Embryonální vývoj člověka: Porovnání verzí

[[Soubor:HumanEmbryogenesis.svg|thumb|upright=2|Prvních 23 dní lidského zárodečného vývoje, zachycených na schématických ilustracích (anglicky)]]

Je zvykem rozdělovat dění během embryogeneze do etap odpovídajících jednotlivým týdnům po oplodnění vajíčka (dle <ref name="jelinek">{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| autor=[[Richard Jelínek]], et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}}</ref> ):

* 2. týden – „bilaminární blastoderm“ – vývoj [[trofoblast]]u a [[embryoblast]]u, vznik dutin ([[amniová dutina]], [[choriová dutina]]), klky prorůstají do sliznice dělohy

* do 8. týdne – embryonální perioda – ze zárodečných listů vznikají jednotlivé orgány, zárodek se 100× zvětší

[[Soubor:Prenatal development table.svg|thumb|left|upright=3|Jednotlivé etapy lidského prenatálního vývoje; zeleně je embryogeneze]]

[[Soubor:Tubal Pregnancy with embryo.jpg|thumb|Lidské embryo pět týdnů po oplození]]

[[Soubor:Acrosomal reaction.jpg|thumb|upright=0.7|left|[[Spermie]] splývající s vajíčkem, [[akrozomální reakce]]]]

Podobně jako u všech savců, také u člověka dochází k vnitřnímu oplození. Po [[ejakulace|ejakulaci]] se [[spermie]] dostávají samičím [[rozmnožovací soustava|rozmnožovacím traktem]] až do [[vejcovod]]u, kde se setkávají s [[vajíčko|vajíčkem]] (případně s několika vajíčky v případě [[dvojčata|dvojčat]]). Spermie se naváže na povrch vajíčka (na tzv. [[zona pellucida]]) a během tzv. [[akrozomální reakce]] se postupně propracovávají k membráně vajíčka a splývají s ní, čímž vlastně dochází k [[oplození]]. Z dvou pohlavních buněk, které obsahovaly každá poloviční ([[haploid]]ní) genetickou informaci, vzniká [[diploid]]ní [[zygota]].

== První týden ==

[[Soubor:Embryo, 8 cells.jpg|thumb|Morula obsahující osm buněk]]

Rýhování u člověka obvykle zahrnuje asi 3 nebo čtyři [[buněčné dělení|replikační]] cykly; v prvním vzniká dvoubuněčné embryo, při druhém čtyřbuněčné, po třetím dělení se morula skládá z osmi buněk a po čtvrtém obsahuje 16 buněk. Rýhování probíhá v době, kdy [[zygota|oplozené vajíčko]] putuje [[vejcovod]]em do [[děloha|dělohy]]. Asi 3. den po oplození, tedy v době, kdy se vajíčko nachází v ústí vejcovodů do dělohy, je rýhování dokončeno.<ref name="jelinek" />

=== Blastocysta ===

[[Soubor:Blastocyst.png|thumb|left|[[Blastocysta]] před uhnízděním, patrný je již embryoblast a trofoblast]]

=== Trofoblast a embryoblast ===

[[Soubor:Gray24.png|thumb|Schéma lidského embrya v této době]]

* [[epiblast]] – válcovité buňky na vnějším okraji embryoblastu (směrem k [[trofoblast]]u)

Uvnitř epiblastu vzniká velmi brzy [[amniová dutina]], kolem níž se soustředí buňky známé jako [[amnioblast]]y. V této podobě je lidské embryo na konci 9. dne. Z hypoblastu se odděluje skupina buněk, které formují [[žloutkový vak]] – ten do velké míry nahrazuje bývalý [[blastocoel]]. Embryo je navíc zavěšeno pomocí [[zárodečný stvol|zárodečného stvolu]] uvnitř tzv. [[choriový vak|choriovém vaku]] (obklopeného [[chorion]]em).<ref name="jelinek" />

=== Vývoj trofoblastu ===

Později se trofoblast dá rozlišit na dvě odlišné vrstvy, [[cytotrofoblast]], a [[syncytiotrofoblast]] (plasmoditrofoblast). Cytotrofoblast je vnitřní vrstva kulovitých nebo válcovitých buněk, která se [[buněčná proliferace|intenzivně dělí]], následně vycestovávají směrem ven z embrya a dávají vzniknout syncytiotrofoblastu. Syncitiotrofoblast se díky nim nemusí dělit a přesto dorůstá, název je odvozen od skutečnosti, že hranice mezi buňkami jsou neznatelné a v podstatě tak tvoří jedno mnohojaderné [[syncytium]]. Syncitiotrofoblast je po 9. dni vývoje lidského embrya alespoň částečně zanořen do děložní sliznice a začíná ji agresivně rozrušovat a dostává se do kontaktu s krví – tímto způsobem vzniká primitivní [[placenta]]. Kolem 13. dne však začne intenzivně růst cytotrofoblast, prorůstá syncytiotrofoblastem a vytváří primární klky zanořující se do embrya.<ref name="jelinek" />

== Třetí týden ==

{{Podrobně|gastrula}}

[[Soubor:Gray29.png|thumb|Chorda (černě) a nervová trubice (modře) na průřezu embryem kuřete (podobné prostorové uspořádání jako u člověka)]]

Klíčem ke vzniku struny hřbetní (též notochord, chorda dorsalis) u lidského embrya je pochopení procesu [[gastrulace]]: nořící se [[epiblast]]ové buňky vytváří tímto způsobem [[entoderm]]ální a [[mezoderm]]ální tkáně. Jednou z nich je i notochord čili struna hřbetní. Část buněk vnikajících [[primitivní brázdička|primitivní brázdičkou]] do spodní části embrya se stáčí směrem k tzv. [[prechordální ploténka|prechordální ploténce]], o tu se zastaví a vytvoří hlavový úsek notochordu. Následně sice nakrátko zaniká, ale později se opět zvýrazňuje a tvoří pevnou osu vedoucí od [[Hensenův uzel|Hensenova uzlu]] (na jenom konci brázdičky) až po prechordální ploténku.<ref name="jelinek" />

Vznik neurální trubice (neurulace) přímo souvisí se vznikem chordy. Díky slavnému procesu [[neurální indukce]] vznikne tento dutý útvar přímo nad chordou (na zádech embrya). Celý proces neurulace je poměrně bohatý na nejrůznější pojmy, bez nichž se nelze obejít. Embryonální stadium, v němž vzniká neurální trubice, se nazývá [[neurula]] – vlastně je to však pozdní [[gastrula]]. [[Ektoderm]] ležící nad chordou začne díky neurální indukci tloustnout a formuje se nejprve tzv. [[neurální ploténka]], jejíž tkáň se označuje jako [[neuroektoderm]]. Tím začíná celý proces neurulace.<ref name="embryology">{{citace monografie| titul = Langman's Medical Embryology |vydání=9th |autor=T. Sadler |rok=2003}}</ref> Následně se buňky nervové ploténky vchlipují, okraje ektodermu nad ním („neurální valy“) se začnou vzájemně přibližovat a nakonec splývají, čímž vzniká pod ektodermem dutá neurální trubice. Neurulace probíhá poněkud odlišně v hlavové části, než ve zbytku těla. Proces neurulace je poté víceméně u konce, vzniklá nervová trubice má uvnitř tzv. [[nervový kanálek]].<ref name="jelinek" />

=== Mezoderm ===

Během třetího týdne se rovněž rozvíjí [[mezoderm]], tedy zárodečný list mezi ektodermem na povrchu a entodermem uvnitř. Ten se dá jednoduše rozdělit do tří částí, podle toho, kde se nachází. Nejblíže vnitřní ose embrya se nachází axiální a paraxiální mezoderm, směrem blíže k povrchu je intermediární a téměř u kraje (na bocích) se nachází laterální mezoderm. Z posledního jmenovaného u člověka vznikají podél neurální trubice [[somit]]y. Jejich vývoj, tedy somitogeneze, začíná asi 20. dne a trvá asi 10 dní.<ref name="spacek">{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/embryologie.pdf| titul=Embryonální období|jméno=Martin|příjmení= Špaček|vydavatel=3. lékařská fakulta UK, odd. histologie a embryologie}}</ref> Nejprve vznikají předchůdci, tzv. somitomery, ty v oblasti hlavové splývají a vzniká z nich [[svalovina hlavy]], od týlní oblasti níže se somitomery sdružují a vznikají z nich skutečné somity (na konci 5. týdne je u člověka 42–44 párů somitů).<ref name="jelinek" />

=== Vývoj trofoblastu ===

[[Soubor:Human Embryo - Approximately 8 weeks estimated gestational age.jpg|thumb|Lidské potracené embryo, šest týdnů po oplození]]

<references />

=== Související články ===

* [[Embryonální vývoj jater]]

[[Kategorie:Člověk]]