Lučavka královská: Porovnání verzí

Lučavka královská, latinsky aqua regia neboli královská voda, je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO₃) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.

Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru — 3 díly HNO₃ na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.

Princip rozpouštění

Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako je zlato a platina. Některé jiné ušlechtilé kovy jí odolávají ruthenium^[zdroj?], iridium^[zdroj?] a titan^[zdroj?]. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.

Kyselina dusičná je velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.

Au + 3NO₃^- + 6 H⁺ → Au³⁺ + 3 NO₂ + 3 H₂O

Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl₄]^- či [PtCl₆]^2-.

Au³⁺ + 4 Cl^- → [AuCl₄]^-

Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.

Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.

Historie

K první přípravě kyseliny došlo pravděpodobně ve 14. století v Evropě, je však možné, že se ji podařilo připravit již ve 12. století v Indii (kvůli problémům s datací děl oné doby a nejednoznačnosti návodů v nich to ovšem zatím nelze potvrdit). ^[1]

Zajímavost

Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laue a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.

Reference