doplnění informací |
+ překlad nacionalistické historie |
||
| Řádek 77: | Řádek 77: | ||
}} |
}} |
||
'''Palestinci''' ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''الشعب الفلسطيني'''}}, ''aš-ša'b al-filastíní''), ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''الفلسطينيون'''}}, ''al-Filastínijjún''), nebo také '''Palestinští Arabové''' ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''العرب الفلسطينيون'''}}, ''al-'Arab al-filastínijjún'') je moderní označení skupiny skupiny potomků lidí, kteří na území [[Palestina|Palestiny]] žili po staleti a dnes jsou lingvisticky a kultůrně [[Arabové]]. Navzdory mnohým [[Palestinský exodus|exodům]] více než polovina světové populace palestínců zůstala na území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], [[Pásma Gazy]] a [[Izrael|Izraele]]. Mnoho Palestinců jsou uprchlíci nebo vnitřně vysídlení v Pásmu Gazy jich žije milion, třičtvrtě milionu na Západním břehu a milion v Izraeli samotném. |
'''Palestinci''' ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''الشعب الفلسطيني'''}}, ''aš-ša'b al-filastíní''), ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''الفلسطينيون'''}}, ''al-Filastínijjún''), nebo také '''Palestinští Arabové''' ({{Vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''العرب الفلسطينيون'''}}, ''al-'Arab al-filastínijjún'') je moderní označení skupiny skupiny potomků lidí, kteří na území [[Palestina|Palestiny]] žili po staleti a dnes jsou lingvisticky a kultůrně [[Arabové]]. Navzdory mnohým [[Palestinský exodus|exodům]] více než polovina světové populace palestínců zůstala na území [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]], [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]] a [[Izrael|Izraele]]. Mnoho Palestinců jsou uprchlíci nebo vnitřně vysídlení v Pásmu Gazy jich žije milion, třičtvrtě milionu na Západním břehu a milion v Izraeli samotném. |
||
Mnoho Palestinců žije v diaspoře, více než polovina těchto lidí je [[Apatrida|bez státní příslušnosti]]. Kolem 2,6 milionů lidí žije v v sousedním [[Jordánsko|Jordánsku]], 1,5 milionu žije v [[Sýrie|Sýrii]] a [[Libanon|Libanonu]] a další čtvrt milionu v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]. Půl milionová diaspora v [[Chile]] je největší mimo [[Arabský svět]]. |
Mnoho Palestinců žije v diaspoře, více než polovina těchto lidí je [[Apatrida|bez státní příslušnosti]]. Kolem 2,6 milionů lidí žije v v sousedním [[Jordánsko|Jordánsku]], 1,5 milionu žije v [[Sýrie|Sýrii]] a [[Libanon|Libanonu]] a další čtvrt milionu v [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]]. Půl milionová diaspora v [[Chile]] je největší mimo [[Arabský svět]]. |
||
| Řádek 83: | Řádek 83: | ||
Od [[Islámská expanze|Islámské expanze]] v 7. století [[Konverze (náboženství)|přestoupila]] většina obyvatel Palestíny k [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]], nicméně významná část zůstala [[křesťané|křesťany]], kteří se hlásí k různým [[Denominace|denominacím]]. Výnamné jsou také komunity [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]]. [[Vernakulární jazyk|Vernakulárním jazykem]] Palestinců bez rozdílu vyznání je [[Arabština]]. [[Izraelští Arabové]] jsou [[Bilingvismus|bilingvní]] a plyně hovoří [[Hebrejština|Hebrejsky]]. |
Od [[Islámská expanze|Islámské expanze]] v 7. století [[Konverze (náboženství)|přestoupila]] většina obyvatel Palestíny k [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]], nicméně významná část zůstala [[křesťané|křesťany]], kteří se hlásí k různým [[Denominace|denominacím]]. Výnamné jsou také komunity [[Drúzové|Drúzů]] a [[Samaritáni|Samaritánů]]. [[Vernakulární jazyk|Vernakulárním jazykem]] Palestinců bez rozdílu vyznání je [[Arabština]]. [[Izraelští Arabové]] jsou [[Bilingvismus|bilingvní]] a plyně hovoří [[Hebrejština|Hebrejsky]]. |
||
Historie [[Palestinský nacionalismus|Palestinské národní identity]] je a otázkou diskutovanou mezi učenci.<ref name="Likhovski"/> Právní historik Assaf Likhovski zastává názor, že palestinská identita se začala projevovat v prvních dekádách 20. století..<ref name="Likhovski">{{cite book|last=Likhovski|first=Assaf|title=Law and identity in mandate Palestine|year=2006|publisher=The University of North Carolina Press|isbn=978-0-8078-3017-8|page=174}}</ref> První požadavek na národní nezávislost [[Levanta|Levanty]] byl deklarován Syrsko-palestinským kongresem 21. září 1921.<ref name=Porath117>Porath, 1974, p. 117. "On 21st September, after twenty-six days of discussion, the joint Syrian-Palestinian Congress issued a public statement to the League of Nations demanding: 1) Recognition of the independence and national rule (al-Sultan al-Qawmi) of Syria, Lebanon and Palestine"</ref> Po vzniku státu Izrael a [[Palestinský exodus|palestinských exodech]] v letech 1948 a 1967, začal termín Palestinec ozančovat nejen místo narození, ale také sdílenou minulost a budoucnost ve smyslu zamýšleného [[Stát Palestina|Státu Palestina]].<ref name=palestineeb>{{cite web|title=Palestine|year=2007|publisher=Encyclopædia Britannica|accessdate=2007-08-29|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/439645/Palestine/45075/The-term-Palestinian|quote=The Arabs of Palestine began widely using the term Palestinian starting in the pre–World War I period to indicate the nationalist concept of a Palestinian people. But after 1948—and even more so after 1967—for Palestinians themselves the term came to signify not only a place of origin but also, more importantly, a sense of a shared past and future in the form of a Palestinian state.}}</ref> |
|||
V roce 1964 byla založana [[Organizace pro osvobození Palestiny]] jako zastřešující organizace pro skupiny, které reprezentují Palestinace na mezinárodní úrovni.<ref name=IMEU>{{cite web|title=Who Represents the Palestinians Officially Before the World Community?|publisher=Institute for Middle East Understanding|date=2006–2007|accessdate=2007-07-27|url=http://imeu.net/news/article0046.shtml}}</ref> [[Palestinská autonomie]], oficiálně ustanovená jako výsledek [[Dohoda z Osla|Dohod z Osla]], je správní orgán nominálně zodpovědný za správu palestinských měst a uprchlických táborů na Západním břehu a Pásmu Gazy. |
|||
Termín '''Palestinec''' je relativně nový a začal se masověji používat pro označení palestinských Arabů až asi v 60. letech [[20. století]]. |
|||
Podle vyjádření Zahíra Músejna, člena výkonného výboru [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]], pro holandské noviny v r. 1977 žádný palestinský národ jako takový není. (Jeho tvrzení bylo v rozporu s postojem OOP, ale bylo v souladu s tehdejším názorem syrské strany Baas, jejímž byl dříve Zahir významným členem. Tento názor je však na Blízkém Východě minoritní. Ideál všearabského společenství naprosto ztroskotal pádem spojenectví Egypta a Sýrie. Nesouhlasí s ním podle citátu neexistující Libanonci, kteří odmítají vměšování taktéž údajně neexistujících Syřanů do vlastní politiky.) |
|||
{{citát|Žádný palestinský národ neexistuje. Vytvoření palestinského státu je pouze prostředkem pokračování našeho boje proti státu Izrael za naši arabskou jednotu. Ve skutečnosti dnes není žádný rozdíl mezi Jordánci, Palestinci, Syřany a Libanonci. O palestinském lidu mluvíme dnes pouze z politických a taktických důvodů, protože národní zájmy Arabů vyžadují, abychom jako účinný prostředek boje proti sionismu vyzvedli existenci zvláštního 'palestinského národa'. |
|||
Jordánsko jako suverénní stát s definovanými hranicemi nemůže uplatňovat nároky na Haifu a Jaffu. Jako Palestinec si však mohu nepochybně nárokovat Haifu, Jaffu, Beer-ševu i Jeruzalém. Jakmile jednou prosadíme naše právo na celou Palestinu, nebudeme váhat ani minutu a spojíme ji s Jordánskem.}} |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{překlad|en|Palestinian people|527957066}} |
|||
<references/> |
<references/> |
||
Verze z 14. 12. 2012, 18:53
Šablona:Infobox etnické skupiny
Palestinci (arabsky الشعب الفلسطيني, aš-ša'b al-filastíní), (arabsky الفلسطينيون, al-Filastínijjún), nebo také Palestinští Arabové (arabsky العرب الفلسطينيون, al-'Arab al-filastínijjún) je moderní označení skupiny skupiny potomků lidí, kteří na území Palestiny žili po staleti a dnes jsou lingvisticky a kultůrně Arabové. Navzdory mnohým exodům více než polovina světové populace palestínců zůstala na území Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Izraele. Mnoho Palestinců jsou uprchlíci nebo vnitřně vysídlení v Pásmu Gazy jich žije milion, třičtvrtě milionu na Západním břehu a milion v Izraeli samotném.
Mnoho Palestinců žije v diaspoře, více než polovina těchto lidí je bez státní příslušnosti. Kolem 2,6 milionů lidí žije v v sousedním Jordánsku, 1,5 milionu žije v Sýrii a Libanonu a další čtvrt milionu v Saúdské Arábii. Půl milionová diaspora v Chile je největší mimo Arabský svět.
Od Islámské expanze v 7. století přestoupila většina obyvatel Palestíny k sunnitskému islámu, nicméně významná část zůstala křesťany, kteří se hlásí k různým denominacím. Výnamné jsou také komunity Drúzů a Samaritánů. Vernakulárním jazykem Palestinců bez rozdílu vyznání je Arabština. Izraelští Arabové jsou bilingvní a plyně hovoří Hebrejsky.
Historie Palestinské národní identity je a otázkou diskutovanou mezi učenci.[1] Právní historik Assaf Likhovski zastává názor, že palestinská identita se začala projevovat v prvních dekádách 20. století..[1] První požadavek na národní nezávislost Levanty byl deklarován Syrsko-palestinským kongresem 21. září 1921.[2] Po vzniku státu Izrael a palestinských exodech v letech 1948 a 1967, začal termín Palestinec ozančovat nejen místo narození, ale také sdílenou minulost a budoucnost ve smyslu zamýšleného Státu Palestina.[3]
V roce 1964 byla založana Organizace pro osvobození Palestiny jako zastřešující organizace pro skupiny, které reprezentují Palestinace na mezinárodní úrovni.[4] Palestinská autonomie, oficiálně ustanovená jako výsledek Dohod z Osla, je správní orgán nominálně zodpovědný za správu palestinských měst a uprchlických táborů na Západním břehu a Pásmu Gazy.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palestinian people na anglické Wikipedii.
- ↑ a b LIKHOVSKI, Assaf. Law and identity in mandate Palestine. [s.l.]: The University of North Carolina Press, 2006. ISBN 978-0-8078-3017-8. S. 174. Je zde použita šablona
{{Cite book}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Porath, 1974, p. 117. "On 21st September, after twenty-six days of discussion, the joint Syrian-Palestinian Congress issued a public statement to the League of Nations demanding: 1) Recognition of the independence and national rule (al-Sultan al-Qawmi) of Syria, Lebanon and Palestine"
- ↑ Palestine [online]. Encyclopædia Britannica, 2007 [cit. 2007-08-29]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Who Represents the Palestinians Officially Before the World Community? [online]. Institute for Middle East Understanding, 2006–2007 [cit. 2007-07-27]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}}označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Literatura
- GRANGEOVÁ, Jocelyn; DE VÉRICOURTOVÁ, Guillemette. Palestinské otazníky. Praha: KMa, 2006. 65 s. ISBN 80-7309-334-0.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
