|Ladislava Habarta]] v pražském paláci Fénix.
Po roce 1945 vystupovala s orchestrem [[Ladislav Habart|Ladislava Habarta]] v pražském paláci Fénix.


== Zákaz veřejného vystupování ==
=== Zákaz veřejného vystupování ===
Po [[Únor 1948|únoru 1948]] komunistická strana postupně začala kontrolovat veškeré dění v zemi, a s ním i hudbu. Po vzoru sovětských [[soudruh]]ů ([[Tichon Nikolajevič Chrennikov]]) vznikla ''Hudební a artistická ústředna'' (HAÚ), která byla pod přímým vlivem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a která měla zajistit kontrolu nad umělci.
Po [[Únor 1948|únoru 1948]] komunistická strana postupně začala kontrolovat veškeré dění v zemi, a s ním i hudbu. Po vzoru sovětských [[soudruh]]ů ([[Tichon Nikolajevič Chrennikov]]) vznikla ''Hudební a artistická ústředna'' (HAÚ), která byla pod přímým vlivem [[Komunistická strana Československa|KSČ]] a která měla zajistit kontrolu nad umělci. HAÚ jí v padesátých letech nejprve omezila činnost (pod podmínkou, že koncerty bude zahajovat lidovými písněmi) a později ji definitivně zakázala. Na jejím zákazu se pravděpodobně aktivně podílel [[Dušan Havlíček]], tehdejší pracovník HAÚ.


⚫
Krátce poté se odstěhovala z Prahy a živila se jako traktoristka. Po roce 1960 ještě získala angažmá v [[Polsko|Polsku]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Německo|Německu]] a ve [[Francie|Francii]]. Po celý zbytek života se aktivně snažila udržet si pěveckou kondici. V 70. a 80. letech se vracela na pódia a vystupovala v řadě televizních pořadů (například Šestý den je sobota).
HAÚ jí v padesátých letech nejprve omezila činnost (pod podmínkou, že [[koncert]]y bude zahajovat [[Lidová píseň|lidovými písněmi]]) a později ji definitivně zakázala. Na jejím zákazu se pravděpodobně aktivně podílel [[Dušan Havlíček]], tehdejší pracovník HAÚ.


⚫
V roce 1984 se podruhé provdala. Zemřela v roce 2000, krátce po smrti svého druhého manžela.
⚫
Krátce poté se odstěhovala z Prahy a živila se jako [[Traktorista|traktoristka]]. Po roce [[1960]] ještě získala [[angažmá]] v [[Polsko|Polsku]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Německo|Německu]] a ve [[Francie|Francii]]. Po celý zbytek života se aktivně snažila udržet si pěveckou [[Kondice|kondici]]. V sedmdesátých a osmdesátých letech se vracela na pódia a vystupovala v řadě televizních pořadů (například Šestý den je sobota).


⚫
Do českého [[jazz]]ového zpěvu přinesla zcela nové prvky: používala [[Swing (hudba)|swingové]] frázování i za cenu prohřešků vůči výslovnosti, její projev byl mnohem uvolněnější než bylo v té době obvyklé. Rovněž používala [[scat]].
⚫
V roce [[1984]] se podruhé provdala. Zemřela v roce [[2000]], krátce po smrti svého druhého manžela.

⚫
Do českého [[jazz]]ového [[zpěv]]u přinesla zcela nové prvky: používala [[Swing (hudba)|swingové]] frázování i za cenu prohřešků vůči [[výslovnost]]i, její projev byl mnohem uvolněnější než bylo v té době obvyklé. Rovněž používala [[scat]].

== Citát ==
⚫
{{Citát|Původně zpívala jen anglicky – americké šlágry. Já ji navrhoval, že by bylo dobré, aby měla také české texty. S výborným textařem Jaroslavem Moravcem jsme pro ni začali psát. Hitem se stalo třeba "Jsem tady já", kde Inka zpívala s gentlemanem Standou Procházkou. A těšilo ji, že zpívá i česky.|[[Jaroslav Malina (skladatel)|Jaroslav Malina]]<ref> [[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;155, {{ISBN|978-80-904717-0-2}} </ref>}}


== Nejznámější písně ==
== Nejznámější písně ==
Řádek 61: Řádek 58:


== Filmové role ==
== Filmové role ==
* ''[[Hotel Modrá hvězda]]'', ([[1941]]) — zpěvačka
* ''[[Hotel Modrá hvězda]]'', (1941) — zpěvačka
* ''[[Rukavička]]'' ([[1941]]) — zpěvačka
* ''[[Rukavička]]'' (1941) — zpěvačka
* ''[[Okénko do nebe]]'' ([[1940]]) — zpěvačka
* ''[[Okénko do nebe]]'' (1940) — zpěvačka


== Diskografie ==
== Diskografie ==


=== 1939 ===
=== 1939 ===
* Ráda zpívám hot
* ''Ráda zpívám hot''
* Ranní ptáče
* ''Ranní ptáče''


=== 1940 ===
=== 1940 ===
* Má láska je jazz
* ''Má láska je jazz''
* Cvrček muzikant
* ''Cvrček muzikant''
* Melodie Jiřího Traxlera I.
* ''Melodie Jiřího Traxlera I.''
* Kamil Běhounek ve svých písních
* ''Kamil Běhounek ve svých písních''
* V objetí tvém
* ''V objetí tvém''
* Káčata
* ''Káčata''
* Dívka k rytmu zrozená
* ''Dívka k rytmu zrozená''
* Pláče nebe
* ''Pláče nebe''


=== 1941 ===
=== 1941 ===
* Náhodou
* ''Náhodou''
* Dívka k rytmu zrozená
* ''Dívka k rytmu zrozená''
* Když mlha padá
* ''Když mlha padá''
* Bloudění v rytmu
* ''Bloudění v rytmu''
* Stalo se jednou
* ''Stalo se jednou''
* Já a deštník
* ''Já a deštník''
* Dívka mi zpívá
* ''Dívka mi zpívá''
* Ticho prosím
* ''Ticho prosím''
* Plavé dámy
* ''Plavé dámy''
* Slunečnice
* ''Slunečnice''
* Komu to patří
* ''Komu to patří''
* Zítra tou dobou
* ''Zítra tou dobou''
* Bé, bé
* ''Bé, bé''
* Zamilovaný čmelák
* ''Zamilovaný čmelák''
* S cikánkou kolem světa
* ''S cikánkou kolem světa''


=== 1942 ===
=== 1942 ===
Řádek 107: Řádek 104:


=== 1943 ===
=== 1943 ===
* Mé kouzlo
* ''Mé kouzlo''
* To je tajemství
* ''To je tajemství''
* Bláznivá melodie
* ''Bláznivá melodie''


=== 1944 ===
=== 1944 ===
* Proto si hrát dám
* ''Proto si hrát dám''
* A-B-C-D
* ''A-B-C-D''
* První láska
* ''První láska''
* Řekni mi očima
* ''Řekni mi očima''
* Rytmus v srdci
* ''Rytmus v srdci''
* Hej diddle
* ''Hej diddle''
* Zítra smíš
* ''Zítra smíš''


== Pamětníci vzpomínají na Inku Zemánkovou ==
== Pamětníci vzpomínají na Inku Zemánkovou ==
Řádek 125: Řádek 122:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

⚫
=== Externí odkazy ===
⚫
* {{Commonscat}}


=== Reference ===
=== Reference ===
Řádek 133: Řádek 127:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
⚫
* {{NK ČR|jn20000402739}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 812}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 812}}
* [[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;39–41, 70, 101, 155, 157, {{ISBN|978-80-904717-0-2}}
* [[Stanislav Procházka (zpěvák)|Stanislav Procházka]], Milan Koukal: ''Úsměvy i vrásky Standy Procházky'', Argentum, Kutná Hora, [[2010]], str.&nbsp;39–41, 70, 101, 155, 157, {{ISBN|978-80-904717-0-2}}
Řádek 139: Řádek 132:
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 587 | isbn = 80-7185-247-3 | strany = 561}}
* {{Citace monografie | příjmení = Tomeš | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Tomeš | spoluautoři = a kol. | titul = Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž | vydavatel = [[Nakladatelství Paseka|Paseka]] ; Petr Meissner | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 1999 | počet stran = 587 | isbn = 80-7185-247-3 | strany = 561}}
* Ladislav Tunys: ''[[Otomar Korbelář]]'', nakl.&nbsp;XYZ, Praha, [[2011]], str.&nbsp;206, {{ISBN|978-80-7388-552-6}}
* Ladislav Tunys: ''[[Otomar Korbelář]]'', nakl.&nbsp;XYZ, Praha, [[2011]], str.&nbsp;206, {{ISBN|978-80-7388-552-6}}

⚫
=== Externí odkazy ===
⚫
* {{Commonscat}}
⚫
*{{NK ČR|jn20000402739}}


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 23. 9. 2021, 18:26

Inka Zemánková
Inka Zemánková
Základní informace
Rodné jménoInéz Koníčková
PřezdívkaDívka k rytmu zrozená
Narození14. srpna 1915
Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. května 2000 (84 let)
Praha, Česká republika
Žánryswing
Příbuzná témataArnošt Kavka, Karel Vlach, Kamil Běhounek
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inka Zemánková, rozená Anna Inez Koníčková (4. srpna 1915 Praha[1] – 23. května 2000 Praha)[2], byla významná česká swingová zpěvačka.

Životopis

Dětství

Narodila se v Praze. Kolem jejího data narození vznikly určité pochyby, především z důvodu, že ona sama používala doklady s datem narození 1925. Dále se objevuje datum 1922 a 1915, podrobnosti lze nalézt v knize Ondřeje Suchého Inka Zemánková.[3] Ve dvou letech jí zemřel otec na souchotiny. Na čas ji vychovávala teta a později se s matkou odstěhovali do Pardubic a do Hradce Králové. Zde se krátce učila hrát na klavír. Další stěhování jí přivedlo do Bratislavy. Svoji kariéru zde započala v baletu Slovenského národního divadla u Ely Fuchsové. Po matčině smrti se jí jako sirotka ujala rodinná přítelkyně, po níž si změnila příjmení na Zemánková a odstěhovala se do Prahy.[4]

Hvězdné období

„ Původně zpívala jen anglicky – americké šlágry. Já ji navrhoval, že by bylo dobré, aby měla také české texty. S výborným textařem Jaroslavem Moravcem jsme pro ni začali psát. Hitem se stalo třeba "Jsem tady já", kde Inka zpívala s gentlemanem Standou Procházkou. A těšilo ji, že zpívá i česky. “
— Jaroslav Malina[5]

Začátkem roku 1938 zahájila spolupráci s orchestrem Bobka Bryena, se kterým absolvovala turné ve Zlíně. Následovala spolupráce s Blue Music Karla Slavíka, s orchestrem Karla Vlacha, příležitostně s Melody Boys R. A. Dvorského a s orchestrem Jaroslava Maliny.

První desku Ráda zpívám hot nahrála 3. 8.1939 s Karlem Vlachem u společnosti Ultraphon. Začal se o ni zajímat i film, ale veškeré její naděje překazila německá okupace. Přesto si ale v některých filmech zahrála, většinou to byla role zpěvačky. Ve filmu Martina Friče Hotel Modrá hvězda poprvé zazněla píseň Slunečnice, která se stala tehdejším šlágrem. Pomalu se stala nejlepší zpěvačkou 40. let 20. století.

Asi rok byla členkou dívčího vokálního tria Bajo-trio.[6]

Koncem 2 .světové války absolvovala nucené turné pro české totálně nasazené dělníky.

Dne 20. dubna 1944 se provdala za Václava Holuba.

Po roce 1945 vystupovala s orchestrem Ladislava Habarta v pražském paláci Fénix.

Zákaz veřejného vystupování

Po únoru 1948 komunistická strana postupně začala kontrolovat veškeré dění v zemi, a s ním i hudbu. Po vzoru sovětských soudruhů (Tichon Nikolajevič Chrennikov) vznikla Hudební a artistická ústředna (HAÚ), která byla pod přímým vlivem KSČ a která měla zajistit kontrolu nad umělci. HAÚ jí v padesátých letech nejprve omezila činnost (pod podmínkou, že koncerty bude zahajovat lidovými písněmi) a později ji definitivně zakázala. Na jejím zákazu se pravděpodobně aktivně podílel Dušan Havlíček, tehdejší pracovník HAÚ.

Krátce poté se odstěhovala z Prahy a živila se jako traktoristka. Po roce 1960 ještě získala angažmá v Polsku, Švýcarsku, Německu a ve Francii. Po celý zbytek života se aktivně snažila udržet si pěveckou kondici. V 70. a 80. letech se vracela na pódia a vystupovala v řadě televizních pořadů (například Šestý den je sobota).

V roce 1984 se podruhé provdala. Zemřela v roce 2000, krátce po smrti svého druhého manžela.

Do českého jazzového zpěvu přinesla zcela nové prvky: používala swingové frázování i za cenu prohřešků vůči výslovnosti, její projev byl mnohem uvolněnější než bylo v té době obvyklé. Rovněž používala scat.

Nejznámější písně

  • Slunečnice (s orchestrem S. E. Nováčka a kvartetem Lišáci)
  • Dívka k rytmu zrozená
  • Ráda zpívám hot

Filmové role

Diskografie

1939

  • Ráda zpívám hot
  • Ranní ptáče

1940

  • Má láska je jazz
  • Cvrček muzikant
  • Melodie Jiřího Traxlera I.
  • Kamil Běhounek ve svých písních
  • V objetí tvém
  • Káčata
  • Dívka k rytmu zrozená
  • Pláče nebe

1941

  • Náhodou
  • Dívka k rytmu zrozená
  • Když mlha padá
  • Bloudění v rytmu
  • Stalo se jednou
  • Já a deštník
  • Dívka mi zpívá
  • Ticho prosím
  • Plavé dámy
  • Slunečnice
  • Komu to patří
  • Zítra tou dobou
  • Bé, bé
  • Zamilovaný čmelák
  • S cikánkou kolem světa

1942

  • Prosinec a sníh
  • Čekám pět minut jen
  • Jen o lásce ne
  • Okamžik
  • Bláznivý den
  • Tempo je naše heslo

1943

  • Mé kouzlo
  • To je tajemství
  • Bláznivá melodie

1944

  • Proto si hrát dám
  • A-B-C-D
  • První láska
  • Řekni mi očima
  • Rytmus v srdci
  • Hej diddle
  • Zítra smíš

Pamětníci vzpomínají na Inku Zemánkovou

Standa Procházka

  • Mou oblíbenou partnerkou se stala Inka Zemánková...Inka byla velice pilná holka. Třeba jsme odpoledne zpívali na čajích. Dvě hodiny přestávky mezi vystoupeními cvičila v šatně svůj podpis, aby se zájemcům po večerním koncertu hezky podepsala. Ta nádhera byla neuvěřitelná! Víte, že o Ince jsme vůbec nevěděli, kolik je jí vlastně let? Chci zdůtaznit, že Inka byla naší první jazzovou hvězdou. Měla také přezdívku "Dívka v rytmu zrozená". Hlas si stále cvičila. Značně se jí rozšířil, takže měla velký rozsah a klidně mohla zpívat altové i sopránové písně. Nazpívala spoustu gramofonových desek, které na tehdejší dobu měly vynikající úroveň. [7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jana Hofmanová: Osobní doklady zpěvačky... (foto opisu křest. listu)). Super.cz. 28. 10. 2018. Dostupné online. 
  2. ↑ Inka Zemánková v Česko-Slovenské filmové databázi
  3. ↑ Ondřej Suchý: Inka Zemánková
  4. ↑ Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 39, ISBN 978-80-904717-0-2
  5. ↑ Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 155, ISBN 978-80-904717-0-2
  6. ↑ Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 39–40, ISBN 978-80-904717-0-2
  7. ↑ Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, str. 39, ISBN 978-80-904717-0-2

Literatura

Externí odkazy

Autoritní data
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Inka_Zemánková&oldid=20495605“
Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
X 
Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz > Aktuálně > Monitor tisku > Wikipedie
pondělí 24.6.2024 09:18:07

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange

Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

Reklama na kurzy.cz

Kontakty pro kurzy.cz

Vyloučení odpovědnosti

Použití | RSS | HTML kódy | S