Endokrinní disruptory: Porovnání verzí

Pojem Endokrinní disruptory, zkráceně ED (nebo též hormonálně aktivní látky) označuje látky, případně směsi látek, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému a mohou tak narušovat fyziologické funkce endogenních hormonů.

Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických definuje endokrinní disruptory jako činitele zasahující do syntézy, sekrece, transportu, vazby nebo eliminace přirozených hormonů podílejících se na udržování homeostáze, reprodukce, vývinu a/nebo chování organismu.

Efekt ED je zprostředkován jejich silnou afinitou k některým receptorům, zejména estrogenním a androgenním. A na základě toho, zda se chovají jako agonisté nebo antagonisté, pak potencují, respektive tlumí efekt hormonů tělu vlastních a narušují tak přirozenou hormonální regulaci organismu.

V jiných případech, kdy ED zasahují do syntézy, transportu nebo eliminace hormonů, může dojít ke  zvýšení nebo naopak snížení jejich koncentrace a tím pádem i zvýšení nebo snížení účinků daných hormonů. Příkladem mohou být některé pesticidy (amitrol, cyhalothrin, fipronil a další) inhibující syntézu hormonů štítné žlázy.

Klasifikace

Endokrinní disruptory (ED) jsou velmi heterogenní skupinou. Jedná se zejména o syntetické látky, ale najdeme zde i látky přirozeně se vyskytující.

Dle původu lze endokrinní disruptory rozdělit na:

• Látky přirozeně se vyskytující (Např.: fytoestrogeny)
• Látky syntetické
  • Průmyslová rozpouštědla nebo maziva a jejich vedlejší produkty (polychlorované bifenyly, polybromované bifenyly, dioxiny)
  • Plasty (např. bisfenol A)
  • Změkčovadla
  • Pesticidy (např. DDT)
  • Fungicidy (vinclozolin)
  • Některé farmaceutické prostředky (diethylstilbestrol)

nebo na:

• Hormony - přirozené nebo umělé (hormonální antikoncepce, fytoestrogeny)
• Léky s vedlejším efektem na endokrinní systém (naproxen)
• Chemikálie používané v průmyslu a domácnosti (ftaláty, alkylfenoly, plastifikátory, rozpouštědla, polychlorované bifenyly)
• Vedlejší produkty vzniklé domácnostech a průmyslu (polycyklické aromatické uhlovodíky, dioxiny, pentachlorbenzen)

Dle výskytu pak můžeme endokrinní disruptory rozdělit na:

• Pesticidy
• Chemické látky obsažené ve výrobcích – např. v elektronice, dětských hračkách, oblečení nebo stavebních materiálech
• Látky uvolňující se z obalů potravin (např. bisfenol A)

Výskyt endokrinní disruptorů v životním prostředí

Vzhledem k široké škále různých druhů ED a jejich rozdílným vlastnostem jsme jejich působení vystaveni prakticky neustále. Jsou přítomny v půdě, ve vodě ale i ve vzduchu. Stejně tak je najdeme i v mnoha materiálech, které jsou běžnou součástí našeho života a s kterými přicházíme prakticky denně do styku. Jako příklad můžeme uvést již zmíněnou elektroniku, oblečení nebo obaly potravin.

Množství ED přítomných v prostředí se značně liší v jednotlivých částech světa a stále se vyvíjí. Některé látky byly nalezeny i v takzvaných panenských oblastech, značně vzdálených od místa jejich produkce a užívaní. Rozšiřují se prostřednictvím vody, vzdušných proudů a díky migrujícím zvířatům, která stráví čas v kontaminovaném prostředí a později se stanou součástí potravního řetězce v jiném prostředí. Množství ED v organismu typicky stoupá spolu s umístěním v potravním řetězci a větší expozici jsou tak vystaveni zejména predátoři, jakožto i člověk. Některé z ED jsou z prostředí úspěšně eliminovány, jiné zde však mohou přetrvávat i desítky let (perzistentní organické látky).

Organismus vystavený některému z ED, se jej přirozeně pokusí vyloučit z těla ven, některé z ED se ovšem mohou ukládat do určitých typů tkání a setrvávat v organismu i řadu let. Typickým příkladem jsou látky lipofilní povahy, které se snadno ukládají a hromadí v tukové tkáni. I u těchto látek je však snaha odstranit je z organismu pryč. Děje se tak například prostřednictvím mateřského mléka u savců či vajec, v případě ptáků a ryb. Těmito způsoby se však ED přenášejí do potomstva a mohou tak poškodit nový organismus již v počátcích jeho vývoje. Stejně tak mohou ED ovlivnit i jiného konzumenta mléka a vajec, případně konzumenta kontaminovaného masa. Pozorovány byly například zvýšené hladiny insekticidu DDT u kuřat chovaných v oblasti Severní Afriky, kde byla tato látka používána při snaze vymýtit malárii. Známým příkladem je také rtuť, která se ukládá v rybím mase ve formě methylrtuti.

Negativní dopad ED

Značnou část ED tvoří pesticidy, a právě pesticidy mají hlavní podíl na narušování fyziologických endokrinních funkcí živočichů žijících v zasaženém prostředí. Tento efekt je dobře zdokumentován zejména u bezobratlých a ryb ale i ptáků, plazů a savců. Většina vzniklých problémů je spojována s organochlorovými pesticidy, k nimž řadíme například DDT, DDE, chlordan, hexachlorbenzen (HCB) nebo hexachlorcyklohexan (HCH). Jedná se o syntetické pesticidy hojně využívané v zemědělství v období 60. let minulého století. Jsou vysoce stabilní, a přestože je jejich užívání ve většině zemí již řadu let zakázáno, stále zůstávají v prostředí. Jedná o látky lipofilní povahy, tudíž se hromadí i v tukové tkání živočichů a poměrně vysoké koncentrace byly nalezeny i jiných tkáních, například v mozku nebo játrech.

Stěžejním důsledkem kontaminace životního prostředí ED je narušení reprodukční schopnosti nebo vývoje živočichů, případně obojího a pozorované abnormality souvisejí s tím, v jakém bodě je proces rozmnožování či vývoje narušen. Může se jednat například o poškozenou diferenciaci pohlaví (feminizaci, maskulinizaci) nebo změny v sexuálním chování. Pozorovány byly i změny imunitního systému.

Konkrétním příkladem může být snížení populace mořského šneka Nachovce obecného, které je připisováno kontaminaci vod tribultinem, biocidem přítomným v laku, který se používá k ošetření lodí jako ochrana proti jejich znečištění. Tento druh živočicha je zvláště citlivý a znečištění vod u něj vyvolalo změny v diferenciaci pohlaví. Samičkám se vyvíjejí mužské pohlavní orgány (penis a chámovod), což znemožňuje jejich rozmnožování a vede tak k poklesu nebo i vyhynutí lokálních populací po celém světě.

Co se týče savců, je efekt ED nejlépe popsán u tuleňů. Pozorována u nich byla nejen porucha reprodukčního cyklu ale i imunitního systému, následkem čehož došlo ke snížení populace těchto tuleňů jednak vlivem nedostatečného množství nově narozených jedinců a zároveň i díky hromadnému úhynu na virové nákazy. Vina je připisována polychlorovaným bifenylů (PCB), které jsou ve zvýšeném množství přítomny v potravě tuleňů.^[1]

Vliv ED na člověka

Stejně jako u zvířat, i u lidí byly zaznamenány změny v reproduktivním a sexuálním vývoji. Efekt pak závisí na několika faktorech, mezi něž pohlaví, věk, stravovací zvyklosti nebo povolání.

Vůbec nejcitlivějším k účinkům ED je plod v období gametogeneze a následném brzkém intrauterinním vývoji, jejichž působení může být vystaven vlivem mobilizace těchto látek z tukové tkáně matky. Stejně tak kojenci jsou vystaveni riziku účinků ED přítomných v mateřském mléce. Míra tohoto rizika a případného poškození se pak odvíjí od množství ED, kterým je dítě vystaveno. Pozorován byl například vyšší výskyt nízké porodní hmotnosti^[2], nádorového onemocnění dětí^[3] a úmrtí plodu^[4] v oblastech sousedících se zemědělskou činností. Dále také vyšší prevalence kryptorchismu (nesestoupení varlat) a hypospadie (rozštěp močové trubice na spodní straně penisu) v oblastech s rozsáhlým zemědělstvím a užíváním pesticidů a u dětí matek pracujících jako zahradnice. Nakonec byla popsána i přímá souvislost mezi kryptorchismem a přítomností reziduí pesticidů v mateřském mléce.

Některé z následků působení ED na organismus v brzkém vývoji se však nemusí projevit jako akutní postižení ale můžou mít dlouhodobý negativní dopad na duševní funkce nebo mohou způsobovat opožděné poruchy funkčnosti centrálního nervového systému. Výsledky studie, při níž byl pozorován efekt polychlorovaných bifenylů (PCB) na intelektuální vývoj dětí matek, které konzumovaly rybí maso kontaminované PCB a v jejichž mateřském mléce bylo i detekováno zvýšené množství tohoto ED, ukázaly, že děti vystavené působení ED již v prenatálním vývoji mají nižší hodnoty IQ. Největší efekt byl zaznamenán u paměti a pozornosti a také bylo pozorováno zaostávání v porozumění čteného textu.^[5]

V jiné studii byl zase zjištěn opožděný vývoj mozkových funkcí v raném dětství u jedinců prenatálně exponovaných insekticidu DDT^[6], další studie pak popisuje negativní dopad působení DDE na mentální a psychomotorický rozvoj exponovaných dětí^[7]. Obě tyto studie se však shodují, že kojení těchto dětí mělo na situaci pozitivní vliv i přesto, že matky byli zmíněným látkám během kojení stále vystaveny.

Další oblastí, ve které se mohou ED negativně angažovat jsou nádorová onemocnění. Z epidemiologických studií vyplývá, že přítomnost pesticidů v životním prostředí koreluje s rizikem některých typů nádorového onemocnění. Například nádorové onemocnění prsu se vyskytovalo převážně u žen pocházejících z oblastí s vysokou mírou znečištění pesticidy. V tukové tkáni žen postižených nádorem prsu byly také zjištěny vyšší hladiny PCB, DDT a DDE^[8]. Stejně tak u nádorového onemocnění prostaty byla pozorována souvislost mezi jeho výskytem a mírou expozice pesticidům. Několik studií také popisuje vyšší výskyt nádorového onemocnění prostaty u lidí profesně vystavených působení pesticidům ve srovnání s běžnou populací. Jedna z těchto studií například prokázala významně zvýšené riziko nádorového onemocnění prostaty u lidí se zvýšenou koncentrací chlordekonu v plazmě.^[9]

Příklady syntetických látek a jejich účinků

Za endokrinní disruptory jsou považovány např. nonylfenol^[10], některé ftaláty, polybromované difenylethery (PBDE), bisfenol A nebo některé pesticidy jako atrazin, chlordecon^[11] nebo chlorpyrifos^[12].

Endokrinní disruptory mají rozmanité účinky, např. DDT či endosulfan mohou napodobovat účinek estrogenů. Vinclozolin nebo linuron buňkám blokují schopnost přijímat signály androgenů. Pesticid atrazin narušuje v tvorbu gonadoliberinu, který reguluje tvorby lidských pohlavních hormonů.^[13]

Do této skupiny patří také některé UV filtry používané v opalovacích krémech jako např. ethylhexyl methoxycinnamate (EHMC) označován i jako octyl-p-methoxycinnamate (OMC) nebo benzofenony.^[14]

Fytoestrogeny

Fytoestrogeny jsou přirozené hormonálně aktivní látky obsažené v tělech rostlin nebo živočichů, které mají vztah k estrogennímu receptoru. Jde například o izoflavony, kumestany, flavony nebo lignany. Fytoestrogeny se zvažují jako alternativa k hormonální substituční léčbě u žen v klimakteriu, které nemohou užívat syntetické estrogeny.^[15]

Regulace v Evropské unii

V roce 2013 poslanci Evropského parlamentu schválili zprávu, kterou předložila švédská poslankyně Asa Westlundová, a v níž vyzývají Evropskou komisi k prosazení regulace, jež lépe ochrání zdraví Evropanů před působením endokrinních disruptorů.^[16] Později poslalo 89 vědců z celého světa tzv. Berlaymontskou deklaraci místopředsedovi Evropské komise Antonio Tajanimu, komisaři pro zdraví a spotřebitele Tonio Borgovi a komisařce pro výzkum Máire Geoghegan-Quinnové, ve které žádají Evropskou unii, aby k efektivně regulovala endokrinní disruptory.^[17]

Reference

Literatura

• Theo Colborn, Dianne Dumanoski, John Peterson Myers. Our stolen future - are we threatening our fertility, intelligence, and survival? : a scientific detective story, New York 1996, ISBN 0-452-27414-1
• Sheldon Krimsky: Hormonal Chaos - The Scientific and Social Origins of the Environmental Endocrine Hypothesis, Johns Hopkins University, Press 2002, ISBN 0-8018-6279-5
• Mnif W, Hassine AIH, Bouaziz A, Bartegi A, Thomas O, Roig B. Effect of Endocrine Disruptor Pesticides: A Review. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2011;8(6):2265-2303. doi:10.3390/ijerph8062265.
• Diamanti-Kandarakis E, Bourguignon J-P, Giudice LC, et al. Endocrine-Disrupting Chemicals: An Endocrine Society Scientific Statement. Endocrine Reviews. 2009;30(4):293-342. doi:10.1210/er.2009-0002.
• Health Effects of Endocrine-Disrupting Chemicals on Wildlife, with Special Reference to the European Situation. Critical Reviews in Toxicology [online]. 2010, 30(1), 71-133 [cit. 2016-12-02]. DOI: 10.1080/10408440091159176. ISSN 1040-8444, 1547-6898. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/10408440091159176

Související články

• Soustava žláz s vnitřní sekrecí
• Endokrinologie

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Endokrinní disruptory na Wikimedia Commons
• (anglicky) stránka Evropské komise věnovaná endokrinním disruptorům
• (česky) Martin Sucharda, Vojtěch Kotecký: Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v České republice a Německu, Hnutí Duha, leden 2003
• (česky) Nedej se na téma endokrinní disruptory, Česká televize, 29. 4. 2009

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.