Diskuse:T-34: Porovnání verzí

Existují ještě zvláštní stránky pro T-34/76 a T-34/85 a na nich v podstatě vůbec nic není. Nebylo by lepší zrušit Cinikovu změnu a vrátit je sem?--MiF 13:35, 16. 8. 2006 (UTC)

Myslím že ne a články budou jistě rozšířeny. Cinik 19:23, 16. 8. 2006 (UTC)

Dost pochybuji, že měl tank T-34 pancíř silný skoro metr.

Uváděn je pancíř 0.02 - 0.07 m to má k metru ještě dost daleko. PB0305 20. 1. 2010, 08:09 (UTC)

Úvodní odstavec by chtěl nějak změnit (ta poslední věta je tam dost neuměle přilepená) a k těm hodnotícím soudům dodat zdroje.--Byrnjolf 20. 1. 2010, 00:21 (UTC)

• Můj osobní názor je, že nejlepší tank 2. světové byl Německý Tiger. Byl ale příliš těžky a tudíž drahý. Jak je napsano na hlavní stránce, T34 si daval k snídani, dokud nepřišlo protiopatření - vyměna děla 76mm za 85mm. Pak by T34 zhruba rovnocenný soupeřem. Ovčem za cenu tigera se daly postavit 2ks T34. A při porovnáni výrobních kapacit 3ks T34 vs 1ks tiger. Tedy i když vyhrál s přehledem bitvu 1 vs 1, jeden až dva T34 stejně prošly. Aby tiger "vyhral" nad T34 musel jich dostat 6, než dostali jeho. Navíc vzhledem k posunu frontové linie a "recyklaci" zničených tanku na tom byla posádka Tigeru dost špatně. 91.221.212.57 21. 3. 2015, 01:34 (CET)Odpovědět

"Německé tanky typů Pz-I, Pz-II, Pz-35(t), Pz-38(t) a Pz-III s 37mm kanónem jej vůbec nemohly ohrozit, neboť nedokázaly prostřelit jeho pancíř ani z těsné blízkosti."

Kanón tanku Pz-38(t) ÚV vz.38 dovede prostřelit 41 mm pancíře na 100 m a s municí APCR i 64 mm. Podobně je na tom i Pz-35(t). Pochybuji tedy že by byli pro tank T-34 neškodné. Dále je zde psáno že Panzerkampfwagen IV vyzbrojený krátkohlavňovým KwK37 mohl prostřelit boky i zadek tanku. Tento kanón má ale též průraznost 41 mm na 100 m. Tudíž si tyto dvě informace odporují. Zdroj: anglická wikipedie -- 213.226.230.60 15. 9. 2014, 12:36 (UTC)

• Řekl bych, že hlavní problém pro Pz-35 a 38 byl značný nedostatek APCR munice, viz zde: [1]. Ohledně krátkého 75 mm německého kanonu a kanonu z Pz-38(t) majících papírově stejnou penetraci je rozdíl v rážích kanonů, jelikož obecně při zvyšujícím se skloněném pancíři snáze penetruje střela větší ráže. Dále může být problém definice penetrace, jelikož v té době si ji definoval každý jak se mu zachtělo. Pak také 41 mm u KwK 37 je dáno při skloněném pancíři o 30 stupňů jako u většiny německých kanonů. --Lukazuko (diskuse) 15. 9. 2014, 15:32 (UTC)

• Oba tyto údaje o průbojnosti jsou právě při sklonění pancíře o 30 stupňů, a tudíž za stejných podmínek. 213.226.230.60 19. 9. 2014, 13:54 (UTC)

Naprosto nesouhlasím s tvrzením o podobnostech motorů Liberty a V2. Zdroje jsou nedostačující a oba v podstatě vychází z jedné knihy, která ale neříká nic o tom, že by to byl tentýž motor, jen to, že je možné, že z něj sovětští konstruktéři vycházeli - čtěte správně: "JE MOŽNÉ". Tohle bych označil za pravděpodobnou informaci vzhledem k tehdejšímu programu Land/Lease, ale podepřít takové tvrzení bakalářskou prací kohosi neznámého a webem válka.cz považuji za značně nedostatečné. Žádný jiný z webů ani na wikipedii v jiných jazycích takové tvrzení neobsahuje a dokonce ani v článcích o samotných motorech Liberty a V2. A dokonce ani takový server, jako je VHÚ, kterýžto považuji za nejvěrohodnější zdroj. Nadto, motor Liberty byl benzínový, motor V2 diesel, objem byl o téměř 10 litrů větší a celková koncepce odlišná. Je pravděpodobné, že z návrhu motoru Liberty vycházeli, jak jsem již psal výše, ale rozhodně dle mého soudu se jedná o natolik odlišnou koncepci, že není v článku vhodné ji zmiňovat.--AnkaElektro (diskuse) 22. 7. 2016, 09:29 (CEST)Odpovědět

Uvádíte snůšku nepravdivých informací (nejedná se žádnou práci kohosi z webu válka.cz a i kdyby, nevím proč by to mělo vadit, naopak, tato seminární práce na téma tankové motory z Fakulty strojního inženýrství, Vysokého učení technického v Brně je mimo jiné ztrojována dvěmi odbornými publikacemi: ŠÁDA, Miroslav. Tanky zasahují a HUML, Josef; KALA, Milouš; ŽALUD, Zdeněk. Bojová pásová vozidla TankT-72). Vaše snaha o pseudodiskusi poté co zdroj vymažete (!!!) je zástěrkou vašeho neustálého mazání zdrojů související s Ruskem. Je signifikantní, že se přidal další proruský mazač zdrojů CCCVCCCC, je možné, že jste jedna osoba nebo jeden tým. To že sověti nebyli schopní udělat vlastní motor a šli konstrukčně složitou cestou přepracováním motoru Liberty je informace naopak velim badatelsky zajímavá.--Cechblog (diskuse) 29. 7. 2016, 12:39 (CEST)Odpovědět

Jelikož tato bkl. práce konkrétně v tomto bodě v podstatě kopíruje text na webu valka.cz, je velmi pravděpodobné, že jej dotyčný z webu okopíroval. Ostatní publikace, které jsou jako zdroje uvedeny jsem shodou okolností četl a nikde se neuvádí, že by to byl tentýž motor, jak jsem již psal. V jedné z nich je pouze zmíněno, že byl tímto motorem patrně inspirován. A to, že sověti nebyly schopni vytvořit motor vlastní je vaše úvaha nebo jste to někde vyčetl? Víte, Vaše popírání všeho ruského a protlačování všeho amerického je nám všem známé a myslím, že není třeba zakládat nějaké týmy. Mimochodem, kolegu CCCVCCCC osobně ani neznám a dokonce jsem s ním nevedl nikdy žádny spor, diskuzi nebo podobně. Takže střelba mimo, kolego. Článek teď naprosto vyhovuje a krom Vás proti němu nemá nikdo výhrady. Tudíž ho považuji za ucelený a věrohodný.--AnkaElektro (diskuse) 29. 7. 2016, 13:32 (CEST)Odpovědět

Vzhledem k tomu, ze jsou jen dva nic moc zdroje – bakalarska prace a hobby web –, ktere se bez jejich jmenovani nebo uvedeni jine publikace odvolavaji na "nektere historiky", kteri si mysli, ze ten motor z Liberty jen "vychazi", tak s podobnym krokem souhlasim, ackoliv sam jsem jej po drivejsich editacnich sporech radsi nedelal (a jen upravil puvodni cernobile tvrzeni, ze "motor vychazel z Liberty" na zminku, ze to udajne tvrdi nejmenovani dejepisci). Kazdopadne tenhle obsah byl zopakovan v nekolika dalsich clancich, takze pripadnou cistku je potreba provest i v nich. --CCCVCCCC (diskuse) 22. 7. 2016, 10:33 (CEST)Odpovědět

Děkuji za upozornění, opravil jsem současně i tvrzení stejného rázu u článku o motoru Liberty 12 načež, jak jste si jistě stačil všimnout, kolega Cechblog již změny stačil v obou článcích revertovat. Nu což, vrátil jsem je zpět s tím, že ho i tímto vyzývám k věcné diskuzi aby jsme se zbytečně nedostali do rv války. --AnkaElektro (diskuse) 22. 7. 2016, 16:16 (CEST)Odpovědět

Text je řádně ozdrojován, tečka.--Cechblog (diskuse) 22. 7. 2016, 16:35 (CEST)Odpovědět

Prosím aby jste si znovu přečetl můj text zde v diskuzi a přestal revertovat! Už potřetí revertujete a i vzhledem k tomu, že je proti vám vedena arbitráž bych se konfliktům raději vyhnul. Myslím, že jsem tento krok dostatečně vysvětlil a argument typu "je řádně ozdrojován" není argumentem věcným. Řádně ozdrojován není, to je jedna věc, oba zdroje nejsou věrohodné, jelikož jeden vychází z druhého a druhý nemá oporu v žádných jiných publikacích, které jsou dohledatelné. Takže nejde o adorování Ruska nýbrž o předložené skutečnosti, kterými se řídím. To spíše vaše adorace USA je citelná snad ve všech článcích, které se USA týkají, byť jen okrajově a myslím, že to bylo několikrát zmíněno i v probíhající arbitráži. Prosím Vás jen o řádné editování za podpory řádných důkazů a to v tomto případě nemáte. Mimochodem, tu Vaši část o adoraci Ruska jste smazal z jakého důvodu? :-).--AnkaElektro (diskuse) 22. 7. 2016, 16:44 (CEST)Odpovědět

Pro úplnost tvrzení o nevěrohodnosti zdroje ještě uvedu skutečnost, že článek na valka.cz, ze kterého též vychází ona Bakalářská práce, byl vypracován jistým uživatelem jménem František Novotný, který v oboru tankové techniky nepředstavuje autoritu.--AnkaElektro (diskuse) 22. 7. 2016, 17:26 (CEST)Odpovědět

Koukám na to, autorita teda taky nejsem, ale tankovým technikem jsem býval, na vojenské katedře ČVUT jsem to vystudoval. Je třeba opravdu - jak to jen říci - značného stupně ignorování reality, aby člověk přijal onu hypotézu. Dvanáctiválce, jeden zážehový (i když se motor Liberty, původně letecký, ve finále používal i v tancích, zůstal až do konce jen v zážehovém provedení), druhý vznětový. Jeden s úhlem řad válců 45°, druhý 60°. Jeden vrtání 127 mm, druhý 150 mm. Jeden dvě ojnice na ojničním čepu (zdvih 178 mm) a tedy válce levé a pravé řady vůči sobě posunuté, druhý ojnici hlavní a ojnici přičepovanou (zdvih vlevo 180 mm a 186,7 mm vpravo a tudíž válce levé a pravé řady proti sobě. --Uacs451 (diskuse) 29. 7. 2016, 13:51 (CEST) Především rozdíly v pístové skupině ukazují, že případnou inspiraci pro motor V2 je nutno hledat jinde. --Uacs451 (diskuse) 29. 7. 2016, 13:58 (CEST)Odpovědět

Nejsem tedy až tak erudovaný jako Vy, kolego Uacs451, nemám studium strojní ani vzdáleně, ale zabývám se tanky a tankovou technikou jako nadšenec již více jak 17 let a tyto informace jsem tedy do detailu neměl, takže doufám, že alespoň to přesvědčí kolegu Cechbloga o jeho omylu. Děkuji. --AnkaElektro (diskuse) 29. 7. 2016, 14:01 (CEST)Odpovědět

Rozhodně jsem se žádného omylu nedopustil, citoval jsem zdroj. Vy tu mažete validní zdroje a to neusátle v nespočtu článků a je možné, že pod množstvím účtů.--Cechblog (diskuse) 29. 7. 2016, 14:43 (CEST)Odpovědět

Konstrukční změny neznamenají, že motor V-2 nemohl vycházet z Liberty. Seminární práce na téma TANKOVÉ SPALOVACÍ MOTORY z Fakulty strojního inženýrství, Vysokého učení technického v Brně popisuje motory jako vy a uvádí: "Mnoho vojenských historiků si myslí, že naftový motor V-2 vycházel z amerického motoru Liberty, kvůli podobnému designem dílů a blízké koncepci. Sériově se motor začal vyrábět v roce 1939 a nejdříve byl montován do tanků BT-7M, následně do legendárních tanků T-34". Zde neprovádíme vlastní výkum, ale citujeme zdroje a pokud se vám informace nelíbí, je to bezpředmětné, zdroj ji obsahuje a zdroj nelze označit za nedostatečný.--Cechblog (diskuse) 29. 7. 2016, 14:43 (CEST)Odpovědět

Zdroj lze označit za nedostatečný a rozhodně není validní. Jak jsem již řekl asi 2x o něco výše, bkl. práce pouze kopíruje citaci z valka.cz a ta je napsána dobrovolným přispěvatelem tohoto webu a to se jako validní zdroj použít prostě nedá. Konstrukční změny to samozřejmě neznamenají a nikdo netvrdí, že se motorem Liberty nemohli inspirovat, ale je to stále jen spekulace nejmenovaných historiků a proto je tato informace neověřitelná a tudíž nepoužitelná. Navíc, tyto konstrukční změny jsou tak zásadního rázu, že IMHO není vhodné tomu tady věnovat prostor, jako doloženému faktu. Dále si vyprošuji vaše neustálé obviňování z toho, že mažu někde zdroje. Nemažu nikde žádné věrohodné zdroje a pokud jsem někde smazal nějaký váš zdroj, byl nevěrohodný nebo po shodě s ostatními wikipedisty. To je jeden z aspektů, proč je také proti vám vedena arbitráž, tj. nerespektování názorů kolegů.--AnkaElektro (diskuse) 29. 7. 2016, 14:55 (CEST)Odpovědět

Např., která z uvedených referencí je nevěrohodná nebo kde jste ke smazání došel ke shodě s ostatními wikipedisty? Což jste neučini ani zde! Vy jste totiž nejprve mazal a až po mém revertu své počínání začal obhajovat!--Cechblog (diskuse) 29. 7. 2016, 15:50 (CEST)Odpovědět