m řádková verze {{Commons}} |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
| stránky = http://www.bgld.gv.at |
| stránky = http://www.bgld.gv.at |
||
}} |
}} |
||
'''Burgenland''' ({{vjazyce|cs}} též {{cizojazyčně|cs|''Burgenlandsko''}} či {{cizojazyčně|cs|''Hradsko''}}<ref>http://www.cestovani.cz/zeme/rakousko/burgenland/</ref>, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Őrvidék''}}, {{vjazyce|hr}} a [[hradština|hradsky]] {{cizojazyčně|hr|''Gradišće''}}, [[zámuřština|zámuřsky]] ''Gradišče'') je nejvýchodnější a třetí nejmenší [[Rakousko|rakouská]] spolková země, jejíž území bylo od středověku až do doby po 1. světové válce předmětem sporů mezi Rakouskem a [[Uhersko|Uherskem]]{{Doplňte zdroj}}, respektive později [[Maďarsko|Maďarskem]]. Součástí Rakouska se toto původně nejzápadnější maďarské území stalo až roku [[1921]]. Německý název Burgenland (doslovně česky Hradsko nebo Země hradů) vznikl z důvodu existence mnoha hradů{{Doplňte zdroj}} na území této spolkové země. |
'''Burgenland''' ({{vjazyce|cs}} též {{cizojazyčně|cs|'''Burgenlandsko'''}} či {{cizojazyčně|cs|''Hradsko''}}<ref>http://www.cestovani.cz/zeme/rakousko/burgenland/</ref>, {{Vjazyce|hu}} {{Cizojazyčně|hu|''Őrvidék''}}, {{vjazyce|hr}} a [[hradština|hradsky]] {{cizojazyčně|hr|''Gradišće''}}, [[zámuřština|zámuřsky]] ''Gradišče'') je nejvýchodnější a třetí nejmenší [[Rakousko|rakouská]] spolková země, jejíž území bylo od středověku až do doby po 1. světové válce předmětem sporů mezi Rakouskem a [[Uhersko|Uherskem]]{{Doplňte zdroj}}, respektive později [[Maďarsko|Maďarskem]]. Součástí Rakouska se toto původně nejzápadnější maďarské území stalo až roku [[1921]]. Německý název Burgenland (doslovně česky Hradsko nebo Země hradů) vznikl z důvodu existence mnoha hradů{{Doplňte zdroj}} na území této spolkové země. |
||
Burgenland má rozlohu 3966 km² a zhruba 278 000 obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Hlavním městem je [[Eisenstadt]]. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané, ale také výrazné menšiny Chorvatů (podle sčítání lidu z roku 1991 29 tisíc, podle vlastního odhadu menšinových organizací 45 tisíc), Maďarů (5, resp. 25 tisíc) a Romů (122 podle udané mateřské řeči, skutečný počet bude výrazně vyšší). |
Burgenland má rozlohu 3966 km² a zhruba 278 000 obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Hlavním městem je [[Eisenstadt]]. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané, ale také výrazné menšiny Chorvatů (podle sčítání lidu z roku 1991 29 tisíc, podle vlastního odhadu menšinových organizací 45 tisíc), Maďarů (5, resp. 25 tisíc) a Romů (122 podle udané mateřské řeči, skutečný počet bude výrazně vyšší). |
||
Verze z 28. 4. 2015, 12:42
Šablona:Infobox Rakouská spolková země
Burgenland (česky též Burgenlandsko či Hradsko[1], maďarsky Őrvidék, chorvatsky a hradsky Gradišće, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, jejíž území bylo od středověku až do doby po 1. světové válce předmětem sporů mezi Rakouskem a Uherskem[zdroj?], respektive později Maďarskem. Součástí Rakouska se toto původně nejzápadnější maďarské území stalo až roku 1921. Německý název Burgenland (doslovně česky Hradsko nebo Země hradů) vznikl z důvodu existence mnoha hradů[zdroj?] na území této spolkové země.
Burgenland má rozlohu 3966 km² a zhruba 278 000 obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Hlavním městem je Eisenstadt. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané, ale také výrazné menšiny Chorvatů (podle sčítání lidu z roku 1991 29 tisíc, podle vlastního odhadu menšinových organizací 45 tisíc), Maďarů (5, resp. 25 tisíc) a Romů (122 podle udané mateřské řeči, skutečný počet bude výrazně vyšší).
Nejvyšším legislativním orgánem země je Burgenlandský zemský sněm.
Zeměpisně se Burgenland dělí na dvě výrazně odlišná území. Severní rovinatá část je z velké části[zdroj?] zaplněna Neziderským jezerem a je silně pod vlivem Maďarska[zdroj?]. Druhou částí je hornatý střed a jih s mnoha hrady, zámky a kláštery, např. Bernstein, Forchtenstein či Schlaining. Prakticky celá spolková země je zaměřena na zemědělskou výrobu[zdroj?]. Pěstuje se zde především pšenice, kukuřice a cukrovka. Jako jinde v Rakousku, i zde se nachází mnoho vinic a ovocných sadů.
Administrativní rozdělení
Burgenland se administrativně člení na 7 okresů a 2 statutární města.
Okresy (Bezirke):
- Eisenstadt-okolí (Eisenstadt-Umgebung)
- Güssing
- Jennersdorf
- Mattersburg
- Neusiedl am See
- Oberpullendorf
- Oberwart
Statutární města (Statutarstädte)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Galerie Burgenland na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
