Masakr v My Lai: Porovnání verzí

Masakr v Mỹ Lai byla masová vražda asi 347 až 504 neozbrojených vietnamských členů Vietkongu, hlavně žen a dětí, kterou spáchali vojáci 23. pěší divize Americal U.S. Army 16. března 1968 ve vesnici Mỹ Lai v době Vietnamské války. Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány. Těla některých povražděných byla vojáky znetvořena.^[1] Jednalo se o největší známý vojenský zločin amerických vojsk v době války ve Vietnamu.

Situace v oblasti

Na začátku roku 1968 dohasínaly po celém jižním Vietnamu boje, které se rozpoutaly po komunistické ofenzívě Tet. Americká vojska vedla v provincii Quang Ngai boje s komunistickými jednotkami, které byly v důsledku těžkých ztrát z předešlého období nuceny přejít od otevřeného boje k partyzánské taktice kladení pastí a náhlých přepadů.

O osadě Song My skládající se z vesnic Mỹ Lai 1, 2, 3 a 4 americký průzkum předpokládal, že je opěrným bodem 48. praporu NFOJV. Dané informace poukazovaly na to, že většina obyvatel těchto vesnic měla být příslušníky nebo zarytými přívrženci Vietkongu. Vzhledem k tomu, že se vesnice nacházela v zóně kontrolované protivníkem, nemusely nasazené americké jednotky ani žádat o povolení k palbě. Rota C (Charlie) 1. praporu 20. pěchotního pluku 11. brigády 23. pěší divize Americal, která měla kontrolu vykonat, se skládala hlavně z mladých 18 a 19letých branců. Od začátku svého nasazení koncem roku 1967, ztratila rota Charlie při rutinních hlídkách 28 mužů, z toho 5 mrtvých. 14. března, dva dny před My Laiským incidentem ztratila jednotka při hlídkování v okolí Song My význačnou osobnost - seržanta Georga Cockse. Při rozlučkovém obřadu poznamenal velitel roty kapitán Medina, že jeho oběť je nutné pomstít.

Masakr v My Lai

Okolo osmé hodiny ráno 16. března 1968 po patnáctiminutové dělostřelecké přípravě byli vojáci roty Charlie vysazení z vrtulníků v blízkosti vesnice Mỹ Lai 4. Následně rychle postoupili do vesnice, kde se nesetkali s odporem. Muži, příslušníci Vietkongu, místo opustili. Místo toho, aby osadu zajistil, kapitán Ernest Medina nejprve nařídil 1. a 2. četě, aby zaútočili na vesnici a 3. četě, aby zlikvidovala zbytky nepřátel. Velitel pěší čety William Calley na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Tento rozkaz však někteří jeho vojáci neuposlechli. Další vojáci ale začali střílet a házet granáty po všech Vietnamcích, které zpozorovali. Mnohé civilisty povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí znásilněno nebo mučeno. Proti počínání svých vojáků Calleyho nadřízený kapitán Ernest Medina nijak nezasáhl, naopak sám se přidal k vraždění. Američtí vojáci vraždili ve vesnici více než dvě hodiny, dokud do situace nezasáhl praporčík Hugh Thompson, jeden z pilotů průzkumných vrtulníků, které měly asistovat pěchotě. Ten si nejprve povšiml v okolí mnoha těl postřílených civilistů a rozhodl se prozkoumat situaci ve vesnici. Když pochopil, že pěšáci vraždí neozbrojené obyvatele, pokoušel se přivolat pomoc pro raněné, následně se snažil s pěšáky spojit pomocí rádia. Když viděl, že se pěšáci na zemi chystají zaútočit na skupinu civilistů ukrývajících se v jednom z bunkrů, přistál s vrtulníkem přímo před nimi a přikázal palubnímu střelci, aby nad jejich hlavami vystřelil několik varovných výstřelů. Dal tak pěšákům najevo, že pokud budou ve vraždění pokračovat, spustí na ně jeho střelci palbu. Americká armáda později z vesnice evakuovala 11 civilistů.

Vyšetřování

V roce 1968 byla ustanovena vyšetřovací komise. 17. března 1970 americká armáda obvinila 14 důstojníků, včetně generálmajora Samuela W. Kostera, velitele divize Americal, za zatajování informací o incidentu. Většina z obvinění však byla zrušena. Velitel brigády plukovník Oran K. Henderson byl nakonec jediným, kdo byl z krytí masové vraždy obviněn. Stalo se tak 17. prosince 1971.

Po 10 měsících trvajícím soudu byl 10. října 1971 poručík William Calley odsouzen za vraždu a vydání rozkazu k střelbě do civilistů na doživotí. 2 dny po nabytí pravomoci rozsudku byl ale prezidentem omilostněn a nakonec strávil tři roky v domácím vězení. Calley si nakonec odseděl ve vězení Fort Leavenworth 4 a půl měsíce, přičemž během této doby měl povoleny neomezené návštěvy své přítelkyně. Soud ostatní obžalované včetně kapitána Mediny zbavil viny.

Od 12. do 20. listopadu 1969 uveřejnil informace o incidentu v časopisech Time, Life a Newsweek americký investigativní novinář Seymour Hersh.

Dopad na morálku a pravda o činnosti amerických vojáků ve Vietnamu

Masakr v My Lai a fotografie povražděných obyvatel vesnice, vytvořené přítomnými vojáky, se staly díky výraznému zájmu médií jedním z nejznámějších obrazů války ve Vietnamu, který prezentoval americká vojska v tom nejhorším světle. Tato událost rozšířila rozhořčení z této války po celém světě a snížila podporu amerických vojsk ve Vietnamu. Incident byl jedním z mnoha, kterých se během války dopustily obě strany. Poukazoval na nesprávnou koncepci vedení bojové činnosti proti partyzánům, kterou aplikovaly americké síly. Mnoho amerických jednotek nedbalo při vedení bojových operací na civilní oběti na straně jižního Vietnamu a nesnažilo se správným způsobem naklonit si místní obyvatelstvo, které bylo na mnohých místech stejně terorizováno jihovietnamskou armádou jakož i komunistickými jednotkami. Masakr byl také známkou toho, že i vojáci demokratických zemí jsou schopni těch nejbrutálnějších válečných zločinů.

Literatura

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Masaker v My Lai na slovenské Wikipedii a My Lai Massacre na anglické Wikipedii.

Související články

• Masakr v Huế

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu masakr v My Lai na Wikimedia Commons
• Film My Lai

Šablona:Link FA