Láčkovka rádža: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
polorv
teď už snad dobře
Řádek 67: Řádek 67:


=== Klima ===
=== Klima ===
Láčkovka Nepenthes rajah je vysokohorskou rostlinou, která roste ve výškách 1 650-2 650 m n. m.<ref name=":0" /> V noci zde teplota klesá až pod bod mrazu, ve dne zřídkakdy přesahuje 25 °C.<ref>Clarke 1997., s. 2.</ref> Kvůli poklesu z vysokých teplot ve dne do nízkých teplot v noci se zvyšuje [[vlhkost vzduchu]], která z běžných 35 až 75 % může dosáhnout až na 95 %. Pro oblast jsou dále typické silné větry, mohutný déšť (průměrně zde spadne 3 000 mm srážek ročně) a spalující sluneční svit. Vegetace je proto v těchto výškách malá a její přírůstek pomalý. Střídání a pokles teploty, a vlhkosti, ve vysoko položených oblastech určuje [[oblačnost]]: bez mraků teplota vzduchu rychle stoupá a naopak vlhkost se snižuje. Když je zataženo, teplota se sníží, zatímco vlhkost se zvýší.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Borneo|vydání=|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=1997|počet stran=|strany=29|isbn=983-812-057-X|poznámka=[Dále jen Clarke 1997.]}}</ref>
Láčkovka Nepenthes rajah je vysokohorskou rostlinou, která roste ve výškách 1 650-2 650 m n. m.<ref name=":0" /> V noci zde teplota klesá až pod bod mrazu, ve dne zřídkakdy přesahuje 25 °C.<ref>Clarke 1997, s. 2.</ref> Kvůli poklesu z vysokých teplot ve dne do nízkých teplot v noci se zvyšuje [[vlhkost vzduchu]], která z běžných 35 až 75 % může dosáhnout až na 95 %. Pro oblast jsou dále typické silné větry, mohutný déšť (průměrně zde spadne 3 000 mm srážek ročně) a spalující sluneční svit. Vegetace je proto v těchto výškách malá a její přírůstek pomalý. Střídání a pokles teploty, a vlhkosti, ve vysoko položených oblastech určuje [[oblačnost]]: bez mraků teplota vzduchu rychle stoupá a naopak vlhkost se snižuje. Když je zataženo, teplota se sníží, zatímco vlhkost se zvýší.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Borneo|vydání=|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=1997|počet stran=|strany=29|isbn=983-812-057-X|poznámka=[Dále jen Clarke 1997]}}</ref>


=== Omyl s vodopády ===
=== Omyl s vodopády ===
Jedna z mylných představ tvrdí, že ''Nepenthes rajah'' roste pouze v [[Ultramafická hornina|ultramafických horninách]] v blízkosti [[vodopád]]ů, tuto informaci například napsal Š. Kurata ve své monografii ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', kde zmínil, že ''Nepenthes rajah'' roste nejraději ve vlhkých oblastech, jako jsou bažiny nebo vodopády.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kurata|jméno=S.|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Mount Kinabalu|vydání=|vydavatel=Sabah National Parks Trustees|místo=Kota Kinabalu|rok=1976|počet stran=80|strany=61|isbn=|poznámka=[Dále jen Kurata 1976.]}}</ref> Pravdou je, že rostlina roste na těchto horninách, ale u vodopádů růst nemusí,<ref>Clarke 1997., s. 123..</ref> přestože se zde opravdu někdy vyskytuje (například H. Steiner roku 2002 poznamenal, že pro ni poskytují příjemné [[mikroklima]]).<ref>Steiner 2002, s. 94...</ref>
Jedna z mylných představ tvrdí, že ''Nepenthes rajah'' roste pouze v [[Ultramafická hornina|ultramafických horninách]] v blízkosti [[vodopád]]ů, tuto informaci například napsal Š. Kurata ve své monografii ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', kde zmínil, že ''Nepenthes rajah'' roste nejraději ve vlhkých oblastech, jako jsou bažiny nebo vodopády.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kurata|jméno=S.|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Mount Kinabalu|vydání=|vydavatel=Sabah National Parks Trustees|místo=Kota Kinabalu|rok=1976|počet stran=80|strany=61|isbn=|poznámka=[Dále jen Kurata 1976.]}}</ref> Pravdou je, že rostlina roste na těchto horninách, ale u vodopádů růst nemusí,<ref>Clarke 1997, s. 123..</ref> přestože se zde opravdu někdy vyskytuje (například H. Steiner roku 2002 poznamenal, že pro ni poskytují příjemné [[mikroklima]]).<ref>Steiner 2002, s. 94.</ref>


== Popis ==
== Popis ==
[[Soubor:Nepenthes rajah 6.jpg|vlevo|náhled|Typická spodní láčka ''N. rajah''|alt=Velká spodní láčka láčkovky rádži v podrostu]]
[[Soubor:Nepenthes rajah 6.jpg|vlevo|náhled|Typická spodní láčka ''N. rajah''|alt=Velká spodní láčka láčkovky rádži v podrostu]]
Láčkovka ''Nepenthes rajah'' je [[trvalka]], která roste především na zemi jako plazivka. Úponky někdy dosahují výšky až 1 až 1,5 m, výjimečně i více.<ref name=":0" /> Její [[lodyha]], která roste především ve stínu, může měřit až 3 cm v průměru (nejčastěji okolo 2,5 cm) a až 6 metrů na délku, přestože obyčejně nepřesahuje 3 metry.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Ertelt|jméno=Meryl|titul=sp13ethnobotany - Nepenthes Rajah|periodikum=sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net|vydavatel=|url=http://sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net/Nepenthes+Rajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-27}}</ref> Rostou na ní [[list]]y v odstupu 20 cm.<ref name=":0" /> Všechny láčkovky patří typicky mezi [[epifyt]]ické rostliny<ref name=":13">{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Velký atlas živočichů - jedinečný obraz života na zemi|překladatelé=Vladimír Hanák, Hana Hanáková|vydání=1|vydavatel=Príroda|místo=Bratislava|rok=2005|počet stran=208|strany=124|isbn=80-07-01395-4}}</ref> a i láčkovka ''Nepenthes rajah'' vytváří až pětimetrové šlahouny, které se mohou obtáčet kolem opory.<ref name=":0" /><ref>Clarke 1997., s. 10, 120.</ref> Zatímco dospělci ''N. rajah'' mají hladký povrch, mladé láčkovky jsou porostlé bílým chmýřím.<ref name=":0" />
Láčkovka ''Nepenthes rajah'' je [[trvalka]], která roste především na zemi jako plazivka. Úponky někdy dosahují výšky až 1 až 1,5 m, výjimečně i více.<ref name=":0" /> Její [[lodyha]], která roste především ve stínu, může měřit až 3 cm v průměru (nejčastěji okolo 2,5 cm) a až 6 metrů na délku, přestože obyčejně nepřesahuje 3 metry.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Ertelt|jméno=Meryl|titul=sp13ethnobotany - Nepenthes Rajah|periodikum=sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net|vydavatel=|url=http://sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net/Nepenthes+Rajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-27}}</ref> Rostou na ní [[list]]y v odstupu 20 cm.<ref name=":0" /> Všechny láčkovky patří typicky mezi [[epifyt]]ické rostliny<ref name=":13">{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Velký atlas živočichů - jedinečný obraz života na zemi|překladatelé=Vladimír Hanák, Hana Hanáková|vydání=1|vydavatel=Príroda|místo=Bratislava|rok=2005|počet stran=208|strany=124|isbn=80-07-01395-4}}</ref> a i láčkovka ''Nepenthes rajah'' vytváří až pětimetrové šlahouny, které se mohou obtáčet kolem opory.<ref name=":0" /><ref>Clarke 1997, s. 10, 120.</ref> Zatímco dospělci ''N. rajah'' mají hladký povrch, mladé láčkovky jsou porostlé bílým chmýřím.<ref name=":0" />


=== Listy a láčky ===
=== Listy a láčky ===
[[List]]y láčkovky ''N. rajah'' vytváří čepele zakončené štítkem a rostou na patnácticentimetrovém [[řapík]]u. Jsou obvejčitě kopinaté<ref name=":0" /> a tento tvar listu je nejvýraznější právě mezi láčkovkami tohoto druhu.{{#tag:ref|Mimo tohoto druhu je výrazná také u láčkovky ''[[Nepenthes clipeata]]''.<ref name=":6" />|group=p. }} Listy mají kožovitý povrch, mohou měřit až 80 cm a široké jsou asi 15 cm.<ref name=":0" /> Vnější okraj je zvlněný.<ref name=":5" /> Z každého listu roste asi půlmetrový úponek, který má na konci [[pupen]], z něhož se může vyvinout [[láčka (rostliny)|láčka]] na chytání potravy. Představuje tedy pouze přeměněný list a nikoli speciální orgán květiny.<ref name=":6" />
[[List]]y láčkovky ''N. rajah'' vytváří čepele zakončené štítkem a rostou na patnácticentimetrovém [[řapík]]u. Jsou obvejčitě kopinaté<ref name=":0" /> a tento tvar listu je nejvýraznější právě mezi láčkovkami tohoto druhu.{{#tag:ref|Mimo tohoto druhu je výrazná také u láčkovky ''[[Nepenthes clipeata]]''.<ref name=":6" />|group=p. }} Listy mají kožovitý povrch, mohou měřit až 80 cm a široké jsou asi 15 cm.<ref name=":0" /> Vnější okraj je zvlněný.<ref name=":5" /> Z každého listu roste asi půlmetrový úponek, který má na konci [[pupen]], z něhož se může vyvinout [[láčka (rostliny)|láčka]] na chytání potravy. Představuje tedy pouze přeměněný list a nikoli speciální orgán květiny.<ref name=":6" />
[[Soubor:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher plant 2.jpg|náhled|Listy a láčka ''Nepenthes rajah''|alt=Málá láčka v listech ''Nepenthes rajah'']]
[[Soubor:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher plant 2.jpg|náhled|Listy a láčka ''Nepenthes rajah''|alt=Málá láčka v listech ''Nepenthes rajah'']]
Láčka ''Nepenthes rajah'', obsahující trávicí tekutinu, má oválný baňkovitý tvar a může připomínat fotbalový [[míč]].<ref name=":4" /> Podobně jako u všech láčkovek je na ni napojeno víčko (které má u tohoto druhu oválný tvar), jež brání tomu, aby do rostliny napršelo. Na něm jsou umístěny [[žláza|žlázy]] produkující [[nektar]]. Víčko ''N. rajah'' je největší z celého rodu, je vejčité až podlouhlé, rozdělené na polovinu,<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Schmid-Hollinger|jméno=R. N|titul=Kannendeckel (lid)|periodikum=www.bio-schmidhol.ch|vydavatel=|url=http://www.bio-schmidhol.ch/site/index.cfm?id_art=54826&actMenuItemID=25460&vsprache/DE/Kannendeckel__lid_.cfm|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> ostruha je nerozvětvená a měří zhruba 2 cm.<ref>Clarke 1997., s. 122.</ref> Láčka je lemována širokým rudě zbarveným obústím o šířce 4 cm,<ref name=":0" /> které má vroubkovaný okraj. Protíná jej řada vyvýšených výstupků (takzvaná žebra) zakončená ostrými výrůstky, jež lemují celý jeho vnější okraj. Vnitřní část obústí tvoří zhruba 80 % láčky.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bauer|jméno=U.|příjmení2=Clemente|jméno2=C. J.|příjmení3=Renner|jméno3=T.|titul=Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes pitcher plants|periodikum=Journal of Evolutionary Biology|datum=2012-01-01|ročník=25|číslo=1|strany=90–102|issn=1420-9101|doi=10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x/abstract|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Kolem obústí rostou dvě zřetelná křídla,<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Slack|jméno=Adrian|příjmení2=Gate|jméno2=Jane|titul=Carnivorous plants|url=https://books.google.cz/books?id=ROS4xtUpMFwC&pg=PA85&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjgw6W1jeTOAhXJ0RQKHYlwC784ChDoAQgaMAA#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydavatel=MIT Press|místo=Cambridge|rok=2000|počet stran=240|strany=85|isbn=0262690896, 9780262690898}}</ref> sloužící pravděpodobně k navádění [[hmyz]]u do rostliny. Láčky jsou u tohoto druhu zbarveny do červena až nachova, vnitřek láček má žlutou barvu<ref name=":5" /> a je pokryt žlázkami o hustotě 300 až 800 žlázek/cm<sup>2</sup>,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Danser|jméno=B. H.|titul=The Nepenthaceae of the Netherlands Indies|periodikum=Bulletin de Jardin de Botanique|datum=1928|ročník=|číslo=3-4|strany=28|poznámka=[Dále jen Danser 1928]|url=}}</ref> přičemž jejich velikost se sestupně zvětšuje.<ref name=":0" />
Láčka ''Nepenthes rajah'', obsahující trávicí tekutinu, má oválný baňkovitý tvar a může připomínat fotbalový [[míč]].<ref name=":4" /> Podobně jako u všech láčkovek je na ni napojeno víčko (které má u tohoto druhu oválný tvar), jež brání tomu, aby do rostliny napršelo. Na něm jsou umístěny [[žláza|žlázy]] produkující [[nektar]]. Víčko ''N. rajah'' je největší z celého rodu, je vejčité až podlouhlé, rozdělené na polovinu,<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Schmid-Hollinger|jméno=R. N|titul=Kannendeckel (lid)|periodikum=www.bio-schmidhol.ch|vydavatel=|url=http://www.bio-schmidhol.ch/site/index.cfm?id_art=54826&actMenuItemID=25460&vsprache/DE/Kannendeckel__lid_.cfm|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> ostruha je nerozvětvená a měří zhruba 2 cm.<ref>Clarke 1997, s. 122.</ref> Láčka je lemována širokým rudě zbarveným obústím o šířce 4 cm,<ref name=":0" /> které má vroubkovaný okraj. Protíná jej řada vyvýšených výstupků (takzvaná žebra) zakončená ostrými výrůstky, jež lemují celý jeho vnější okraj. Vnitřní část obústí tvoří zhruba 80 % láčky.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bauer|jméno=U.|příjmení2=Clemente|jméno2=C. J.|příjmení3=Renner|jméno3=T.|titul=Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes pitcher plants|periodikum=Journal of Evolutionary Biology|datum=2012-01-01|ročník=25|číslo=1|strany=90–102|issn=1420-9101|doi=10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x/abstract|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Kolem obústí rostou dvě zřetelná křídla,<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Slack|jméno=Adrian|příjmení2=Gate|jméno2=Jane|titul=Carnivorous plants|url=https://books.google.cz/books?id=ROS4xtUpMFwC&pg=PA85&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjgw6W1jeTOAhXJ0RQKHYlwC784ChDoAQgaMAA#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydavatel=MIT Press|místo=Cambridge|rok=2000|počet stran=240|strany=85|isbn=0262690896, 9780262690898}}</ref> sloužící pravděpodobně k navádění [[hmyz]]u do rostliny. Láčky jsou u tohoto druhu zbarveny do červena až nachova, vnitřek láček má žlutou barvu<ref name=":5" /> a je pokryt žlázkami o hustotě 300 až 800 žlázek/cm<sup>2</sup>,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Danser|jméno=B. H.|titul=The Nepenthaceae of the Netherlands Indies|periodikum=Bulletin de Jardin de Botanique|datum=1928|ročník=|číslo=3-4|strany=28|poznámka=[Dále jen Danser 1928]|url=}}</ref> přičemž jejich velikost se sestupně zvětšuje.<ref name=":0" />


[[File:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher 3.jpg|thumb|left|Horní láčka|alt=Horní láčka visící z oddenku]]
[[File:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher 3.jpg|thumb|left|Horní láčka|alt=Horní láčka visící z oddenku]]
Řádek 88: Řádek 88:
=== Květy a plody ===
=== Květy a plody ===
[[Soubor:Nep rajah28.jpg|náhled|Kvetoucí ''N. rajah''|Žluté kvítky ''N. rajah'' v květenství hrozen]]
[[Soubor:Nep rajah28.jpg|náhled|Kvetoucí ''N. rajah''|Žluté kvítky ''N. rajah'' v květenství hrozen]]
Láčkovka ''Nepenthes rajah'' může kvést po celý rok. Je [[dvoudomost|dvoudomá]] podobně jako všechny ostatní láčkovky, jednotlivé rostliny vytvářejí buď pouze samčí nebo pouze samičí květy.<ref name=":4" /> Květy jsou malé, o velikosti 10 až 20 mm, jeden [[květní obal|okvětní lístek]] oválného až obvejčitého tvaru měří 8 mm.<ref name=":0" /> [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou dlouhé 3-4 mm, [[prašník]]y 1-1,5 mm. Květy rostou v masivních [[hrozen|hroznovitých]] květenstvích, která měří obvykle 60 až 85 cm, ale mohou dosahovat velikosti i 120 cm, přičemž samčí květenství je dlouhé běžně 20 až 40 cm, samičí 30 až 80 cm.<ref name=":6">Clarke 1997., s. 120-122</ref> Na jedné květní stopce bez [[listen]]ů rostou celkem 3 květy. Jsou hnědožluté a voní pronikavou sladkou vůní.<ref name=":5" /> Protože se o [[opylení]] stará [[hmyz]], nejčastěji [[dvoukřídlí]], květenství výrazně vyčnívají nad okolní vegetaci, daleko od láček.<ref name="Adam">{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=Jumaat H.|titul=REPRODUCTIVE BIOLOGY OF BORNEAN NEPENTHES (NEPENTHACEAE) SPECIES|periodikum=Journal of Tropical Forest Science|datum=1998-01-01|ročník=10|číslo=4|strany=456–471|url=http://www.jstor.org/stable/43582492|datum přístupu=2016-09-17}}</ref>
Láčkovka ''Nepenthes rajah'' může kvést po celý rok. Je [[dvoudomost|dvoudomá]] podobně jako všechny ostatní láčkovky, jednotlivé rostliny vytvářejí buď pouze samčí nebo pouze samičí květy.<ref name=":4" /> Květy jsou malé, o velikosti 10 až 20 mm, jeden [[květní obal|okvětní lístek]] oválného až obvejčitého tvaru měří 8 mm.<ref name=":0" /> [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou dlouhé 3-4 mm, [[prašník]]y 1-1,5 mm. Květy rostou v masivních [[hrozen|hroznovitých]] květenstvích, která měří obvykle 60 až 85 cm, ale mohou dosahovat velikosti i 120 cm, přičemž samčí květenství je dlouhé běžně 20 až 40 cm, samičí 30 až 80 cm.<ref name=":6">Clarke 1997, s. 120-122.</ref> Na jedné květní stopce bez [[listen]]ů rostou celkem 3 květy. Jsou hnědožluté a voní pronikavou sladkou vůní.<ref name=":5" /> Protože se o [[opylení]] stará [[hmyz]], nejčastěji [[dvoukřídlí]], květenství výrazně vyčnívají nad okolní vegetaci, daleko od láček.<ref name="Adam">{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=Jumaat H.|titul=REPRODUCTIVE BIOLOGY OF BORNEAN NEPENTHES (NEPENTHACEAE) SPECIES|periodikum=Journal of Tropical Forest Science|datum=1998-01-01|ročník=10|číslo=4|strany=456–471|url=http://www.jstor.org/stable/43582492|datum přístupu=2016-09-17}}</ref>


V roce 1999 bylo nasbíráno celkem 300 pylových zrnek ''Nepenthes rajah'', ze kterých se vypočítala průměrná velikost zrnka 34,7 µm.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=J. H.|příjmení2=Wilcock|jméno2=C. C|titul=Palynological study of Bornean Nepenthes (Nepenthaceae)|periodikum=Pertanika Journal of Tropical Agricultural Science|datum=1999|ročník=22|číslo=1|strany=|url=http://psasir.upm.edu.my/3779/1/Palynological_Study_of_Bornean_Nepenthes_%28Nepenthaceae%29.pdf}}</ref> Plodem tohoto druhu je [[tobolka (plod)|tobolka]], druh se rozmnožuje [[Pohlavní rozmnožování|generativně]] pomocí semen o délce asi 1,8 cm a šířce 0,8 cm,<ref name=":23" /> která vítr roznáší na krátké vzdálenosti.<ref name="Adam" /> Dospělosti dosáhne ve věku asi 10 let.<ref name="cultivation N. rajah" />
V roce 1999 bylo nasbíráno celkem 300 pylových zrnek ''Nepenthes rajah'', ze kterých se vypočítala průměrná velikost zrnka 34,7 µm.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=J. H.|příjmení2=Wilcock|jméno2=C. C|titul=Palynological study of Bornean Nepenthes (Nepenthaceae)|periodikum=Pertanika Journal of Tropical Agricultural Science|datum=1999|ročník=22|číslo=1|strany=|url=http://psasir.upm.edu.my/3779/1/Palynological_Study_of_Bornean_Nepenthes_%28Nepenthaceae%29.pdf}}</ref> Plodem tohoto druhu je [[tobolka (plod)|tobolka]], druh se rozmnožuje [[Pohlavní rozmnožování|generativně]] pomocí semen o délce asi 1,8 cm a šířce 0,8 cm,<ref name=":23" /> která vítr roznáší na krátké vzdálenosti.<ref name="Adam" /> Dospělosti dosáhne ve věku asi 10 let.<ref name="cultivation N. rajah" />


== Přírodní hybridy ==
== Přírodní hybridy ==
''Nepenthes rajah'' [[hybrid]]izuje se všemi láčkovkami na Mount Kinabalu.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=A rare find: N. rajah nat. hybrid {{!}} fLORA nepenthaceae|periodikum=lhnn.proboards.com|url=http://lhnn.proboards.com/thread/3061?page=1|datum přístupu=2016-08-29}}</ref><ref>Clarke 1997., s. 123.</ref> Některé hybridy byly vzhledem k pomalému růstu ''N. rajah'' vypěstovány uměle lidmi. Všemi hybridy jsou:
''Nepenthes rajah'' [[hybrid]]izuje se všemi láčkovkami na Mount Kinabalu.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=A rare find: N. rajah nat. hybrid {{!}} fLORA nepenthaceae|periodikum=lhnn.proboards.com|url=http://lhnn.proboards.com/thread/3061?page=1|datum přístupu=2016-08-29}}</ref><ref>Clarke 1997, s. 123.</ref> Některé hybridy byly vzhledem k pomalému růstu ''N. rajah'' vypěstovány uměle lidmi. Všemi hybridy jsou:
* ''Nepenthes × alisaputrana'' Adam & Wilcock (1992) (= ''Nepenthes burbidgeae'' × ''rajah'')
* ''Nepenthes × alisaputrana'' Adam & Wilcock (1992) (= ''Nepenthes burbidgeae'' × ''rajah'')
* ''[[Nepenthes edwardsiana]] × rajah''
* ''[[Nepenthes edwardsiana]] × rajah''
Řádek 103: Řádek 103:
Řada z nich roste v Národním parku Kinabalu, včetně vzácného hybridu ''N. rajah'' × ''N. stenophylla'', který se listy podobá ''Nepenthes stenophylla'', ale víko a křídla jsou typické pro ''N. rajah''. Okolo víčka rostou štětiny, což je typickým znakem tohoto hybridu.<ref>Steiner 2002, s. 124.</ref>
Řada z nich roste v Národním parku Kinabalu, včetně vzácného hybridu ''N. rajah'' × ''N. stenophylla'', který se listy podobá ''Nepenthes stenophylla'', ale víko a křídla jsou typické pro ''N. rajah''. Okolo víčka rostou štětiny, což je typickým znakem tohoto hybridu.<ref>Steiner 2002, s. 124.</ref>


Dva hybridy ''N. rajah'' byly oficiálně popsány a jsou i chráněny [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]], jenž je oba hodnotí jako [[Ohrožený druh|ohrožené druhy]]: ''Nepenthes × alisaputrana'' a ''Nepenthes × kinabaluensis''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arx|jméno=B.|příjmení2=Schlauer|jméno2=J.|příjmení3=Groves|jméno3=M|titul=CITES Carnivorous Plant Checklist|vydání=|vydavatel=The Trustees of the Royal Botanic Gardens Kew|místo=|rok=2001|počet stran=|strany=|isbn=1-84246-035-8}}</ref> Tyto dva hybridy jsou navíc často [[Plodnost (biologie)|plodné]]. Clive A. Stace uvedl, že pokud se stabilizované hybridy stanou nezávislými, snadno rozpoznatelnými a schopnými rozmnožování, mohou již být považovány za samostatný druh.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stace|jméno=C. A|příjmení2=|jméno2=|titul=Plant Taxonomy and Biosystematics|vydání=|vydavatel=E. Arnold|místo=Londýn|rok=1980|počet stran=|strany=|isbn=0-521-42785-1}}</ref> Hybridního původu jsou například láčkovky ''[[Nepenthes hurrelliana]]'' a ''[[Nepenthes murudensis]]'' a i o těchto křížencích se mluvilo jako o samostatných druzích.<ref name=":10">Steiner 2002, s. 94...</ref>
Dva hybridy ''N. rajah'' byly oficiálně popsány a jsou i chráněny [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]], jenž je oba hodnotí jako [[Ohrožený druh|ohrožené druhy]]: ''Nepenthes × alisaputrana'' a ''Nepenthes × kinabaluensis''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arx|jméno=B.|příjmení2=Schlauer|jméno2=J.|příjmení3=Groves|jméno3=M|titul=CITES Carnivorous Plant Checklist|vydání=|vydavatel=The Trustees of the Royal Botanic Gardens Kew|místo=|rok=2001|počet stran=|strany=|isbn=1-84246-035-8}}</ref> Tyto dva hybridy jsou navíc často [[Plodnost (biologie)|plodné]]. Clive A. Stace uvedl, že pokud se stabilizované hybridy stanou nezávislými, snadno rozpoznatelnými a schopnými rozmnožování, mohou již být považovány za samostatný druh.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stace|jméno=C. A|příjmení2=|jméno2=|titul=Plant Taxonomy and Biosystematics|vydání=|vydavatel=E. Arnold|místo=Londýn|rok=1980|počet stran=|strany=|isbn=0-521-42785-1}}</ref> Hybridního původu jsou například láčkovky ''[[Nepenthes hurrelliana]]'' a ''[[Nepenthes murudensis]]'' a i o těchto křížencích se mluvilo jako o samostatných druzích.<ref name=":10">Steiner 2002, s. 94.</ref>


=== ''Nepenthes × alisaputrana'' ===
=== ''Nepenthes × alisaputrana'' ===
[[Soubor:Kinabalu N.× alisaputrana 9.jpg|vlevo|náhled|''Nepenthes × alisaputrana''|Hybrid ''Nepenthes × alisaputrana'' v podrostu]]
[[Soubor:Kinabalu N.× alisaputrana 9.jpg|vlevo|náhled|''Nepenthes × alisaputrana''|Hybrid ''Nepenthes × alisaputrana'' v podrostu]]
''Nepenthes × alisaputrana'' je pojmenována po řediteli organizace dohlížející na správu Národního parku Sabah, Datukovi Lamrim Alim. Roste pouze na Mount Kinabalu v oblastech s chudou vegetací (někdy s láčkovkami ''Nepenthes burbidgeae'') ve výšce 2 000 m n. m. na serpentinových půdách. Rostlina zdědila řadu znaků po svých rodičovských druzích. Podobně jako ''Nepenthes rajah'' má tento hybrid velkou láčku, která může měřit 35 cm na délku a 20 cm na šířku,<ref>Clarke 2001b, s. 10.</ref> přičemž je opatřen největšími džbány ze všech hybridů ''N. rajah''. Na rozdíl od ''N. burbidgeae'' má širší obústí zbarvené červeně s fialovými pruhy a větší víčko. Od ''N. rajah'' se liší jiným tvarem víčka, drobnými hnědými chloupky na povrchu a také barvou láčky, které je žlutozelené s červenými nebo hnědými skvrnami, díky kterým si vysloužil tento hybrid název „leopardí láčkovka”.<ref name=":9" /> Jedná se o epifyta.<ref name="Clarke1997157">Clarke 1997., s. 157..</ref>
''Nepenthes × alisaputrana'' je pojmenována po řediteli organizace dohlížející na správu Národního parku Sabah, Datukovi Lamrim Alim. Roste pouze na Mount Kinabalu v oblastech s chudou vegetací (někdy s láčkovkami ''Nepenthes burbidgeae'') ve výšce 2 000 m n. m. na serpentinových půdách. Rostlina zdědila řadu znaků po svých rodičovských druzích. Podobně jako ''Nepenthes rajah'' má tento hybrid velkou láčku, která může měřit 35 cm na délku a 20 cm na šířku,<ref>Clarke 2001b, s. 10.</ref> přičemž je opatřen největšími džbány ze všech hybridů ''N. rajah''. Na rozdíl od ''N. burbidgeae'' má širší obústí zbarvené červeně s fialovými pruhy a větší víčko. Od ''N. rajah'' se liší jiným tvarem víčka, drobnými hnědými chloupky na povrchu a také barvou láčky, které je žlutozelené s červenými nebo hnědými skvrnami, díky kterým si vysloužil tento hybrid název „leopardí láčkovka”.<ref name=":9" /> Jedná se o epifyta.<ref name="Clarke1997157">Clarke 1997, s. 157..</ref>


Od ''N. rajah'' lze tento druh někdy obtížně odlišit. Například špatně rozpoznán byl v knize ''Insect Eating Plants & How To Grow Them'', kde došlo k vydávání tohoto hybridu za druh ''Nepenthes rajah''.<ref name="Clarke1997157" />
Od ''N. rajah'' lze tento druh někdy obtížně odlišit. Například špatně rozpoznán byl v knize ''Insect Eating Plants & How To Grow Them'', kde došlo k vydávání tohoto hybridu za druh ''Nepenthes rajah''.<ref name="Clarke1997157" />
Řádek 113: Řádek 113:
=== ''Nepenthes × kinabaluensis'' ===
=== ''Nepenthes × kinabaluensis'' ===
[[Soubor:Kinabalu N. × kinabaluensis 20.jpg|náhled|''Nepenthes × kinabaluensis''|alt=Hybrid ''Nepenthes × kinabaluensis'' v podrostu]]
[[Soubor:Kinabalu N. × kinabaluensis 20.jpg|náhled|''Nepenthes × kinabaluensis''|alt=Hybrid ''Nepenthes × kinabaluensis'' v podrostu]]
''Nepenthes × kinabaluensis'' je hybridem nejvýraznějších láčkovek na Borneu: ''N. rajah'' a ''N. villosa'' a roste pouze na Kinabalu (odtud jeho odborný název) a také v blízkosti hory [[Tambuyukon]], kde se oba dva mateřské druhy vyskytují.<ref>Clarke 1997., s. 165-167.</ref> Roste převážně v otevřených oblastech v mlžných lesích ve výškách od 2 420 do 3 030 m n. m. a lze jej najít při řece Mesilau v blízkosti [[helipad]]u, kde obývá volné prostranství pouze s porosty ''[[Dacrydium gibbsiae]]'' a ''[[Leptospermum recurvum]]''.<ref name=":10" />
''Nepenthes × kinabaluensis'' je hybridem nejvýraznějších láčkovek na Borneu: ''N. rajah'' a ''N. villosa'' a roste pouze na Kinabalu (odtud jeho odborný název) a také v blízkosti hory [[Tambuyukon]], kde se oba dva mateřské druhy vyskytují.<ref>Clarke 1997, s. 165-167.</ref> Roste převážně v otevřených oblastech v mlžných lesích ve výškách od 2 420 do 3 030 m n. m. a lze jej najít při řece Mesilau v blízkosti [[helipad]]u, kde obývá volné prostranství pouze s porosty ''[[Dacrydium gibbsiae]]'' a ''[[Leptospermum recurvum]]''.<ref name=":10" />


Hybrid má větší láčky než ''N. villosa''. Úponek, z něhož vyrůstají džbány, je opatřen dvoucentimetrovým štítovitým zakončením (znakem ''N. rajah''), u starších rostlin může být až [[dřevina|dřevnatý]]. Od ''Nepenthes rajah'' se liší vyvýšenými žebry, podobnými jako má ''N. villosa'', která lemují okraj hrubého rozšířeného obústí a na jeho okraji má nápadnější výrůstky než ''N. rajah''.<ref>Clarke 2001b, s. 19.</ref> Láčky jsou žluté až šarlatové, spodní mají křídla, horní je postrádají. Víčko je téměř ploché. Láčky pokrývají chloupky. Tento hybrid častěji tvoří horní láčky než rodičovské druhy. Lze jej snadno odlišit od všech ostatních láčkovek na Borneu, k záměně s druhem ''N. rajah'' však došlo v publikaci ''Letts Guide to Carnivorous Plants of the World'' z roku 1992.<ref>{{Citace monografie
Hybrid má větší láčky než ''N. villosa''. Úponek, z něhož vyrůstají džbány, je opatřen dvoucentimetrovým štítovitým zakončením (znakem ''N. rajah''), u starších rostlin může být až [[dřevina|dřevnatý]]. Od ''Nepenthes rajah'' se liší vyvýšenými žebry, podobnými jako má ''N. villosa'', která lemují okraj hrubého rozšířeného obústí a na jeho okraji má nápadnější výrůstky než ''N. rajah''.<ref>Clarke 2001b, s. 19.</ref> Láčky jsou žluté až šarlatové, spodní mají křídla, horní je postrádají. Víčko je téměř ploché. Láčky pokrývají chloupky. Tento hybrid častěji tvoří horní láčky než rodičovské druhy. Lze jej snadno odlišit od všech ostatních láčkovek na Borneu, k záměně s druhem ''N. rajah'' však došlo v publikaci ''Letts Guide to Carnivorous Plants of the World'' z roku 1992.<ref>{{Citace monografie
Řádek 132: Řádek 132:
=== Predace ===
=== Predace ===
[[Soubor:Rajahlizard.jpg|vlevo|náhled|Utopený ještěr v láčkovce ''Nepenthes rajah''|alt=Láčkovka rádža, ve které je utopená ještěrka]]
[[Soubor:Rajahlizard.jpg|vlevo|náhled|Utopený ještěr v láčkovce ''Nepenthes rajah''|alt=Láčkovka rádža, ve které je utopená ještěrka]]
Láčkovky včetně ''Nepenthes rajah'' jsou [[masožravá rostlina|masožravé rostliny]], které si v půdě chybějící [[fosfor]] a [[dusík]] doplňují tím, že loví. Kořist ''N. rajah'' láká pestrým zbarvením láček a také intenzivní vůní. Jakmile kořist dosedne na okraj láček pokrytých nektarovými žlázkami, sklouzne po hladkém povrchu do trávicí tekutiny v láčce, kde se utopí, neboť voskovitý povrch uvnitř láčky a výrůstky na obústí brání tomu, aby se kořist mohla z láčky zachránit. Pohyb topící se kořisti navíc u tohoto druhu začíná aktivovat trávení a kořist se nakonec rozloží pomocí [[trávicí enzym|trávicích enzymů]].<ref name=":13" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /> Nejčastější kořistí tohoto druhu jsou [[mravencovití]],<ref>{{Citace periodika|příjmení=Morton|jméno=Ella|titul=Nepenthes Rajah: The Big Carnivorous Plant that Just Wants to Eat Poop|periodikum=Slate|datum=2014-05-26|ročník=|číslo=|strany=|issn=1091-2339|jazyk=en-US|url=http://www.slate.com/blogs/atlas_obscura/2014/05/26/nepenthes_rajah_is_a_fascinating_carnivorous_pitcher_plant_in_malaysian.html|datum přístupu=2016-08-31}}</ref> které rostlina lapá do horních i spodních láček, avšak existují také záznamy o tom, že ''N. rajah'' polapila [[obratlovci|obratlovce]], jako jsou [[žáby]], malí [[ještěři]] a [[krysa|krysy]],<ref name=":5" /><ref name=":18">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Attenborough|jméno=David|odkaz na autora=David Attenborough|titul=Attenborough: 60 years in the wild|vydavatel=BBC|místo=|datum vydání=2012|datum přístupu=3.9.2016|kapitola=Life on Camera}}</ref> avšak tato pozorování jsou neobvyklá a jedná se o nemocná zvířata, nebo zvířata, která hledají v láčkách vodu či útočiště převážně v [[období sucha]].<ref name=":14">Clarke 1997., s. 33.</ref><ref name="cultivation N. rajah" />
Láčkovky včetně ''Nepenthes rajah'' jsou [[masožravá rostlina|masožravé rostliny]], které si v půdě chybějící [[fosfor]] a [[dusík]] doplňují tím, že loví. Kořist ''N. rajah'' láká pestrým zbarvením láček a také intenzivní vůní. Jakmile kořist dosedne na okraj láček pokrytých nektarovými žlázkami, sklouzne po hladkém povrchu do trávicí tekutiny v láčce, kde se utopí, neboť voskovitý povrch uvnitř láčky a výrůstky na obústí brání tomu, aby se kořist mohla z láčky zachránit. Pohyb topící se kořisti navíc u tohoto druhu začíná aktivovat trávení a kořist se nakonec rozloží pomocí [[trávicí enzym|trávicích enzymů]].<ref name=":13" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /> Nejčastější kořistí tohoto druhu jsou [[mravencovití]],<ref>{{Citace periodika|příjmení=Morton|jméno=Ella|titul=Nepenthes Rajah: The Big Carnivorous Plant that Just Wants to Eat Poop|periodikum=Slate|datum=2014-05-26|ročník=|číslo=|strany=|issn=1091-2339|jazyk=en-US|url=http://www.slate.com/blogs/atlas_obscura/2014/05/26/nepenthes_rajah_is_a_fascinating_carnivorous_pitcher_plant_in_malaysian.html|datum přístupu=2016-08-31}}</ref> které rostlina lapá do horních i spodních láček, avšak existují také záznamy o tom, že ''N. rajah'' polapila [[obratlovci|obratlovce]], jako jsou [[žáby]], malí [[ještěři]] a [[krysa|krysy]],<ref name=":5" /><ref name=":18">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Attenborough|jméno=David|odkaz na autora=David Attenborough|titul=Attenborough: 60 years in the wild|vydavatel=BBC|místo=|datum vydání=2012|datum přístupu=3.9.2016|kapitola=Life on Camera}}</ref> avšak tato pozorování jsou neobvyklá a jedná se o nemocná zvířata, nebo zvířata, která hledají v láčkách vodu či útočiště převážně v [[období sucha]].<ref name=":14">Clarke 1997, s. 33.</ref><ref name="cultivation N. rajah" />


První pozorování utopených krys pochází z roku 1862 od St. Johna a H. Lowa. Jeho správnost byla ověřena v roce 1988, kdy Anthea Phillipps a Anthony Lamb také pozorovali v láčkách utopené krysy.<ref>Steiner 2002, s. 94...</ref> V roce 2011 byla uvnitř láčky nalezena utopená [[tana horská]] (''Tupaia montana'').<ref>{{Citace periodika|příjmení=Wells|jméno=Konstans|příjmení2=Lakim|jméno2=Maklarin B.|příjmení3=Schulz|jméno3=Stefan|titul=Pitchers of Nepenthes rajah collect faecal droppings from both diurnal and nocturnal small mammals and emit fruity odour|periodikum=Journal of Tropical Ecology|datum=2011-07-01|ročník=27|číslo=04|strany=347–353|issn=1469-7831|doi=10.1017/S0266467411000162|url=http://journals.cambridge.org/article_S0266467411000162|datum přístupu=2016-08-31}}</ref>
První pozorování utopených krys pochází z roku 1862 od St. Johna a H. Lowa. Jeho správnost byla ověřena v roce 1988, kdy Anthea Phillipps a Anthony Lamb také pozorovali v láčkách utopené krysy.<ref>Steiner 2002, s. 94.</ref> V roce 2011 byla uvnitř láčky nalezena utopená [[tana horská]] (''Tupaia montana'').<ref>{{Citace periodika|příjmení=Wells|jméno=Konstans|příjmení2=Lakim|jméno2=Maklarin B.|příjmení3=Schulz|jméno3=Stefan|titul=Pitchers of Nepenthes rajah collect faecal droppings from both diurnal and nocturnal small mammals and emit fruity odour|periodikum=Journal of Tropical Ecology|datum=2011-07-01|ročník=27|číslo=04|strany=347–353|issn=1469-7831|doi=10.1017/S0266467411000162|url=http://journals.cambridge.org/article_S0266467411000162|datum přístupu=2016-08-31}}</ref>


Mimo láčkovky ''N. rajah'' někdy menší obratlovce uloví také ''Nepenthes rafflesiana'', v [[Brunej]]i byly zaznamenáni jedinci, kteří ulovili například žáby nebo gekony.<ref name=":14" /> Roku 2006 byla uvnitř láčky kultivované [[Filipíny|filipínské]] ''N. truncata'' pěstované v [[Jardin Botanique de Lyon]] objevena rozkládající se mrtvola myši, kterou patrně nalákal pach mrtvých much.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Germany|jméno=SPIEGEL ONLINE, Hamburg|titul=Frankreich: Pflanze verdaut Maus|periodikum=SPIEGEL ONLINE|vydavatel=|url=http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/frankreich-pflanze-verdaut-maus-a-440010.html|datum vydání=|jazyk=německy|datum přístupu=2016-08-31}}</ref>
Mimo láčkovky ''N. rajah'' někdy menší obratlovce uloví také ''Nepenthes rafflesiana'', v [[Brunej]]i byly zaznamenáni jedinci, kteří ulovili například žáby nebo gekony.<ref name=":14" /> Roku 2006 byla uvnitř láčky kultivované [[Filipíny|filipínské]] ''N. truncata'' pěstované v [[Jardin Botanique de Lyon]] objevena rozkládající se mrtvola myši, kterou patrně nalákal pach mrtvých much.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Germany|jméno=SPIEGEL ONLINE, Hamburg|titul=Frankreich: Pflanze verdaut Maus|periodikum=SPIEGEL ONLINE|vydavatel=|url=http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/frankreich-pflanze-verdaut-maus-a-440010.html|datum vydání=|jazyk=německy|datum přístupu=2016-08-31}}</ref>
Řádek 162: Řádek 162:
Uvnitř láčkovek může žít řada různých drobných živočichů označovaných anglickými termíny ''{{cizojazyčně|en|nepenthebionts}}'' a ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes infauna}}'', přičemž tito tvorové mají často navzájem i odlišný způsob života a liší se i jejich skladba potravy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Capinera|jméno=J. L|titul=Encyclopedia of Entomology|url=https://books.google.cz/books?id=i9ITMiiohVQC&pg=PA728&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj_vu2x9fDOAhVDOxQKHfonBbcQ6AEIUjAI#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydání=2|vydavatel=Springer Science & Business Media|místo=|rok=2008|počet stran=4346|strany=728|isbn=1402062427, 9781402062421}}</ref> Uvnitř láčkovek žijí dravým životem různé larvy, například [[komárovití|komáří]], lovící ostatní larvy, dále pak [[dvoukřídlí|mouchy]], krab ''[[Geosesarma malayanum]]'' či různé druhy [[pavouci|pavouků]],<ref>{{Citace periodika|příjmení=Beaver|jméno=R. A|titul=Fauna and food webs of pitcher plants in West Malaysia|periodikum=The Malayan Nature Journal|datum=1979|ročník=33|číslo=1|strany=1-10}}</ref> například [[běžníkovití|běžníci]] z rodu ''[[Misumenops]]''. Ti si vytvářejí své pavučiny nad trávicí tekutinou, přičemž do nich lapají hmyz dříve, než spadne do ní. Pro pavouky samotné je tekutina neškodná.<ref name=":13" /> Pro láčkovku ''Nepenthes rajah'' jsou pak obzvláště typické dva druhy komárů pojmenované po láčkovce: ''[[Culex rajah]]'' a ''[[Toxorhynchites rajah]]'', které popsal Masuhisa Cukamoto v roce 1989 na základě exemplářů nasbíraných na hoře Kinabalu o tři roky dříve.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Tsukamoto|jméno=M|titul=Two New Mosquito Species from a Pitcher Plant of Mt. Kinabalu, Sabah, Malaysia: Culex rajah and Toxorhynchites rajah (Diptera: Culicidae)|periodikum=Japanese Journal of Tropical Medicine and Hygiene|datum=1989|ročník=17|číslo=3|strany=216|poznámka=[Dále jen Tsukamoto 1989]}}</ref> Larvy těchto dvou druhů žijí obyčejně v blízkosti komářích larev druhů ''[[Culex jenseni]]'' a ''[[Uranotaenia moultoni]]'' a komáry rodu ''[[Tripteroides]]''.<ref name=":17">Tsukamoto 1989, s. 220.</ref> O druhu ''Culex rajah'', jeho výskytu, chování či možnosti přenosu nemocí nebyly zjištěny žádné informace, to samé platí i pro druhý taxon ''T. rajah''; o němž bylo zjištěno, že nesaje [[krev]]. V minulosti (1931) byl považován za člena infauny i komár ''Culex shebbearei'', popsaný F. W. Edwardsem na základě sbírek H. M. Pendleburyho z roku 1929, avšak dle nových výzkumů se pravděpodobně jedná o komára ''Culex rajah''.<ref name=":17" />
Uvnitř láčkovek může žít řada různých drobných živočichů označovaných anglickými termíny ''{{cizojazyčně|en|nepenthebionts}}'' a ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes infauna}}'', přičemž tito tvorové mají často navzájem i odlišný způsob života a liší se i jejich skladba potravy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Capinera|jméno=J. L|titul=Encyclopedia of Entomology|url=https://books.google.cz/books?id=i9ITMiiohVQC&pg=PA728&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj_vu2x9fDOAhVDOxQKHfonBbcQ6AEIUjAI#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydání=2|vydavatel=Springer Science & Business Media|místo=|rok=2008|počet stran=4346|strany=728|isbn=1402062427, 9781402062421}}</ref> Uvnitř láčkovek žijí dravým životem různé larvy, například [[komárovití|komáří]], lovící ostatní larvy, dále pak [[dvoukřídlí|mouchy]], krab ''[[Geosesarma malayanum]]'' či různé druhy [[pavouci|pavouků]],<ref>{{Citace periodika|příjmení=Beaver|jméno=R. A|titul=Fauna and food webs of pitcher plants in West Malaysia|periodikum=The Malayan Nature Journal|datum=1979|ročník=33|číslo=1|strany=1-10}}</ref> například [[běžníkovití|běžníci]] z rodu ''[[Misumenops]]''. Ti si vytvářejí své pavučiny nad trávicí tekutinou, přičemž do nich lapají hmyz dříve, než spadne do ní. Pro pavouky samotné je tekutina neškodná.<ref name=":13" /> Pro láčkovku ''Nepenthes rajah'' jsou pak obzvláště typické dva druhy komárů pojmenované po láčkovce: ''[[Culex rajah]]'' a ''[[Toxorhynchites rajah]]'', které popsal Masuhisa Cukamoto v roce 1989 na základě exemplářů nasbíraných na hoře Kinabalu o tři roky dříve.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Tsukamoto|jméno=M|titul=Two New Mosquito Species from a Pitcher Plant of Mt. Kinabalu, Sabah, Malaysia: Culex rajah and Toxorhynchites rajah (Diptera: Culicidae)|periodikum=Japanese Journal of Tropical Medicine and Hygiene|datum=1989|ročník=17|číslo=3|strany=216|poznámka=[Dále jen Tsukamoto 1989]}}</ref> Larvy těchto dvou druhů žijí obyčejně v blízkosti komářích larev druhů ''[[Culex jenseni]]'' a ''[[Uranotaenia moultoni]]'' a komáry rodu ''[[Tripteroides]]''.<ref name=":17">Tsukamoto 1989, s. 220.</ref> O druhu ''Culex rajah'', jeho výskytu, chování či možnosti přenosu nemocí nebyly zjištěny žádné informace, to samé platí i pro druhý taxon ''T. rajah''; o němž bylo zjištěno, že nesaje [[krev]]. V minulosti (1931) byl považován za člena infauny i komár ''Culex shebbearei'', popsaný F. W. Edwardsem na základě sbírek H. M. Pendleburyho z roku 1929, avšak dle nových výzkumů se pravděpodobně jedná o komára ''Culex rajah''.<ref name=":17" />
[[Soubor:Nep rajah27.jpg|náhled|Škody na listech způsobené hmyzem|alt=Listy láčkovky prožrané hmyzem]]
[[Soubor:Nep rajah27.jpg|náhled|Škody na listech způsobené hmyzem|alt=Listy láčkovky prožrané hmyzem]]
Vztahy mezi láčkovkami a infaunou nejsou zcela pochopeny. Neeexistují pozorování, zdali drobní bezobratlí pouze láčkovkám odebírají potravu, nebo se jedná o mutualistický vztah. Charles Clarke poznamenal, že infauně je poskytováno útočiště a dostatek potravy a na oplátku infauna pomáhá rostlině lépe štěpit kořist a urychluje její trávení a ničí bakterie uvnitř láčky.<ref>Clarke 1997., s. 42–43.</ref>
Vztahy mezi láčkovkami a infaunou nejsou zcela pochopeny. Neeexistují pozorování, zdali drobní bezobratlí pouze láčkovkám odebírají potravu, nebo se jedná o mutualistický vztah. Charles Clarke poznamenal, že infauně je poskytováno útočiště a dostatek potravy a na oplátku infauna pomáhá rostlině lépe štěpit kořist a urychluje její trávení a ničí bakterie uvnitř láčky.<ref>Clarke 1997, s. 42–43.</ref>


Mezi nepřátele láčkovky ''N. rajah'' patří část hmyzu, který jí vyžírá listy. Láčky někdy vytrhávají ze země opice a [[nártoun]]i.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Burbidge|jméno=F. W|titul=The Gardens of the Sun|vydavatel=Murray|místo=London|rok=1880|počet stran=364}}</ref>
Mezi nepřátele láčkovky ''N. rajah'' patří část hmyzu, který jí vyžírá listy. Láčky někdy vytrhávají ze země opice a [[nártoun]]i.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Burbidge|jméno=F. W|titul=The Gardens of the Sun|vydavatel=Murray|místo=London|rok=1880|počet stran=364}}</ref>
Řádek 169: Řádek 169:
Láčkovky byly sbírány ve volné přírodě již celá staletí, od začátku 70. let 20. století se jejich export ještě zvýšil. Rovněž láčkovka ''Nepenthes rajah'' je ohrožena sběrem. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] ji řadí mezi [[ohrožený druh|ohrožené druhy]]<ref name=":5" /><ref name=":20">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Lee|jméno=Jess|titul=Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online|periodikum=herbaria.plants.ox.ac.uk|vydavatel=University of Oxford|url=http://herbaria.plants.ox.ac.uk/bol/plants400/profiles/MN/Nepenthesrajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> a je zapsána na přílohu I [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]],<ref name=":19">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=AMENDMENTS TO APPENDICES I AND II OF THE CONVENTION|url=https://www.cites.org/eng/cop/06/prop/proposals/E06-Prop-67_Nepenthes.PDF|vydavatel=CITES|místo=|datum vydání=|datum přístupu=4.9.2016}}</ref> tedy je s ní zakázán veškerý obchod. Přesto však probíhá ilegálně,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Creek|jméno=M|titul=The conservation of carnivorous plants|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=1990|ročník=19|číslo=3/4|strany=109–112}}</ref> a to i v Národním parku Kinabalu, což vedlo k decimaci řady populací. Oblíbené je pěstování například ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], v [[Japonsko|Japonsku]] a také v [[Austrálie|Austrálii]]. Zde se také nachází jediný legální trh prodávající láčkovky, levnější však je rostliny nasbírat v přírodě. Při pašování dochází k odlamování láček a listových hrotů, což zhoršuje jejich rozpoznání. Z Austrálie pochází případ, kdy celníci zabavili dvě zásilky patrně ''N. rajah'', z nichž v jednom případě šlo o sazenice a ve druhém o takto upravené rostliny, která však nemohly být použity pro soudní řízení, neboť ze zákona nešlo o spolehlivou identifikaci.<ref name=":19" />
Láčkovky byly sbírány ve volné přírodě již celá staletí, od začátku 70. let 20. století se jejich export ještě zvýšil. Rovněž láčkovka ''Nepenthes rajah'' je ohrožena sběrem. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] ji řadí mezi [[ohrožený druh|ohrožené druhy]]<ref name=":5" /><ref name=":20">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Lee|jméno=Jess|titul=Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online|periodikum=herbaria.plants.ox.ac.uk|vydavatel=University of Oxford|url=http://herbaria.plants.ox.ac.uk/bol/plants400/profiles/MN/Nepenthesrajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> a je zapsána na přílohu I [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]],<ref name=":19">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=AMENDMENTS TO APPENDICES I AND II OF THE CONVENTION|url=https://www.cites.org/eng/cop/06/prop/proposals/E06-Prop-67_Nepenthes.PDF|vydavatel=CITES|místo=|datum vydání=|datum přístupu=4.9.2016}}</ref> tedy je s ní zakázán veškerý obchod. Přesto však probíhá ilegálně,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Creek|jméno=M|titul=The conservation of carnivorous plants|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=1990|ročník=19|číslo=3/4|strany=109–112}}</ref> a to i v Národním parku Kinabalu, což vedlo k decimaci řady populací. Oblíbené je pěstování například ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], v [[Japonsko|Japonsku]] a také v [[Austrálie|Austrálii]]. Zde se také nachází jediný legální trh prodávající láčkovky, levnější však je rostliny nasbírat v přírodě. Při pašování dochází k odlamování láček a listových hrotů, což zhoršuje jejich rozpoznání. Z Austrálie pochází případ, kdy celníci zabavili dvě zásilky patrně ''N. rajah'', z nichž v jednom případě šlo o sazenice a ve druhém o takto upravené rostliny, která však nemohly být použity pro soudní řízení, neboť ze zákona nešlo o spolehlivou identifikaci.<ref name=":19" />


''[[In vitro]]'', vytváření rostlin pomocí umělé [[tkáň]]ové kultury, je technologie používaná v [[Evropa|Evropě]] a Spojených státech amerických, která umožňuje vytvářet velké množství láčkovek za nízké ceny. Z [[buňka|buněčných]] kultur získaných ze semen se vytvářejí celé rostliny.<ref name=":21">Clarke 1997., s. 172.</ref> Láčkovky ''N. rajah'' mají navíc láčky jiné velikosti než ve volné přírodě a jsou různorodější.<ref name=":20" /> Tato možnost zmenšuje ilegální sběr masožravek ''Nepenthes rajah'' v Sabahu a také poptávku po živých rostlinách.<ref name=":21" />
''[[In vitro]]'', vytváření rostlin pomocí umělé [[tkáň]]ové kultury, je technologie používaná v [[Evropa|Evropě]] a Spojených státech amerických, která umožňuje vytvářet velké množství láčkovek za nízké ceny. Z [[buňka|buněčných]] kultur získaných ze semen se vytvářejí celé rostliny.<ref name=":21">Clarke 1997, s. 172.</ref> Láčkovky ''N. rajah'' mají navíc láčky jiné velikosti než ve volné přírodě a jsou různorodější.<ref name=":20" /> Tato možnost zmenšuje ilegální sběr masožravek ''Nepenthes rajah'' v Sabahu a také poptávku po živých rostlinách.<ref name=":21" />


Rostliny se mimoto vyskytují na málo přístupném místě, což opět snižuje riziko ohrožení.<ref name=":5" />
Rostliny se mimoto vyskytují na málo přístupném místě, což opět snižuje riziko ohrožení.<ref name=":5" />
Řádek 178: Řádek 178:
Nebezpečí pro tento druh nepředstavuje pouze ilegální sběr. Mezi lety 1997 a 1998 nastalo kvůli jevu [[El Niño]] v jihovýchodní Asii velké sucho,{{#tag:ref|A naopak v Severní Americe záplavy.<ref name="Elnino" />|group=p. }}<ref name="Elnino">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=1997-1998 El Niño:the most recent event|periodikum=ww2010.atmos.uiuc.edu|vydavatel=University of Illinois|url=http://ww2010.atmos.uiuc.edu/(Gh)/guides/mtr/eln/rcnt.rxml|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> které zapříčinilo zánik řady přírodních populací rostlin. V Národním parku Mount Kinabalu v té době došlo k devíti požárům na rozloze 25 km<sup>2</sup>. Řada rostlin byla z národního parku přesídlena do oblasti [[Mesilau]] do takzvané ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}''. Populace ''Nepenthes rajah'' ale katastrofu přežily bez větších ztrát. Od té doby se však v oblasti Mesilau chrání řada ohrožených rostlin, včetně ''N. rajah''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Thong|jméno=J|titul=Travels around North Borneo – Part 1|periodikum=Victorian Carnivorous Plant Society Journal|datum=2006|strany=12-17}}</ref> V dané oblasti se u obce Kundasang nachází areál Mesilau Nature Resort, kde lze láčkovku ''N. rajah'' vidět v jejím přirozeném prostředí.<ref name=":22">Clarke 2001b, s. 38.</ref> Na strmém svahu zde roste několik desítek rostlin a jejich láčky mohou dosahovat velikosti až 40 cm.<ref name="Sabah society" /> Prohlídky jsou pořádány právě do ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}'' po naučné stezce ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes rajah Nature Trail}}''. Další ''N. rajah'' lze vidět v NP Kinabalu, kam je ale přístup turistům zakázán.<ref name=":22" /> Mezi další lokality, kde lze rostlinu najít, patří plošina Marai Parai, místa u řek East River a Kolopis v Mesilau<ref>Kurata 1976., s. 64–65.</ref> či Pig Hill na Kinabalu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=J. H.|příjmení2=Wilcock|jméno2=C. C.|příjmení3=Swaine|jméno3=M. D|titul=The ecology and distribution of Bornean Nepenthes|periodikum=Journal of Tropical Forest Science|datum=1992|strany=13–25}}</ref> Výdělky z turistiky jsou často využívány jako zdroj peněz pro ochranu tohoto druhu.<ref name=":20" />
Nebezpečí pro tento druh nepředstavuje pouze ilegální sběr. Mezi lety 1997 a 1998 nastalo kvůli jevu [[El Niño]] v jihovýchodní Asii velké sucho,{{#tag:ref|A naopak v Severní Americe záplavy.<ref name="Elnino" />|group=p. }}<ref name="Elnino">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=1997-1998 El Niño:the most recent event|periodikum=ww2010.atmos.uiuc.edu|vydavatel=University of Illinois|url=http://ww2010.atmos.uiuc.edu/(Gh)/guides/mtr/eln/rcnt.rxml|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> které zapříčinilo zánik řady přírodních populací rostlin. V Národním parku Mount Kinabalu v té době došlo k devíti požárům na rozloze 25 km<sup>2</sup>. Řada rostlin byla z národního parku přesídlena do oblasti [[Mesilau]] do takzvané ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}''. Populace ''Nepenthes rajah'' ale katastrofu přežily bez větších ztrát. Od té doby se však v oblasti Mesilau chrání řada ohrožených rostlin, včetně ''N. rajah''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Thong|jméno=J|titul=Travels around North Borneo – Part 1|periodikum=Victorian Carnivorous Plant Society Journal|datum=2006|strany=12-17}}</ref> V dané oblasti se u obce Kundasang nachází areál Mesilau Nature Resort, kde lze láčkovku ''N. rajah'' vidět v jejím přirozeném prostředí.<ref name=":22">Clarke 2001b, s. 38.</ref> Na strmém svahu zde roste několik desítek rostlin a jejich láčky mohou dosahovat velikosti až 40 cm.<ref name="Sabah society" /> Prohlídky jsou pořádány právě do ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}'' po naučné stezce ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes rajah Nature Trail}}''. Další ''N. rajah'' lze vidět v NP Kinabalu, kam je ale přístup turistům zakázán.<ref name=":22" /> Mezi další lokality, kde lze rostlinu najít, patří plošina Marai Parai, místa u řek East River a Kolopis v Mesilau<ref>Kurata 1976., s. 64–65.</ref> či Pig Hill na Kinabalu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=J. H.|příjmení2=Wilcock|jméno2=C. C.|příjmení3=Swaine|jméno3=M. D|titul=The ecology and distribution of Bornean Nepenthes|periodikum=Journal of Tropical Forest Science|datum=1992|strany=13–25}}</ref> Výdělky z turistiky jsou často využívány jako zdroj peněz pro ochranu tohoto druhu.<ref name=":20" />


Nebezpečím je také ztráta přirozeného prostředí láčkovky rádži,<ref name=":20" /> nicméně budoucnost druhu se zdá být relativně bezpečná pro možné přeřazení do kolonky [[zranitelný]], případně mezi neohrožené druhy závislé na ochraně (LR/cd).<ref>Clarke 1997., s. 170-172.</ref>
Nebezpečím je také ztráta přirozeného prostředí láčkovky rádži,<ref name=":20" /> nicméně budoucnost druhu se zdá být relativně bezpečná pro možné přeřazení do kolonky [[zranitelný]], případně mezi neohrožené druhy závislé na ochraně (LR/cd).<ref>Clarke 1997, s. 170-172.</ref>


== Historie a kultura ==
== Historie a kultura ==
Řádek 197: Řádek 197:
Zatímco si muži vařili rýži, my jsme seděli před stanem, jedli čokoládu a pozorovali jednoho z našich nosičů, který nosil vodu v nádherném exempláři ''Nepenthes Rajah''. Požádali jsme jej, aby nám jej půjčil, změřili jsme objem a zjistili, že v rostlině byly přesně čtyři pinty vody. Měřila 19 palců v obvodu. Potom jsme viděli ještě zřejmě mnohem větší exempláře, a pan Low, když zrovna hledal květiny, narazil na jeden, ve kterém byla utopená krysa.}}
Zatímco si muži vařili rýži, my jsme seděli před stanem, jedli čokoládu a pozorovali jednoho z našich nosičů, který nosil vodu v nádherném exempláři ''Nepenthes Rajah''. Požádali jsme jej, aby nám jej půjčil, změřili jsme objem a zjistili, že v rostlině byly přesně čtyři pinty vody. Měřila 19 palců v obvodu. Potom jsme viděli ještě zřejmě mnohem větší exempláře, a pan Low, když zrovna hledal květiny, narazil na jeden, ve kterém byla utopená krysa.}}
[[Soubor:First Nepenthes rajah cultivated in Europe.jpg|vlevo|náhled|Kresba ''Nepenthes rajah'' z časopisu ''The Garden'' z roku 1882|alt=Černobílá kresba láčkovky rádži]]
[[Soubor:First Nepenthes rajah cultivated in Europe.jpg|vlevo|náhled|Kresba ''Nepenthes rajah'' z časopisu ''The Garden'' z roku 1882|alt=Černobílá kresba láčkovky rádži]]
Rostlina ''Nepenthes rajah'' byla poprvé shromažďována v roce 1788 Frederickem Williamem Burbidgem během jeho druhé cesty na Borneo pro rostlinnou sbírku ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}''.<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 20..</ref> V roce 1881 začala být pěstována a brzy poté se stala vyhledávaným druhem majetných viktoriánských [[Hortikultura|hortikulturalistů]]. O rok později byla poprvé vystavena na každoroční výstavě [[The Royal Horticultural Society]]<ref name="pl22">Phillipps & Lamb 1996, s. 22.</ref> ve školkách ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}'' a získala 1.&nbsp;cenu.<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 21.</ref> V roce 1889 byla cena jednoho exempláře odhadována na 2,2 [[libra šterlinků|libry]]<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 18.</ref> a rostliny byly pěstovány po tisících, aby uspokojily poptávku. Na přelomu 18. a 19. století však začal zájem o láčkovky ''Nepenthes rajah'' klesat, což zapříčinilo i zánik několika hybridů, například ''Nepenthes northiana'' × ''Nepenthes rajah''. V roce 1905 začaly mizet i exempláře z ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}'', protože podmínky pro pěstování se ukázaly být příliš náročné. Poslední zaznamenaný exemplář z té doby rostl v botanické zahradě v [[Dublin|dublinském]] Glasnevinu, avšak brzy uschnul.<ref name="pl22" />
Rostlina ''Nepenthes rajah'' byla poprvé shromažďována v roce 1788 Frederickem Williamem Burbidgem během jeho druhé cesty na Borneo pro rostlinnou sbírku ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}''.<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 20.</ref> V roce 1881 začala být pěstována a brzy poté se stala vyhledávaným druhem majetných viktoriánských [[Hortikultura|hortikulturalistů]]. O rok později byla poprvé vystavena na každoroční výstavě [[The Royal Horticultural Society]]<ref name="pl22">Phillipps & Lamb 1996, s. 22.</ref> ve školkách ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}'' a získala 1.&nbsp;cenu.<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 21.</ref> V roce 1889 byla cena jednoho exempláře odhadována na 2,2 [[libra šterlinků|libry]]<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 18.</ref> a rostliny byly pěstovány po tisících, aby uspokojily poptávku. Na přelomu 18. a 19. století však začal zájem o láčkovky ''Nepenthes rajah'' klesat, což zapříčinilo i zánik několika hybridů, například ''Nepenthes northiana'' × ''Nepenthes rajah''. V roce 1905 začaly mizet i exempláře z ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}'', protože podmínky pro pěstování se ukázaly být příliš náročné. Poslední zaznamenaný exemplář z té doby rostl v botanické zahradě v [[Dublin|dublinském]] Glasnevinu, avšak brzy uschnul.<ref name="pl22" />


=== 20.-21. století ===
=== 20.-21. století ===
[[File:Sheepstor Church Devon Nepenthes rajah.JPG|thumb|Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v [[Devon (hrabství)|Devon]]u jako památník obětí [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o ''N. rajah'', ačkoli připomíná ''N. edwardisiana''|alt=Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v [[Devon (hrabství)|Devon]]u jako památník obětí [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o ''N. rajah'', ačkoli připomíná ''N. edwardisiana'']]
[[File:Sheepstor Church Devon Nepenthes rajah.JPG|thumb|Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v [[Devon (hrabství)|Devon]]u jako památník obětí [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o ''N. rajah'', ačkoli připomíná ''N. edwardisiana''|alt=Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v [[Devon (hrabství)|Devon]]u jako památník obětí [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o ''N. rajah'', ačkoli připomíná ''N. edwardisiana'']]
Zájem o rostlinu ''Nepenthes rajah'' opět vzrostl po roce 1976 po zveřejnění nejlepších barevných fotografií Š. Kuratou v knize ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', kde byla rostlina zachycena na přední straně.<ref>Kurata 1976.</ref> Také se objevila na titulní straně knihy ''Nepenthes of Borneo'' od C. Clarka, vydané v roce 1997.<ref>Clarke 1997.</ref> Na sérii čtyř známek, vydaných Malajsií 6. dubna 1996, které znázorňovaly tamní nejslavnější druhy láčkovek, se tento druh objevil na známce s hodnotou 50 [[Cent (peníze)|centů]]. Druhá láčkovka na 50centové známce byla ''N. lowii'', zbylé dvě vyobrazené na 30centových známkách, byly ''[[Nepenthes macfarlanei]]'' a ''[[Nepenthes sanguinea]]''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ellis|jméno=R|titul=Carnivores on Stamps and Currency|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=2000|číslo=3|strany=90-92|jazyk=anglicky}}</ref>
Zájem o rostlinu ''Nepenthes rajah'' opět vzrostl po roce 1976 po zveřejnění nejlepších barevných fotografií Š. Kuratou v knize ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', kde byla rostlina zachycena na přední straně.<ref>Kurata 1976.</ref> Také se objevila na titulní straně knihy ''Nepenthes of Borneo'' od C. Clarka, vydané v roce 1997.<ref>Clarke 1997</ref> Na sérii čtyř známek, vydaných Malajsií 6. dubna 1996, které znázorňovaly tamní nejslavnější druhy láčkovek, se tento druh objevil na známce s hodnotou 50 [[Cent (peníze)|centů]]. Druhá láčkovka na 50centové známce byla ''N. lowii'', zbylé dvě vyobrazené na 30centových známkách, byly ''[[Nepenthes macfarlanei]]'' a ''[[Nepenthes sanguinea]]''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ellis|jméno=R|titul=Carnivores on Stamps and Currency|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=2000|číslo=3|strany=90-92|jazyk=anglicky}}</ref>

Filmy jako ''[[Malý obchod hrůz]]'' s rostlinou Audrey II, či ''[[Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů]]'', kde vystupovala masožravá bytost Sarlacc, podnítily ve veřejnosti mylné představy o masožravých rostlinách jako možných lovců velkých obratlovců. ''Nepenthes rajah'' byla také dlouho považována za jedinou rostlinu s takovými schopnostmi, avšak teorie byla vyvrácena.<ref name=":4" /> Britský přírodovědec [[David Attenborough]] rostlinu představil v dokumentárních seriálech ''[[Království rostlin]]''<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Attenborough
| jméno = David
| titul = Kingdom of Plants 3D
| vydavatel = BBC
| datum_vydání = 2012
| jazyk = anglicky
| kapitola = Life in the Wet Zone
}}</ref> či ''[[David Attenborough: 60 let v divočině]]''.<ref name=":18" />

== Pěstování ==
=== Prostředí ===
[[File:2008-1-1 cultivated Nepenthes rajah (126).jpg|Kultivována ''Nepenthes rajah''|thumb|left|alt=Láčkovka ''Nepenthes rajah'' zasazená na záhonku]]
Pěstování láčkovky rádži je obtížné vzhledem k příslušnosti mezi vysokohorské druhy. K chovu jsou doporučeny rozměrnější vitríny, v botanických zahradách jsou ukrývány v depozitářích, v nichž je uměle vytvářeno přirozené prostředí. K vystavování ''N. rajah'' je nutné použít zařízení klimatron.<ref name="liberec">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Kuntoš|jméno=Marek|titul=V Botanické zahradě v Liberci pěstují i láčkovku schopnou ulovit ptáka - Ekolist.cz|url=http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-botanicke-zahrade-v-liberci-pestuji-i-lackovku-schopnou-ulovit-ptaka|vydavatel=|místo=|datum vydání=18.9.2015|datum přístupu=2016-09-11}}</ref> Pěstovat by ji měli pouze odborníci.<ref name=":24">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Kastner|jméno=Radek|titul=masozravky.org - Miniaturní návod na pěstování tropických láčkovek (Nepenthes sp.)|periodikum=masozravky.org|url=http://masozravky.org/index.php?option=com_content&task=view&id=452&Itemid=49|datum přístupu=2016-09-12}}</ref>

''Nepenthes rajah'' vyžaduje denní teploty od 25 do 30 °C a noční 10 až 15 °C, v jiných podmínkách obvykle zahyne, případně dosáhne menšího vzrůstu. Vlhkost vzduchu by neměla klesnout pod 40 %, ideální je 75 %; s vyšší vlhkostí vzduchu rostlina produkuje větší láčky. Pokud není vzduch suchý, rostlině nevadí ani kolísání vlhkosti.<ref name="cultivation N. rajah">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Shafer|jméno=Jeff|titul=On the Cultivation of Nepenthes rajah|periodikum=www.cpzine.com|vydavatel=The Online Magazine for the Carnivorous Plant Enthusiast|url=http://www.cpzine.com/displayarticle.asp?cid=13&y=2002&m=6&d=21|datum vydání=2002-06-21|jazyk=anglicky|datum přístupu=2016-09-11}}</ref>

K osvitu je doporučováno umělé osvětlování, běžné denní světlo obvykle nestačí. Vhodná je halogenová lampa o [[výkon]]u 1 000 W. Měla by být překryta drátěným sklem a vzdálena od rostlin 1,5 až 2 m, v opačném případě hrozí nebezpečí spálení láčkovek. Světlo by mělo být udržováno zhruba 13 až 14 hodin denně; rostlina pochází z oblasti blízké [[zemský rovník|rovníku]] a takto je možno napodobit přirozený osvit.<ref name=":0" />

=== Půda a zálivka ===
[[Soubor:Nep rajah cultivated.jpg|náhled|''Nepenthes rajah'' v květináči|alt=Listy láčkovky rádži v květináči]]
Rostlinu ''Nepenthes rajah'' je vhodné pěstovat v prostorných plastových [[květináč]]ích o průměru okolo 43 cm. Před sázením rostlin je vhodné den předem máčet ve vodě. Mladé rostliny a semenáčky je nejlépe sadit do hrubého písku a [[rašelina|rašeliny]] v poměru 1:1, větší rostliny potřebují podklad lehčí, jako je například dřevité [[uhlí]], [[perlit]], [[Umělé kamenivo#Keramzit|keramzit]], [[vermikulit]], [[korek]], [[pemza]], [[cedr]]ovina, jemná kůra, které se přidávají do substrátů na [[vstavačovité|orchideje]] a vlákna ze stromových [[kapradiny|kapradin]], v opačném případě jim zakrňují kořeny.<ref name=":0" /> Přidat lze i trochu rašeliny. Většina rostlin z rodu ''Nepenthes'' nesnese stabilní stání ve vodě, jinak hrozí zakrnění kořenů a rovněž menší velikost rostlin.<ref name=":24" />

''Nepenthes rajah'' musí být v zajetí pravidelně shora zalévána. Zálivka by měla obsahovat nízkou koncentraci [[minerál]]ních látek. Celkově by mělo být ve vodě rozpuštěno méně než 100 [[Parts per million|ppm]] látek.<ref>{{Citace monografie|příjmení=D'Amato|jméno=P|příjmení2=|jméno2=|titul=The Savage Garden: Cultivating Carnivorous Plants|vydání=|vydavatel=Ten Speed Press|místo=Berkeley|rok=1998|počet stran=314|strany=|isbn=0-89815-915-6}}</ref>

=== V českých botanických zahradách ===
V [[Česko|Česku]] pěstuje láčkovku rádžu pouze [[Botanická zahrada Liberec]], dle zdrojů možná jako jediná zahrada v Evropě.<ref name="liberec" />

== Galerie ==
<gallery>
File:Kinabalu water fall N. rajah 11.JPG|''Nepenthes rajah'' v blízkosti vodopádu
File:Nepenthes rajah.jpg|Spodní láčka ''Nepenthes rajah''
File:Nep rajah2 flower.jpg|Květenství ''Nepenthes rajah''
File:2008-1-1 cultivated Nepenthes rajah (58).jpg|''Nepenthes rajah'' v kultivaci
</gallery>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p."/>
=== Reference ===
{{překlad|zh|馬來王豬籠草|38829757|en|Nepenthes rajah|731674925}}
<references />
=== Literatura ===
*{{Citace monografie|příjmení = Cheek|jméno = Martin|titul = Flora Malesiana: Nepenthaceae|vydavatel = National Herbarium of the Netherlands|místo = Leiden|rok = 2001|počet_stran = 164|isbn = 978-9071236495|jazyk = en|příjmení2 = Jebb|jméno2 = Matthew|edice = Flora Malesiana. Series I, Seed plants|svazek edice = 15}}
* {{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|titul=Nepenthes of Sumatra and Peninsular Malaysia|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=2001|počet stran=325|isbn=983-812-050-2}}
* {{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|titul=A Guide to the Pitcher Plants of Sabah|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=2001|isbn=983-812-015-4}}
* {{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|titul=Nepenthes of Borneo|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=1997|isbn=983-812-057-X}}
* {{Citace monografie|příjmení=Kurata|jméno=S.|titul=Nepenthes of Mount Kinabalu|vydavatel=Sabah National Parks Trustees|místo=Kota Kinabalu|rok=1976|počet stran=80}}
* {{Citace monografie|příjmení=Slack|jméno=Adrian|příjmení2=Gate|jméno2=Jane|titul=Carnivorous plants|url=https://books.google.cz/books?id=ROS4xtUpMFwC&pg=PA85&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjgw6W1jeTOAhXJ0RQKHYlwC784ChDoAQgaMAA#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydavatel=MIT Press|místo=Cambridge|rok=2000|počet stran=240|strany=85|isbn=0262690896, 9780262690898}}
* {{Citace periodika|příjmení=Greenwood|jméno=Melinda|příjmení2=Clarke|jméno2=Charles|příjmení3=Lee|jméno3=Ch'ien C.|titul=A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community|periodikum=PLOS ONE|datum=2011-06-14|ročník=6|číslo=6|strany=e21114|issn=1932-6203|pmid=21695073|doi=10.1371/journal.pone.0021114|url=http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0021114|datum přístupu=2016-09-01}}

=== Externí odkazy ===
* {{Citace elektronického periodika|titul=Nepenthes rajah Hook.f. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin|periodikum=www.darwiniana.cz|url=http://www.darwiniana.cz/vamr/?id=47&page=rostlina|datum přístupu=2016-08-22}}
* {{Citace webu|url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id62702/|vydavatel=Biolib.cz|příjmení=Hluška|jméno=Tomáš|titul=Nepenthes rajah Hook.f.|datum přístupu=14.9.2016}}
* {{Citace elektronického periodika|titul=Pitcher plant videos, photos and facts - Nepenthes rajah|periodikum=ARKive|url=http://www.arkive.org/pitcher-plant/nepenthes-rajah/|jazyk=en-GB|datum přístupu=2016-08-26}}
* {{Citace elektronického periodika|příjmení=Lee|jméno=Jess|titul=Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online|periodikum=herbaria.plants.ox.ac.uk|vydavatel=University of Oxford|url=http://herbaria.plants.ox.ac.uk/bol/plants400/profiles/MN/Nepenthesrajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}

{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Láčkovkovité]]
[[Kategorie:Masožravé rostliny]]
[[Kategorie:Endemité]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie‎]]
{{DISPLAYTITLE:''Nepenthes rajah''}}
{{taxobox
| jméno = ''Nepenthes rajah''
| obrázek = Nepenthes rajah ASR 062007 tambu borneo.jpg
| popis obrázku = ''Nepenthes rajah'' rostoucí na [[Tambuyukon]]u na [[Borneo|Borneu]].
| alt= Rostlina láčkovka rostoucí na zemi v podrostu
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[hvozdíkotvaré]] (''Caryophyllales'')
| čeleď = [[láčkovka|láčkovkovité]] (''Nepenthaceae'')
| rod = [[láčkovka]] (''Nepenthes'')
| binomické jméno = Nepenthes rajah
| druh popsal = [[Joseph Dalton Hooker|Hook.f.]], [[1859]]
| mapa rozšíření = Nepenthes rajah distribution.png
| popis mapy = Rozšíření láčkovky ''Nepenthes rajah'' na ostrově Borneo
}}
'''''Nepenthes rajah''''', česky '''láčkovka rádža''', je [[masožravá rostlina]] z [[rod (biologie)|rod]]u [[láčkovka|''Nepenthes'']]. Druh popsal [[Joseph Dalton Hooker]] v roce [[1859]] a pojmenoval ji na počest svého přítele, prvního [[bílí rádžové|bílého rádžy]] ze [[Sarawak]]u, [[James Brooke|Jamese Brookea]]. Roste pouze na ostrově [[Borneo]] na kamenitých svazích hor [[Kinabalu]] a [[Tambuyukon]] v [[skupina serpentinu|serpentinových půdách]] s vysokým obsahem [[nikl]]u a [[chrom]]u v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 1 650-2 650 m n. m.

Je to [[trvalka]], která žije na zemi. Její šlahouny mohou mít až šest metrů na délku a rostou na nich listy v odstupu asi 20 cm. Jsou to čepele zakončené štítkem a rostou na 15centimetrovém [[řapík]]u. Z každého listu vybíhá asi půlmetrový úponek, který má na konci [[pupen]], ze kterého se může vyvinout [[láčka (rostliny)|láčka]] na chytání potravy. Láčky jsou naplněny trávicí tekutinou a na povrchu mají červené až nachové zbarvení, zevnitř jsou žluté. Rostlina vytváří dva typy láček. Spodní měří běžně 35 cm na délku a 18 cm na šířku, čímž se řadí mezi největší na světě. Horní jsou menší, mají tvar nálevky a vyskytují se vzácně. Obústí měří asi 4 cm na šířku, lemují jej takzvaná žebra a kolem něj rostou výrazná křídla. Rostlina může kvést po celý rok. Květenstvím je [[hrozen]], plodem [[tobolka (plod)|tobolka]]. Rostlina [[hybrid]]izuje se všemi láčkovkami na Kinabalu, z nichž dva hybridy, ''Nepenthes × alisaputrana'' a ''Nepenthes × kinabaluensis'', se dočkaly oficiálního popisu.

''Nepenthes rajah'' je masožravka a živiny si doplňuje lapáním kořisti do láček. Mezi nejčastější kořist patří [[mravencovití]], existují však záznamy i o lapení drobných [[obratlovci|obratlovců]]. Mimoto také udržuje [[mutualismus|mutualistický]] vztah s drobnými savci, kterým poskytuje [[nektar]] a oni do rostliny na oplátku kálí, čímž jí poskytují [[dusík]]. V ''Nepenthes rajah'' navíc mohou žít drobné organismy označované termíny ''{{cizojazyčně|en|nepenthebionts}}'' a ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes infauna}}''.

[[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] ''Nepenthes rajah'' řadí mezi [[ohrožený druh|ohrožené druhy]] a je zapsána na přílohu I [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]]. Nebezpečí představuje ilegální sběr rostlin, ztráta přirozeného prostředí či jev [[El Niño]]. Rostlinu lze pěstovat v zajetí, je to však obtížné. V [[Česko|Česku]] ji má pouze [[Botanická zahrada Liberec]].

== Nomenklatura ==
=== Etymologie ===
[[Soubor:Sir James Brooke (1847) by Francis Grant.jpg|vlevo|náhled|James Brooke|alt=James Brooke, první bílý rádža ze Sarawaku na kresbě]]
Láčkovku ''Nepenthes rajah'' poprvé popsal [[Joseph Dalton Hooker]] v roce [[1859]] a pojmenoval ji po svém příteli [[James Brooke|Jamesi Brookeovi]], jenž byl prvním [[Bílí rádžové|bílým rádžou]] v oblasti [[Sarawak]] a vládl na území, kde se tato rostlina vyskytuje.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika|titul=Nepenthes rajah Hook.f. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin|periodikum=www.darwiniana.cz|url=http://www.darwiniana.cz/vamr/?id=47&page=rostlina|datum přístupu=2016-08-22}}</ref> Druhové jméno ''rajah'' bylo v [[19. století]] psáno velkým písmenem, protože se mělo jednat o [[vlastní jméno]], tento zápis je však považován za chybný.<ref name=":23">{{Citace periodika|příjmení=Hooker|jméno=J. D.|titul=XXXV. On the Origin and Development of the Pitchers of Nepenthes, with an Account of some new Bornean Plants of that Genus.|periodikum=Transactions of the Linnean Society of London|datum=1859-11-01|ročník=22|číslo=4|strany=415–424|issn=1945-9335|doi=10.1111/j.1096-3642.1856.tb00113.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1096-3642.1856.tb00113.x/abstract|datum přístupu=2016-08-22}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Masters|jméno=M. T|titul=The Gardeners&#39; chronicle|periodikum=The Gardeners' Chronicle|datum=1874-01-01|ročník=n.s.:v.16 (1881)|číslo=|strany=492–493|url=http://biodiversitylibrary.org/page/26126442|datum přístupu=2016-08-22}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Reginald|jméno=|titul=Nepenthes Rajah J. D. Hooker|periodikum=Gartenflora|datum=|rok=1883|ročník=|číslo=|strany=213|url=}}</ref><ref>{{Citace periodika|příjmení=Hemsley|jméno=W. B|titul=Nepenthes Rajah|periodikum=Curtis's Botanical Magazine|datum=1905|ročník=|číslo=|strany=8017|url=}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Nepenthes Rajah entry from Danser's Monograph|periodikum=www.omnisterra.com|url=http://www.omnisterra.com/botany/cp/pictures/nepenthe/dansermg/dans49.htm|datum přístupu=2016-08-22}}</ref> [[Obecný název|Obecným názvem]] tohoto druhu je ''{{cizojazyčně|en|Rajah Brooke's Pitcher Plant}}'' (''láčkovka Jamese Brookea''),<ref name=":9">{{Citace monografie|příjmení=Phillipps|jméno=A|příjmení2=Lamb|jméno2=A|titul=Pitcher Plants of Borneo|vydání=|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=1996|počet stran=|strany=171|isbn=983-812-009-X|poznámka=[Dále jen Phillipps & Lamb 1996]}}</ref> dále ''{{cizojazyčně|en|Giant Malaysian Pitcher Plant}}'' (''velká malajská láčkovka'')<ref name=":3">{{Citace periodika|příjmení=Gibson|jméno=T. C|titul=On the Cultivation of the Giant Malaysian Pitcherplant (Nepenthes rajah)|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=1983|ročník=12|číslo=4|strany=82-84|url=http://www.carnivorousplants.org/cpn/articles/CPNv12n4p82_84.pdf}}</ref> či jen ''{{cizojazyčně|en|Giant Pitcher Plant}}'' (''velká láčkovka''). Druhové jméno ''rajah'' znamená v překladu z [[malajština|malajštiny]] ''král'' a proto bývá tato rostlina i díky svým velkým džbánům nazývána králem z rodu ''Nepenthes''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Steiner|jméno=H|titul=Borneo: Its Mountains and Lowlands with their Pitcher Plants|vydavatel=Toihaan Publishing Company|místo=Toihaan|rok=2002|strany=136|isbn=983-40421-1-6|poznámka=[Dále jen Steiner 2002]}}</ref> Českým názvem pro tuto rostlinu je pak ''láčkovka rádža'',<ref name=":0" /> nejčastěji se jí však říká odborným jménem, tedy ''Nepenthes rajah''.

V anglicky mluvících zemích se láčkovce rádže mimo jiné přezdívá také ''{{cizojazyčně|en|monkey cup}}'' (''opičí pohár''), protože se někdy soudí, že obsah láček vyhledávají [[opice]].<ref name=":20" /><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thiessenová
| jméno = Tamara
| titul = Borneo
| url = https://books.google.cz/books?id=tfATCwAAQBAJ&pg=PA43&dq=nepenthes+rajah+engandered&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjFpuHqpfPOAhWBuxQKHR0TCAIQ6AEIIjAF#v=onepage&q=nepenthes%20rajah%20engandered&f=false
| vydavatel = Bradt Travel Guides
| rok = 2016
| počet_stran = 336
| strany = 43
| isbn = 1841629154, 9781841629155
| jazyk = anglicky
}}</ref>

=== Taxonomie ===
''Nepenthes rajah'' není vzhledem ke svému neobvyklému tvaru džbánů a listů považována za blízce příbuzný druh dalších láčkovek z rodu ''Nepenthes'', avšak stále je u ní několik rysů, které má společné s ostatními láčkovkami ''Nepenthes''. O první seskupení tohoto rodu se v roce 1873 postaral J. Hooker a své výsledky vydal v [[monografie|monografii]] ''Nepenthaceae''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Hooker|jméno=J. D.|titul=Ordo CLXXV bis. Nepenthaceæ|periodikum=A. de Candolle Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis|datum=1873|ročník=|číslo=|strany=90-105|url=}}</ref> Z rodu vyřadil láčkovku ''[[Nepenthes pervillei]]'', která měla jiný tvar semen než ostatní láčkovky a umístil ji do [[monotypický taxon|monotypického]] [[podrod]]u ''Anourosperma''. Zbylé druhy zařadil do rodu ''[[Eunepenthes]]''. Další změnu v systematice láčkovek provedl [[Günther Beck von Mannagetta und Lerchenau]], který rod ''Eunepenthes'' rozdělil do tří podskupin: ''Retiferae'', ''Pruinosae'' a ''Apruinosae'' (kam se řadila ''N. rajah'').<ref>{{Citace periodika|příjmení=Beck|jméno=G|titul=Die Gattung Nepenthes|periodikum=Wiener Illustrierte Gartenzeitung|datum=|ročník=|číslo=|strany=|jazyk=německy|url=}}</ref> Láčkovky pak znovu přeřadil [[John Muirhead Macfarlane]] a své výsledky shrnul v monografii ''Nepenthaceae'' z roku 1908.<ref name=":11">{{Citace periodika|příjmení=MacFarlane|jméno=J. M|titul=Nepenthaceae|periodikum=Das Pflanzenreich|datum=1908|ročník=|číslo=4|strany=1-91|url=}}</ref>

Pro taxonomii klíčovou monografii, ''The Nepenthaceae of the Netherlands Indies'', poté vydal [[Benedictus Hubertus Danser]]. Láčkovky rozdělil do šesti [[klad]]ů: ''Vulgatae'', ''Montanae'', ''Nobiles'', ''Regiae'', ''Insignes'' a ''Urceolatae''.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Sumatra and Peninsular Malaysia|vydání=|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=2001|počet stran=325|strany=81-82|isbn=983-812-050-2|poznámka=[Dále jen Clarke 2001a]}}</ref> Láčkovku ''Nepenthes rajah'' umístil do kladu ''Regiae''. Většina druhů v tomto kladu jsou velké rostliny se [[řapík]]atými listy, hrubými červenohnědými „chloupky” na povrchu, trychtýřovitým džbánem, typickým výrůstkem naspodu horního listu a [[květenství]]m [[hrozen|hroznu]]. S výjimkou ''[[Nepenthes lowii]]'' mají všechny rostliny z tohoto kladu rozšířený nebo zploštělý okraj. Vyskytují se většinou pouze na ostrově [[Borneo]]. Ostatní klady nebyly již takto přesně specifikovány.<ref>Clarke 2001a, s. 82.</ref>

Systematika byla znovu revidována v roce 1938 německým botanikem [[Hermann Harms|Hermannem Harmsem]]. Ten rozdělil rod Nepenthes na tři podrody: ''Anurosperma'', ''Eunepenthes'' a ''Mesonepenthes''.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Hermann Harms|periodikum=memim.com|url=http://memim.com/hermann-harms.html|datum přístupu=2016-08-25}}</ref> ''N. rajah'' zařadil mezi ''Eunepenthes''.

Od roku 1975 se používá na určení kladů láčkovek z rodu ''Nepenthes'' [[biochemie|biochemická]] analýza. S prvním nápadem ji použít přišel David E. Fairbrothers s kolektivem, který navrhl, že rostliny se stejným vzhledem budou obsahovat i stejné [[chemie|chemické]] složky.<ref>{{Citace periodika|příjmení=.|jméno=Jumaat H. Adam|příjmení2=.|jméno2=Ramlan Omar|příjmení3=.|jméno3=C.C. Wilcock|titul=Phytochemical Screening of Flavonoids in three Hybrids of Nepenthes (Nepenthaceae) and their Putative Parental Species from Sarawak and Sabah|periodikum=Journal of Biological Sciences|ročník=2|číslo=9|strany=623–625|doi=10.3923/jbs.2002.623.625|url=http://www.scialert.net/abstract/?doi=jbs.2002.623.625|datum přístupu=2016-08-26}}</ref> V roce 2002 pak Jumaat H. Adam, Ramlan Omar a C. C. Wilcock zkoumali výskyt [[fenol]]ů a [[leucoanthocyanin|leucoanthocyaninů]] u devíti vylisovaných listů láčkovek (3 [[hybrid]]y a 6 rodičovských druhů včetně láčkovky ''N. rajah'') nasbíraných v [[Sarawak]]u a [[Sabah]]u. U láčkovky ''Nepenthes rajah'' nebyly objeveny žádné fenolové kyseliny ani [[kyselina ellagová]], [[kaempferol]]u obsahovala málo. Hojně se vyskytující [[flavonoidy]] [[myricetin]] a také [[apigenin]] žádný z exemplářů neobsahoval, na což už bylo poukázáno R. M. Somem v roce 1988 a M. Jayem společně s P. Lebretonem v roce 1972.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Phytochemical Screening of Flavonoids in three Hybrids of Nepenthes (Nepenthaceae) and their Putative Parental Species from Sarawak and Sabah|periodikum=scialert.net|url=http://scialert.net/abstract/index.php?doi=jbs.2002.623.625|datum přístupu=2016-08-26}}</ref> U ''N. rajah'' bylo částečně nebo úplně [[sekvence DNA|sekvenováno]] několik [[bílkovina|proteinů]] a [[nukleotid]]ů:
* Translokovaný tRNA-Lys (trnK) [[pseudogen]] (DQ007139)<ref>{{Citace periodika|příjmení=Meimberg|jméno=H.|příjmení2=Heubl|jméno2=G.|titul=Introduction of a Nuclear Marker for Phylogenetic Analysis of Nepenthaceae|periodikum=Plant Biology|datum=2006-11-01|ročník=8|číslo=6|strany=831–840|issn=1438-8677|doi=10.1055/s-2006-924676|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1055/s-2006-924676/abstract|datum přístupu=2016-08-26}}</ref>
* trnK gen & matK gen (AF315879)<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení=Meimberg|jméno=H.|příjmení2=Wistuba|jméno2=A.|příjmení3=Dittrich|jméno3=P.|titul=Molecular Phylogeny of Nepenthaceae Based on Cladistic Analysis of Plastid trnK Intron Sequence Data|periodikum=Plant Biology|datum=2001-03-01|ročník=3|číslo=2|strany=164–175|issn=1438-8677|doi=10.1055/s-2001-12897|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1055/s-2001-12897/abstract|datum přístupu=2016-08-26}}</ref>
* trnK gen & matK gen (AF315880)<ref name=":2" />
* matK (AAK56010)<ref name=":2" />
* matK (AAK56011)<ref name=":2" />

==== Příbuzné druhy ====
V roce 1998 byl nalezen nový druh láčkovky na ostrově [[Palawan]] vzhledově podobný ''Nepenthes rajah'', krátkodobě klasifikován jako její [[poddruh]]. V roce 2007 byl Nerzem & Wistubou popsán jako druh ''[[Nepenthes mantalingajanensis]]''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Nerz|jméno=J.|příjmení2=Wistuba|jméno2=A|titul=Nepenthes mantalingajanensis (Nepenthaceae), eine bemerkenswerte neue Spezies aus Palawan (Philippinen)|periodikum=Das Taublatt|datum=2007|ročník=55|číslo=3|strany=17-25|jazyk=německy|url=}}</ref>

== Výskyt ==
[[Soubor:Mount kinabalu.jpg|vlevo|náhled|Hora Kinabalu|alt=Hora Kinabalu, lesy]]
Všechny láčkovky z rodu ''Nepenthes'' pocházejí z ostrova Borneo,<ref name=":13" /> ''Nepenthes rajah'' roste pouze na horách [[Kinabalu]] a [[Tambuyukon]] v oblasti [[Sabah|Sabahu]] v [[Národní park Kinabalu|Národním parku Kinabalu]].{{#tag:ref|V této oblasti roste mimo ''N. rajah'' řada dalších endemických druhů rostlin. Vysoká diverzita rostlin zde byla způsobena složením půdy a také izolací.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ent|jméno=Antony van der|příjmení2=Sumail|jméno2=Sukaibin|příjmení3=Clarke|jméno3=Charles|titul=Habitat differentiation of obligate ultramafic Nepenthes endemic to Mount Kinabalu and Mount Tambuyukon (Sabah, Malaysia)|periodikum=Plant Ecology|datum=2015-04-07|ročník=216|číslo=6|strany=789–807|issn=1385-0237|doi=10.1007/s11258-015-0468-6|jazyk=en|url=http://link.springer.com/article/10.1007/s11258-015-0468-6|datum přístupu=2016-08-29}}</ref>|group=p. }}<ref name=":0" /><ref name=":4" /><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika|titul=Pitcher plant videos, photos and facts - Nepenthes rajah|periodikum=ARKive|url=http://www.arkive.org/pitcher-plant/nepenthes-rajah/|jazyk=en-GB|datum přístupu=2016-08-26}}</ref> Obývá převážně [[Skupina serpentinu|serpentinové]] půdy s vysokým obsahem [[nikl]]u a [[chrom]]u,<ref name=":3" /> které jsou bohaté také na [[hořčík]] a pokrývají až 16 % parku. Pro většinu rostlin jsou jedovaté, což je pro ''N. rajah'' výhodné, protože tak může zabrat i [[ekologická nika|niky]], kde nemusí soupeřit s ostatními druhy rostlin o prostor a živiny.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Adlassnig|jméno=Wolfram|příjmení2=Peroutka|jméno2=Marianne|příjmení3=Lambers|jméno3=Hans|titul=The roots of carnivorous plants|url=http://link.springer.com/chapter/10.1007/1-4020-4099-7_6|editoři=Hans Lambers, Timothy D. Colmer|vydavatel=Springer Netherlands|edice=Plant Ecophysiology|strany=127–140|isbn=9781402040986|isbn2=9781402040993|poznámka=DOI: 10.1007/1-4020-4099-7_6|jazyk=en}}</ref> Podobně jako láčkovka ''Nepenthes rajah'' rostou ve stejných půdách také láčkovky ''Nepenthes × alisaputrana'' (hybrid láčkovky ''[[Nepenthes burbidgeae]]'' a ''Nepenthes rajah'')<ref>{{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|příjmení2=|jméno2=|titul=A Guide to the Pitcher Plants of Sabah|vydání=|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=2001|počet stran=|strany=40|isbn=983-812-015-4|poznámka=[Dále jen Clarke 2001b]}}</ref> a ''[[Nepenthes villosa]]''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Kaul|jméno=R. B.|titul=Floral and Fruit Morphology of Nepenthes lowii and N. villosa|periodikum=American Journal of Botany|datum=1982|ročník=69|číslo=5|strany=793-803|url=}}</ref>
[[Soubor:Nepenthes rajah climate.jpg|náhled|Teplota a vlhkost vzduchu v blízkosti rostliny ''N. rajah'' zhruba ve 2 000 m n. m. v 10 h ráno|alt=Záběr na láčkovku ''N. rajah'' v dešti, před ní drží člověk v ruce vlhkoměr]]
''Nepenthes rajah'' se daří především na kamenitých svazích a preferuje otevřená stanoviště. Mnohdy v [[Areál (biologie)|areálu]] jejího výskytu prosakuje [[podzemní voda]]. Na hoře Tambuyukon, kde je nejvíce rozšířená, roste společně s porosty [[borovice kleč|kleče]] (''Pinus mugo''), [[ostřice|ostřic]] (''Carex''), [[brusnice (rod)|brusnic]] (''Vaccinium'') a [[vějířovka|vějířovek]] (''Scaevola''). V oblastech s optimálními podmínkami k růstu, je široce zastoupena.<ref name=":0" />

=== Klima ===
Láčkovka Nepenthes rajah je vysokohorskou rostlinou, která roste ve výškách 1 650-2 650 m n. m.<ref name=":0" /> V noci zde teplota klesá až pod bod mrazu, ve dne zřídkakdy přesahuje 25 °C.<ref>Clarke 1997, s. 2.</ref> Kvůli poklesu z vysokých teplot ve dne do nízkých teplot v noci se zvyšuje [[vlhkost vzduchu]], která z běžných 35 až 75 % může dosáhnout až na 95 %. Pro oblast jsou dále typické silné větry, mohutný déšť (průměrně zde spadne 3 000 mm srážek ročně) a spalující sluneční svit. Vegetace je proto v těchto výškách malá a její přírůstek pomalý. Střídání a pokles teploty, a vlhkosti, ve vysoko položených oblastech určuje [[oblačnost]]: bez mraků teplota vzduchu rychle stoupá a naopak vlhkost se snižuje. Když je zataženo, teplota se sníží, zatímco vlhkost se zvýší.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Clarke|jméno=C. M|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Borneo|vydání=|vydavatel=Natural History Publications|místo=Kota Kinabalu|rok=1997|počet stran=|strany=29|isbn=983-812-057-X|poznámka=[Dále jen Clarke 1997]}}</ref>

=== Omyl s vodopády ===
Jedna z mylných představ tvrdí, že ''Nepenthes rajah'' roste pouze v [[Ultramafická hornina|ultramafických horninách]] v blízkosti [[vodopád]]ů, tuto informaci například napsal Š. Kurata ve své monografii ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', kde zmínil, že ''Nepenthes rajah'' roste nejraději ve vlhkých oblastech, jako jsou bažiny nebo vodopády.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kurata|jméno=S.|příjmení2=|jméno2=|titul=Nepenthes of Mount Kinabalu|vydání=|vydavatel=Sabah National Parks Trustees|místo=Kota Kinabalu|rok=1976|počet stran=80|strany=61|isbn=|poznámka=[Dále jen Kurata 1976.]}}</ref> Pravdou je, že rostlina roste na těchto horninách, ale u vodopádů růst nemusí,<ref>Clarke 1997, s. 123..</ref> přestože se zde opravdu někdy vyskytuje (například H. Steiner roku 2002 poznamenal, že pro ni poskytují příjemné [[mikroklima]]).<ref>Steiner 2002, s. 94.</ref>

== Popis ==
[[Soubor:Nepenthes rajah 6.jpg|vlevo|náhled|Typická spodní láčka ''N. rajah''|alt=Velká spodní láčka láčkovky rádži v podrostu]]
Láčkovka ''Nepenthes rajah'' je [[trvalka]], která roste především na zemi jako plazivka. Úponky někdy dosahují výšky až 1 až 1,5 m, výjimečně i více.<ref name=":0" /> Její [[lodyha]], která roste především ve stínu, může měřit až 3 cm v průměru (nejčastěji okolo 2,5 cm) a až 6 metrů na délku, přestože obyčejně nepřesahuje 3 metry.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Ertelt|jméno=Meryl|titul=sp13ethnobotany - Nepenthes Rajah|periodikum=sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net|vydavatel=|url=http://sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net/Nepenthes+Rajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-08-27}}</ref> Rostou na ní [[list]]y v odstupu 20 cm.<ref name=":0" /> Všechny láčkovky patří typicky mezi [[epifyt]]ické rostliny<ref name=":13">{{Citace monografie|příjmení=Kolektiv|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Velký atlas živočichů - jedinečný obraz života na zemi|překladatelé=Vladimír Hanák, Hana Hanáková|vydání=1|vydavatel=Príroda|místo=Bratislava|rok=2005|počet stran=208|strany=124|isbn=80-07-01395-4}}</ref> a i láčkovka ''Nepenthes rajah'' vytváří až pětimetrové šlahouny, které se mohou obtáčet kolem opory.<ref name=":0" /><ref>Clarke 1997, s. 10, 120.</ref> Zatímco dospělci ''N. rajah'' mají hladký povrch, mladé láčkovky jsou porostlé bílým chmýřím.<ref name=":0" />

=== Listy a láčky ===
[[List]]y láčkovky ''N. rajah'' vytváří čepele zakončené štítkem a rostou na patnácticentimetrovém [[řapík]]u. Jsou obvejčitě kopinaté<ref name=":0" /> a tento tvar listu je nejvýraznější právě mezi láčkovkami tohoto druhu.{{#tag:ref|Mimo tohoto druhu je výrazná také u láčkovky ''[[Nepenthes clipeata]]''.<ref name=":6" />|group=p. }} Listy mají kožovitý povrch, mohou měřit až 80 cm a široké jsou asi 15 cm.<ref name=":0" /> Vnější okraj je zvlněný.<ref name=":5" /> Z každého listu roste asi půlmetrový úponek, který má na konci [[pupen]], z něhož se může vyvinout [[láčka (rostliny)|láčka]] na chytání potravy. Představuje tedy pouze přeměněný list a nikoli speciální orgán květiny.<ref name=":6" />
[[Soubor:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher plant 2.jpg|náhled|Listy a láčka ''Nepenthes rajah''|alt=Málá láčka v listech ''Nepenthes rajah'']]
Láčka ''Nepenthes rajah'', obsahující trávicí tekutinu, má oválný baňkovitý tvar a může připomínat fotbalový [[míč]].<ref name=":4" /> Podobně jako u všech láčkovek je na ni napojeno víčko (které má u tohoto druhu oválný tvar), jež brání tomu, aby do rostliny napršelo. Na něm jsou umístěny [[žláza|žlázy]] produkující [[nektar]]. Víčko ''N. rajah'' je největší z celého rodu, je vejčité až podlouhlé, rozdělené na polovinu,<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Schmid-Hollinger|jméno=R. N|titul=Kannendeckel (lid)|periodikum=www.bio-schmidhol.ch|vydavatel=|url=http://www.bio-schmidhol.ch/site/index.cfm?id_art=54826&actMenuItemID=25460&vsprache/DE/Kannendeckel__lid_.cfm|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> ostruha je nerozvětvená a měří zhruba 2 cm.<ref>Clarke 1997, s. 122.</ref> Láčka je lemována širokým rudě zbarveným obústím o šířce 4 cm,<ref name=":0" /> které má vroubkovaný okraj. Protíná jej řada vyvýšených výstupků (takzvaná žebra) zakončená ostrými výrůstky, jež lemují celý jeho vnější okraj. Vnitřní část obústí tvoří zhruba 80 % láčky.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Bauer|jméno=U.|příjmení2=Clemente|jméno2=C. J.|příjmení3=Renner|jméno3=T.|titul=Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes pitcher plants|periodikum=Journal of Evolutionary Biology|datum=2012-01-01|ročník=25|číslo=1|strany=90–102|issn=1420-9101|doi=10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x|jazyk=en|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x/abstract|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Kolem obústí rostou dvě zřetelná křídla,<ref name=":7">{{Citace monografie|příjmení=Slack|jméno=Adrian|příjmení2=Gate|jméno2=Jane|titul=Carnivorous plants|url=https://books.google.cz/books?id=ROS4xtUpMFwC&pg=PA85&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjgw6W1jeTOAhXJ0RQKHYlwC784ChDoAQgaMAA#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydavatel=MIT Press|místo=Cambridge|rok=2000|počet stran=240|strany=85|isbn=0262690896, 9780262690898}}</ref> sloužící pravděpodobně k navádění [[hmyz]]u do rostliny. Láčky jsou u tohoto druhu zbarveny do červena až nachova, vnitřek láček má žlutou barvu<ref name=":5" /> a je pokryt žlázkami o hustotě 300 až 800 žlázek/cm<sup>2</sup>,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Danser|jméno=B. H.|titul=The Nepenthaceae of the Netherlands Indies|periodikum=Bulletin de Jardin de Botanique|datum=1928|ročník=|číslo=3-4|strany=28|poznámka=[Dále jen Danser 1928]|url=}}</ref> přičemž jejich velikost se sestupně zvětšuje.<ref name=":0" />

[[File:Kinabalu Mesilau N. rajah upper pitcher 3.jpg|thumb|left|Horní láčka|alt=Horní láčka visící z oddenku]]
''Nepenthes rajah'' vytváří dva typy láček. Nejčastěji lze najít láčky rostoucí na zemi, které patří mezi největší na světě, měří okolo 35 cm na délku a 18 cm na šířku.<ref name=":5" /> Větší mohou být pouze některé láčky rostlin ''[[Nepenthes merrilliana]]'', ''[[Nepenthes truncata]]'' a ''[[Nepenthes rafflesiana]]''.<ref name=":8">Clarke 2001b, s. 26.</ref> Největší láčky ''N. rajah'' mohou zadržovat až 2,5 l trávicí tekutiny, avšak běžně jí obsahují jen okolo 200 ml.<ref>Clarke 2001b, s. 7.</ref> St. John společně s [[Hugh Low|H. Lowem]] objevili na hoře Kinabalu exempláře, které obsahovaly až dva litry vody, avšak mimo nich nalezli i větší láčky, jejichž objem neměřili. Láčkovky ''N. rajah'' zmiňované O. Beccarim měly mít objem větší ještě o 1,5 l než láčky Lowa a Johna.<ref name=":0" /> Vůbec největší láčka rostliny ''Nepenthes rajah'' byla objevena 26. března roku 2011 během výletu k řece [[Mesilau]], který pořádala [[Sabah Society]]. Láčka byla nalezena vedle naučné stezky a měřila 41 cm.{{#tag:ref|Láčku měřili Alex Lamb a Anthony Lamb.<ref name="Sabah society" />|group=p. }} Předešlý rekord činil 38 cm.<ref name="Sabah society">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Hamilton|jméno=G.|titul=Sabah Society Mesilau Trip, March 26-27, 2011|url=http://thesabahsociety.com/blog/wp-content/uploads/2011/04/TheSabahSocietyMesilauTrip.pdf|vydavatel=Sabah Society|místo=|datum vydání=|datum přístupu=28.8.2016}}</ref> Díky svým spodním láčkám je tento druh na Borneu nezaměnitelný s dalšími druhy.<ref name=":8" />

Mimo spodních láček mohou také plně vyvinuté rostliny vytvářet láčky horní. Vyskytují se zřídka, protože úponky tohoto druhu málokdy vyrostou do větší výšky. Vzhledem se podobají, ale tvar horních láček se více podobá nálevce.<ref name=":7" /> Horní láčky jsou rovněž kratší. Nemají křídla jako spodní, ale žebra.<ref name=":0" />

=== Květy a plody ===
[[Soubor:Nep rajah28.jpg|náhled|Kvetoucí ''N. rajah''|Žluté kvítky ''N. rajah'' v květenství hrozen]]
Láčkovka ''Nepenthes rajah'' může kvést po celý rok. Je [[dvoudomost|dvoudomá]] podobně jako všechny ostatní láčkovky, jednotlivé rostliny vytvářejí buď pouze samčí nebo pouze samičí květy.<ref name=":4" /> Květy jsou malé, o velikosti 10 až 20 mm, jeden [[květní obal|okvětní lístek]] oválného až obvejčitého tvaru měří 8 mm.<ref name=":0" /> [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] jsou dlouhé 3-4 mm, [[prašník]]y 1-1,5 mm. Květy rostou v masivních [[hrozen|hroznovitých]] květenstvích, která měří obvykle 60 až 85 cm, ale mohou dosahovat velikosti i 120 cm, přičemž samčí květenství je dlouhé běžně 20 až 40 cm, samičí 30 až 80 cm.<ref name=":6">Clarke 1997, s. 120-122.</ref> Na jedné květní stopce bez [[listen]]ů rostou celkem 3 květy. Jsou hnědožluté a voní pronikavou sladkou vůní.<ref name=":5" /> Protože se o [[opylení]] stará [[hmyz]], nejčastěji [[dvoukřídlí]], květenství výrazně vyčnívají nad okolní vegetaci, daleko od láček.<ref name="Adam">{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=Jumaat H.|titul=REPRODUCTIVE BIOLOGY OF BORNEAN NEPENTHES (NEPENTHACEAE) SPECIES|periodikum=Journal of Tropical Forest Science|datum=1998-01-01|ročník=10|číslo=4|strany=456–471|url=http://www.jstor.org/stable/43582492|datum přístupu=2016-09-17}}</ref>

V roce 1999 bylo nasbíráno celkem 300 pylových zrnek ''Nepenthes rajah'', ze kterých se vypočítala průměrná velikost zrnka 34,7 µm.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=J. H.|příjmení2=Wilcock|jméno2=C. C|titul=Palynological study of Bornean Nepenthes (Nepenthaceae)|periodikum=Pertanika Journal of Tropical Agricultural Science|datum=1999|ročník=22|číslo=1|strany=|url=http://psasir.upm.edu.my/3779/1/Palynological_Study_of_Bornean_Nepenthes_%28Nepenthaceae%29.pdf}}</ref> Plodem tohoto druhu je [[tobolka (plod)|tobolka]], druh se rozmnožuje [[Pohlavní rozmnožování|generativně]] pomocí semen o délce asi 1,8 cm a šířce 0,8 cm,<ref name=":23" /> která vítr roznáší na krátké vzdálenosti.<ref name="Adam" /> Dospělosti dosáhne ve věku asi 10 let.<ref name="cultivation N. rajah" />

== Přírodní hybridy ==
''Nepenthes rajah'' [[hybrid]]izuje se všemi láčkovkami na Mount Kinabalu.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=A rare find: N. rajah nat. hybrid {{!}} fLORA nepenthaceae|periodikum=lhnn.proboards.com|url=http://lhnn.proboards.com/thread/3061?page=1|datum přístupu=2016-08-29}}</ref><ref>Clarke 1997, s. 123.</ref> Některé hybridy byly vzhledem k pomalému růstu ''N. rajah'' vypěstovány uměle lidmi. Všemi hybridy jsou:
* ''Nepenthes × alisaputrana'' Adam & Wilcock (1992) (= ''Nepenthes burbidgeae'' × ''rajah'')
* ''[[Nepenthes edwardsiana]] × rajah''
* ''[[Nepenthes fusca]] × rajah''
* ''Nepenthes × kinabaluensis'' [[Šigeo Kurata|Š. Kurata]] ([[1976]]) (= ''Nepenthes villosa'' × ''rajah'')
* ''[[Nepenthes macrovulgaris]] × rajah''
* ''[[Nepenthes stenophylla]] × rajah''
* ''[[Nepenthes tentaculata]] × rajah''.<ref name=":0" />
Řada z nich roste v Národním parku Kinabalu, včetně vzácného hybridu ''N. rajah'' × ''N. stenophylla'', který se listy podobá ''Nepenthes stenophylla'', ale víko a křídla jsou typické pro ''N. rajah''. Okolo víčka rostou štětiny, což je typickým znakem tohoto hybridu.<ref>Steiner 2002, s. 124.</ref>

Dva hybridy ''N. rajah'' byly oficiálně popsány a jsou i chráněny [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]], jenž je oba hodnotí jako [[Ohrožený druh|ohrožené druhy]]: ''Nepenthes × alisaputrana'' a ''Nepenthes × kinabaluensis''.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Arx|jméno=B.|příjmení2=Schlauer|jméno2=J.|příjmení3=Groves|jméno3=M|titul=CITES Carnivorous Plant Checklist|vydání=|vydavatel=The Trustees of the Royal Botanic Gardens Kew|místo=|rok=2001|počet stran=|strany=|isbn=1-84246-035-8}}</ref> Tyto dva hybridy jsou navíc často [[Plodnost (biologie)|plodné]]. Clive A. Stace uvedl, že pokud se stabilizované hybridy stanou nezávislými, snadno rozpoznatelnými a schopnými rozmnožování, mohou již být považovány za samostatný druh.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Stace|jméno=C. A|příjmení2=|jméno2=|titul=Plant Taxonomy and Biosystematics|vydání=|vydavatel=E. Arnold|místo=Londýn|rok=1980|počet stran=|strany=|isbn=0-521-42785-1}}</ref> Hybridního původu jsou například láčkovky ''[[Nepenthes hurrelliana]]'' a ''[[Nepenthes murudensis]]'' a i o těchto křížencích se mluvilo jako o samostatných druzích.<ref name=":10">Steiner 2002, s. 94.</ref>

=== ''Nepenthes × alisaputrana'' ===
[[Soubor:Kinabalu N.× alisaputrana 9.jpg|vlevo|náhled|''Nepenthes × alisaputrana''|Hybrid ''Nepenthes × alisaputrana'' v podrostu]]
''Nepenthes × alisaputrana'' je pojmenována po řediteli organizace dohlížející na správu Národního parku Sabah, Datukovi Lamrim Alim. Roste pouze na Mount Kinabalu v oblastech s chudou vegetací (někdy s láčkovkami ''Nepenthes burbidgeae'') ve výšce 2 000 m n. m. na serpentinových půdách. Rostlina zdědila řadu znaků po svých rodičovských druzích. Podobně jako ''Nepenthes rajah'' má tento hybrid velkou láčku, která může měřit 35 cm na délku a 20 cm na šířku,<ref>Clarke 2001b, s. 10.</ref> přičemž je opatřen největšími džbány ze všech hybridů ''N. rajah''. Na rozdíl od ''N. burbidgeae'' má širší obústí zbarvené červeně s fialovými pruhy a větší víčko. Od ''N. rajah'' se liší jiným tvarem víčka, drobnými hnědými chloupky na povrchu a také barvou láčky, které je žlutozelené s červenými nebo hnědými skvrnami, díky kterým si vysloužil tento hybrid název „leopardí láčkovka”.<ref name=":9" /> Jedná se o epifyta.<ref name="Clarke1997157">Clarke 1997, s. 157..</ref>

Od ''N. rajah'' lze tento druh někdy obtížně odlišit. Například špatně rozpoznán byl v knize ''Insect Eating Plants & How To Grow Them'', kde došlo k vydávání tohoto hybridu za druh ''Nepenthes rajah''.<ref name="Clarke1997157" />

=== ''Nepenthes × kinabaluensis'' ===
[[Soubor:Kinabalu N. × kinabaluensis 20.jpg|náhled|''Nepenthes × kinabaluensis''|alt=Hybrid ''Nepenthes × kinabaluensis'' v podrostu]]
''Nepenthes × kinabaluensis'' je hybridem nejvýraznějších láčkovek na Borneu: ''N. rajah'' a ''N. villosa'' a roste pouze na Kinabalu (odtud jeho odborný název) a také v blízkosti hory [[Tambuyukon]], kde se oba dva mateřské druhy vyskytují.<ref>Clarke 1997, s. 165-167.</ref> Roste převážně v otevřených oblastech v mlžných lesích ve výškách od 2 420 do 3 030 m n. m. a lze jej najít při řece Mesilau v blízkosti [[helipad]]u, kde obývá volné prostranství pouze s porosty ''[[Dacrydium gibbsiae]]'' a ''[[Leptospermum recurvum]]''.<ref name=":10" />

Hybrid má větší láčky než ''N. villosa''. Úponek, z něhož vyrůstají džbány, je opatřen dvoucentimetrovým štítovitým zakončením (znakem ''N. rajah''), u starších rostlin může být až [[dřevina|dřevnatý]]. Od ''Nepenthes rajah'' se liší vyvýšenými žebry, podobnými jako má ''N. villosa'', která lemují okraj hrubého rozšířeného obústí a na jeho okraji má nápadnější výrůstky než ''N. rajah''.<ref>Clarke 2001b, s. 19.</ref> Láčky jsou žluté až šarlatové, spodní mají křídla, horní je postrádají. Víčko je téměř ploché. Láčky pokrývají chloupky. Tento hybrid častěji tvoří horní láčky než rodičovské druhy. Lze jej snadno odlišit od všech ostatních láčkovek na Borneu, k záměně s druhem ''N. rajah'' však došlo v publikaci ''Letts Guide to Carnivorous Plants of the World'' z roku 1992.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cheers
| jméno = Gordon
| titul = Letts Guide to Carnivorous Plants of the World
| vydavatel = Letts of London House, Parkgate Road
| místo = London
| rok = 1992
| počet_stran = 174
| isbn = 1-85238-124-8
| jazyk = anglicky
}}</ref>

''Nepenthes × kinabaluensis'' byla poprvé nalezena v roce 1910 v blízkosti řeky [[Kambarangoh]] Lilianem Gibbsem. Macfarlane ho o čtyři roky později uvedl jako nový druh, avšak poznamenal, že se na základě podobného popisu patrně jedná o křížence ''N. villosa'' a ''N. rajah''.<ref name=":11" /><ref name=":12">Kurata 1976., s. 64.</ref> Jméno ''N. × kinabaluensis'' poprvé zmínil Šigeo Kurata v roce 1976 ve své knize ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', avšak k rostlině postrádal popis. O osm let později, v roce 1984, ho poté zveřejnil platně.<ref name=":12" />

== Interakce se zvířaty ==
=== Predace ===
[[Soubor:Rajahlizard.jpg|vlevo|náhled|Utopený ještěr v láčkovce ''Nepenthes rajah''|alt=Láčkovka rádža, ve které je utopená ještěrka]]
Láčkovky včetně ''Nepenthes rajah'' jsou [[masožravá rostlina|masožravé rostliny]], které si v půdě chybějící [[fosfor]] a [[dusík]] doplňují tím, že loví. Kořist ''N. rajah'' láká pestrým zbarvením láček a také intenzivní vůní. Jakmile kořist dosedne na okraj láček pokrytých nektarovými žlázkami, sklouzne po hladkém povrchu do trávicí tekutiny v láčce, kde se utopí, neboť voskovitý povrch uvnitř láčky a výrůstky na obústí brání tomu, aby se kořist mohla z láčky zachránit. Pohyb topící se kořisti navíc u tohoto druhu začíná aktivovat trávení a kořist se nakonec rozloží pomocí [[trávicí enzym|trávicích enzymů]].<ref name=":13" /><ref name=":4" /><ref name=":5" /> Nejčastější kořistí tohoto druhu jsou [[mravencovití]],<ref>{{Citace periodika|příjmení=Morton|jméno=Ella|titul=Nepenthes Rajah: The Big Carnivorous Plant that Just Wants to Eat Poop|periodikum=Slate|datum=2014-05-26|ročník=|číslo=|strany=|issn=1091-2339|jazyk=en-US|url=http://www.slate.com/blogs/atlas_obscura/2014/05/26/nepenthes_rajah_is_a_fascinating_carnivorous_pitcher_plant_in_malaysian.html|datum přístupu=2016-08-31}}</ref> které rostlina lapá do horních i spodních láček, avšak existují také záznamy o tom, že ''N. rajah'' polapila [[obratlovci|obratlovce]], jako jsou [[žáby]], malí [[ještěři]] a [[krysa|krysy]],<ref name=":5" /><ref name=":18">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Attenborough|jméno=David|odkaz na autora=David Attenborough|titul=Attenborough: 60 years in the wild|vydavatel=BBC|místo=|datum vydání=2012|datum přístupu=3.9.2016|kapitola=Life on Camera}}</ref> avšak tato pozorování jsou neobvyklá a jedná se o nemocná zvířata, nebo zvířata, která hledají v láčkách vodu či útočiště převážně v [[období sucha]].<ref name=":14">Clarke 1997, s. 33.</ref><ref name="cultivation N. rajah" />

První pozorování utopených krys pochází z roku 1862 od St. Johna a H. Lowa. Jeho správnost byla ověřena v roce 1988, kdy Anthea Phillipps a Anthony Lamb také pozorovali v láčkách utopené krysy.<ref>Steiner 2002, s. 94.</ref> V roce 2011 byla uvnitř láčky nalezena utopená [[tana horská]] (''Tupaia montana'').<ref>{{Citace periodika|příjmení=Wells|jméno=Konstans|příjmení2=Lakim|jméno2=Maklarin B.|příjmení3=Schulz|jméno3=Stefan|titul=Pitchers of Nepenthes rajah collect faecal droppings from both diurnal and nocturnal small mammals and emit fruity odour|periodikum=Journal of Tropical Ecology|datum=2011-07-01|ročník=27|číslo=04|strany=347–353|issn=1469-7831|doi=10.1017/S0266467411000162|url=http://journals.cambridge.org/article_S0266467411000162|datum přístupu=2016-08-31}}</ref>

Mimo láčkovky ''N. rajah'' někdy menší obratlovce uloví také ''Nepenthes rafflesiana'', v [[Brunej]]i byly zaznamenáni jedinci, kteří ulovili například žáby nebo gekony.<ref name=":14" /> Roku 2006 byla uvnitř láčky kultivované [[Filipíny|filipínské]] ''N. truncata'' pěstované v [[Jardin Botanique de Lyon]] objevena rozkládající se mrtvola myši, kterou patrně nalákal pach mrtvých much.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Germany|jméno=SPIEGEL ONLINE, Hamburg|titul=Frankreich: Pflanze verdaut Maus|periodikum=SPIEGEL ONLINE|vydavatel=|url=http://www.spiegel.de/wissenschaft/natur/frankreich-pflanze-verdaut-maus-a-440010.html|datum vydání=|jazyk=německy|datum přístupu=2016-08-31}}</ref>

=== Mutualismus ===
[[Soubor:Rattus baluensis visiting Nepenthes rajah.png|náhled|Krysa ''Rattus baluensis'' krmící se nektarem z ''N. rajah''|alt=Krysa sedí na obústí láčkovky a olizuje nektar]]
Mimo lovu drobných živočichů získává ''Nepenthes rajah'' živiny díky výhodnému [[mutualismus|mutualistickému]] vztahu s drobnými savci, především s tanou horskou (''Tupaia montana''). Přestože byl již hlavní princip mutualismu objasněn, jeho část zůstává stále nejasná.<ref name=":15">{{Citace periodika|příjmení=Greenwood|jméno=Melinda|příjmení2=Clarke|jméno2=Charles|příjmení3=Lee|jméno3=Ch'ien C.|titul=A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community|periodikum=PLOS ONE|datum=2011-06-14|ročník=6|číslo=6|strany=e21114|issn=1932-6203|pmid=21695073|doi=10.1371/journal.pone.0021114|url=http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0021114|datum přístupu=2016-09-01}}</ref>

Rostlina láká tanu na sladký nektar na víčku (víčko má zespodu barvu o zelené a modré vlnové délce, na kterou jsou tany obzvláště citlivé<ref>{{Citace periodika|příjmení=Moran|jméno=Jonathan A.|příjmení2=Clarke|jméno2=Charles|příjmení3=Greenwood|jméno3=Melinda|titul=Tuning of color contrast signals to visual sensitivity maxima of tree shrews by three Bornean highland Nepenthes species|periodikum=Plant Signaling & Behavior|datum=2012-10-01|ročník=7|číslo=10|strany=1267–1270|issn=null|pmid=22902686|doi=10.4161/psb.21661|poznámka=PMID: 22902686|url=http://dx.doi.org/10.4161/psb.21661|datum přístupu=2016-09-01}}</ref>). Tany během krmení do rostliny kálí, aby si tak označily území<ref name=":16">{{Citace elektronického periodika|titul=Nepenthes Rajah: The King of the Pitcher Plants|periodikum=Atlas Obscura|url=http://www.atlasobscura.com/places/nepenthes-rajah-the-king-of-the-pitcher-plants|datum přístupu=2016-09-01}}</ref> a jejich [[výkal]]y získává láčkovka živiny, hlavně dusík.<ref name=":18" /> Vzhledem k tomu, že mají tany krátká střeva a potrava trávicím ústrojím prochází rychle, je jejich trus obzvláště výživný. Jeden jedinec může vylízat všechen nektar na jednom víčku, avšak někdy se může na jedné láčkovce krmit i více tan současně.<ref name=":15" />

Mimo tany horské láčkovku ''Nepenthes rajah'' navštěvuje také krysa ''[[Rattus baluensis]]'', mutualismus mezi ní a ''N. rajah'' byl zjištěn v roce 2011. Zatímco tana horská láčky navštěvuje hlavně během dne (z 238 návštěv, které byly zaznamenány ve studii z roku 2011, nebyla ani jedna v noci), ''R. baluensis'' častěji v noci, avšak výjimkou nejsou ani denní návštěvy (z 27 návštěv jich bylo 21 v noci a 6 ve dne). Jedna návštěva láčkovky u tany horské trvá průměrně 20 minut, u ''Rattus baluensis'' 35 minut. Rovněž trus obou zvířat je odlišný, tany horské jej mají měkký, tmavě zbarvený a silně páchnoucí, trus u ''Rattus baluensis'' je spíše světlejší, tvrdší a páchne málo.<ref name=":15" />

Patrně kvůli mutualismu s drobnými savci se láčkovka ''N. rajah'' vyvinula do takové velikosti, aby je snáze nalákala.<ref name=":16" /> Vzdálenost od špičky láčky po víčko je stejně dlouhá jako tana horská, navíc víčko svírá s láčkou úhel 90°. Podobné [[adaptace]] mají také dva jiné druhy bornejských láčkovek: ''N. lowii'' a ''N. macrophylla'', u jiných druhů nebyl mutualismus zjištěn.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Walker|jméno=Matt|titul=Huge meat-eater plant prefers poo|periodikum=BBC|datum=2010-03-10|ročník=|číslo=|strany=|url=http://news.bbc.co.uk/earth/hi/earth_news/newsid_8552000/8552157.stm|datum přístupu=2016-09-01}}</ref> Rovněž tana horská a ''R. baluensis'' jsou jediní savci uzavírající s láčkovkami výhodný svazek.<ref name=":15" />
{{Více obrázků
| align = center
| caption1 = Bílé sloupce znázorňují návštěvy tany horské, černé ''Rattus baluensis''. Lišta pod obrázkem znázorňuje denní dobu.
| caption2 = Černé čtverečky znázorňují průměrný počet trusu tan horských v láčkách, černé průměrný počet nacházející se mimo láčky. U ''R. baluensis'' je stejný údaj znázorněn kosočtverci.
| width = 300

| image1 = Mammal visitation rates to Nepenthes rajah pitchers.png

| image2 = Scat deposition rates to Nepenthes rajah pitchers.png
}}

=== Další interakce ===
[[Soubor:Camponotus schmitzi hunting large fly larva.webm|vlevo|náhled|Mravenec ''Camponotus schmitzi'' loví v láčkovce velkou larvu|alt=Video mravence, který v láčce zápasí s velkou larvou (video)]]
Uvnitř láčkovek může žít řada různých drobných živočichů označovaných anglickými termíny ''{{cizojazyčně|en|nepenthebionts}}'' a ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes infauna}}'', přičemž tito tvorové mají často navzájem i odlišný způsob života a liší se i jejich skladba potravy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Capinera|jméno=J. L|titul=Encyclopedia of Entomology|url=https://books.google.cz/books?id=i9ITMiiohVQC&pg=PA728&dq=nepenthes+rajah&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj_vu2x9fDOAhVDOxQKHfonBbcQ6AEIUjAI#v=onepage&q=nepenthes%20rajah&f=false|vydání=2|vydavatel=Springer Science & Business Media|místo=|rok=2008|počet stran=4346|strany=728|isbn=1402062427, 9781402062421}}</ref> Uvnitř láčkovek žijí dravým životem různé larvy, například [[komárovití|komáří]], lovící ostatní larvy, dále pak [[dvoukřídlí|mouchy]], krab ''[[Geosesarma malayanum]]'' či různé druhy [[pavouci|pavouků]],<ref>{{Citace periodika|příjmení=Beaver|jméno=R. A|titul=Fauna and food webs of pitcher plants in West Malaysia|periodikum=The Malayan Nature Journal|datum=1979|ročník=33|číslo=1|strany=1-10}}</ref> například [[běžníkovití|běžníci]] z rodu ''[[Misumenops]]''. Ti si vytvářejí své pavučiny nad trávicí tekutinou, přičemž do nich lapají hmyz dříve, než spadne do ní. Pro pavouky samotné je tekutina neškodná.<ref name=":13" /> Pro láčkovku ''Nepenthes rajah'' jsou pak obzvláště typické dva druhy komárů pojmenované po láčkovce: ''[[Culex rajah]]'' a ''[[Toxorhynchites rajah]]'', které popsal Masuhisa Cukamoto v roce 1989 na základě exemplářů nasbíraných na hoře Kinabalu o tři roky dříve.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Tsukamoto|jméno=M|titul=Two New Mosquito Species from a Pitcher Plant of Mt. Kinabalu, Sabah, Malaysia: Culex rajah and Toxorhynchites rajah (Diptera: Culicidae)|periodikum=Japanese Journal of Tropical Medicine and Hygiene|datum=1989|ročník=17|číslo=3|strany=216|poznámka=[Dále jen Tsukamoto 1989]}}</ref> Larvy těchto dvou druhů žijí obyčejně v blízkosti komářích larev druhů ''[[Culex jenseni]]'' a ''[[Uranotaenia moultoni]]'' a komáry rodu ''[[Tripteroides]]''.<ref name=":17">Tsukamoto 1989, s. 220.</ref> O druhu ''Culex rajah'', jeho výskytu, chování či možnosti přenosu nemocí nebyly zjištěny žádné informace, to samé platí i pro druhý taxon ''T. rajah''; o němž bylo zjištěno, že nesaje [[krev]]. V minulosti (1931) byl považován za člena infauny i komár ''Culex shebbearei'', popsaný F. W. Edwardsem na základě sbírek H. M. Pendleburyho z roku 1929, avšak dle nových výzkumů se pravděpodobně jedná o komára ''Culex rajah''.<ref name=":17" />
[[Soubor:Nep rajah27.jpg|náhled|Škody na listech způsobené hmyzem|alt=Listy láčkovky prožrané hmyzem]]
Vztahy mezi láčkovkami a infaunou nejsou zcela pochopeny. Neeexistují pozorování, zdali drobní bezobratlí pouze láčkovkám odebírají potravu, nebo se jedná o mutualistický vztah. Charles Clarke poznamenal, že infauně je poskytováno útočiště a dostatek potravy a na oplátku infauna pomáhá rostlině lépe štěpit kořist a urychluje její trávení a ničí bakterie uvnitř láčky.<ref>Clarke 1997, s. 42–43.</ref>

Mezi nepřátele láčkovky ''N. rajah'' patří část hmyzu, který jí vyžírá listy. Láčky někdy vytrhávají ze země opice a [[nártoun]]i.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Burbidge|jméno=F. W|titul=The Gardens of the Sun|vydavatel=Murray|místo=London|rok=1880|počet stran=364}}</ref>

== Ohrožení ==
Láčkovky byly sbírány ve volné přírodě již celá staletí, od začátku 70. let 20. století se jejich export ještě zvýšil. Rovněž láčkovka ''Nepenthes rajah'' je ohrožena sběrem. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] ji řadí mezi [[ohrožený druh|ohrožené druhy]]<ref name=":5" /><ref name=":20">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Lee|jméno=Jess|titul=Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online|periodikum=herbaria.plants.ox.ac.uk|vydavatel=University of Oxford|url=http://herbaria.plants.ox.ac.uk/bol/plants400/profiles/MN/Nepenthesrajah|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> a je zapsána na přílohu I [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]],<ref name=":19">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=AMENDMENTS TO APPENDICES I AND II OF THE CONVENTION|url=https://www.cites.org/eng/cop/06/prop/proposals/E06-Prop-67_Nepenthes.PDF|vydavatel=CITES|místo=|datum vydání=|datum přístupu=4.9.2016}}</ref> tedy je s ní zakázán veškerý obchod. Přesto však probíhá ilegálně,<ref>{{Citace periodika|příjmení=Creek|jméno=M|titul=The conservation of carnivorous plants|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=1990|ročník=19|číslo=3/4|strany=109–112}}</ref> a to i v Národním parku Kinabalu, což vedlo k decimaci řady populací. Oblíbené je pěstování například ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], v [[Japonsko|Japonsku]] a také v [[Austrálie|Austrálii]]. Zde se také nachází jediný legální trh prodávající láčkovky, levnější však je rostliny nasbírat v přírodě. Při pašování dochází k odlamování láček a listových hrotů, což zhoršuje jejich rozpoznání. Z Austrálie pochází případ, kdy celníci zabavili dvě zásilky patrně ''N. rajah'', z nichž v jednom případě šlo o sazenice a ve druhém o takto upravené rostliny, která však nemohly být použity pro soudní řízení, neboť ze zákona nešlo o spolehlivou identifikaci.<ref name=":19" />

''[[In vitro]]'', vytváření rostlin pomocí umělé [[tkáň]]ové kultury, je technologie používaná v [[Evropa|Evropě]] a Spojených státech amerických, která umožňuje vytvářet velké množství láčkovek za nízké ceny. Z [[buňka|buněčných]] kultur získaných ze semen se vytvářejí celé rostliny.<ref name=":21">Clarke 1997, s. 172.</ref> Láčkovky ''N. rajah'' mají navíc láčky jiné velikosti než ve volné přírodě a jsou různorodější.<ref name=":20" /> Tato možnost zmenšuje ilegální sběr masožravek ''Nepenthes rajah'' v Sabahu a také poptávku po živých rostlinách.<ref name=":21" />

Rostliny se mimoto vyskytují na málo přístupném místě, což opět snižuje riziko ohrožení.<ref name=":5" />

Ochránce přírody Rob Cantley a popularizátor láčkovky rodu ''Nepenthes'', popsal stav ''N. rajah'' ve volné přírodě slovy:{{#tag:ref|V originále: {{citace|{{cizojazyčně|en|This species grows in at least 2 distinct sub-populations, both of which are well protected by Sabah National Parks Authority. One of the populations grows in an area public access to which is strictly prohibited without permit. However, there has been a decline in population of mature individuals in the better known and less patrolled site. This is largely due to damage to habitat and plants by careless visitors rather than organised collection of plants. Nepenthes rajah has become common in cultivation in recent years as a result of the availability of inexpensive clones from tissue culture. I believe that these days commercial collection of this species from the wild is negligible.}}}}|group=p. }}<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Nineteenth meeting of the Animals Committee. Geneva (Switzerland)|url=http://www.cites.org/common/com/ac/19/E19-10-1.doc|vydavatel=CITES|datum přístupu=5.9.2016}}</ref>
{{Citace|Tento druh roste přinejmenším ve dvou oddělených populacích, z nichž obě jsou dobře chráněny v národních parcích v Sabahu. Jedna z nich roste v místech, kam je přístup bez povolení zakázán. K poklesu populace dospělých jedinců však došlo na druhém, známějším a méně hlídaném místě. Pokles je způsoben spíše poškozením stanoviště a poničením rostlin neopatrnými návštěvníky než organizovaným sběrem. ''Nepenthes rajah'' se stala v posledních letech běžně kultivovaným druhem díky dostupnosti levných klonů z tkáňové kultury. Domnívám se, že v těchto dnech je komerční sběr tohoto druhu v přírodě zanedbatelný.}}
[[Soubor:Nepenthes rajah mountain garden.jpg|vlevo|náhled|Vstup do ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}'' s láčkovkou ''Nepenthes rajah''|alt=Láčkovka rádža visí vedle tabulky, které vítá návštěvníky do ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}'']]
Nebezpečí pro tento druh nepředstavuje pouze ilegální sběr. Mezi lety 1997 a 1998 nastalo kvůli jevu [[El Niño]] v jihovýchodní Asii velké sucho,{{#tag:ref|A naopak v Severní Americe záplavy.<ref name="Elnino" />|group=p. }}<ref name="Elnino">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=1997-1998 El Niño:the most recent event|periodikum=ww2010.atmos.uiuc.edu|vydavatel=University of Illinois|url=http://ww2010.atmos.uiuc.edu/(Gh)/guides/mtr/eln/rcnt.rxml|datum vydání=|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> které zapříčinilo zánik řady přírodních populací rostlin. V Národním parku Mount Kinabalu v té době došlo k devíti požárům na rozloze 25 km<sup>2</sup>. Řada rostlin byla z národního parku přesídlena do oblasti [[Mesilau]] do takzvané ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}''. Populace ''Nepenthes rajah'' ale katastrofu přežily bez větších ztrát. Od té doby se však v oblasti Mesilau chrání řada ohrožených rostlin, včetně ''N. rajah''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Thong|jméno=J|titul=Travels around North Borneo – Part 1|periodikum=Victorian Carnivorous Plant Society Journal|datum=2006|strany=12-17}}</ref> V dané oblasti se u obce Kundasang nachází areál Mesilau Nature Resort, kde lze láčkovku ''N. rajah'' vidět v jejím přirozeném prostředí.<ref name=":22">Clarke 2001b, s. 38.</ref> Na strmém svahu zde roste několik desítek rostlin a jejich láčky mohou dosahovat velikosti až 40 cm.<ref name="Sabah society" /> Prohlídky jsou pořádány právě do ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes Garden}}'' po naučné stezce ''{{cizojazyčně|en|Nepenthes rajah Nature Trail}}''. Další ''N. rajah'' lze vidět v NP Kinabalu, kam je ale přístup turistům zakázán.<ref name=":22" /> Mezi další lokality, kde lze rostlinu najít, patří plošina Marai Parai, místa u řek East River a Kolopis v Mesilau<ref>Kurata 1976., s. 64–65.</ref> či Pig Hill na Kinabalu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Adam|jméno=J. H.|příjmení2=Wilcock|jméno2=C. C.|příjmení3=Swaine|jméno3=M. D|titul=The ecology and distribution of Bornean Nepenthes|periodikum=Journal of Tropical Forest Science|datum=1992|strany=13–25}}</ref> Výdělky z turistiky jsou často využívány jako zdroj peněz pro ochranu tohoto druhu.<ref name=":20" />

Nebezpečím je také ztráta přirozeného prostředí láčkovky rádži,<ref name=":20" /> nicméně budoucnost druhu se zdá být relativně bezpečná pro možné přeřazení do kolonky [[zranitelný]], případně mezi neohrožené druhy závislé na ochraně (LR/cd).<ref>Clarke 1997, s. 170-172.</ref>

== Historie a kultura ==
=== 19.-20. století ===
[[Soubor:Nepenthes rajah Life in the forests of the Far East.png|náhled|Kresba láčkovky ''Nepenthes rajah'' z knihy ''Life in the forests of the Far East''|alt=Kresba láčkovky ''N. rajah'' z knihy ''Life in the forests of the Far East'' (1862)]]
Vzhledem ke své velikosti, neobvyklé morfologii a nápadnému zbarvení byla ''N. rajah'' vždy velmi populární a velmi žádanou hmyzožravou rostlinou. O velikosti jejích láček bylo známo již na konci 19. století.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Masters|jméno=M. T|titul=The cultivated species of Nepenthes|periodikum=The Gardeners' Chronicle and Agricultural Gazette|datum=1872|ročník=|číslo=|strany=540-542|url=}}</ref> ''Nepenthes rajah'' poprvé nasbíral Hugh Low na Kinabalu v roce 1858<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 129.</ref> a rostlina byla následně popsána J. D. Hookerem roku 1859 v periodiku ''The Transactions of the Linnean Society of London'' takto:{{#tag:ref|V originále: {{citace|{{cizojazyčně|en|''Nepenthes Rajah'', H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)

Hab.—Borneo, north coast, on Kina Balu, alt. 5,000 feet (Low). This wonderful plant is certainly one of the most striking vegetable productions hitherto discovered, and, in this respect, is worthy of taking place side by side with the ''Rafflesia Arnoldii''. It hence bears the title of my friend Rajah Brooke, of whose services, in its native place, it may be commemorative among botanists. . . . I have only two specimens of leaves and pitchers, both quite similar, but one twice as large as the other. Of these, the leaf of the larger is 18 inches long, exclusive of the petioles, which is as thick as the thumb and 7–8 broad, very coriaceous and glabrous, with indistinct nerves. The stipes of the pitcher is given off below the apex of the leaf, is 20 inches long, and as thick as the finger. The broad ampullaceous pitcher is 6 inches in diameter, and 12 long: it has two fimbriated wings in front, is covered with long rusty hairs above, is wholly studded with glands within, and the broad annulus is everted, and 1–1½ inch in diameter. Operculum shortly stipitate, 10 inches long and 8 broad.
The inflorescence is hardly in proportion. Male raceme, 30 inches long, of which 20 are occupied by the flowers; upper part and flowers clothed with short rusty pubescence. Peduncles slender, simple or bifid. Fruiting raceme stout. Peduncles 1½ inches long, often bifid. Capsule, ¾ inch long, ⅓ broad, rather turgid, densely covered with rusty tomentum.}}}}|group=p. }}<ref name=":0" /><ref name=":23" />
{{citace|{{cizojazyčně|la|''Nepenthes Rajah'', H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)}}

Hab.—severní pobřeží Bornea, hora Kinabalu, asi 5 000 stop vysoko. Tato nádherná rostlina je jistě jedním z nejvýraznějších dosud objevených rostlinných druhů a z tohoto pohledu je hodno ji stavět na stejnou úroveň jako ''[[Rafflesia arnoldii|Rafflesii arnoldii]]''. Proto nese jméno mého přítele, rádži Brookea, jehož vládní služba na místě jejího původního výskytu by měla být mezi botaniky památnou. Mám pouze dva exempláře listů a láček, které jsou velmi podobné, avšak jeden je dvakrát větší než druhý. Větší list je 18 palců dlouhý, bez řapíku, jako palec tlustý a 7-8 palců široký, kožovitý, lysý, s málo zřetelným žilkováním. Spodní láčky měří 20 palců a jsou tlusté jako prst. Obústí má 6 palců napříč a 12 palců nadél, okolo něj jsou dvě křídla porostlá rezavými chloupky. Láčka je zevnitř zcela pokryta žlázkami. Okraj o šířce 1-1½ palce je vytočen směrem ven. Víčko měří na délku 10 palců a je 8 palců široké.

Mezi samčím a samičím květenstvím je patrný nepoměr. Hrozen samčího květenství měří 30 palců, z toho 20 palců je posázeno květy. Horní část květenství i květy samotné jsou pokryté krátkými rezavými chloupky. Květní stopky jsou štíhlé, 1½ palce dlouhé, jednoduché nebo dvojité. Tobolka je ¾ palce dlouhá, ⅓ široká, spíše velká, hustě pokrytá rezavým chmýřím.}}

Spenser St. John napsal následující popis láčkovky ''Nepenthes rajah'' v knize ''Life in the Forests of the Far East'' z roku 1862:<ref>{{Citace monografie|příjmení=Saint-John|jméno=S|titul=Life in the Forests of the Far East|vydavatel=Smith, Elder & Co|místo=Londýn|rok=1862|počet stran=|kapitola=Travels in northern Borneo|strany=|isbn=}}</ref>{{#tag:ref|V originále: {{citace|{{cizojazyčně|en|Another steep climb of 800 feet brought us to the Marei Parei spur, to the spot where the ground was covered with the magnificent pitcher-plants, of which we had come in search. This one has been called the Nepenthes Rajah, and is a plant about four feet in length, with broad leaves stretching on every side, having the great pitchers resting on the ground in a circle about it. Their shape and size are remarkable. I will give the measurement of one, to indicate the form: the length along the back nearly fourteen inches; from the base to the top of the column in front, five inches; and its lid a foot long by fourteen inches broad, and of an oval shape. Its mouth was surrounded by a plaited pile, which near the column was two inches broad, lessening in its narrowest part to three-quarters of an inch. The plaited pile of the mouth was also undulating in broad waves. Near the stem the pitcher is four inches deep, so that the mouth is situated upon it in a triangular manner. The colour of an old chalice is a deep purple, but that of the others is generally mauve outside, very dark indeed in the lower part, though lighter towards the rim; the inside is of the same colour, but has a kind of glazed and shiny appearance. The lid is mauve in the centre, shading to green at the edges. The stems of the female flowers we found always a foot shorter than those of the male, and the former were far less numerous than the latter. It is indeed one of the most astonishing productions of nature. [...] The pitchers, as I have before observed, rest on the ground in a circle, and the young plants have cups of the same form as those of the old ones. While the men were cooking their rice, we sat before the tent enjoying our chocolate and observing one of our followers carrying water in a splendid specimen of the Nepenthes Rajah, desired him to bring it to us, and found that it held exactly four pint bottles. It was 19 inches in circumference. We afterwards saw others apparently much larger, and Mr. Low, while wandering in search of flowers, came upon one in which was a drowned rat.}}}}|group=p. }}
{{citace|Další strmé stoupání o 800 stop nás přivedlo k výběžku Marei Parei, na místo, jehož zem byla pokryta nádhernými láčkovkami, které jsme přišli hledat. Láčkovka se nazývá ''Nepenthes rajah'', měří asi 4 stopy na délku, má široké listy, vyrážející do všech stran, a velké láčky, jež leží na zemi v kruhu kolem nich. Tvar a velikost láček jsou pozoruhodné. Pro představu uvádím míry jedné z nich: délka téměř čtrnáct palců, pět palců v průměru. Víčko je stopu dlouhé a 14 palců široké, oválného tvaru. Obústí láčky je orámováno zvlněným lemem, širokým nejvíce dva palce a nejméně tři čtvrtiny palce. U stopky je láčka jen 4 palce hluboká, z profilu tedy tvarem připomíná trojúhelník. Barva staré láčky je tmavě purpurová, ostatní jsou nafialovělé, velmi tmavé ve spodní části, horní část je světlejší. Vnitřek láčky má stejnou barvu, ale má jakýsi prosklený a lesklý vzhled. Střed víčka je nafialovělý, okraje jsou zelené. Samičí květenství, která jsme našli, byla vždy o stopu kratší než samčí a bylo jich výrazně méně. Je to skutečně jeden z nejúžasnějších výtvorů přírody. [...] Láčky, jak jsem již dříve poznamenal, jsou na zemi rozloženy v kruhu, přičemž mladé láčky se podobají starým. <br />
Zatímco si muži vařili rýži, my jsme seděli před stanem, jedli čokoládu a pozorovali jednoho z našich nosičů, který nosil vodu v nádherném exempláři ''Nepenthes Rajah''. Požádali jsme jej, aby nám jej půjčil, změřili jsme objem a zjistili, že v rostlině byly přesně čtyři pinty vody. Měřila 19 palců v obvodu. Potom jsme viděli ještě zřejmě mnohem větší exempláře, a pan Low, když zrovna hledal květiny, narazil na jeden, ve kterém byla utopená krysa.}}
[[Soubor:First Nepenthes rajah cultivated in Europe.jpg|vlevo|náhled|Kresba ''Nepenthes rajah'' z časopisu ''The Garden'' z roku 1882|alt=Černobílá kresba láčkovky rádži]]
Rostlina ''Nepenthes rajah'' byla poprvé shromažďována v roce 1788 Frederickem Williamem Burbidgem během jeho druhé cesty na Borneo pro rostlinnou sbírku ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}''.<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 20.</ref> V roce 1881 začala být pěstována a brzy poté se stala vyhledávaným druhem majetných viktoriánských [[Hortikultura|hortikulturalistů]]. O rok později byla poprvé vystavena na každoroční výstavě [[The Royal Horticultural Society]]<ref name="pl22">Phillipps & Lamb 1996, s. 22.</ref> ve školkách ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}'' a získala 1.&nbsp;cenu.<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 21.</ref> V roce 1889 byla cena jednoho exempláře odhadována na 2,2 [[libra šterlinků|libry]]<ref>Phillipps & Lamb 1996, s. 18.</ref> a rostliny byly pěstovány po tisících, aby uspokojily poptávku. Na přelomu 18. a 19. století však začal zájem o láčkovky ''Nepenthes rajah'' klesat, což zapříčinilo i zánik několika hybridů, například ''Nepenthes northiana'' × ''Nepenthes rajah''. V roce 1905 začaly mizet i exempláře z ''{{cizojazyčně|en|Veitch Nurseries}}'', protože podmínky pro pěstování se ukázaly být příliš náročné. Poslední zaznamenaný exemplář z té doby rostl v botanické zahradě v [[Dublin|dublinském]] Glasnevinu, avšak brzy uschnul.<ref name="pl22" />

=== 20.-21. století ===
[[File:Sheepstor Church Devon Nepenthes rajah.JPG|thumb|Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v [[Devon (hrabství)|Devon]]u jako památník obětí [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o ''N. rajah'', ačkoli připomíná ''N. edwardisiana''|alt=Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v [[Devon (hrabství)|Devon]]u jako památník obětí [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o ''N. rajah'', ačkoli připomíná ''N. edwardisiana'']]
Zájem o rostlinu ''Nepenthes rajah'' opět vzrostl po roce 1976 po zveřejnění nejlepších barevných fotografií Š. Kuratou v knize ''Nepenthes of Mount Kinabalu'', kde byla rostlina zachycena na přední straně.<ref>Kurata 1976.</ref> Také se objevila na titulní straně knihy ''Nepenthes of Borneo'' od C. Clarka, vydané v roce 1997.<ref>Clarke 1997</ref> Na sérii čtyř známek, vydaných Malajsií 6. dubna 1996, které znázorňovaly tamní nejslavnější druhy láčkovek, se tento druh objevil na známce s hodnotou 50 [[Cent (peníze)|centů]]. Druhá láčkovka na 50centové známce byla ''N. lowii'', zbylé dvě vyobrazené na 30centových známkách, byly ''[[Nepenthes macfarlanei]]'' a ''[[Nepenthes sanguinea]]''.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Ellis|jméno=R|titul=Carnivores on Stamps and Currency|periodikum=Carnivorous Plant Newsletter|datum=2000|číslo=3|strany=90-92|jazyk=anglicky}}</ref>


Filmy jako ''[[Malý obchod hrůz]]'' s rostlinou Audrey II, či ''[[Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů]]'', kde vystupovala masožravá bytost Sarlacc, podnítily ve veřejnosti mylné představy o masožravých rostlinách jako možných lovců velkých obratlovců. ''Nepenthes rajah'' byla také dlouho považována za jedinou rostlinu s takovými schopnostmi, avšak teorie byla vyvrácena.<ref name=":4" /> Britský přírodovědec [[David Attenborough]] rostlinu představil v dokumentárních seriálech ''[[Království rostlin]]''<ref>{{Citace elektronické monografie
Filmy jako ''[[Malý obchod hrůz]]'' s rostlinou Audrey II, či ''[[Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů]]'', kde vystupovala masožravá bytost Sarlacc, podnítily ve veřejnosti mylné představy o masožravých rostlinách jako možných lovců velkých obratlovců. ''Nepenthes rajah'' byla také dlouho považována za jedinou rostlinu s takovými schopnostmi, avšak teorie byla vyvrácena.<ref name=":4" /> Britský přírodovědec [[David Attenborough]] rostlinu představil v dokumentárních seriálech ''[[Království rostlin]]''<ref>{{Citace elektronické monografie

Verze z 28. 9. 2016, 16:10

Nepenthes rajah
Stupeň ohrožení podle IUCN

ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďláčkovkovité (Nepenthaceae)
Rodláčkovka (Nepenthes)
Binomické jméno
Nepenthes rajah
Hook.f., 1859
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepenthes rajah, česky láčkovka rádža, je masožravá rostlina z rodu Nepenthes. Druh popsal Joseph Dalton Hooker v roce 1859 a pojmenoval ji na počest svého přítele, prvního bílého rádžy ze Sarawaku, Jamese Brookea. Roste pouze na ostrově Borneo na kamenitých svazích hor Kinabalu a Tambuyukon v serpentinových půdách s vysokým obsahem niklu a chromu v nadmořské výšce 1 650-2 650 m n. m.

Je to trvalka, která žije na zemi. Její šlahouny mohou mít až šest metrů na délku a rostou na nich listy v odstupu asi 20 cm. Jsou to čepele zakončené štítkem a rostou na 15centimetrovém řapíku. Z každého listu vybíhá asi půlmetrový úponek, který má na konci pupen, ze kterého se může vyvinout láčka na chytání potravy. Láčky jsou naplněny trávicí tekutinou a na povrchu mají červené až nachové zbarvení, zevnitř jsou žluté. Rostlina vytváří dva typy láček. Spodní měří běžně 35 cm na délku a 18 cm na šířku, čímž se řadí mezi největší na světě. Horní jsou menší, mají tvar nálevky a vyskytují se vzácně. Obústí měří asi 4 cm na šířku, lemují jej takzvaná žebra a kolem něj rostou výrazná křídla. Rostlina může kvést po celý rok. Květenstvím je hrozen, plodem tobolka. Rostlina hybridizuje se všemi láčkovkami na Kinabalu, z nichž dva hybridy, Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis, se dočkaly oficiálního popisu.

Nepenthes rajah je masožravka a živiny si doplňuje lapáním kořisti do láček. Mezi nejčastější kořist patří mravencovití, existují však záznamy i o lapení drobných obratlovců. Mimoto také udržuje mutualistický vztah s drobnými savci, kterým poskytuje nektar a oni do rostliny na oplátku kálí, čímž jí poskytují dusík. V Nepenthes rajah navíc mohou žít drobné organismy označované termíny nepenthebionts a Nepenthes infauna.

Mezinárodní svaz ochrany přírody Nepenthes rajah řadí mezi ohrožené druhy a je zapsána na přílohu I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nebezpečí představuje ilegální sběr rostlin, ztráta přirozeného prostředí či jev El Niño. Rostlinu lze pěstovat v zajetí, je to však obtížné. V Česku ji má pouze Botanická zahrada Liberec.

Nomenklatura

Etymologie

James Brooke

Láčkovku Nepenthes rajah poprvé popsal Joseph Dalton Hooker v roce 1859 a pojmenoval ji po svém příteli Jamesi Brookeovi, jenž byl prvním bílým rádžou v oblasti Sarawak a vládl na území, kde se tato rostlina vyskytuje.[2] Druhové jméno rajah bylo v 19. století psáno velkým písmenem, protože se mělo jednat o vlastní jméno, tento zápis je však považován za chybný.[3][4][5][6][7] Obecným názvem tohoto druhu je Rajah Brooke's Pitcher Plant (láčkovka Jamese Brookea),[8] dále Giant Malaysian Pitcher Plant (velká malajská láčkovka)[9] či jen Giant Pitcher Plant (velká láčkovka). Druhové jméno rajah znamená v překladu z malajštiny král a proto bývá tato rostlina i díky svým velkým džbánům nazývána králem z rodu Nepenthes.[10] Českým názvem pro tuto rostlinu je pak láčkovka rádža,[2] nejčastěji se jí však říká odborným jménem, tedy Nepenthes rajah.

V anglicky mluvících zemích se láčkovce rádže mimo jiné přezdívá také monkey cup (opičí pohár), protože se někdy soudí, že obsah láček vyhledávají opice.[11][12]

Taxonomie

Nepenthes rajah není vzhledem ke svému neobvyklému tvaru džbánů a listů považována za blízce příbuzný druh dalších láčkovek z rodu Nepenthes, avšak stále je u ní několik rysů, které má společné s ostatními láčkovkami Nepenthes. O první seskupení tohoto rodu se v roce 1873 postaral J. Hooker a své výsledky vydal v monografii Nepenthaceae.[13] Z rodu vyřadil láčkovku Nepenthes pervillei, která měla jiný tvar semen než ostatní láčkovky a umístil ji do monotypického podrodu Anourosperma. Zbylé druhy zařadil do rodu Eunepenthes. Další změnu v systematice láčkovek provedl Günther Beck von Mannagetta und Lerchenau, který rod Eunepenthes rozdělil do tří podskupin: Retiferae, Pruinosae a Apruinosae (kam se řadila N. rajah).[14] Láčkovky pak znovu přeřadil John Muirhead Macfarlane a své výsledky shrnul v monografii Nepenthaceae z roku 1908.[15]

Pro taxonomii klíčovou monografii, The Nepenthaceae of the Netherlands Indies, poté vydal Benedictus Hubertus Danser. Láčkovky rozdělil do šesti kladů: Vulgatae, Montanae, Nobiles, Regiae, Insignes a Urceolatae.[16] Láčkovku Nepenthes rajah umístil do kladu Regiae. Většina druhů v tomto kladu jsou velké rostliny se řapíkatými listy, hrubými červenohnědými „chloupky” na povrchu, trychtýřovitým džbánem, typickým výrůstkem naspodu horního listu a květenstvím hroznu. S výjimkou Nepenthes lowii mají všechny rostliny z tohoto kladu rozšířený nebo zploštělý okraj. Vyskytují se většinou pouze na ostrově Borneo. Ostatní klady nebyly již takto přesně specifikovány.[17]

Systematika byla znovu revidována v roce 1938 německým botanikem Hermannem Harmsem. Ten rozdělil rod Nepenthes na tři podrody: Anurosperma, Eunepenthes a Mesonepenthes.[18] N. rajah zařadil mezi Eunepenthes.

Od roku 1975 se používá na určení kladů láčkovek z rodu Nepenthes biochemická analýza. S prvním nápadem ji použít přišel David E. Fairbrothers s kolektivem, který navrhl, že rostliny se stejným vzhledem budou obsahovat i stejné chemické složky.[19] V roce 2002 pak Jumaat H. Adam, Ramlan Omar a C. C. Wilcock zkoumali výskyt fenolů a leucoanthocyaninů u devíti vylisovaných listů láčkovek (3 hybridy a 6 rodičovských druhů včetně láčkovky N. rajah) nasbíraných v Sarawaku a Sabahu. U láčkovky Nepenthes rajah nebyly objeveny žádné fenolové kyseliny ani kyselina ellagová, kaempferolu obsahovala málo. Hojně se vyskytující flavonoidy myricetin a také apigenin žádný z exemplářů neobsahoval, na což už bylo poukázáno R. M. Somem v roce 1988 a M. Jayem společně s P. Lebretonem v roce 1972.[20] U N. rajah bylo částečně nebo úplně sekvenováno několik proteinů a nukleotidů:

  • Translokovaný tRNA-Lys (trnK) pseudogen (DQ007139)[21]
  • trnK gen & matK gen (AF315879)[22]
  • trnK gen & matK gen (AF315880)[22]
  • matK (AAK56010)[22]
  • matK (AAK56011)[22]

Příbuzné druhy

V roce 1998 byl nalezen nový druh láčkovky na ostrově Palawan vzhledově podobný Nepenthes rajah, krátkodobě klasifikován jako její poddruh. V roce 2007 byl Nerzem & Wistubou popsán jako druh Nepenthes mantalingajanensis.[23]

Výskyt

Hora Kinabalu

Všechny láčkovky z rodu Nepenthes pocházejí z ostrova Borneo,[24] Nepenthes rajah roste pouze na horách Kinabalu a Tambuyukon v oblasti Sabahu v Národním parku Kinabalu.[p. 1][2][26][27] Obývá převážně serpentinové půdy s vysokým obsahem niklu a chromu,[9] které jsou bohaté také na hořčík a pokrývají až 16 % parku. Pro většinu rostlin jsou jedovaté, což je pro N. rajah výhodné, protože tak může zabrat i niky, kde nemusí soupeřit s ostatními druhy rostlin o prostor a živiny.[28] Podobně jako láčkovka Nepenthes rajah rostou ve stejných půdách také láčkovky Nepenthes × alisaputrana (hybrid láčkovky Nepenthes burbidgeae a Nepenthes rajah)[29] a Nepenthes villosa.[30]

Teplota a vlhkost vzduchu v blízkosti rostliny N. rajah zhruba ve 2 000 m n. m. v 10 h ráno

Nepenthes rajah se daří především na kamenitých svazích a preferuje otevřená stanoviště. Mnohdy v areálu jejího výskytu prosakuje podzemní voda. Na hoře Tambuyukon, kde je nejvíce rozšířená, roste společně s porosty kleče (Pinus mugo), ostřic (Carex), brusnic (Vaccinium) a vějířovek (Scaevola). V oblastech s optimálními podmínkami k růstu, je široce zastoupena.[2]

Klima

Láčkovka Nepenthes rajah je vysokohorskou rostlinou, která roste ve výškách 1 650-2 650 m n. m.[2] V noci zde teplota klesá až pod bod mrazu, ve dne zřídkakdy přesahuje 25 °C.[31] Kvůli poklesu z vysokých teplot ve dne do nízkých teplot v noci se zvyšuje vlhkost vzduchu, která z běžných 35 až 75 % může dosáhnout až na 95 %. Pro oblast jsou dále typické silné větry, mohutný déšť (průměrně zde spadne 3 000 mm srážek ročně) a spalující sluneční svit. Vegetace je proto v těchto výškách malá a její přírůstek pomalý. Střídání a pokles teploty, a vlhkosti, ve vysoko položených oblastech určuje oblačnost: bez mraků teplota vzduchu rychle stoupá a naopak vlhkost se snižuje. Když je zataženo, teplota se sníží, zatímco vlhkost se zvýší.[32]

Omyl s vodopády

Jedna z mylných představ tvrdí, že Nepenthes rajah roste pouze v ultramafických horninách v blízkosti vodopádů, tuto informaci například napsal Š. Kurata ve své monografii Nepenthes of Mount Kinabalu, kde zmínil, že Nepenthes rajah roste nejraději ve vlhkých oblastech, jako jsou bažiny nebo vodopády.[33] Pravdou je, že rostlina roste na těchto horninách, ale u vodopádů růst nemusí,[34] přestože se zde opravdu někdy vyskytuje (například H. Steiner roku 2002 poznamenal, že pro ni poskytují příjemné mikroklima).[35]

Popis

Typická spodní láčka N. rajah

Láčkovka Nepenthes rajah je trvalka, která roste především na zemi jako plazivka. Úponky někdy dosahují výšky až 1 až 1,5 m, výjimečně i více.[2] Její lodyha, která roste především ve stínu, může měřit až 3 cm v průměru (nejčastěji okolo 2,5 cm) a až 6 metrů na délku, přestože obyčejně nepřesahuje 3 metry.[26] Rostou na ní listy v odstupu 20 cm.[2] Všechny láčkovky patří typicky mezi epifytické rostliny[24] a i láčkovka Nepenthes rajah vytváří až pětimetrové šlahouny, které se mohou obtáčet kolem opory.[2][36] Zatímco dospělci N. rajah mají hladký povrch, mladé láčkovky jsou porostlé bílým chmýřím.[2]

Listy a láčky

Listy láčkovky N. rajah vytváří čepele zakončené štítkem a rostou na patnácticentimetrovém řapíku. Jsou obvejčitě kopinaté[2] a tento tvar listu je nejvýraznější právě mezi láčkovkami tohoto druhu.[p. 2] Listy mají kožovitý povrch, mohou měřit až 80 cm a široké jsou asi 15 cm.[2] Vnější okraj je zvlněný.[27] Z každého listu roste asi půlmetrový úponek, který má na konci pupen, z něhož se může vyvinout láčka na chytání potravy. Představuje tedy pouze přeměněný list a nikoli speciální orgán květiny.[37]

Listy a láčka Nepenthes rajah

Láčka Nepenthes rajah, obsahující trávicí tekutinu, má oválný baňkovitý tvar a může připomínat fotbalový míč.[26] Podobně jako u všech láčkovek je na ni napojeno víčko (které má u tohoto druhu oválný tvar), jež brání tomu, aby do rostliny napršelo. Na něm jsou umístěny žlázy produkující nektar. Víčko N. rajah je největší z celého rodu, je vejčité až podlouhlé, rozdělené na polovinu,[38] ostruha je nerozvětvená a měří zhruba 2 cm.[39] Láčka je lemována širokým rudě zbarveným obústím o šířce 4 cm,[2] které má vroubkovaný okraj. Protíná jej řada vyvýšených výstupků (takzvaná žebra) zakončená ostrými výrůstky, jež lemují celý jeho vnější okraj. Vnitřní část obústí tvoří zhruba 80 % láčky.[40] Kolem obústí rostou dvě zřetelná křídla,[41] sloužící pravděpodobně k navádění hmyzu do rostliny. Láčky jsou u tohoto druhu zbarveny do červena až nachova, vnitřek láček má žlutou barvu[27] a je pokryt žlázkami o hustotě 300 až 800 žlázek/cm2,[42] přičemž jejich velikost se sestupně zvětšuje.[2]

Horní láčka

Nepenthes rajah vytváří dva typy láček. Nejčastěji lze najít láčky rostoucí na zemi, které patří mezi největší na světě, měří okolo 35 cm na délku a 18 cm na šířku.[27] Větší mohou být pouze některé láčky rostlin Nepenthes merrilliana, Nepenthes truncata a Nepenthes rafflesiana.[43] Největší láčky N. rajah mohou zadržovat až 2,5 l trávicí tekutiny, avšak běžně jí obsahují jen okolo 200 ml.[44] St. John společně s H. Lowem objevili na hoře Kinabalu exempláře, které obsahovaly až dva litry vody, avšak mimo nich nalezli i větší láčky, jejichž objem neměřili. Láčkovky N. rajah zmiňované O. Beccarim měly mít objem větší ještě o 1,5 l než láčky Lowa a Johna.[2] Vůbec největší láčka rostliny Nepenthes rajah byla objevena 26. března roku 2011 během výletu k řece Mesilau, který pořádala Sabah Society. Láčka byla nalezena vedle naučné stezky a měřila 41 cm.[p. 3] Předešlý rekord činil 38 cm.[45] Díky svým spodním láčkám je tento druh na Borneu nezaměnitelný s dalšími druhy.[43]

Mimo spodních láček mohou také plně vyvinuté rostliny vytvářet láčky horní. Vyskytují se zřídka, protože úponky tohoto druhu málokdy vyrostou do větší výšky. Vzhledem se podobají, ale tvar horních láček se více podobá nálevce.[41] Horní láčky jsou rovněž kratší. Nemají křídla jako spodní, ale žebra.[2]

Květy a plody

Žluté kvítky N. rajah v květenství hrozen

Láčkovka Nepenthes rajah může kvést po celý rok. Je dvoudomá podobně jako všechny ostatní láčkovky, jednotlivé rostliny vytvářejí buď pouze samčí nebo pouze samičí květy.[26] Květy jsou malé, o velikosti 10 až 20 mm, jeden okvětní lístek oválného až obvejčitého tvaru měří 8 mm.[2] Tyčinky jsou dlouhé 3-4 mm, prašníky 1-1,5 mm. Květy rostou v masivních hroznovitých květenstvích, která měří obvykle 60 až 85 cm, ale mohou dosahovat velikosti i 120 cm, přičemž samčí květenství je dlouhé běžně 20 až 40 cm, samičí 30 až 80 cm.[37] Na jedné květní stopce bez listenů rostou celkem 3 květy. Jsou hnědožluté a voní pronikavou sladkou vůní.[27] Protože se o opylení stará hmyz, nejčastěji dvoukřídlí, květenství výrazně vyčnívají nad okolní vegetaci, daleko od láček.[46]

V roce 1999 bylo nasbíráno celkem 300 pylových zrnek Nepenthes rajah, ze kterých se vypočítala průměrná velikost zrnka 34,7 µm.[47] Plodem tohoto druhu je tobolka, druh se rozmnožuje generativně pomocí semen o délce asi 1,8 cm a šířce 0,8 cm,[3] která vítr roznáší na krátké vzdálenosti.[46] Dospělosti dosáhne ve věku asi 10 let.[48]

Přírodní hybridy

Nepenthes rajah hybridizuje se všemi láčkovkami na Mount Kinabalu.[2][49][50] Některé hybridy byly vzhledem k pomalému růstu N. rajah vypěstovány uměle lidmi. Všemi hybridy jsou:

Řada z nich roste v Národním parku Kinabalu, včetně vzácného hybridu N. rajah × N. stenophylla, který se listy podobá Nepenthes stenophylla, ale víko a křídla jsou typické pro N. rajah. Okolo víčka rostou štětiny, což je typickým znakem tohoto hybridu.[51]

Dva hybridy N. rajah byly oficiálně popsány a jsou i chráněny Mezinárodním svazem ochrany přírody, jenž je oba hodnotí jako ohrožené druhy: Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis.[52] Tyto dva hybridy jsou navíc často plodné. Clive A. Stace uvedl, že pokud se stabilizované hybridy stanou nezávislými, snadno rozpoznatelnými a schopnými rozmnožování, mohou již být považovány za samostatný druh.[53] Hybridního původu jsou například láčkovky Nepenthes hurrelliana a Nepenthes murudensis a i o těchto křížencích se mluvilo jako o samostatných druzích.[54]

Nepenthes × alisaputrana

Hybrid Nepenthes × alisaputrana v podrostu

Nepenthes × alisaputrana je pojmenována po řediteli organizace dohlížející na správu Národního parku Sabah, Datukovi Lamrim Alim. Roste pouze na Mount Kinabalu v oblastech s chudou vegetací (někdy s láčkovkami Nepenthes burbidgeae) ve výšce 2 000 m n. m. na serpentinových půdách. Rostlina zdědila řadu znaků po svých rodičovských druzích. Podobně jako Nepenthes rajah má tento hybrid velkou láčku, která může měřit 35 cm na délku a 20 cm na šířku,[55] přičemž je opatřen největšími džbány ze všech hybridů N. rajah. Na rozdíl od N. burbidgeae má širší obústí zbarvené červeně s fialovými pruhy a větší víčko. Od N. rajah se liší jiným tvarem víčka, drobnými hnědými chloupky na povrchu a také barvou láčky, které je žlutozelené s červenými nebo hnědými skvrnami, díky kterým si vysloužil tento hybrid název „leopardí láčkovka”.[8] Jedná se o epifyta.[56]

Od N. rajah lze tento druh někdy obtížně odlišit. Například špatně rozpoznán byl v knize Insect Eating Plants & How To Grow Them, kde došlo k vydávání tohoto hybridu za druh Nepenthes rajah.[56]

Nepenthes × kinabaluensis

Nepenthes × kinabaluensis

Nepenthes × kinabaluensis je hybridem nejvýraznějších láčkovek na Borneu: N. rajah a N. villosa a roste pouze na Kinabalu (odtud jeho odborný název) a také v blízkosti hory Tambuyukon, kde se oba dva mateřské druhy vyskytují.[57] Roste převážně v otevřených oblastech v mlžných lesích ve výškách od 2 420 do 3 030 m n. m. a lze jej najít při řece Mesilau v blízkosti helipadu, kde obývá volné prostranství pouze s porosty Dacrydium gibbsiae a Leptospermum recurvum.[54]

Hybrid má větší láčky než N. villosa. Úponek, z něhož vyrůstají džbány, je opatřen dvoucentimetrovým štítovitým zakončením (znakem N. rajah), u starších rostlin může být až dřevnatý. Od Nepenthes rajah se liší vyvýšenými žebry, podobnými jako má N. villosa, která lemují okraj hrubého rozšířeného obústí a na jeho okraji má nápadnější výrůstky než N. rajah.[58] Láčky jsou žluté až šarlatové, spodní mají křídla, horní je postrádají. Víčko je téměř ploché. Láčky pokrývají chloupky. Tento hybrid častěji tvoří horní láčky než rodičovské druhy. Lze jej snadno odlišit od všech ostatních láčkovek na Borneu, k záměně s druhem N. rajah však došlo v publikaci Letts Guide to Carnivorous Plants of the World z roku 1992.[59]

Nepenthes × kinabaluensis byla poprvé nalezena v roce 1910 v blízkosti řeky Kambarangoh Lilianem Gibbsem. Macfarlane ho o čtyři roky později uvedl jako nový druh, avšak poznamenal, že se na základě podobného popisu patrně jedná o křížence N. villosa a N. rajah.[15][60] Jméno N. × kinabaluensis poprvé zmínil Šigeo Kurata v roce 1976 ve své knize Nepenthes of Mount Kinabalu, avšak k rostlině postrádal popis. O osm let později, v roce 1984, ho poté zveřejnil platně.[60]

Interakce se zvířaty

Predace

Utopený ještěr v láčkovce Nepenthes rajah

Láčkovky včetně Nepenthes rajah jsou masožravé rostliny, které si v půdě chybějící fosfor a dusík doplňují tím, že loví. Kořist N. rajah láká pestrým zbarvením láček a také intenzivní vůní. Jakmile kořist dosedne na okraj láček pokrytých nektarovými žlázkami, sklouzne po hladkém povrchu do trávicí tekutiny v láčce, kde se utopí, neboť voskovitý povrch uvnitř láčky a výrůstky na obústí brání tomu, aby se kořist mohla z láčky zachránit. Pohyb topící se kořisti navíc u tohoto druhu začíná aktivovat trávení a kořist se nakonec rozloží pomocí trávicích enzymů.[24][26][27] Nejčastější kořistí tohoto druhu jsou mravencovití,[61] které rostlina lapá do horních i spodních láček, avšak existují také záznamy o tom, že N. rajah polapila obratlovce, jako jsou žáby, malí ještěři a krysy,[27][62] avšak tato pozorování jsou neobvyklá a jedná se o nemocná zvířata, nebo zvířata, která hledají v láčkách vodu či útočiště převážně v období sucha.[63][48]

První pozorování utopených krys pochází z roku 1862 od St. Johna a H. Lowa. Jeho správnost byla ověřena v roce 1988, kdy Anthea Phillipps a Anthony Lamb také pozorovali v láčkách utopené krysy.[64] V roce 2011 byla uvnitř láčky nalezena utopená tana horská (Tupaia montana).[65]

Mimo láčkovky N. rajah někdy menší obratlovce uloví také Nepenthes rafflesiana, v Bruneji byly zaznamenáni jedinci, kteří ulovili například žáby nebo gekony.[63] Roku 2006 byla uvnitř láčky kultivované filipínské N. truncata pěstované v Jardin Botanique de Lyon objevena rozkládající se mrtvola myši, kterou patrně nalákal pach mrtvých much.[66]

Mutualismus

Krysa Rattus baluensis krmící se nektarem z N. rajah

Mimo lovu drobných živočichů získává Nepenthes rajah živiny díky výhodnému mutualistickému vztahu s drobnými savci, především s tanou horskou (Tupaia montana). Přestože byl již hlavní princip mutualismu objasněn, jeho část zůstává stále nejasná.[67]

Rostlina láká tanu na sladký nektar na víčku (víčko má zespodu barvu o zelené a modré vlnové délce, na kterou jsou tany obzvláště citlivé[68]). Tany během krmení do rostliny kálí, aby si tak označily území[69] a jejich výkaly získává láčkovka živiny, hlavně dusík.[62] Vzhledem k tomu, že mají tany krátká střeva a potrava trávicím ústrojím prochází rychle, je jejich trus obzvláště výživný. Jeden jedinec může vylízat všechen nektar na jednom víčku, avšak někdy se může na jedné láčkovce krmit i více tan současně.[67]

Mimo tany horské láčkovku Nepenthes rajah navštěvuje také krysa Rattus baluensis, mutualismus mezi ní a N. rajah byl zjištěn v roce 2011. Zatímco tana horská láčky navštěvuje hlavně během dne (z 238 návštěv, které byly zaznamenány ve studii z roku 2011, nebyla ani jedna v noci), R. baluensis častěji v noci, avšak výjimkou nejsou ani denní návštěvy (z 27 návštěv jich bylo 21 v noci a 6 ve dne). Jedna návštěva láčkovky u tany horské trvá průměrně 20 minut, u Rattus baluensis 35 minut. Rovněž trus obou zvířat je odlišný, tany horské jej mají měkký, tmavě zbarvený a silně páchnoucí, trus u Rattus baluensis je spíše světlejší, tvrdší a páchne málo.[67]

Patrně kvůli mutualismu s drobnými savci se láčkovka N. rajah vyvinula do takové velikosti, aby je snáze nalákala.[69] Vzdálenost od špičky láčky po víčko je stejně dlouhá jako tana horská, navíc víčko svírá s láčkou úhel 90°. Podobné adaptace mají také dva jiné druhy bornejských láčkovek: N. lowii a N. macrophylla, u jiných druhů nebyl mutualismus zjištěn.[70] Rovněž tana horská a R. baluensis jsou jediní savci uzavírající s láčkovkami výhodný svazek.[67]

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Další interakce

Mravenec Camponotus schmitzi loví v láčkovce velkou larvu

Uvnitř láčkovek může žít řada různých drobných živočichů označovaných anglickými termíny nepenthebionts a Nepenthes infauna, přičemž tito tvorové mají často navzájem i odlišný způsob života a liší se i jejich skladba potravy.[71] Uvnitř láčkovek žijí dravým životem různé larvy, například komáří, lovící ostatní larvy, dále pak mouchy, krab Geosesarma malayanum či různé druhy pavouků,[72] například běžníci z rodu Misumenops. Ti si vytvářejí své pavučiny nad trávicí tekutinou, přičemž do nich lapají hmyz dříve, než spadne do ní. Pro pavouky samotné je tekutina neškodná.[24] Pro láčkovku Nepenthes rajah jsou pak obzvláště typické dva druhy komárů pojmenované po láčkovce: Culex rajah a Toxorhynchites rajah, které popsal Masuhisa Cukamoto v roce 1989 na základě exemplářů nasbíraných na hoře Kinabalu o tři roky dříve.[73] Larvy těchto dvou druhů žijí obyčejně v blízkosti komářích larev druhů Culex jenseni a Uranotaenia moultoni a komáry rodu Tripteroides.[74] O druhu Culex rajah, jeho výskytu, chování či možnosti přenosu nemocí nebyly zjištěny žádné informace, to samé platí i pro druhý taxon T. rajah; o němž bylo zjištěno, že nesaje krev. V minulosti (1931) byl považován za člena infauny i komár Culex shebbearei, popsaný F. W. Edwardsem na základě sbírek H. M. Pendleburyho z roku 1929, avšak dle nových výzkumů se pravděpodobně jedná o komára Culex rajah.[74]

Škody na listech způsobené hmyzem

Vztahy mezi láčkovkami a infaunou nejsou zcela pochopeny. Neeexistují pozorování, zdali drobní bezobratlí pouze láčkovkám odebírají potravu, nebo se jedná o mutualistický vztah. Charles Clarke poznamenal, že infauně je poskytováno útočiště a dostatek potravy a na oplátku infauna pomáhá rostlině lépe štěpit kořist a urychluje její trávení a ničí bakterie uvnitř láčky.[75]

Mezi nepřátele láčkovky N. rajah patří část hmyzu, který jí vyžírá listy. Láčky někdy vytrhávají ze země opice a nártouni.[76]

Ohrožení

Láčkovky byly sbírány ve volné přírodě již celá staletí, od začátku 70. let 20. století se jejich export ještě zvýšil. Rovněž láčkovka Nepenthes rajah je ohrožena sběrem. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji řadí mezi ohrožené druhy[27][11] a je zapsána na přílohu I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin,[77] tedy je s ní zakázán veškerý obchod. Přesto však probíhá ilegálně,[78] a to i v Národním parku Kinabalu, což vedlo k decimaci řady populací. Oblíbené je pěstování například ve Spojených státech amerických, v Japonsku a také v Austrálii. Zde se také nachází jediný legální trh prodávající láčkovky, levnější však je rostliny nasbírat v přírodě. Při pašování dochází k odlamování láček a listových hrotů, což zhoršuje jejich rozpoznání. Z Austrálie pochází případ, kdy celníci zabavili dvě zásilky patrně N. rajah, z nichž v jednom případě šlo o sazenice a ve druhém o takto upravené rostliny, která však nemohly být použity pro soudní řízení, neboť ze zákona nešlo o spolehlivou identifikaci.[77]

In vitro, vytváření rostlin pomocí umělé tkáňové kultury, je technologie používaná v Evropě a Spojených státech amerických, která umožňuje vytvářet velké množství láčkovek za nízké ceny. Z buněčných kultur získaných ze semen se vytvářejí celé rostliny.[79] Láčkovky N. rajah mají navíc láčky jiné velikosti než ve volné přírodě a jsou různorodější.[11] Tato možnost zmenšuje ilegální sběr masožravek Nepenthes rajah v Sabahu a také poptávku po živých rostlinách.[79]

Rostliny se mimoto vyskytují na málo přístupném místě, což opět snižuje riziko ohrožení.[27]

Ochránce přírody Rob Cantley a popularizátor láčkovky rodu Nepenthes, popsal stav N. rajah ve volné přírodě slovy:[p. 4][80]

Tento druh roste přinejmenším ve dvou oddělených populacích, z nichž obě jsou dobře chráněny v národních parcích v Sabahu. Jedna z nich roste v místech, kam je přístup bez povolení zakázán. K poklesu populace dospělých jedinců však došlo na druhém, známějším a méně hlídaném místě. Pokles je způsoben spíše poškozením stanoviště a poničením rostlin neopatrnými návštěvníky než organizovaným sběrem. Nepenthes rajah se stala v posledních letech běžně kultivovaným druhem díky dostupnosti levných klonů z tkáňové kultury. Domnívám se, že v těchto dnech je komerční sběr tohoto druhu v přírodě zanedbatelný.
Vstup do Nepenthes Garden s láčkovkou Nepenthes rajah

Nebezpečí pro tento druh nepředstavuje pouze ilegální sběr. Mezi lety 1997 a 1998 nastalo kvůli jevu El Niño v jihovýchodní Asii velké sucho,[p. 5][81] které zapříčinilo zánik řady přírodních populací rostlin. V Národním parku Mount Kinabalu v té době došlo k devíti požárům na rozloze 25 km2. Řada rostlin byla z národního parku přesídlena do oblasti Mesilau do takzvané Nepenthes Garden. Populace Nepenthes rajah ale katastrofu přežily bez větších ztrát. Od té doby se však v oblasti Mesilau chrání řada ohrožených rostlin, včetně N. rajah.[82] V dané oblasti se u obce Kundasang nachází areál Mesilau Nature Resort, kde lze láčkovku N. rajah vidět v jejím přirozeném prostředí.[83] Na strmém svahu zde roste několik desítek rostlin a jejich láčky mohou dosahovat velikosti až 40 cm.[45] Prohlídky jsou pořádány právě do Nepenthes Garden po naučné stezce Nepenthes rajah Nature Trail. Další N. rajah lze vidět v NP Kinabalu, kam je ale přístup turistům zakázán.[83] Mezi další lokality, kde lze rostlinu najít, patří plošina Marai Parai, místa u řek East River a Kolopis v Mesilau[84] či Pig Hill na Kinabalu.[85] Výdělky z turistiky jsou často využívány jako zdroj peněz pro ochranu tohoto druhu.[11]

Nebezpečím je také ztráta přirozeného prostředí láčkovky rádži,[11] nicméně budoucnost druhu se zdá být relativně bezpečná pro možné přeřazení do kolonky zranitelný, případně mezi neohrožené druhy závislé na ochraně (LR/cd).[86]

Historie a kultura

19.-20. století

Kresba láčkovky Nepenthes rajah z knihy Life in the forests of the Far East

Vzhledem ke své velikosti, neobvyklé morfologii a nápadnému zbarvení byla N. rajah vždy velmi populární a velmi žádanou hmyzožravou rostlinou. O velikosti jejích láček bylo známo již na konci 19. století.[87] Nepenthes rajah poprvé nasbíral Hugh Low na Kinabalu v roce 1858[88] a rostlina byla následně popsána J. D. Hookerem roku 1859 v periodiku The Transactions of the Linnean Society of London takto:[p. 6][2][3]

Nepenthes Rajah, H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)

Hab.—severní pobřeží Bornea, hora Kinabalu, asi 5 000 stop vysoko. Tato nádherná rostlina je jistě jedním z nejvýraznějších dosud objevených rostlinných druhů a z tohoto pohledu je hodno ji stavět na stejnou úroveň jako Rafflesii arnoldii. Proto nese jméno mého přítele, rádži Brookea, jehož vládní služba na místě jejího původního výskytu by měla být mezi botaniky památnou. Mám pouze dva exempláře listů a láček, které jsou velmi podobné, avšak jeden je dvakrát větší než druhý. Větší list je 18 palců dlouhý, bez řapíku, jako palec tlustý a 7-8 palců široký, kožovitý, lysý, s málo zřetelným žilkováním. Spodní láčky měří 20 palců a jsou tlusté jako prst. Obústí má 6 palců napříč a 12 palců nadél, okolo něj jsou dvě křídla porostlá rezavými chloupky. Láčka je zevnitř zcela pokryta žlázkami. Okraj o šířce 1-1½ palce je vytočen směrem ven. Víčko měří na délku 10 palců a je 8 palců široké.

Mezi samčím a samičím květenstvím je patrný nepoměr. Hrozen samčího květenství měří 30 palců, z toho 20 palců je posázeno květy. Horní část květenství i květy samotné jsou pokryté krátkými rezavými chloupky. Květní stopky jsou štíhlé, 1½ palce dlouhé, jednoduché nebo dvojité. Tobolka je ¾ palce dlouhá, ⅓ široká, spíše velká, hustě pokrytá rezavým chmýřím.

Spenser St. John napsal následující popis láčkovky Nepenthes rajah v knize Life in the Forests of the Far East z roku 1862:[89][p. 7]

Další strmé stoupání o 800 stop nás přivedlo k výběžku Marei Parei, na místo, jehož zem byla pokryta nádhernými láčkovkami, které jsme přišli hledat. Láčkovka se nazývá Nepenthes rajah, měří asi 4 stopy na délku, má široké listy, vyrážející do všech stran, a velké láčky, jež leží na zemi v kruhu kolem nich. Tvar a velikost láček jsou pozoruhodné. Pro představu uvádím míry jedné z nich: délka téměř čtrnáct palců, pět palců v průměru. Víčko je stopu dlouhé a 14 palců široké, oválného tvaru. Obústí láčky je orámováno zvlněným lemem, širokým nejvíce dva palce a nejméně tři čtvrtiny palce. U stopky je láčka jen 4 palce hluboká, z profilu tedy tvarem připomíná trojúhelník. Barva staré láčky je tmavě purpurová, ostatní jsou nafialovělé, velmi tmavé ve spodní části, horní část je světlejší. Vnitřek láčky má stejnou barvu, ale má jakýsi prosklený a lesklý vzhled. Střed víčka je nafialovělý, okraje jsou zelené. Samičí květenství, která jsme našli, byla vždy o stopu kratší než samčí a bylo jich výrazně méně. Je to skutečně jeden z nejúžasnějších výtvorů přírody. [...] Láčky, jak jsem již dříve poznamenal, jsou na zemi rozloženy v kruhu, přičemž mladé láčky se podobají starým.
Zatímco si muži vařili rýži, my jsme seděli před stanem, jedli čokoládu a pozorovali jednoho z našich nosičů, který nosil vodu v nádherném exempláři Nepenthes Rajah. Požádali jsme jej, aby nám jej půjčil, změřili jsme objem a zjistili, že v rostlině byly přesně čtyři pinty vody. Měřila 19 palců v obvodu. Potom jsme viděli ještě zřejmě mnohem větší exempláře, a pan Low, když zrovna hledal květiny, narazil na jeden, ve kterém byla utopená krysa.
Kresba Nepenthes rajah z časopisu The Garden z roku 1882

Rostlina Nepenthes rajah byla poprvé shromažďována v roce 1788 Frederickem Williamem Burbidgem během jeho druhé cesty na Borneo pro rostlinnou sbírku Veitch Nurseries.[90] V roce 1881 začala být pěstována a brzy poté se stala vyhledávaným druhem majetných viktoriánských hortikulturalistů. O rok později byla poprvé vystavena na každoroční výstavě The Royal Horticultural Society[91] ve školkách Veitch Nurseries a získala 1. cenu.[92] V roce 1889 byla cena jednoho exempláře odhadována na 2,2 libry[93] a rostliny byly pěstovány po tisících, aby uspokojily poptávku. Na přelomu 18. a 19. století však začal zájem o láčkovky Nepenthes rajah klesat, což zapříčinilo i zánik několika hybridů, například Nepenthes northiana × Nepenthes rajah. V roce 1905 začaly mizet i exempláře z Veitch Nurseries, protože podmínky pro pěstování se ukázaly být příliš náročné. Poslední zaznamenaný exemplář z té doby rostl v botanické zahradě v dublinském Glasnevinu, avšak brzy uschnul.[91]

20.-21. století

Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v Devonu jako památník obětí druhé světové války v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o N. rajah, ačkoli připomíná N. edwardisiana

Zájem o rostlinu Nepenthes rajah opět vzrostl po roce 1976 po zveřejnění nejlepších barevných fotografií Š. Kuratou v knize Nepenthes of Mount Kinabalu, kde byla rostlina zachycena na přední straně.[94] Také se objevila na titulní straně knihy Nepenthes of Borneo od C. Clarka, vydané v roce 1997.[95] Na sérii čtyř známek, vydaných Malajsií 6. dubna 1996, které znázorňovaly tamní nejslavnější druhy láčkovek, se tento druh objevil na známce s hodnotou 50 centů. Druhá láčkovka na 50centové známce byla N. lowii, zbylé dvě vyobrazené na 30centových známkách, byly Nepenthes macfarlanei a Nepenthes sanguinea.[96]

Filmy jako Malý obchod hrůz s rostlinou Audrey II, či Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů, kde vystupovala masožravá bytost Sarlacc, podnítily ve veřejnosti mylné představy o masožravých rostlinách jako možných lovců velkých obratlovců. Nepenthes rajah byla také dlouho považována za jedinou rostlinu s takovými schopnostmi, avšak teorie byla vyvrácena.[26] Britský přírodovědec David Attenborough rostlinu představil v dokumentárních seriálech Království rostlin[97] či David Attenborough: 60 let v divočině.[62]

Pěstování

Prostředí

Kultivována Nepenthes rajah

Pěstování láčkovky rádži je obtížné vzhledem k příslušnosti mezi vysokohorské druhy. K chovu jsou doporučeny rozměrnější vitríny, v botanických zahradách jsou ukrývány v depozitářích, v nichž je uměle vytvářeno přirozené prostředí. K vystavování N. rajah je nutné použít zařízení klimatron.[98] Pěstovat by ji měli pouze odborníci.[99]

Nepenthes rajah vyžaduje denní teploty od 25 do 30 °C a noční 10 až 15 °C, v jiných podmínkách obvykle zahyne, případně dosáhne menšího vzrůstu. Vlhkost vzduchu by neměla klesnout pod 40 %, ideální je 75 %; s vyšší vlhkostí vzduchu rostlina produkuje větší láčky. Pokud není vzduch suchý, rostlině nevadí ani kolísání vlhkosti.[48]

K osvitu je doporučováno umělé osvětlování, běžné denní světlo obvykle nestačí. Vhodná je halogenová lampa o výkonu 1 000 W. Měla by být překryta drátěným sklem a vzdálena od rostlin 1,5 až 2 m, v opačném případě hrozí nebezpečí spálení láčkovek. Světlo by mělo být udržováno zhruba 13 až 14 hodin denně; rostlina pochází z oblasti blízké rovníku a takto je možno napodobit přirozený osvit.[2]

Půda a zálivka

Nepenthes rajah v květináči

Rostlinu Nepenthes rajah je vhodné pěstovat v prostorných plastových květináčích o průměru okolo 43 cm. Před sázením rostlin je vhodné den předem máčet ve vodě. Mladé rostliny a semenáčky je nejlépe sadit do hrubého písku a rašeliny v poměru 1:1, větší rostliny potřebují podklad lehčí, jako je například dřevité uhlí, perlit, keramzit, vermikulit, korek, pemza, cedrovina, jemná kůra, které se přidávají do substrátů na orchideje a vlákna ze stromových kapradin, v opačném případě jim zakrňují kořeny.[2] Přidat lze i trochu rašeliny. Většina rostlin z rodu Nepenthes nesnese stabilní stání ve vodě, jinak hrozí zakrnění kořenů a rovněž menší velikost rostlin.[99]

Nepenthes rajah musí být v zajetí pravidelně shora zalévána. Zálivka by měla obsahovat nízkou koncentraci minerálních látek. Celkově by mělo být ve vodě rozpuštěno méně než 100 ppm látek.[100]

V českých botanických zahradách

V Česku pěstuje láčkovku rádžu pouze Botanická zahrada Liberec, dle zdrojů možná jako jediná zahrada v Evropě.[98]

Galerie

  • Nepenthes rajah v blízkosti vodopádu
  • Spodní láčka Nepenthes rajah
  • Květenství Nepenthes rajah
  • Nepenthes rajah v kultivaci

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V této oblasti roste mimo N. rajah řada dalších endemických druhů rostlin. Vysoká diverzita rostlin zde byla způsobena složením půdy a také izolací.[25]
  2. ↑ Mimo tohoto druhu je výrazná také u láčkovky Nepenthes clipeata.[37]
  3. ↑ Láčku měřili Alex Lamb a Anthony Lamb.[45]
  4. ↑ V originále:
    This species grows in at least 2 distinct sub-populations, both of which are well protected by Sabah National Parks Authority. One of the populations grows in an area public access to which is strictly prohibited without permit. However, there has been a decline in population of mature individuals in the better known and less patrolled site. This is largely due to damage to habitat and plants by careless visitors rather than organised collection of plants. Nepenthes rajah has become common in cultivation in recent years as a result of the availability of inexpensive clones from tissue culture. I believe that these days commercial collection of this species from the wild is negligible.
  5. ↑ A naopak v Severní Americe záplavy.[81]
  6. ↑ V originále:
    Nepenthes Rajah, H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)

    Hab.—Borneo, north coast, on Kina Balu, alt. 5,000 feet (Low). This wonderful plant is certainly one of the most striking vegetable productions hitherto discovered, and, in this respect, is worthy of taking place side by side with the Rafflesia Arnoldii. It hence bears the title of my friend Rajah Brooke, of whose services, in its native place, it may be commemorative among botanists. . . . I have only two specimens of leaves and pitchers, both quite similar, but one twice as large as the other. Of these, the leaf of the larger is 18 inches long, exclusive of the petioles, which is as thick as the thumb and 7–8 broad, very coriaceous and glabrous, with indistinct nerves. The stipes of the pitcher is given off below the apex of the leaf, is 20 inches long, and as thick as the finger. The broad ampullaceous pitcher is 6 inches in diameter, and 12 long: it has two fimbriated wings in front, is covered with long rusty hairs above, is wholly studded with glands within, and the broad annulus is everted, and 1–1½ inch in diameter. Operculum shortly stipitate, 10 inches long and 8 broad.

    The inflorescence is hardly in proportion. Male raceme, 30 inches long, of which 20 are occupied by the flowers; upper part and flowers clothed with short rusty pubescence. Peduncles slender, simple or bifid. Fruiting raceme stout. Peduncles 1½ inches long, often bifid. Capsule, ¾ inch long, ⅓ broad, rather turgid, densely covered with rusty tomentum.
  7. ↑ V originále:
    Another steep climb of 800 feet brought us to the Marei Parei spur, to the spot where the ground was covered with the magnificent pitcher-plants, of which we had come in search. This one has been called the Nepenthes Rajah, and is a plant about four feet in length, with broad leaves stretching on every side, having the great pitchers resting on the ground in a circle about it. Their shape and size are remarkable. I will give the measurement of one, to indicate the form: the length along the back nearly fourteen inches; from the base to the top of the column in front, five inches; and its lid a foot long by fourteen inches broad, and of an oval shape. Its mouth was surrounded by a plaited pile, which near the column was two inches broad, lessening in its narrowest part to three-quarters of an inch. The plaited pile of the mouth was also undulating in broad waves. Near the stem the pitcher is four inches deep, so that the mouth is situated upon it in a triangular manner. The colour of an old chalice is a deep purple, but that of the others is generally mauve outside, very dark indeed in the lower part, though lighter towards the rim; the inside is of the same colour, but has a kind of glazed and shiny appearance. The lid is mauve in the centre, shading to green at the edges. The stems of the female flowers we found always a foot shorter than those of the male, and the former were far less numerous than the latter. It is indeed one of the most astonishing productions of nature. [...] The pitchers, as I have before observed, rest on the ground in a circle, and the young plants have cups of the same form as those of the old ones. While the men were cooking their rice, we sat before the tent enjoying our chocolate and observing one of our followers carrying water in a splendid specimen of the Nepenthes Rajah, desired him to bring it to us, and found that it held exactly four pint bottles. It was 19 inches in circumference. We afterwards saw others apparently much larger, and Mr. Low, while wandering in search of flowers, came upon one in which was a drowned rat.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 馬來王豬籠草 na čínské Wikipedii a Nepenthes rajah na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Nepenthes rajah Hook.f. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin. www.darwiniana.cz [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c HOOKER, J. D. XXXV. On the Origin and Development of the Pitchers of Nepenthes, with an Account of some new Bornean Plants of that Genus.. Transactions of the Linnean Society of London. 1859-11-01, roč. 22, čís. 4, s. 415–424. Dostupné online [cit. 2016-08-22]. ISSN 1945-9335. DOI 10.1111/j.1096-3642.1856.tb00113.x. (anglicky) 
  4. ↑ MASTERS, M. T. The Gardeners' chronicle. The Gardeners' Chronicle. 1874-01-01, roč. n.s.:v.16 (1881), s. 492–493. Dostupné online [cit. 2016-08-22]. 
  5. ↑ REGINALD. Nepenthes Rajah J. D. Hooker. Gartenflora. 1883, s. 213. 
  6. ↑ HEMSLEY, W. B. Nepenthes Rajah. Curtis's Botanical Magazine. 1905, s. 8017. 
  7. ↑ Nepenthes Rajah entry from Danser's Monograph. www.omnisterra.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PHILLIPPS, A; LAMB, A. Pitcher Plants of Borneo. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 1996. ISBN 983-812-009-X. S. 171. [Dále jen Phillipps & Lamb 1996]. 
  9. ↑ a b GIBSON, T. C. On the Cultivation of the Giant Malaysian Pitcherplant (Nepenthes rajah). Carnivorous Plant Newsletter. 1983, roč. 12, čís. 4, s. 82-84. Dostupné online. 
  10. ↑ STEINER, H. Borneo: Its Mountains and Lowlands with their Pitcher Plants. Toihaan: Toihaan Publishing Company, 2002. ISBN 983-40421-1-6. S. 136. [Dále jen Steiner 2002]. 
  11. ↑ a b c d e LEE, Jess. Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online. herbaria.plants.ox.ac.uk [online]. University of Oxford [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ THIESSENOVÁ, Tamara. Borneo. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2016. 336 s. Dostupné online. ISBN 1841629154, 9781841629155. S. 43. (anglicky) 
  13. ↑ HOOKER, J. D. Ordo CLXXV bis. Nepenthaceæ. A. de Candolle Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis. 1873, s. 90-105. 
  14. ↑ BECK, G. Die Gattung Nepenthes. Wiener Illustrierte Gartenzeitung. (německy) 
  15. ↑ a b MACFARLANE, J. M. Nepenthaceae. Das Pflanzenreich. 1908, čís. 4, s. 1-91. 
  16. ↑ CLARKE, C. M. Nepenthes of Sumatra and Peninsular Malaysia. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. 325 s. ISBN 983-812-050-2. S. 81-82. [Dále jen Clarke 2001a]. 
  17. ↑ Clarke 2001a, s. 82.
  18. ↑ Hermann Harms. memim.com [online]. [cit. 2016-08-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ ., Jumaat H. Adam; ., Ramlan Omar; ., C.C. Wilcock. Phytochemical Screening of Flavonoids in three Hybrids of Nepenthes (Nepenthaceae) and their Putative Parental Species from Sarawak and Sabah. Journal of Biological Sciences. Roč. 2, čís. 9, s. 623–625. Dostupné online [cit. 2016-08-26]. DOI 10.3923/jbs.2002.623.625. 
  20. ↑ Phytochemical Screening of Flavonoids in three Hybrids of Nepenthes (Nepenthaceae) and their Putative Parental Species from Sarawak and Sabah. scialert.net [online]. [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ MEIMBERG, H.; HEUBL, G. Introduction of a Nuclear Marker for Phylogenetic Analysis of Nepenthaceae. Plant Biology. 2006-11-01, roč. 8, čís. 6, s. 831–840. Dostupné online [cit. 2016-08-26]. ISSN 1438-8677. DOI 10.1055/s-2006-924676. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d MEIMBERG, H.; WISTUBA, A.; DITTRICH, P. Molecular Phylogeny of Nepenthaceae Based on Cladistic Analysis of Plastid trnK Intron Sequence Data. Plant Biology. 2001-03-01, roč. 3, čís. 2, s. 164–175. Dostupné online [cit. 2016-08-26]. ISSN 1438-8677. DOI 10.1055/s-2001-12897. (anglicky) 
  23. ↑ NERZ, J.; WISTUBA, A. Nepenthes mantalingajanensis (Nepenthaceae), eine bemerkenswerte neue Spezies aus Palawan (Philippinen). Das Taublatt. 2007, roč. 55, čís. 3, s. 17-25. (německy) 
  24. ↑ a b c d KOLEKTIV. Velký atlas živočichů - jedinečný obraz života na zemi. Překlad Vladimír Hanák, Hana Hanáková. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 2005. 208 s. ISBN 80-07-01395-4. S. 124. 
  25. ↑ ENT, Antony van der; SUMAIL, Sukaibin; CLARKE, Charles. Habitat differentiation of obligate ultramafic Nepenthes endemic to Mount Kinabalu and Mount Tambuyukon (Sabah, Malaysia). Plant Ecology. 2015-04-07, roč. 216, čís. 6, s. 789–807. Dostupné online [cit. 2016-08-29]. ISSN 1385-0237. DOI 10.1007/s11258-015-0468-6. (anglicky) 
  26. ↑ a b c d e f ERTELT, Meryl. sp13ethnobotany - Nepenthes Rajah. sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net [online]. [cit. 2016-08-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d e f g h i Pitcher plant videos, photos and facts - Nepenthes rajah. ARKive [online]. [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ADLASSNIG, Wolfram; PEROUTKA, Marianne; LAMBERS, Hans. The roots of carnivorous plants. Příprava vydání Hans Lambers, Timothy D. Colmer. [s.l.]: Springer Netherlands (Plant Ecophysiology). Dostupné online. ISBN 9781402040986, ISBN 9781402040993. S. 127–140. (anglicky) DOI: 10.1007/1-4020-4099-7_6. 
  29. ↑ CLARKE, C. M. A Guide to the Pitcher Plants of Sabah. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. ISBN 983-812-015-4. S. 40. [Dále jen Clarke 2001b]. 
  30. ↑ KAUL, R. B. Floral and Fruit Morphology of Nepenthes lowii and N. villosa. American Journal of Botany. 1982, roč. 69, čís. 5, s. 793-803. 
  31. ↑ Clarke 1997, s. 2.
  32. ↑ CLARKE, C. M. Nepenthes of Borneo. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 1997. ISBN 983-812-057-X. S. 29. [Dále jen Clarke 1997]. 
  33. ↑ KURATA, S. Nepenthes of Mount Kinabalu. Kota Kinabalu: Sabah National Parks Trustees, 1976. 80 s. S. 61. [Dále jen Kurata 1976.]. 
  34. ↑ Clarke 1997, s. 123..
  35. ↑ Steiner 2002, s. 94.
  36. ↑ Clarke 1997, s. 10, 120.
  37. ↑ a b c Clarke 1997, s. 120-122.
  38. ↑ SCHMID-HOLLINGER, R. N. Kannendeckel (lid). www.bio-schmidhol.ch [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ Clarke 1997, s. 122.
  40. ↑ BAUER, U.; CLEMENTE, C. J.; RENNER, T. Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes pitcher plants. Journal of Evolutionary Biology. 2012-01-01, roč. 25, čís. 1, s. 90–102. Dostupné online [cit. 2016-09-04]. ISSN 1420-9101. DOI 10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x. (anglicky) 
  41. ↑ a b SLACK, Adrian; GATE, Jane. Carnivorous plants. Cambridge: MIT Press, 2000. 240 s. Dostupné online. ISBN 0262690896, 9780262690898. S. 85. 
  42. ↑ DANSER, B. H. The Nepenthaceae of the Netherlands Indies. Bulletin de Jardin de Botanique. 1928, čís. 3-4, s. 28. [Dále jen Danser 1928]. 
  43. ↑ a b Clarke 2001b, s. 26.
  44. ↑ Clarke 2001b, s. 7.
  45. ↑ a b c HAMILTON, G. Sabah Society Mesilau Trip, March 26-27, 2011 [online]. Sabah Society [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b ADAM, Jumaat H. REPRODUCTIVE BIOLOGY OF BORNEAN NEPENTHES (NEPENTHACEAE) SPECIES. Journal of Tropical Forest Science. 1998-01-01, roč. 10, čís. 4, s. 456–471. Dostupné online [cit. 2016-09-17]. 
  47. ↑ ADAM, J. H.; WILCOCK, C. C. Palynological study of Bornean Nepenthes (Nepenthaceae). Pertanika Journal of Tropical Agricultural Science. 1999, roč. 22, čís. 1. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c SHAFER, Jeff. On the Cultivation of Nepenthes rajah. www.cpzine.com [online]. The Online Magazine for the Carnivorous Plant Enthusiast, 2002-06-21 [cit. 2016-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ A rare find: N. rajah nat. hybrid | fLORA nepenthaceae. lhnn.proboards.com [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. 
  50. ↑ Clarke 1997, s. 123.
  51. ↑ Steiner 2002, s. 124.
  52. ↑ ARX, B.; SCHLAUER, J.; GROVES, M. CITES Carnivorous Plant Checklist. [s.l.]: The Trustees of the Royal Botanic Gardens Kew, 2001. ISBN 1-84246-035-8. 
  53. ↑ STACE, C. A. Plant Taxonomy and Biosystematics. Londýn: E. Arnold, 1980. ISBN 0-521-42785-1. 
  54. ↑ a b Steiner 2002, s. 94.
  55. ↑ Clarke 2001b, s. 10.
  56. ↑ a b Clarke 1997, s. 157..
  57. ↑ Clarke 1997, s. 165-167.
  58. ↑ Clarke 2001b, s. 19.
  59. ↑ CHEERS, Gordon. Letts Guide to Carnivorous Plants of the World. London: Letts of London House, Parkgate Road, 1992. 174 s. ISBN 1-85238-124-8. (anglicky) 
  60. ↑ a b Kurata 1976., s. 64.
  61. ↑ MORTON, Ella. Nepenthes Rajah: The Big Carnivorous Plant that Just Wants to Eat Poop. Slate. 2014-05-26. Dostupné online [cit. 2016-08-31]. ISSN 1091-2339. (anglicky) 
  62. ↑ a b c ATTENBOROUGH, David. Attenborough: 60 years in the wild [online]. BBC, 2012 [cit. 2016-09-03]. Kapitola Life on Camera. 
  63. ↑ a b Clarke 1997, s. 33.
  64. ↑ Steiner 2002, s. 94.
  65. ↑ WELLS, Konstans; LAKIM, Maklarin B.; SCHULZ, Stefan. Pitchers of Nepenthes rajah collect faecal droppings from both diurnal and nocturnal small mammals and emit fruity odour. Journal of Tropical Ecology. 2011-07-01, roč. 27, čís. 04, s. 347–353. Dostupné online [cit. 2016-08-31]. ISSN 1469-7831. DOI 10.1017/S0266467411000162. 
  66. ↑ GERMANY, SPIEGEL ONLINE, Hamburg. Frankreich: Pflanze verdaut Maus. SPIEGEL ONLINE [online]. [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (německy) 
  67. ↑ a b c d GREENWOOD, Melinda; CLARKE, Charles; LEE, Ch'ien C. A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community. PLOS ONE. 2011-06-14, roč. 6, čís. 6, s. e21114. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0021114. PMID 21695073. 
  68. ↑ MORAN, Jonathan A.; CLARKE, Charles; GREENWOOD, Melinda. Tuning of color contrast signals to visual sensitivity maxima of tree shrews by three Bornean highland Nepenthes species. Plant Signaling & Behavior. 2012-10-01, roč. 7, čís. 10, s. 1267–1270. PMID: 22902686. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. ISSN null. DOI 10.4161/psb.21661. PMID 22902686. 
  69. ↑ a b Nepenthes Rajah: The King of the Pitcher Plants. Atlas Obscura [online]. [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 
  70. ↑ WALKER, Matt. Huge meat-eater plant prefers poo. BBC. 2010-03-10. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. 
  71. ↑ CAPINERA, J. L. Encyclopedia of Entomology. 2. vyd. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2008. 4346 s. Dostupné online. ISBN 1402062427, 9781402062421. S. 728. 
  72. ↑ BEAVER, R. A. Fauna and food webs of pitcher plants in West Malaysia. The Malayan Nature Journal. 1979, roč. 33, čís. 1, s. 1-10. 
  73. ↑ TSUKAMOTO, M. Two New Mosquito Species from a Pitcher Plant of Mt. Kinabalu, Sabah, Malaysia: Culex rajah and Toxorhynchites rajah (Diptera: Culicidae). Japanese Journal of Tropical Medicine and Hygiene. 1989, roč. 17, čís. 3, s. 216. [Dále jen Tsukamoto 1989]. 
  74. ↑ a b Tsukamoto 1989, s. 220.
  75. ↑ Clarke 1997, s. 42–43.
  76. ↑ BURBIDGE, F. W. The Gardens of the Sun. London: Murray, 1880. 364 s. 
  77. ↑ a b AMENDMENTS TO APPENDICES I AND II OF THE CONVENTION [online]. CITES [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  78. ↑ CREEK, M. The conservation of carnivorous plants. Carnivorous Plant Newsletter. 1990, roč. 19, čís. 3/4, s. 109–112. 
  79. ↑ a b Clarke 1997, s. 172.
  80. ↑ Nineteenth meeting of the Animals Committee. Geneva (Switzerland) [online]. CITES [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
  81. ↑ a b 1997-1998 El Niño:the most recent event. ww2010.atmos.uiuc.edu [online]. University of Illinois [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  82. ↑ THONG, J. Travels around North Borneo – Part 1. Victorian Carnivorous Plant Society Journal. 2006, s. 12-17. 
  83. ↑ a b Clarke 2001b, s. 38.
  84. ↑ Kurata 1976., s. 64–65.
  85. ↑ ADAM, J. H.; WILCOCK, C. C.; SWAINE, M. D. The ecology and distribution of Bornean Nepenthes. Journal of Tropical Forest Science. 1992, s. 13–25. 
  86. ↑ Clarke 1997, s. 170-172.
  87. ↑ MASTERS, M. T. The cultivated species of Nepenthes. The Gardeners' Chronicle and Agricultural Gazette. 1872, s. 540-542. 
  88. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 129.
  89. ↑ SAINT-JOHN, S. Life in the Forests of the Far East. Londýn: Smith, Elder & Co, 1862. Kapitola Travels in northern Borneo. 
  90. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 20.
  91. ↑ a b Phillipps & Lamb 1996, s. 22.
  92. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 21.
  93. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 18.
  94. ↑ Kurata 1976.
  95. ↑ Clarke 1997
  96. ↑ ELLIS, R. Carnivores on Stamps and Currency. Carnivorous Plant Newsletter. 2000, čís. 3, s. 90-92. (anglicky) 
  97. ↑ ATTENBOROUGH, David. Kingdom of Plants 3D [online]. BBC, 2012. Kapitola Life in the Wet Zone. (anglicky) 
  98. ↑ a b KUNTOŠ, Marek. V Botanické zahradě v Liberci pěstují i láčkovku schopnou ulovit ptáka - Ekolist.cz [online]. 18.9.2015 [cit. 2016-09-11]. Dostupné online. 
  99. ↑ a b KASTNER, Radek. masozravky.org - Miniaturní návod na pěstování tropických láčkovek (Nepenthes sp.). masozravky.org [online]. [cit. 2016-09-12]. Dostupné online. 
  100. ↑ D'AMATO, P. The Savage Garden: Cultivating Carnivorous Plants. Berkeley: Ten Speed Press, 1998. 314 s. ISBN 0-89815-915-6. 

Literatura

  • CHEEK, Martin; JEBB, Matthew. Flora Malesiana: Nepenthaceae. Leiden: National Herbarium of the Netherlands, 2001. 164 s. (Flora Malesiana. Series I, Seed plants; sv. 15). ISBN 978-9071236495. (anglicky) 
  • CLARKE, C. M. Nepenthes of Sumatra and Peninsular Malaysia. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. 325 s. ISBN 983-812-050-2. 
  • CLARKE, C. M. A Guide to the Pitcher Plants of Sabah. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. ISBN 983-812-015-4. 
  • CLARKE, C. M. Nepenthes of Borneo. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 1997. ISBN 983-812-057-X. 
  • KURATA, S. Nepenthes of Mount Kinabalu. Kota Kinabalu: Sabah National Parks Trustees, 1976. 80 s. 
  • SLACK, Adrian; GATE, Jane. Carnivorous plants. Cambridge: MIT Press, 2000. 240 s. Dostupné online. ISBN 0262690896, 9780262690898. S. 85. 
  • GREENWOOD, Melinda; CLARKE, Charles; LEE, Ch'ien C. A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community. PLOS ONE. 2011-06-14, roč. 6, čís. 6, s. e21114. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0021114. PMID 21695073. 

Externí odkazy

  • Nepenthes rajah Hook.f. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin. www.darwiniana.cz [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  • HLUŠKA, Tomáš. Nepenthes rajah Hook.f. [online]. Biolib.cz [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. 
  • Pitcher plant videos, photos and facts - Nepenthes rajah. ARKive [online]. [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  • LEE, Jess. Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online. herbaria.plants.ox.ac.uk [online]. University of Oxford [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
Nepenthes rajah
Stupeň ohrožení podle IUCN

ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďláčkovkovité (Nepenthaceae)
Rodláčkovka (Nepenthes)
Binomické jméno
Nepenthes rajah
Hook.f., 1859
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nepenthes rajah, česky láčkovka rádža, je masožravá rostlina z rodu Nepenthes. Druh popsal Joseph Dalton Hooker v roce 1859 a pojmenoval ji na počest svého přítele, prvního bílého rádžy ze Sarawaku, Jamese Brookea. Roste pouze na ostrově Borneo na kamenitých svazích hor Kinabalu a Tambuyukon v serpentinových půdách s vysokým obsahem niklu a chromu v nadmořské výšce 1 650-2 650 m n. m.

Je to trvalka, která žije na zemi. Její šlahouny mohou mít až šest metrů na délku a rostou na nich listy v odstupu asi 20 cm. Jsou to čepele zakončené štítkem a rostou na 15centimetrovém řapíku. Z každého listu vybíhá asi půlmetrový úponek, který má na konci pupen, ze kterého se může vyvinout láčka na chytání potravy. Láčky jsou naplněny trávicí tekutinou a na povrchu mají červené až nachové zbarvení, zevnitř jsou žluté. Rostlina vytváří dva typy láček. Spodní měří běžně 35 cm na délku a 18 cm na šířku, čímž se řadí mezi největší na světě. Horní jsou menší, mají tvar nálevky a vyskytují se vzácně. Obústí měří asi 4 cm na šířku, lemují jej takzvaná žebra a kolem něj rostou výrazná křídla. Rostlina může kvést po celý rok. Květenstvím je hrozen, plodem tobolka. Rostlina hybridizuje se všemi láčkovkami na Kinabalu, z nichž dva hybridy, Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis, se dočkaly oficiálního popisu.

Nepenthes rajah je masožravka a živiny si doplňuje lapáním kořisti do láček. Mezi nejčastější kořist patří mravencovití, existují však záznamy i o lapení drobných obratlovců. Mimoto také udržuje mutualistický vztah s drobnými savci, kterým poskytuje nektar a oni do rostliny na oplátku kálí, čímž jí poskytují dusík. V Nepenthes rajah navíc mohou žít drobné organismy označované termíny nepenthebionts a Nepenthes infauna.

Mezinárodní svaz ochrany přírody Nepenthes rajah řadí mezi ohrožené druhy a je zapsána na přílohu I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nebezpečí představuje ilegální sběr rostlin, ztráta přirozeného prostředí či jev El Niño. Rostlinu lze pěstovat v zajetí, je to však obtížné. V Česku ji má pouze Botanická zahrada Liberec.

Nomenklatura

Etymologie

James Brooke

Láčkovku Nepenthes rajah poprvé popsal Joseph Dalton Hooker v roce 1859 a pojmenoval ji po svém příteli Jamesi Brookeovi, jenž byl prvním bílým rádžou v oblasti Sarawak a vládl na území, kde se tato rostlina vyskytuje.[2] Druhové jméno rajah bylo v 19. století psáno velkým písmenem, protože se mělo jednat o vlastní jméno, tento zápis je však považován za chybný.[3][4][5][6][7] Obecným názvem tohoto druhu je Rajah Brooke's Pitcher Plant (láčkovka Jamese Brookea),[8] dále Giant Malaysian Pitcher Plant (velká malajská láčkovka)[9] či jen Giant Pitcher Plant (velká láčkovka). Druhové jméno rajah znamená v překladu z malajštiny král a proto bývá tato rostlina i díky svým velkým džbánům nazývána králem z rodu Nepenthes.[10] Českým názvem pro tuto rostlinu je pak láčkovka rádža,[2] nejčastěji se jí však říká odborným jménem, tedy Nepenthes rajah.

V anglicky mluvících zemích se láčkovce rádže mimo jiné přezdívá také monkey cup (opičí pohár), protože se někdy soudí, že obsah láček vyhledávají opice.[11][12]

Taxonomie

Nepenthes rajah není vzhledem ke svému neobvyklému tvaru džbánů a listů považována za blízce příbuzný druh dalších láčkovek z rodu Nepenthes, avšak stále je u ní několik rysů, které má společné s ostatními láčkovkami Nepenthes. O první seskupení tohoto rodu se v roce 1873 postaral J. Hooker a své výsledky vydal v monografii Nepenthaceae.[13] Z rodu vyřadil láčkovku Nepenthes pervillei, která měla jiný tvar semen než ostatní láčkovky a umístil ji do monotypického podrodu Anourosperma. Zbylé druhy zařadil do rodu Eunepenthes. Další změnu v systematice láčkovek provedl Günther Beck von Mannagetta und Lerchenau, který rod Eunepenthes rozdělil do tří podskupin: Retiferae, Pruinosae a Apruinosae (kam se řadila N. rajah).[14] Láčkovky pak znovu přeřadil John Muirhead Macfarlane a své výsledky shrnul v monografii Nepenthaceae z roku 1908.[15]

Pro taxonomii klíčovou monografii, The Nepenthaceae of the Netherlands Indies, poté vydal Benedictus Hubertus Danser. Láčkovky rozdělil do šesti kladů: Vulgatae, Montanae, Nobiles, Regiae, Insignes a Urceolatae.[16] Láčkovku Nepenthes rajah umístil do kladu Regiae. Většina druhů v tomto kladu jsou velké rostliny se řapíkatými listy, hrubými červenohnědými „chloupky” na povrchu, trychtýřovitým džbánem, typickým výrůstkem naspodu horního listu a květenstvím hroznu. S výjimkou Nepenthes lowii mají všechny rostliny z tohoto kladu rozšířený nebo zploštělý okraj. Vyskytují se většinou pouze na ostrově Borneo. Ostatní klady nebyly již takto přesně specifikovány.[17]

Systematika byla znovu revidována v roce 1938 německým botanikem Hermannem Harmsem. Ten rozdělil rod Nepenthes na tři podrody: Anurosperma, Eunepenthes a Mesonepenthes.[18] N. rajah zařadil mezi Eunepenthes.

Od roku 1975 se používá na určení kladů láčkovek z rodu Nepenthes biochemická analýza. S prvním nápadem ji použít přišel David E. Fairbrothers s kolektivem, který navrhl, že rostliny se stejným vzhledem budou obsahovat i stejné chemické složky.[19] V roce 2002 pak Jumaat H. Adam, Ramlan Omar a C. C. Wilcock zkoumali výskyt fenolů a leucoanthocyaninů u devíti vylisovaných listů láčkovek (3 hybridy a 6 rodičovských druhů včetně láčkovky N. rajah) nasbíraných v Sarawaku a Sabahu. U láčkovky Nepenthes rajah nebyly objeveny žádné fenolové kyseliny ani kyselina ellagová, kaempferolu obsahovala málo. Hojně se vyskytující flavonoidy myricetin a také apigenin žádný z exemplářů neobsahoval, na což už bylo poukázáno R. M. Somem v roce 1988 a M. Jayem společně s P. Lebretonem v roce 1972.[20] U N. rajah bylo částečně nebo úplně sekvenováno několik proteinů a nukleotidů:

  • Translokovaný tRNA-Lys (trnK) pseudogen (DQ007139)[21]
  • trnK gen & matK gen (AF315879)[22]
  • trnK gen & matK gen (AF315880)[22]
  • matK (AAK56010)[22]
  • matK (AAK56011)[22]

Příbuzné druhy

V roce 1998 byl nalezen nový druh láčkovky na ostrově Palawan vzhledově podobný Nepenthes rajah, krátkodobě klasifikován jako její poddruh. V roce 2007 byl Nerzem & Wistubou popsán jako druh Nepenthes mantalingajanensis.[23]

Výskyt

Hora Kinabalu

Všechny láčkovky z rodu Nepenthes pocházejí z ostrova Borneo,[24] Nepenthes rajah roste pouze na horách Kinabalu a Tambuyukon v oblasti Sabahu v Národním parku Kinabalu.[p. 1][2][26][27] Obývá převážně serpentinové půdy s vysokým obsahem niklu a chromu,[9] které jsou bohaté také na hořčík a pokrývají až 16 % parku. Pro většinu rostlin jsou jedovaté, což je pro N. rajah výhodné, protože tak může zabrat i niky, kde nemusí soupeřit s ostatními druhy rostlin o prostor a živiny.[28] Podobně jako láčkovka Nepenthes rajah rostou ve stejných půdách také láčkovky Nepenthes × alisaputrana (hybrid láčkovky Nepenthes burbidgeae a Nepenthes rajah)[29] a Nepenthes villosa.[30]

Teplota a vlhkost vzduchu v blízkosti rostliny N. rajah zhruba ve 2 000 m n. m. v 10 h ráno

Nepenthes rajah se daří především na kamenitých svazích a preferuje otevřená stanoviště. Mnohdy v areálu jejího výskytu prosakuje podzemní voda. Na hoře Tambuyukon, kde je nejvíce rozšířená, roste společně s porosty kleče (Pinus mugo), ostřic (Carex), brusnic (Vaccinium) a vějířovek (Scaevola). V oblastech s optimálními podmínkami k růstu, je široce zastoupena.[2]

Klima

Láčkovka Nepenthes rajah je vysokohorskou rostlinou, která roste ve výškách 1 650-2 650 m n. m.[2] V noci zde teplota klesá až pod bod mrazu, ve dne zřídkakdy přesahuje 25 °C.[31] Kvůli poklesu z vysokých teplot ve dne do nízkých teplot v noci se zvyšuje vlhkost vzduchu, která z běžných 35 až 75 % může dosáhnout až na 95 %. Pro oblast jsou dále typické silné větry, mohutný déšť (průměrně zde spadne 3 000 mm srážek ročně) a spalující sluneční svit. Vegetace je proto v těchto výškách malá a její přírůstek pomalý. Střídání a pokles teploty, a vlhkosti, ve vysoko položených oblastech určuje oblačnost: bez mraků teplota vzduchu rychle stoupá a naopak vlhkost se snižuje. Když je zataženo, teplota se sníží, zatímco vlhkost se zvýší.[32]

Omyl s vodopády

Jedna z mylných představ tvrdí, že Nepenthes rajah roste pouze v ultramafických horninách v blízkosti vodopádů, tuto informaci například napsal Š. Kurata ve své monografii Nepenthes of Mount Kinabalu, kde zmínil, že Nepenthes rajah roste nejraději ve vlhkých oblastech, jako jsou bažiny nebo vodopády.[33] Pravdou je, že rostlina roste na těchto horninách, ale u vodopádů růst nemusí,[34] přestože se zde opravdu někdy vyskytuje (například H. Steiner roku 2002 poznamenal, že pro ni poskytují příjemné mikroklima).[35]

Popis

Typická spodní láčka N. rajah

Láčkovka Nepenthes rajah je trvalka, která roste především na zemi jako plazivka. Úponky někdy dosahují výšky až 1 až 1,5 m, výjimečně i více.[2] Její lodyha, která roste především ve stínu, může měřit až 3 cm v průměru (nejčastěji okolo 2,5 cm) a až 6 metrů na délku, přestože obyčejně nepřesahuje 3 metry.[26] Rostou na ní listy v odstupu 20 cm.[2] Všechny láčkovky patří typicky mezi epifytické rostliny[24] a i láčkovka Nepenthes rajah vytváří až pětimetrové šlahouny, které se mohou obtáčet kolem opory.[2][36] Zatímco dospělci N. rajah mají hladký povrch, mladé láčkovky jsou porostlé bílým chmýřím.[2]

Listy a láčky

Listy láčkovky N. rajah vytváří čepele zakončené štítkem a rostou na patnácticentimetrovém řapíku. Jsou obvejčitě kopinaté[2] a tento tvar listu je nejvýraznější právě mezi láčkovkami tohoto druhu.[p. 2] Listy mají kožovitý povrch, mohou měřit až 80 cm a široké jsou asi 15 cm.[2] Vnější okraj je zvlněný.[27] Z každého listu roste asi půlmetrový úponek, který má na konci pupen, z něhož se může vyvinout láčka na chytání potravy. Představuje tedy pouze přeměněný list a nikoli speciální orgán květiny.[37]

Listy a láčka Nepenthes rajah

Láčka Nepenthes rajah, obsahující trávicí tekutinu, má oválný baňkovitý tvar a může připomínat fotbalový míč.[26] Podobně jako u všech láčkovek je na ni napojeno víčko (které má u tohoto druhu oválný tvar), jež brání tomu, aby do rostliny napršelo. Na něm jsou umístěny žlázy produkující nektar. Víčko N. rajah je největší z celého rodu, je vejčité až podlouhlé, rozdělené na polovinu,[38] ostruha je nerozvětvená a měří zhruba 2 cm.[39] Láčka je lemována širokým rudě zbarveným obústím o šířce 4 cm,[2] které má vroubkovaný okraj. Protíná jej řada vyvýšených výstupků (takzvaná žebra) zakončená ostrými výrůstky, jež lemují celý jeho vnější okraj. Vnitřní část obústí tvoří zhruba 80 % láčky.[40] Kolem obústí rostou dvě zřetelná křídla,[41] sloužící pravděpodobně k navádění hmyzu do rostliny. Láčky jsou u tohoto druhu zbarveny do červena až nachova, vnitřek láček má žlutou barvu[27] a je pokryt žlázkami o hustotě 300 až 800 žlázek/cm2,[42] přičemž jejich velikost se sestupně zvětšuje.[2]

Horní láčka

Nepenthes rajah vytváří dva typy láček. Nejčastěji lze najít láčky rostoucí na zemi, které patří mezi největší na světě, měří okolo 35 cm na délku a 18 cm na šířku.[27] Větší mohou být pouze některé láčky rostlin Nepenthes merrilliana, Nepenthes truncata a Nepenthes rafflesiana.[43] Největší láčky N. rajah mohou zadržovat až 2,5 l trávicí tekutiny, avšak běžně jí obsahují jen okolo 200 ml.[44] St. John společně s H. Lowem objevili na hoře Kinabalu exempláře, které obsahovaly až dva litry vody, avšak mimo nich nalezli i větší láčky, jejichž objem neměřili. Láčkovky N. rajah zmiňované O. Beccarim měly mít objem větší ještě o 1,5 l než láčky Lowa a Johna.[2] Vůbec největší láčka rostliny Nepenthes rajah byla objevena 26. března roku 2011 během výletu k řece Mesilau, který pořádala Sabah Society. Láčka byla nalezena vedle naučné stezky a měřila 41 cm.[p. 3] Předešlý rekord činil 38 cm.[45] Díky svým spodním láčkám je tento druh na Borneu nezaměnitelný s dalšími druhy.[43]

Mimo spodních láček mohou také plně vyvinuté rostliny vytvářet láčky horní. Vyskytují se zřídka, protože úponky tohoto druhu málokdy vyrostou do větší výšky. Vzhledem se podobají, ale tvar horních láček se více podobá nálevce.[41] Horní láčky jsou rovněž kratší. Nemají křídla jako spodní, ale žebra.[2]

Květy a plody

Žluté kvítky N. rajah v květenství hrozen

Láčkovka Nepenthes rajah může kvést po celý rok. Je dvoudomá podobně jako všechny ostatní láčkovky, jednotlivé rostliny vytvářejí buď pouze samčí nebo pouze samičí květy.[26] Květy jsou malé, o velikosti 10 až 20 mm, jeden okvětní lístek oválného až obvejčitého tvaru měří 8 mm.[2] Tyčinky jsou dlouhé 3-4 mm, prašníky 1-1,5 mm. Květy rostou v masivních hroznovitých květenstvích, která měří obvykle 60 až 85 cm, ale mohou dosahovat velikosti i 120 cm, přičemž samčí květenství je dlouhé běžně 20 až 40 cm, samičí 30 až 80 cm.[37] Na jedné květní stopce bez listenů rostou celkem 3 květy. Jsou hnědožluté a voní pronikavou sladkou vůní.[27] Protože se o opylení stará hmyz, nejčastěji dvoukřídlí, květenství výrazně vyčnívají nad okolní vegetaci, daleko od láček.[46]

V roce 1999 bylo nasbíráno celkem 300 pylových zrnek Nepenthes rajah, ze kterých se vypočítala průměrná velikost zrnka 34,7 µm.[47] Plodem tohoto druhu je tobolka, druh se rozmnožuje generativně pomocí semen o délce asi 1,8 cm a šířce 0,8 cm,[3] která vítr roznáší na krátké vzdálenosti.[46] Dospělosti dosáhne ve věku asi 10 let.[48]

Přírodní hybridy

Nepenthes rajah hybridizuje se všemi láčkovkami na Mount Kinabalu.[2][49][50] Některé hybridy byly vzhledem k pomalému růstu N. rajah vypěstovány uměle lidmi. Všemi hybridy jsou:

Řada z nich roste v Národním parku Kinabalu, včetně vzácného hybridu N. rajah × N. stenophylla, který se listy podobá Nepenthes stenophylla, ale víko a křídla jsou typické pro N. rajah. Okolo víčka rostou štětiny, což je typickým znakem tohoto hybridu.[51]

Dva hybridy N. rajah byly oficiálně popsány a jsou i chráněny Mezinárodním svazem ochrany přírody, jenž je oba hodnotí jako ohrožené druhy: Nepenthes × alisaputrana a Nepenthes × kinabaluensis.[52] Tyto dva hybridy jsou navíc často plodné. Clive A. Stace uvedl, že pokud se stabilizované hybridy stanou nezávislými, snadno rozpoznatelnými a schopnými rozmnožování, mohou již být považovány za samostatný druh.[53] Hybridního původu jsou například láčkovky Nepenthes hurrelliana a Nepenthes murudensis a i o těchto křížencích se mluvilo jako o samostatných druzích.[54]

Nepenthes × alisaputrana

Hybrid Nepenthes × alisaputrana v podrostu

Nepenthes × alisaputrana je pojmenována po řediteli organizace dohlížející na správu Národního parku Sabah, Datukovi Lamrim Alim. Roste pouze na Mount Kinabalu v oblastech s chudou vegetací (někdy s láčkovkami Nepenthes burbidgeae) ve výšce 2 000 m n. m. na serpentinových půdách. Rostlina zdědila řadu znaků po svých rodičovských druzích. Podobně jako Nepenthes rajah má tento hybrid velkou láčku, která může měřit 35 cm na délku a 20 cm na šířku,[55] přičemž je opatřen největšími džbány ze všech hybridů N. rajah. Na rozdíl od N. burbidgeae má širší obústí zbarvené červeně s fialovými pruhy a větší víčko. Od N. rajah se liší jiným tvarem víčka, drobnými hnědými chloupky na povrchu a také barvou láčky, které je žlutozelené s červenými nebo hnědými skvrnami, díky kterým si vysloužil tento hybrid název „leopardí láčkovka”.[8] Jedná se o epifyta.[56]

Od N. rajah lze tento druh někdy obtížně odlišit. Například špatně rozpoznán byl v knize Insect Eating Plants & How To Grow Them, kde došlo k vydávání tohoto hybridu za druh Nepenthes rajah.[56]

Nepenthes × kinabaluensis

Nepenthes × kinabaluensis

Nepenthes × kinabaluensis je hybridem nejvýraznějších láčkovek na Borneu: N. rajah a N. villosa a roste pouze na Kinabalu (odtud jeho odborný název) a také v blízkosti hory Tambuyukon, kde se oba dva mateřské druhy vyskytují.[57] Roste převážně v otevřených oblastech v mlžných lesích ve výškách od 2 420 do 3 030 m n. m. a lze jej najít při řece Mesilau v blízkosti helipadu, kde obývá volné prostranství pouze s porosty Dacrydium gibbsiae a Leptospermum recurvum.[54]

Hybrid má větší láčky než N. villosa. Úponek, z něhož vyrůstají džbány, je opatřen dvoucentimetrovým štítovitým zakončením (znakem N. rajah), u starších rostlin může být až dřevnatý. Od Nepenthes rajah se liší vyvýšenými žebry, podobnými jako má N. villosa, která lemují okraj hrubého rozšířeného obústí a na jeho okraji má nápadnější výrůstky než N. rajah.[58] Láčky jsou žluté až šarlatové, spodní mají křídla, horní je postrádají. Víčko je téměř ploché. Láčky pokrývají chloupky. Tento hybrid častěji tvoří horní láčky než rodičovské druhy. Lze jej snadno odlišit od všech ostatních láčkovek na Borneu, k záměně s druhem N. rajah však došlo v publikaci Letts Guide to Carnivorous Plants of the World z roku 1992.[59]

Nepenthes × kinabaluensis byla poprvé nalezena v roce 1910 v blízkosti řeky Kambarangoh Lilianem Gibbsem. Macfarlane ho o čtyři roky později uvedl jako nový druh, avšak poznamenal, že se na základě podobného popisu patrně jedná o křížence N. villosa a N. rajah.[15][60] Jméno N. × kinabaluensis poprvé zmínil Šigeo Kurata v roce 1976 ve své knize Nepenthes of Mount Kinabalu, avšak k rostlině postrádal popis. O osm let později, v roce 1984, ho poté zveřejnil platně.[60]

Interakce se zvířaty

Predace

Utopený ještěr v láčkovce Nepenthes rajah

Láčkovky včetně Nepenthes rajah jsou masožravé rostliny, které si v půdě chybějící fosfor a dusík doplňují tím, že loví. Kořist N. rajah láká pestrým zbarvením láček a také intenzivní vůní. Jakmile kořist dosedne na okraj láček pokrytých nektarovými žlázkami, sklouzne po hladkém povrchu do trávicí tekutiny v láčce, kde se utopí, neboť voskovitý povrch uvnitř láčky a výrůstky na obústí brání tomu, aby se kořist mohla z láčky zachránit. Pohyb topící se kořisti navíc u tohoto druhu začíná aktivovat trávení a kořist se nakonec rozloží pomocí trávicích enzymů.[24][26][27] Nejčastější kořistí tohoto druhu jsou mravencovití,[61] které rostlina lapá do horních i spodních láček, avšak existují také záznamy o tom, že N. rajah polapila obratlovce, jako jsou žáby, malí ještěři a krysy,[27][62] avšak tato pozorování jsou neobvyklá a jedná se o nemocná zvířata, nebo zvířata, která hledají v láčkách vodu či útočiště převážně v období sucha.[63][48]

První pozorování utopených krys pochází z roku 1862 od St. Johna a H. Lowa. Jeho správnost byla ověřena v roce 1988, kdy Anthea Phillipps a Anthony Lamb také pozorovali v láčkách utopené krysy.[64] V roce 2011 byla uvnitř láčky nalezena utopená tana horská (Tupaia montana).[65]

Mimo láčkovky N. rajah někdy menší obratlovce uloví také Nepenthes rafflesiana, v Bruneji byly zaznamenáni jedinci, kteří ulovili například žáby nebo gekony.[63] Roku 2006 byla uvnitř láčky kultivované filipínské N. truncata pěstované v Jardin Botanique de Lyon objevena rozkládající se mrtvola myši, kterou patrně nalákal pach mrtvých much.[66]

Mutualismus

Krysa Rattus baluensis krmící se nektarem z N. rajah

Mimo lovu drobných živočichů získává Nepenthes rajah živiny díky výhodnému mutualistickému vztahu s drobnými savci, především s tanou horskou (Tupaia montana). Přestože byl již hlavní princip mutualismu objasněn, jeho část zůstává stále nejasná.[67]

Rostlina láká tanu na sladký nektar na víčku (víčko má zespodu barvu o zelené a modré vlnové délce, na kterou jsou tany obzvláště citlivé[68]). Tany během krmení do rostliny kálí, aby si tak označily území[69] a jejich výkaly získává láčkovka živiny, hlavně dusík.[62] Vzhledem k tomu, že mají tany krátká střeva a potrava trávicím ústrojím prochází rychle, je jejich trus obzvláště výživný. Jeden jedinec může vylízat všechen nektar na jednom víčku, avšak někdy se může na jedné láčkovce krmit i více tan současně.[67]

Mimo tany horské láčkovku Nepenthes rajah navštěvuje také krysa Rattus baluensis, mutualismus mezi ní a N. rajah byl zjištěn v roce 2011. Zatímco tana horská láčky navštěvuje hlavně během dne (z 238 návštěv, které byly zaznamenány ve studii z roku 2011, nebyla ani jedna v noci), R. baluensis častěji v noci, avšak výjimkou nejsou ani denní návštěvy (z 27 návštěv jich bylo 21 v noci a 6 ve dne). Jedna návštěva láčkovky u tany horské trvá průměrně 20 minut, u Rattus baluensis 35 minut. Rovněž trus obou zvířat je odlišný, tany horské jej mají měkký, tmavě zbarvený a silně páchnoucí, trus u Rattus baluensis je spíše světlejší, tvrdší a páchne málo.[67]

Patrně kvůli mutualismu s drobnými savci se láčkovka N. rajah vyvinula do takové velikosti, aby je snáze nalákala.[69] Vzdálenost od špičky láčky po víčko je stejně dlouhá jako tana horská, navíc víčko svírá s láčkou úhel 90°. Podobné adaptace mají také dva jiné druhy bornejských láčkovek: N. lowii a N. macrophylla, u jiných druhů nebyl mutualismus zjištěn.[70] Rovněž tana horská a R. baluensis jsou jediní savci uzavírající s láčkovkami výhodný svazek.[67]

<div class="thumbinner" style=" width:Chyba Lua v modulu Modul:Image na řádku 22: attempt to index local 'fileTitle' (a nil value).px">
{{{obrázek1}}}{{{obrázek2}}}

Další interakce

Mravenec Camponotus schmitzi loví v láčkovce velkou larvu

Uvnitř láčkovek může žít řada různých drobných živočichů označovaných anglickými termíny nepenthebionts a Nepenthes infauna, přičemž tito tvorové mají často navzájem i odlišný způsob života a liší se i jejich skladba potravy.[71] Uvnitř láčkovek žijí dravým životem různé larvy, například komáří, lovící ostatní larvy, dále pak mouchy, krab Geosesarma malayanum či různé druhy pavouků,[72] například běžníci z rodu Misumenops. Ti si vytvářejí své pavučiny nad trávicí tekutinou, přičemž do nich lapají hmyz dříve, než spadne do ní. Pro pavouky samotné je tekutina neškodná.[24] Pro láčkovku Nepenthes rajah jsou pak obzvláště typické dva druhy komárů pojmenované po láčkovce: Culex rajah a Toxorhynchites rajah, které popsal Masuhisa Cukamoto v roce 1989 na základě exemplářů nasbíraných na hoře Kinabalu o tři roky dříve.[73] Larvy těchto dvou druhů žijí obyčejně v blízkosti komářích larev druhů Culex jenseni a Uranotaenia moultoni a komáry rodu Tripteroides.[74] O druhu Culex rajah, jeho výskytu, chování či možnosti přenosu nemocí nebyly zjištěny žádné informace, to samé platí i pro druhý taxon T. rajah; o němž bylo zjištěno, že nesaje krev. V minulosti (1931) byl považován za člena infauny i komár Culex shebbearei, popsaný F. W. Edwardsem na základě sbírek H. M. Pendleburyho z roku 1929, avšak dle nových výzkumů se pravděpodobně jedná o komára Culex rajah.[74]

Škody na listech způsobené hmyzem

Vztahy mezi láčkovkami a infaunou nejsou zcela pochopeny. Neeexistují pozorování, zdali drobní bezobratlí pouze láčkovkám odebírají potravu, nebo se jedná o mutualistický vztah. Charles Clarke poznamenal, že infauně je poskytováno útočiště a dostatek potravy a na oplátku infauna pomáhá rostlině lépe štěpit kořist a urychluje její trávení a ničí bakterie uvnitř láčky.[75]

Mezi nepřátele láčkovky N. rajah patří část hmyzu, který jí vyžírá listy. Láčky někdy vytrhávají ze země opice a nártouni.[76]

Ohrožení

Láčkovky byly sbírány ve volné přírodě již celá staletí, od začátku 70. let 20. století se jejich export ještě zvýšil. Rovněž láčkovka Nepenthes rajah je ohrožena sběrem. Mezinárodní svaz ochrany přírody ji řadí mezi ohrožené druhy[27][11] a je zapsána na přílohu I Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin,[77] tedy je s ní zakázán veškerý obchod. Přesto však probíhá ilegálně,[78] a to i v Národním parku Kinabalu, což vedlo k decimaci řady populací. Oblíbené je pěstování například ve Spojených státech amerických, v Japonsku a také v Austrálii. Zde se také nachází jediný legální trh prodávající láčkovky, levnější však je rostliny nasbírat v přírodě. Při pašování dochází k odlamování láček a listových hrotů, což zhoršuje jejich rozpoznání. Z Austrálie pochází případ, kdy celníci zabavili dvě zásilky patrně N. rajah, z nichž v jednom případě šlo o sazenice a ve druhém o takto upravené rostliny, která však nemohly být použity pro soudní řízení, neboť ze zákona nešlo o spolehlivou identifikaci.[77]

In vitro, vytváření rostlin pomocí umělé tkáňové kultury, je technologie používaná v Evropě a Spojených státech amerických, která umožňuje vytvářet velké množství láčkovek za nízké ceny. Z buněčných kultur získaných ze semen se vytvářejí celé rostliny.[79] Láčkovky N. rajah mají navíc láčky jiné velikosti než ve volné přírodě a jsou různorodější.[11] Tato možnost zmenšuje ilegální sběr masožravek Nepenthes rajah v Sabahu a také poptávku po živých rostlinách.[79]

Rostliny se mimoto vyskytují na málo přístupném místě, což opět snižuje riziko ohrožení.[27]

Ochránce přírody Rob Cantley a popularizátor láčkovky rodu Nepenthes, popsal stav N. rajah ve volné přírodě slovy:[p. 4][80]

Tento druh roste přinejmenším ve dvou oddělených populacích, z nichž obě jsou dobře chráněny v národních parcích v Sabahu. Jedna z nich roste v místech, kam je přístup bez povolení zakázán. K poklesu populace dospělých jedinců však došlo na druhém, známějším a méně hlídaném místě. Pokles je způsoben spíše poškozením stanoviště a poničením rostlin neopatrnými návštěvníky než organizovaným sběrem. Nepenthes rajah se stala v posledních letech běžně kultivovaným druhem díky dostupnosti levných klonů z tkáňové kultury. Domnívám se, že v těchto dnech je komerční sběr tohoto druhu v přírodě zanedbatelný.
Vstup do Nepenthes Garden s láčkovkou Nepenthes rajah

Nebezpečí pro tento druh nepředstavuje pouze ilegální sběr. Mezi lety 1997 a 1998 nastalo kvůli jevu El Niño v jihovýchodní Asii velké sucho,[p. 5][81] které zapříčinilo zánik řady přírodních populací rostlin. V Národním parku Mount Kinabalu v té době došlo k devíti požárům na rozloze 25 km2. Řada rostlin byla z národního parku přesídlena do oblasti Mesilau do takzvané Nepenthes Garden. Populace Nepenthes rajah ale katastrofu přežily bez větších ztrát. Od té doby se však v oblasti Mesilau chrání řada ohrožených rostlin, včetně N. rajah.[82] V dané oblasti se u obce Kundasang nachází areál Mesilau Nature Resort, kde lze láčkovku N. rajah vidět v jejím přirozeném prostředí.[83] Na strmém svahu zde roste několik desítek rostlin a jejich láčky mohou dosahovat velikosti až 40 cm.[45] Prohlídky jsou pořádány právě do Nepenthes Garden po naučné stezce Nepenthes rajah Nature Trail. Další N. rajah lze vidět v NP Kinabalu, kam je ale přístup turistům zakázán.[83] Mezi další lokality, kde lze rostlinu najít, patří plošina Marai Parai, místa u řek East River a Kolopis v Mesilau[84] či Pig Hill na Kinabalu.[85] Výdělky z turistiky jsou často využívány jako zdroj peněz pro ochranu tohoto druhu.[11]

Nebezpečím je také ztráta přirozeného prostředí láčkovky rádži,[11] nicméně budoucnost druhu se zdá být relativně bezpečná pro možné přeřazení do kolonky zranitelný, případně mezi neohrožené druhy závislé na ochraně (LR/cd).[86]

Historie a kultura

19.-20. století

Kresba láčkovky Nepenthes rajah z knihy Life in the forests of the Far East

Vzhledem ke své velikosti, neobvyklé morfologii a nápadnému zbarvení byla N. rajah vždy velmi populární a velmi žádanou hmyzožravou rostlinou. O velikosti jejích láček bylo známo již na konci 19. století.[87] Nepenthes rajah poprvé nasbíral Hugh Low na Kinabalu v roce 1858[88] a rostlina byla následně popsána J. D. Hookerem roku 1859 v periodiku The Transactions of the Linnean Society of London takto:[p. 6][2][3]

Nepenthes Rajah, H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)

Hab.—severní pobřeží Bornea, hora Kinabalu, asi 5 000 stop vysoko. Tato nádherná rostlina je jistě jedním z nejvýraznějších dosud objevených rostlinných druhů a z tohoto pohledu je hodno ji stavět na stejnou úroveň jako Rafflesii arnoldii. Proto nese jméno mého přítele, rádži Brookea, jehož vládní služba na místě jejího původního výskytu by měla být mezi botaniky památnou. Mám pouze dva exempláře listů a láček, které jsou velmi podobné, avšak jeden je dvakrát větší než druhý. Větší list je 18 palců dlouhý, bez řapíku, jako palec tlustý a 7-8 palců široký, kožovitý, lysý, s málo zřetelným žilkováním. Spodní láčky měří 20 palců a jsou tlusté jako prst. Obústí má 6 palců napříč a 12 palců nadél, okolo něj jsou dvě křídla porostlá rezavými chloupky. Láčka je zevnitř zcela pokryta žlázkami. Okraj o šířce 1-1½ palce je vytočen směrem ven. Víčko měří na délku 10 palců a je 8 palců široké.

Mezi samčím a samičím květenstvím je patrný nepoměr. Hrozen samčího květenství měří 30 palců, z toho 20 palců je posázeno květy. Horní část květenství i květy samotné jsou pokryté krátkými rezavými chloupky. Květní stopky jsou štíhlé, 1½ palce dlouhé, jednoduché nebo dvojité. Tobolka je ¾ palce dlouhá, ⅓ široká, spíše velká, hustě pokrytá rezavým chmýřím.

Spenser St. John napsal následující popis láčkovky Nepenthes rajah v knize Life in the Forests of the Far East z roku 1862:[89][p. 7]

Další strmé stoupání o 800 stop nás přivedlo k výběžku Marei Parei, na místo, jehož zem byla pokryta nádhernými láčkovkami, které jsme přišli hledat. Láčkovka se nazývá Nepenthes rajah, měří asi 4 stopy na délku, má široké listy, vyrážející do všech stran, a velké láčky, jež leží na zemi v kruhu kolem nich. Tvar a velikost láček jsou pozoruhodné. Pro představu uvádím míry jedné z nich: délka téměř čtrnáct palců, pět palců v průměru. Víčko je stopu dlouhé a 14 palců široké, oválného tvaru. Obústí láčky je orámováno zvlněným lemem, širokým nejvíce dva palce a nejméně tři čtvrtiny palce. U stopky je láčka jen 4 palce hluboká, z profilu tedy tvarem připomíná trojúhelník. Barva staré láčky je tmavě purpurová, ostatní jsou nafialovělé, velmi tmavé ve spodní části, horní část je světlejší. Vnitřek láčky má stejnou barvu, ale má jakýsi prosklený a lesklý vzhled. Střed víčka je nafialovělý, okraje jsou zelené. Samičí květenství, která jsme našli, byla vždy o stopu kratší než samčí a bylo jich výrazně méně. Je to skutečně jeden z nejúžasnějších výtvorů přírody. [...] Láčky, jak jsem již dříve poznamenal, jsou na zemi rozloženy v kruhu, přičemž mladé láčky se podobají starým.
Zatímco si muži vařili rýži, my jsme seděli před stanem, jedli čokoládu a pozorovali jednoho z našich nosičů, který nosil vodu v nádherném exempláři Nepenthes Rajah. Požádali jsme jej, aby nám jej půjčil, změřili jsme objem a zjistili, že v rostlině byly přesně čtyři pinty vody. Měřila 19 palců v obvodu. Potom jsme viděli ještě zřejmě mnohem větší exempláře, a pan Low, když zrovna hledal květiny, narazil na jeden, ve kterém byla utopená krysa.
Kresba Nepenthes rajah z časopisu The Garden z roku 1882

Rostlina Nepenthes rajah byla poprvé shromažďována v roce 1788 Frederickem Williamem Burbidgem během jeho druhé cesty na Borneo pro rostlinnou sbírku Veitch Nurseries.[90] V roce 1881 začala být pěstována a brzy poté se stala vyhledávaným druhem majetných viktoriánských hortikulturalistů. O rok později byla poprvé vystavena na každoroční výstavě The Royal Horticultural Society[91] ve školkách Veitch Nurseries a získala 1. cenu.[92] V roce 1889 byla cena jednoho exempláře odhadována na 2,2 libry[93] a rostliny byly pěstovány po tisících, aby uspokojily poptávku. Na přelomu 18. a 19. století však začal zájem o láčkovky Nepenthes rajah klesat, což zapříčinilo i zánik několika hybridů, například Nepenthes northiana × Nepenthes rajah. V roce 1905 začaly mizet i exempláře z Veitch Nurseries, protože podmínky pro pěstování se ukázaly být příliš náročné. Poslední zaznamenaný exemplář z té doby rostl v botanické zahradě v dublinském Glasnevinu, avšak brzy uschnul.[91]

20.-21. století

Skleněná vitráž s láčkovkami v kostele sv. Leonarda v Devonu jako památník obětí druhé světové války v Sarawaku. Dle zdejší církve se jedná o N. rajah, ačkoli připomíná N. edwardisiana

Zájem o rostlinu Nepenthes rajah opět vzrostl po roce 1976 po zveřejnění nejlepších barevných fotografií Š. Kuratou v knize Nepenthes of Mount Kinabalu, kde byla rostlina zachycena na přední straně.[94] Také se objevila na titulní straně knihy Nepenthes of Borneo od C. Clarka, vydané v roce 1997.[95] Na sérii čtyř známek, vydaných Malajsií 6. dubna 1996, které znázorňovaly tamní nejslavnější druhy láčkovek, se tento druh objevil na známce s hodnotou 50 centů. Druhá láčkovka na 50centové známce byla N. lowii, zbylé dvě vyobrazené na 30centových známkách, byly Nepenthes macfarlanei a Nepenthes sanguinea.[96]

Filmy jako Malý obchod hrůz s rostlinou Audrey II, či Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů, kde vystupovala masožravá bytost Sarlacc, podnítily ve veřejnosti mylné představy o masožravých rostlinách jako možných lovců velkých obratlovců. Nepenthes rajah byla také dlouho považována za jedinou rostlinu s takovými schopnostmi, avšak teorie byla vyvrácena.[26] Britský přírodovědec David Attenborough rostlinu představil v dokumentárních seriálech Království rostlin[97] či David Attenborough: 60 let v divočině.[62]

Pěstování

Prostředí

Kultivována Nepenthes rajah

Pěstování láčkovky rádži je obtížné vzhledem k příslušnosti mezi vysokohorské druhy. K chovu jsou doporučeny rozměrnější vitríny, v botanických zahradách jsou ukrývány v depozitářích, v nichž je uměle vytvářeno přirozené prostředí. K vystavování N. rajah je nutné použít zařízení klimatron.[98] Pěstovat by ji měli pouze odborníci.[99]

Nepenthes rajah vyžaduje denní teploty od 25 do 30 °C a noční 10 až 15 °C, v jiných podmínkách obvykle zahyne, případně dosáhne menšího vzrůstu. Vlhkost vzduchu by neměla klesnout pod 40 %, ideální je 75 %; s vyšší vlhkostí vzduchu rostlina produkuje větší láčky. Pokud není vzduch suchý, rostlině nevadí ani kolísání vlhkosti.[48]

K osvitu je doporučováno umělé osvětlování, běžné denní světlo obvykle nestačí. Vhodná je halogenová lampa o výkonu 1 000 W. Měla by být překryta drátěným sklem a vzdálena od rostlin 1,5 až 2 m, v opačném případě hrozí nebezpečí spálení láčkovek. Světlo by mělo být udržováno zhruba 13 až 14 hodin denně; rostlina pochází z oblasti blízké rovníku a takto je možno napodobit přirozený osvit.[2]

Půda a zálivka

Nepenthes rajah v květináči

Rostlinu Nepenthes rajah je vhodné pěstovat v prostorných plastových květináčích o průměru okolo 43 cm. Před sázením rostlin je vhodné den předem máčet ve vodě. Mladé rostliny a semenáčky je nejlépe sadit do hrubého písku a rašeliny v poměru 1:1, větší rostliny potřebují podklad lehčí, jako je například dřevité uhlí, perlit, keramzit, vermikulit, korek, pemza, cedrovina, jemná kůra, které se přidávají do substrátů na orchideje a vlákna ze stromových kapradin, v opačném případě jim zakrňují kořeny.[2] Přidat lze i trochu rašeliny. Většina rostlin z rodu Nepenthes nesnese stabilní stání ve vodě, jinak hrozí zakrnění kořenů a rovněž menší velikost rostlin.[99]

Nepenthes rajah musí být v zajetí pravidelně shora zalévána. Zálivka by měla obsahovat nízkou koncentraci minerálních látek. Celkově by mělo být ve vodě rozpuštěno méně než 100 ppm látek.[100]

V českých botanických zahradách

V Česku pěstuje láčkovku rádžu pouze Botanická zahrada Liberec, dle zdrojů možná jako jediná zahrada v Evropě.[98]

Galerie

  • Nepenthes rajah v blízkosti vodopádu
  • Spodní láčka Nepenthes rajah
  • Květenství Nepenthes rajah
  • Nepenthes rajah v kultivaci

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V této oblasti roste mimo N. rajah řada dalších endemických druhů rostlin. Vysoká diverzita rostlin zde byla způsobena složením půdy a také izolací.[25]
  2. ↑ Mimo tohoto druhu je výrazná také u láčkovky Nepenthes clipeata.[37]
  3. ↑ Láčku měřili Alex Lamb a Anthony Lamb.[45]
  4. ↑ V originále:
    This species grows in at least 2 distinct sub-populations, both of which are well protected by Sabah National Parks Authority. One of the populations grows in an area public access to which is strictly prohibited without permit. However, there has been a decline in population of mature individuals in the better known and less patrolled site. This is largely due to damage to habitat and plants by careless visitors rather than organised collection of plants. Nepenthes rajah has become common in cultivation in recent years as a result of the availability of inexpensive clones from tissue culture. I believe that these days commercial collection of this species from the wild is negligible.
  5. ↑ A naopak v Severní Americe záplavy.[81]
  6. ↑ V originále:
    Nepenthes Rajah, H. f. (Frutex, 4-pedalis, Low). Foliis maximis 2-pedalibus, oblongo-lanceolatis petiolo costaque crassissimis, ascidiis giganteis (cum operculo l-2-pedalibus) ampullaceis ore contracto, stipite folio peltatim affixo, annulo maximo lato everso crebre lamellato, operculo amplissimo ovato-cordato, ascidium totum æquante.—(Tab. LXXII.)

    Hab.—Borneo, north coast, on Kina Balu, alt. 5,000 feet (Low). This wonderful plant is certainly one of the most striking vegetable productions hitherto discovered, and, in this respect, is worthy of taking place side by side with the Rafflesia Arnoldii. It hence bears the title of my friend Rajah Brooke, of whose services, in its native place, it may be commemorative among botanists. . . . I have only two specimens of leaves and pitchers, both quite similar, but one twice as large as the other. Of these, the leaf of the larger is 18 inches long, exclusive of the petioles, which is as thick as the thumb and 7–8 broad, very coriaceous and glabrous, with indistinct nerves. The stipes of the pitcher is given off below the apex of the leaf, is 20 inches long, and as thick as the finger. The broad ampullaceous pitcher is 6 inches in diameter, and 12 long: it has two fimbriated wings in front, is covered with long rusty hairs above, is wholly studded with glands within, and the broad annulus is everted, and 1–1½ inch in diameter. Operculum shortly stipitate, 10 inches long and 8 broad.

    The inflorescence is hardly in proportion. Male raceme, 30 inches long, of which 20 are occupied by the flowers; upper part and flowers clothed with short rusty pubescence. Peduncles slender, simple or bifid. Fruiting raceme stout. Peduncles 1½ inches long, often bifid. Capsule, ¾ inch long, ⅓ broad, rather turgid, densely covered with rusty tomentum.
  7. ↑ V originále:
    Another steep climb of 800 feet brought us to the Marei Parei spur, to the spot where the ground was covered with the magnificent pitcher-plants, of which we had come in search. This one has been called the Nepenthes Rajah, and is a plant about four feet in length, with broad leaves stretching on every side, having the great pitchers resting on the ground in a circle about it. Their shape and size are remarkable. I will give the measurement of one, to indicate the form: the length along the back nearly fourteen inches; from the base to the top of the column in front, five inches; and its lid a foot long by fourteen inches broad, and of an oval shape. Its mouth was surrounded by a plaited pile, which near the column was two inches broad, lessening in its narrowest part to three-quarters of an inch. The plaited pile of the mouth was also undulating in broad waves. Near the stem the pitcher is four inches deep, so that the mouth is situated upon it in a triangular manner. The colour of an old chalice is a deep purple, but that of the others is generally mauve outside, very dark indeed in the lower part, though lighter towards the rim; the inside is of the same colour, but has a kind of glazed and shiny appearance. The lid is mauve in the centre, shading to green at the edges. The stems of the female flowers we found always a foot shorter than those of the male, and the former were far less numerous than the latter. It is indeed one of the most astonishing productions of nature. [...] The pitchers, as I have before observed, rest on the ground in a circle, and the young plants have cups of the same form as those of the old ones. While the men were cooking their rice, we sat before the tent enjoying our chocolate and observing one of our followers carrying water in a splendid specimen of the Nepenthes Rajah, desired him to bring it to us, and found that it held exactly four pint bottles. It was 19 inches in circumference. We afterwards saw others apparently much larger, and Mr. Low, while wandering in search of flowers, came upon one in which was a drowned rat.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 馬來王豬籠草 na čínské Wikipedii a Nepenthes rajah na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Nepenthes rajah Hook.f. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin. www.darwiniana.cz [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c HOOKER, J. D. XXXV. On the Origin and Development of the Pitchers of Nepenthes, with an Account of some new Bornean Plants of that Genus.. Transactions of the Linnean Society of London. 1859-11-01, roč. 22, čís. 4, s. 415–424. Dostupné online [cit. 2016-08-22]. ISSN 1945-9335. DOI 10.1111/j.1096-3642.1856.tb00113.x. (anglicky) 
  4. ↑ MASTERS, M. T. The Gardeners' chronicle. The Gardeners' Chronicle. 1874-01-01, roč. n.s.:v.16 (1881), s. 492–493. Dostupné online [cit. 2016-08-22]. 
  5. ↑ REGINALD. Nepenthes Rajah J. D. Hooker. Gartenflora. 1883, s. 213. 
  6. ↑ HEMSLEY, W. B. Nepenthes Rajah. Curtis's Botanical Magazine. 1905, s. 8017. 
  7. ↑ Nepenthes Rajah entry from Danser's Monograph. www.omnisterra.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PHILLIPPS, A; LAMB, A. Pitcher Plants of Borneo. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 1996. ISBN 983-812-009-X. S. 171. [Dále jen Phillipps & Lamb 1996]. 
  9. ↑ a b GIBSON, T. C. On the Cultivation of the Giant Malaysian Pitcherplant (Nepenthes rajah). Carnivorous Plant Newsletter. 1983, roč. 12, čís. 4, s. 82-84. Dostupné online. 
  10. ↑ STEINER, H. Borneo: Its Mountains and Lowlands with their Pitcher Plants. Toihaan: Toihaan Publishing Company, 2002. ISBN 983-40421-1-6. S. 136. [Dále jen Steiner 2002]. 
  11. ↑ a b c d e LEE, Jess. Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online. herbaria.plants.ox.ac.uk [online]. University of Oxford [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ THIESSENOVÁ, Tamara. Borneo. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2016. 336 s. Dostupné online. ISBN 1841629154, 9781841629155. S. 43. (anglicky) 
  13. ↑ HOOKER, J. D. Ordo CLXXV bis. Nepenthaceæ. A. de Candolle Prodromus Systematis Naturalis Regni Vegetabilis. 1873, s. 90-105. 
  14. ↑ BECK, G. Die Gattung Nepenthes. Wiener Illustrierte Gartenzeitung. (německy) 
  15. ↑ a b MACFARLANE, J. M. Nepenthaceae. Das Pflanzenreich. 1908, čís. 4, s. 1-91. 
  16. ↑ CLARKE, C. M. Nepenthes of Sumatra and Peninsular Malaysia. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. 325 s. ISBN 983-812-050-2. S. 81-82. [Dále jen Clarke 2001a]. 
  17. ↑ Clarke 2001a, s. 82.
  18. ↑ Hermann Harms. memim.com [online]. [cit. 2016-08-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ ., Jumaat H. Adam; ., Ramlan Omar; ., C.C. Wilcock. Phytochemical Screening of Flavonoids in three Hybrids of Nepenthes (Nepenthaceae) and their Putative Parental Species from Sarawak and Sabah. Journal of Biological Sciences. Roč. 2, čís. 9, s. 623–625. Dostupné online [cit. 2016-08-26]. DOI 10.3923/jbs.2002.623.625. 
  20. ↑ Phytochemical Screening of Flavonoids in three Hybrids of Nepenthes (Nepenthaceae) and their Putative Parental Species from Sarawak and Sabah. scialert.net [online]. [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ MEIMBERG, H.; HEUBL, G. Introduction of a Nuclear Marker for Phylogenetic Analysis of Nepenthaceae. Plant Biology. 2006-11-01, roč. 8, čís. 6, s. 831–840. Dostupné online [cit. 2016-08-26]. ISSN 1438-8677. DOI 10.1055/s-2006-924676. (anglicky) 
  22. ↑ a b c d MEIMBERG, H.; WISTUBA, A.; DITTRICH, P. Molecular Phylogeny of Nepenthaceae Based on Cladistic Analysis of Plastid trnK Intron Sequence Data. Plant Biology. 2001-03-01, roč. 3, čís. 2, s. 164–175. Dostupné online [cit. 2016-08-26]. ISSN 1438-8677. DOI 10.1055/s-2001-12897. (anglicky) 
  23. ↑ NERZ, J.; WISTUBA, A. Nepenthes mantalingajanensis (Nepenthaceae), eine bemerkenswerte neue Spezies aus Palawan (Philippinen). Das Taublatt. 2007, roč. 55, čís. 3, s. 17-25. (německy) 
  24. ↑ a b c d KOLEKTIV. Velký atlas živočichů - jedinečný obraz života na zemi. Překlad Vladimír Hanák, Hana Hanáková. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 2005. 208 s. ISBN 80-07-01395-4. S. 124. 
  25. ↑ ENT, Antony van der; SUMAIL, Sukaibin; CLARKE, Charles. Habitat differentiation of obligate ultramafic Nepenthes endemic to Mount Kinabalu and Mount Tambuyukon (Sabah, Malaysia). Plant Ecology. 2015-04-07, roč. 216, čís. 6, s. 789–807. Dostupné online [cit. 2016-08-29]. ISSN 1385-0237. DOI 10.1007/s11258-015-0468-6. (anglicky) 
  26. ↑ a b c d e f ERTELT, Meryl. sp13ethnobotany - Nepenthes Rajah. sp13ethnobotany.providence.wikispaces.net [online]. [cit. 2016-08-27]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d e f g h i Pitcher plant videos, photos and facts - Nepenthes rajah. ARKive [online]. [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ ADLASSNIG, Wolfram; PEROUTKA, Marianne; LAMBERS, Hans. The roots of carnivorous plants. Příprava vydání Hans Lambers, Timothy D. Colmer. [s.l.]: Springer Netherlands (Plant Ecophysiology). Dostupné online. ISBN 9781402040986, ISBN 9781402040993. S. 127–140. (anglicky) DOI: 10.1007/1-4020-4099-7_6. 
  29. ↑ CLARKE, C. M. A Guide to the Pitcher Plants of Sabah. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. ISBN 983-812-015-4. S. 40. [Dále jen Clarke 2001b]. 
  30. ↑ KAUL, R. B. Floral and Fruit Morphology of Nepenthes lowii and N. villosa. American Journal of Botany. 1982, roč. 69, čís. 5, s. 793-803. 
  31. ↑ Clarke 1997, s. 2.
  32. ↑ CLARKE, C. M. Nepenthes of Borneo. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 1997. ISBN 983-812-057-X. S. 29. [Dále jen Clarke 1997]. 
  33. ↑ KURATA, S. Nepenthes of Mount Kinabalu. Kota Kinabalu: Sabah National Parks Trustees, 1976. 80 s. S. 61. [Dále jen Kurata 1976.]. 
  34. ↑ Clarke 1997, s. 123..
  35. ↑ Steiner 2002, s. 94.
  36. ↑ Clarke 1997, s. 10, 120.
  37. ↑ a b c Clarke 1997, s. 120-122.
  38. ↑ SCHMID-HOLLINGER, R. N. Kannendeckel (lid). www.bio-schmidhol.ch [online]. [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  39. ↑ Clarke 1997, s. 122.
  40. ↑ BAUER, U.; CLEMENTE, C. J.; RENNER, T. Form follows function: morphological diversification and alternative trapping strategies in carnivorous Nepenthes pitcher plants. Journal of Evolutionary Biology. 2012-01-01, roč. 25, čís. 1, s. 90–102. Dostupné online [cit. 2016-09-04]. ISSN 1420-9101. DOI 10.1111/j.1420-9101.2011.02406.x. (anglicky) 
  41. ↑ a b SLACK, Adrian; GATE, Jane. Carnivorous plants. Cambridge: MIT Press, 2000. 240 s. Dostupné online. ISBN 0262690896, 9780262690898. S. 85. 
  42. ↑ DANSER, B. H. The Nepenthaceae of the Netherlands Indies. Bulletin de Jardin de Botanique. 1928, čís. 3-4, s. 28. [Dále jen Danser 1928]. 
  43. ↑ a b Clarke 2001b, s. 26.
  44. ↑ Clarke 2001b, s. 7.
  45. ↑ a b c HAMILTON, G. Sabah Society Mesilau Trip, March 26-27, 2011 [online]. Sabah Society [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b ADAM, Jumaat H. REPRODUCTIVE BIOLOGY OF BORNEAN NEPENTHES (NEPENTHACEAE) SPECIES. Journal of Tropical Forest Science. 1998-01-01, roč. 10, čís. 4, s. 456–471. Dostupné online [cit. 2016-09-17]. 
  47. ↑ ADAM, J. H.; WILCOCK, C. C. Palynological study of Bornean Nepenthes (Nepenthaceae). Pertanika Journal of Tropical Agricultural Science. 1999, roč. 22, čís. 1. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c SHAFER, Jeff. On the Cultivation of Nepenthes rajah. www.cpzine.com [online]. The Online Magazine for the Carnivorous Plant Enthusiast, 2002-06-21 [cit. 2016-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ A rare find: N. rajah nat. hybrid | fLORA nepenthaceae. lhnn.proboards.com [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné online. 
  50. ↑ Clarke 1997, s. 123.
  51. ↑ Steiner 2002, s. 124.
  52. ↑ ARX, B.; SCHLAUER, J.; GROVES, M. CITES Carnivorous Plant Checklist. [s.l.]: The Trustees of the Royal Botanic Gardens Kew, 2001. ISBN 1-84246-035-8. 
  53. ↑ STACE, C. A. Plant Taxonomy and Biosystematics. Londýn: E. Arnold, 1980. ISBN 0-521-42785-1. 
  54. ↑ a b Steiner 2002, s. 94.
  55. ↑ Clarke 2001b, s. 10.
  56. ↑ a b Clarke 1997, s. 157..
  57. ↑ Clarke 1997, s. 165-167.
  58. ↑ Clarke 2001b, s. 19.
  59. ↑ CHEERS, Gordon. Letts Guide to Carnivorous Plants of the World. London: Letts of London House, Parkgate Road, 1992. 174 s. ISBN 1-85238-124-8. (anglicky) 
  60. ↑ a b Kurata 1976., s. 64.
  61. ↑ MORTON, Ella. Nepenthes Rajah: The Big Carnivorous Plant that Just Wants to Eat Poop. Slate. 2014-05-26. Dostupné online [cit. 2016-08-31]. ISSN 1091-2339. (anglicky) 
  62. ↑ a b c ATTENBOROUGH, David. Attenborough: 60 years in the wild [online]. BBC, 2012 [cit. 2016-09-03]. Kapitola Life on Camera. 
  63. ↑ a b Clarke 1997, s. 33.
  64. ↑ Steiner 2002, s. 94.
  65. ↑ WELLS, Konstans; LAKIM, Maklarin B.; SCHULZ, Stefan. Pitchers of Nepenthes rajah collect faecal droppings from both diurnal and nocturnal small mammals and emit fruity odour. Journal of Tropical Ecology. 2011-07-01, roč. 27, čís. 04, s. 347–353. Dostupné online [cit. 2016-08-31]. ISSN 1469-7831. DOI 10.1017/S0266467411000162. 
  66. ↑ GERMANY, SPIEGEL ONLINE, Hamburg. Frankreich: Pflanze verdaut Maus. SPIEGEL ONLINE [online]. [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (německy) 
  67. ↑ a b c d GREENWOOD, Melinda; CLARKE, Charles; LEE, Ch'ien C. A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community. PLOS ONE. 2011-06-14, roč. 6, čís. 6, s. e21114. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0021114. PMID 21695073. 
  68. ↑ MORAN, Jonathan A.; CLARKE, Charles; GREENWOOD, Melinda. Tuning of color contrast signals to visual sensitivity maxima of tree shrews by three Bornean highland Nepenthes species. Plant Signaling & Behavior. 2012-10-01, roč. 7, čís. 10, s. 1267–1270. PMID: 22902686. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. ISSN null. DOI 10.4161/psb.21661. PMID 22902686. 
  69. ↑ a b Nepenthes Rajah: The King of the Pitcher Plants. Atlas Obscura [online]. [cit. 2016-09-01]. Dostupné online. 
  70. ↑ WALKER, Matt. Huge meat-eater plant prefers poo. BBC. 2010-03-10. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. 
  71. ↑ CAPINERA, J. L. Encyclopedia of Entomology. 2. vyd. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2008. 4346 s. Dostupné online. ISBN 1402062427, 9781402062421. S. 728. 
  72. ↑ BEAVER, R. A. Fauna and food webs of pitcher plants in West Malaysia. The Malayan Nature Journal. 1979, roč. 33, čís. 1, s. 1-10. 
  73. ↑ TSUKAMOTO, M. Two New Mosquito Species from a Pitcher Plant of Mt. Kinabalu, Sabah, Malaysia: Culex rajah and Toxorhynchites rajah (Diptera: Culicidae). Japanese Journal of Tropical Medicine and Hygiene. 1989, roč. 17, čís. 3, s. 216. [Dále jen Tsukamoto 1989]. 
  74. ↑ a b Tsukamoto 1989, s. 220.
  75. ↑ Clarke 1997, s. 42–43.
  76. ↑ BURBIDGE, F. W. The Gardens of the Sun. London: Murray, 1880. 364 s. 
  77. ↑ a b AMENDMENTS TO APPENDICES I AND II OF THE CONVENTION [online]. CITES [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  78. ↑ CREEK, M. The conservation of carnivorous plants. Carnivorous Plant Newsletter. 1990, roč. 19, čís. 3/4, s. 109–112. 
  79. ↑ a b Clarke 1997, s. 172.
  80. ↑ Nineteenth meeting of the Animals Committee. Geneva (Switzerland) [online]. CITES [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
  81. ↑ a b 1997-1998 El Niño:the most recent event. ww2010.atmos.uiuc.edu [online]. University of Illinois [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  82. ↑ THONG, J. Travels around North Borneo – Part 1. Victorian Carnivorous Plant Society Journal. 2006, s. 12-17. 
  83. ↑ a b Clarke 2001b, s. 38.
  84. ↑ Kurata 1976., s. 64–65.
  85. ↑ ADAM, J. H.; WILCOCK, C. C.; SWAINE, M. D. The ecology and distribution of Bornean Nepenthes. Journal of Tropical Forest Science. 1992, s. 13–25. 
  86. ↑ Clarke 1997, s. 170-172.
  87. ↑ MASTERS, M. T. The cultivated species of Nepenthes. The Gardeners' Chronicle and Agricultural Gazette. 1872, s. 540-542. 
  88. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 129.
  89. ↑ SAINT-JOHN, S. Life in the Forests of the Far East. Londýn: Smith, Elder & Co, 1862. Kapitola Travels in northern Borneo. 
  90. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 20.
  91. ↑ a b Phillipps & Lamb 1996, s. 22.
  92. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 21.
  93. ↑ Phillipps & Lamb 1996, s. 18.
  94. ↑ Kurata 1976.
  95. ↑ Clarke 1997
  96. ↑ ELLIS, R. Carnivores on Stamps and Currency. Carnivorous Plant Newsletter. 2000, čís. 3, s. 90-92. (anglicky) 
  97. ↑ ATTENBOROUGH, David. Kingdom of Plants 3D [online]. BBC, 2012. Kapitola Life in the Wet Zone. (anglicky) 
  98. ↑ a b KUNTOŠ, Marek. V Botanické zahradě v Liberci pěstují i láčkovku schopnou ulovit ptáka - Ekolist.cz [online]. 18.9.2015 [cit. 2016-09-11]. Dostupné online. 
  99. ↑ a b KASTNER, Radek. masozravky.org - Miniaturní návod na pěstování tropických láčkovek (Nepenthes sp.). masozravky.org [online]. [cit. 2016-09-12]. Dostupné online. 
  100. ↑ D'AMATO, P. The Savage Garden: Cultivating Carnivorous Plants. Berkeley: Ten Speed Press, 1998. 314 s. ISBN 0-89815-915-6. 

Literatura

  • CHEEK, Martin; JEBB, Matthew. Flora Malesiana: Nepenthaceae. Leiden: National Herbarium of the Netherlands, 2001. 164 s. (Flora Malesiana. Series I, Seed plants; sv. 15). ISBN 978-9071236495. (anglicky) 
  • CLARKE, C. M. Nepenthes of Sumatra and Peninsular Malaysia. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. 325 s. ISBN 983-812-050-2. 
  • CLARKE, C. M. A Guide to the Pitcher Plants of Sabah. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 2001. ISBN 983-812-015-4. 
  • CLARKE, C. M. Nepenthes of Borneo. Kota Kinabalu: Natural History Publications, 1997. ISBN 983-812-057-X. 
  • KURATA, S. Nepenthes of Mount Kinabalu. Kota Kinabalu: Sabah National Parks Trustees, 1976. 80 s. 
  • SLACK, Adrian; GATE, Jane. Carnivorous plants. Cambridge: MIT Press, 2000. 240 s. Dostupné online. ISBN 0262690896, 9780262690898. S. 85. 
  • GREENWOOD, Melinda; CLARKE, Charles; LEE, Ch'ien C. A Unique Resource Mutualism between the Giant Bornean Pitcher Plant, Nepenthes rajah , and Members of a Small Mammal Community. PLOS ONE. 2011-06-14, roč. 6, čís. 6, s. e21114. Dostupné online [cit. 2016-09-01]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0021114. PMID 21695073. 

Externí odkazy

  • Nepenthes rajah Hook.f. - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin. www.darwiniana.cz [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné online. 
  • HLUŠKA, Tomáš. Nepenthes rajah Hook.f. [online]. Biolib.cz [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. 
  • Pitcher plant videos, photos and facts - Nepenthes rajah. ARKive [online]. [cit. 2016-08-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  • LEE, Jess. Oxford University Plants 400: Nepenthes rajah - BRAHMS Online. herbaria.plants.ox.ac.uk [online]. University of Oxford [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Láčkovka_rádža&oldid=14158024“
Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/w/index.php
X 
Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz > Aktuálně > Monitor tisku > Wikipedie
pátek 21.6.2024 06:03:58

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange

Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

Reklama na kurzy.cz

Kontakty pro kurzy.cz

Vyloučení odpovědnosti

Použití | RSS | HTML kódy | S