Jean Paul Marat: Porovnání verzí

Jean Paul Marat
Narození	24. května 1743 Boudry
Úmrtí	13. července 1793 (ve věku 50 let) Paříž
Příčina úmrtí	bodná rána
Místo pohřbení	Pantheon (1793–1795; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Pseudonym	L’Ami du peuple
Povolání	politik, novinář a lékař
Alma mater	Univerzita v St Andrews
Významná díla	Les Chaînes de l'esclavage
Politická příslušnost	Jakobíni
Rodiče	Jean-Baptiste Marat
Příbuzní	Charlotte Albertine Marat[1] a David de Boudry (sourozenci)
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Paul Marat (24. května 1743 Boudry – 13. července 1793 Paříž) byl francouzský politik, lékař a publicista. Patřil mezi francouzské kordeliéry a působil jako předseda jejich klubu (Club des Cordeliers).

Život

Jeho otec Jean Mara (nebo také Jean-Baptiste Mara) byl Švýcar a přednášel na univerzitě v Ženevě medicínu. Matka Louise Cabrol byla francouzskou hugenotkou. Jean-Paul Marat vystudoval medicínu v Ženevě. Následně studoval i ve Francii, kde se seznámil s osvícenskou filozofií. Poté žil nějaký čas v Anglii, kde dostudoval a pracoval jako tiskař a vydavatel. Uveřejnil zde anglicky svůj Esej o člověku, kterou v roce 1775 přeložil v Amsterdamu do francouzštiny. Posléze pracoval jako lékař u vojska bratra krále Ludvíka XVI., hraběte z Artois. Intenzivně se také věnoval vědeckému výzkumu ve fyzice a chemii. Zabýval se i filozofií a sociologií.

Politické působení

Po vypuknutí Velké francouzské revoluce však nechal veškerých výzkumů i praxe lékaře a plně se oddal politice a žurnalistice. Stal se členem a předsedou klubu kordeliérů a fanatickým zastáncem teroru proti šlechtě a vládnoucím vrstvám.

Po převratu v srpnu 1792, kdy byl zahájen útok na královský palác v Tuileriích, se stal poslancem Národního konventu. Jako člen Konventu a poté i Výboru veřejného blaha požadoval zavedení diktatury. Když pak v Konventu začala debata o osudu krále Ludvíka XVI., hned od začátku navrhoval jeho rychlé potrestání bez soudu. Požadoval, aby bylo na krále pohlíženo jako na vlastizrádce a hlasoval pro jeho smrt.

Od dubna 1793 stál v čele revolučního tribunálu a spolu s ním připravil 2. června 1793 pád girondistů. 13. července téhož roku byl krátce před polednem zavražděn girondistkou Marií-Annou Charlottou Corday d'Armont, která ho probodla kuchyňským nožem, když ležel ve vaně a koupelí si léčil svou kožní chorobu. Do jeho domu se Charlotte Corday dostala pod záminkou, že Maratovi nese seznamy uprchlých girondistů, které je potřeba zatknout a popravit.

České překlady

• MARAT, Jean-Paul. Vybrané stati. Překlad Václav Jílek. 1. aut. vyd. Praha: Rovnost, 1952. 99 stran. cnb000405226.

Galerie

• 
  Jacques-Louis David: Maratova smrt, 1793
• 
  Doc Gynéco fotografovaný ve Studiu Harcourt Paris, 1997
• 
  Antonín Tesař: Smrt hráče šipek, 2005, inspirace dílem malíře Jacques-Louise Davida

Odkazy

Literatura

• MASSIN, Jean. Marat. Překlad Helena Maříková. 1. vydání. Praha: Svobodné slovo, 1964. 378 stran. cnb000480570.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Paul Marat na Wikimedia Commons
• Osoba Jean-Paul Marat ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Paul Marat
• Galerie Jean Paul Marat na Wikimedia Commons

Autoritní data

AbARTP: 141250 NKC: nlk20000083483 BIBSYS: 90371248 BNE: XX1354605 BNF: cb119143643 (data) CANTIC: 981058519750706706 CiNii: DA03731771 GND: 118577441 HDS: 031228 ISNI: 0000 0000 8098 250X LCCN: n50040632 NLA: 35327090 NLG: 155769 NLI: 987007273548805171 NLP: a0000001200839 NSK: 000104957 NTA: 070298815 PLWABN: 9810586029705606 SELIBR: 274509 SNAC: w6h9987f SUDOC: 027007197 Trove: 912810 ULAN: 500337698 VcBA: 495/142148 VIAF: 19680982 WorldCat Entities: E39PBJgHb9qwyT4Dwc6vdWXjmd