+ Celkově zpochybněno |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Jan Antonín Baťa''' ([[7. březen|7. března]] [[1898]] [[Uherské Hradiště]] – [[23. srpen|23. srpna]] [[1965]] [[Brazílie]]) byl český [[podnikatel]] a [[ekonom]]. Po smrti nevlastního bratra [[Tomáš Baťa|Tomáše]] v roce [[1932]] převzal [[Baťa|firmu]] a zasloužil se o její rozkvět. V roce [[1938]] vydal knihu [[Budujme stát pro 40 000 000 lidí|''Budujme stát pro 40 000 000 lidí]], v níž navrhl rozsáhlé [[ekonomika|hospodářské]] reformy. |
'''Jan Antonín Baťa''' ([[7. březen|7. března]] [[1898]] [[Uherské Hradiště]] – [[23. srpen|23. srpna]] [[1965]] [[Brazílie]]) byl český [[podnikatel]] a [[ekonom]]. Po smrti nevlastního bratra [[Tomáš Baťa|Tomáše]] v roce [[1932]] převzal [[Baťa|firmu]] a zasloužil se o její rozkvět. V roce [[1938]] vydal knihu [[Budujme stát pro 40 000 000 lidí|''Budujme stát pro 40 000 000 lidí]], v níž navrhl rozsáhlé [[ekonomika|hospodářské]] reformy. |
||
{{Celkově zpochybněno}} |
|||
[[13. březen|13. března]] [[1939]] opustil území [[Československo|Československa]]. Odletěl do [[Spojené království|Británie]] a později do [[Amerika|Ameriky]]. Byl však obviněn ze spolupráce z [[Nacismus|nacisty]] (konkrétně z přípravy plánu na násilný přesun [[Češi|českého]] obyvatelstva do [[Patagonie]]), čímž mu byl znemožněn pobyt ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno. Vedl rovněž [[soud]]ní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce [[1945]] [[znárodnění|znárodněny]]). Ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl [[Tomáš Jan Baťa|Tomáši Janu Baťovi]] (synovi Tomáše Bati). |
[[13. březen|13. března]] [[1939]] opustil území [[Československo|Československa]]. Odletěl do [[Spojené království|Británie]] a později do [[Amerika|Ameriky]]. Byl však obviněn ze spolupráce z [[Nacismus|nacisty]] (konkrétně z přípravy plánu na násilný přesun [[Češi|českého]] obyvatelstva do [[Patagonie]]), čímž mu byl znemožněn pobyt ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno. Vedl rovněž [[soud]]ní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce [[1945]] [[znárodnění|znárodněny]]). Ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl [[Tomáš Jan Baťa|Tomáši Janu Baťovi]] (synovi Tomáše Bati). |
||
Verze z 2. 8. 2007, 19:59
Jan Antonín Baťa (7. března 1898 Uherské Hradiště – 23. srpna 1965 Brazílie) byl český podnikatel a ekonom. Po smrti nevlastního bratra Tomáše v roce 1932 převzal firmu a zasloužil se o její rozkvět. V roce 1938 vydal knihu Budujme stát pro 40 000 000 lidí, v níž navrhl rozsáhlé hospodářské reformy.
13. března 1939 opustil území Československa. Odletěl do Británie a později do Ameriky. Byl však obviněn ze spolupráce z nacisty (konkrétně z přípravy plánu na násilný přesun českého obyvatelstva do Patagonie), čímž mu byl znemožněn pobyt ve Spojených státech. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno. Vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa (tedy jejích zahraničních poboček, protože Baťovy závody v Československu byly v roce 1945 znárodněny). Ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl Tomáši Janu Baťovi (synovi Tomáše Bati).
U firmy Baťa pracoval jako ředitel dr. Jiří Udržal, syn předsedy vlády Františka Udržala. Tento odjel krátce před JAB, na jaře 1940, do Jižní Ameriky. Odebral se tam z Francie, kde se podílel na budování Baťovy továrny v Normandii. Hojně vydávaný a populární spisovatel faktů Miroslav Ivanov napsal, že Dr. Jiří Udržal byl spolupracovníkem československé státní bezpečnosti a že jeho lživé svědectví potvrdilo kolaboraci Jana Bati s nacistickým Německem. Jiří Udržal však byl ve skutečnosti agentem anglické tajné služby. Kniha Miroslava Ivanova byla napsána na objednávku rodiny Jana Bati s úmyslem kompromitovat Jiřího Udržala. Rodina Jana Bati se nyní snaží rehabilitovat Jana Baťu. Díky silné finanční podpoře se jí to zřejmě podaří.
Jan Antonín Baťa, poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil řadu nových obuvních a jiných společností a rozvíjel města podle vzoru Zlína. Byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír. Zemřel roku 1965 v Brazílii.
Citát
- „Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?
Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků…“
–Jan Antonín Baťa ve svém dopise z Brazílie
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Antonín Baťa
- History of Jan A. Bata
- Nakladatelství Marek Belza - knihy, dokumenty, memoranda, tisková prohlášení rodiny J. A. Bati
- Petice na podporu rehabilitace Jana Bati v České republice
- Jan Baťa – zapomenutý král ševců na Neviditelném psu
- Zlom: Cesta k Baťově rehabilitaci je otevřená, Aktuálně.cz, 4. dubna 2007
- Informace o výstavě Národní soud versus Jan Antonín Baťa na stránkách Radia Praha
- OSOBNOST: Jan Baťa opět před soudem na Neviditelném psu
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
