Izrael: Porovnání verzí

Šablona:Infobox stát Izrael je stát na Blízkém východě. Leží na východním pobřeží Středozemního moře. Sousedí se Sýrií, Libanonem, Egyptem, Jordánskem a Palestinským autonomním územím.

Podle tamního statistického úřadu tvořili v květnu 2006 77 % obyvatel Židé, 18,5 % Arabové, a 4.3 % ostatní skupiny (beduíni, drúzové, a další).

Povinná vojenská služba v armádě se nevztahuje na izraelské Araby, pro které je vojenská služba dobrovolná. Izrael s největší pravděpodobností vlastní jaderné zbraně, jejich vlastnictví ale nikdy oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil. První informace o izraelském jaderném programu přinesl izraelský atomový vědec Mordechaj Vanunu, který několik let pracoval v jaderném komplexu Dimona. Spekuluje se také o tom, že Izrael provedl spolu s JAR v roce 1979 jaderný test.

Historie Izraele

Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!

Požadavek na vznik Izraele vzešel od židovských osadníků v tehdejší Britské Palestině, kam směřoval za druhé světové války i po ní proud židovských utečenců z Evropy. Tyto snahy narážely na odpor zejména arabského obyvatelstva Palestiny. Nově založená OSN v plánu na rozdělení Palestiny z roku 1947 rozhodla, že země bude rozdělena na arabskou a židovskou část. Izraelci ihned po odchodu mandátních vojsk Velké Británie vyhlásili samostatný stát Izrael. Ten byl ihned po svém vzniku napaden šesti arabskými státy, deklarujícími za cíl svého válečného úsilí jeho naprosté zničení. Izrael však ve válce zvítězil( za značné zbrojní pomoci tehdejšího Československa) a obsadil i některá území původně přiřknutá arabskému státu (zbytek obsadilo Jordánsko a Egypt). Obsazená území byla ještě rozšířena v roce 1956 v tzv. suezské válce s Egyptem, územní zisky však byly poměrně brzy vráceny.

V roce 1967 porazil Izrael v tzv. šestidenní válce koalici Egypta, Sýrie a Jordánska vedenou Gamálem Násirem (v této válce získal Gazu, arabskou část Jeruzaléma, Západní břeh Jordánu a celý Sinajský poloostrov), v roce 1973 pak odrazil nový útok Egypta a Sýrie pod vedením Sadata (Jomkipurská válka) a v roce 1979 s Egyptem uzavřel mírovou smlouvu. Roku 1982 pak byl Egyptu vrácen Sinajský poloostrov. Naproti tomu Západní břeh Jordánu i Gaza byly ponechány pod Izraelskou kontrolou a od roku 1967 je Izrael systematicky osidloval židovskými osadníky, což dodnes způsobuje velké problémy. Izrael se také angažoval v občanské válce v Libanonu (1975-1990). Ještě letos (2005) je oficiálně ve válce se Sýrií a Libanonem.

Na počátku 90. let začala země spolupracovat s Organizací pro osvobození Palestiny pod vedením Jásira Arafata, který za to získal Nobelovu cenu míru. Roku 1999 však mírový proces skončil novou vlnou násilí. V současné době staví Izrael zeď, jež má zabránit v pronikání palestinských osvobozeneckých skupin na okupované území (tj. izrael).

V říjnu 2004 schválil izraelský parlament evakuaci a následnou likvidaci 25 židovských osad ležících na palestinském území. Jednalo se o všech 21 osad v tzv. pásmu Gazy a 4 menší osady na západním břehu Jordánu. Návrh prosadil i přes odpor některých ministrů předseda vlády Ariel Šaron. Samotná evakuace začala v srpnu 2005 a musela být zčásti násilná. Obytné domy byly následně zničeny, nad územím převzala oficiální kontrolu palestinská samospráva.

Hospodářství

Přestože izraelské hospodářství existuje v těžkých podmínkách konfliktu s arabskými zeměmi, řadíme Izrael mezi vysoce rozvinuté země s významnou státní spoluúčastí. Ještě nedávno tradiční hospodářství opírající se o zemědělství se během posledních desetiletí přeorientovalo na nejnovější průmyslové technologie. Hospodářství závisí na dovozu fosilních paliv (ropy a uhlí), obilí, nerostných surovin a vojenského zařízení. Nejrozvinutější je průmysl letecký, komunikační, softwarový, elektronický, zbrojní, potravinářský, textilní, tabákový, chemický, zpracování fosfátů ap. Důležitý je i dovoz surových diamantů - Izrael je světovým centrem obchodu s diamanty a jejich zpracování. Významnou součástí exportu jsou broušené diamanty, hi-tech zařízení a zemědělské produkty (ovoce a zelenina). Izrael se těší silné hospodářské a politické podpoře ze strany USA, s nimiž má Izrael velmi dobré vztahy.

Velmi vysoká je úroveň zemědělství, ve kterém pracují 3% obyvatel. Z hlediska objemu produkce jsou nejvýznamnější kibucy, osady pracující na základě kolektivního vlastnictví výrobních prostředků (s výjimkou půdy). Dalším typem zemědělských osad v Izraeli jsou mošavy (mošav ovdin nebo mošav šitufi): sdružení samostatných sedláků, kteří se sdružují pouze za účelem prodeje úrody nebo nákupu surovin. Nejdůležitějšími plodinami jsou zelenina, citrusové plody, olivy, tabák, vinná réva a obilí. Důležitý je také chov skotu, ovcí a koz. Izrael se potýká s nedostatkem pitné vody. Jeho jediným větším zdrojem je Genezaretského jezero, z něhož je přiváděna voda do celé země, tak je umožněno zavlažování a kultivace pouště.

Velký význam má i turistika a návštěvy poutníků z řad křesťanů i židů, byť je její rozvoj omezen hrozbou teroristických útoků ze strany radikálních palestinských skupin.

Města

viz též seznam izraelských měst

Podívejte se také na

• Seznam premiérů Izraele
• Územní členění Izraele
• Arabsko-izraelské války
• Palestina
• Izraelské království
• Judské království
• Židovství

Externí odkazy

Galerie Izrael na Wikimedia Commons

• • Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Category:Israel
    • Wikidata: c:ישראל / إسرائيل
• Israel.cz - denně aktualizované zpravodajství z Izraele (česky)
• Eretz.cz - zpravodajství z Izraele (česky)
• CIA - The World Factbook - Israel (anglicky)
• oficiální stránky izraelského Ministerstva zahraničních věcí (anglicky)
• [1]: mapa průběhu bezpečnostního plotu (anglicky)
• Souhrnná historie Izraele a okolních států - česky
• Doopravdy.cz - Server o českém židovství a Izraeli

Bibliografie

• ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-3007-0.

Státy a území v Asii
Nezávislé státy	Afghánistán Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bangladéš Bhútán Brunej Čína Egypt Filipíny Gruzie Indie Indonésie Irák Írán Izrael Japonsko Jemen Jižní Korea Jordánsko Kambodža Katar Kazachstán Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepál Omán Pákistán Rusko Saúdská Arábie Severní Korea Singapur Spojené arabské emiráty Sýrie Srí Lanka Tádžikistán Thajsko Turecko Turkmenistán Uzbekistán Vietnam Východní Timor
Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ashmorův a Cartierův ostrov Kokosové ostrovy Vánoční ostrov) Čína: (Hongkong Macao) Spojené království: (Akrotiri a Dekelia Britské indickooceánské území)
Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Abcházie Jižní Osetie Palestina Severní Kypr Tchaj-wan

Šablona:Geo

Šablona:Link FA