Tundra: Porovnání verzí

Tundra je biom subpolární a polární oblasti, který lze nalézt mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami. Tundra se rozkládá v nejsevernějších oblastech Evropy, Asie a Ameriky, v Grónsku a na přilehlých ostrovech (arktická tundra); na jižní polokouli v nejsevernějších oblastech Antarktidy a na přilehlých ostrovech (antarktická tundra). Jako tundru též chápeme podobně vypadající území vysoko v horách (alpinská tundra). Slovo tundra pochází přes ruské slovo „тундра“ (tundra) ze slova „tūndâr“ kildinské sámštiny, kde znamená „vysočiny“, „bezlesá horská krajina“, „bezlesá horská plocha“.

Abiotické podmínky

aneb nepřestanu

Vody je zde dostatek, ale většinou je přítomna v pevném skupenství. Půda je trvale zmrzlá (viz permafrost), v krátkém létě rozmrzá pouze slabá povrchová vrstva. Vegetační doba je velice krátká, teploty nízké a po většinu času je zde vysoká sněhová pokrývka.

Biotické podmínky

Biodiverzita tundry je velice nízká. Drsné klima snášejí ze semenných rostlin pouze přizpůsobené byliny a malé keříky. Většinu vegetačního krytu tvoří mechorosty a lišejníky. Většina organické hmoty je vázaná ve formě odumřelé biomasy, její rozklad a využití je účinně brzděno chladem. Živočichové jsou výrazně adaptováni extrémním podmínkám a na nejtvrdší zimní období se často stahují více na jih do teplejších oblastí (viz např. sob karibu), nebo ji přečkávají v hibernaci. Růst rostlin je velice pomalý, což se projevuje mimo jiné vysokou citlivostí tundrových ekosystémů na poškození – při velkoplošné destrukci vegetace se původní stav může obnovovat celá desetiletí či staletí, se všemi nepříznivými důsledky, které z toho plynou.

Antarktická tundra

Antarktická tundra se nachází na nejsevernějších výběžcích Antarktidy a přilehlých arktických a subarktických ostrovech (např. Antarktický poloostrov, Jižní Shetlandy, Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy atd.).

Alpinská tundra

Alpinská tundra se vyskytuje ve vysokých nadmořských výškách. Je též bezlesá, leč zpravidla postrádá permafrost. Alpinská půda je též obvykle bohatší na použitelnou vodu než u klasické tundry. Alpinská tundra ve své dolní části přechází v horský les (tento přechod se nazývá hranice lesa).

Odkazy

Literatura

• HOBBIE, John E., ed. a KLING, George W., ed. Alaska's changing arctic: ecological consequences for tundra, streams, and lakes. [Aljaška mění arktickou oblast: ekologické důsledky pro tundru, toky a jezera.] New York: Oxford University Press, ©2014. 331 s. Long-term ecological research network series. ISBN 978-0-19-986040-1.
• KOCIÁNOVÁ, Milena, ŠTURSA, Jan a VANĚK, Jan. Krkonošská tundra. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2015. 44 s. ISBN 978-80-87706-95-4.
• RAJCHARD, Josef, BALOUNOVÁ, Zuzana a VYSLOUŽIL, Dušan. Ekologie. I., Pojem a obsah ekologie, globální prostředí planety a jeho členění, ekologické faktory, působení fyzikálních faktorů na organizmy. České Budějovice: Kopp, 2002. 121 s. ISBN 80-7232-189-7.
• ŠTURSA, Jan a VANĚK, Jan. Klenoty krkonošské tundry. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2016. 48 s. ISBN 978-80-7535-057-2.
• ŠTURSA, Jan. Krkonošská tundra. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2017. 207 s. ISBN 978-80-7535-056-5.
• WEIGEL, Marlene. UXL encyclopedia of biomes. 3, River and stream, seashore, tundra, wetland. Detroit: UXL, 2000. 345–521 s. ISBN 0-7876-3735-1.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tundra na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo tundra ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph126789 PSH: 4380 GND: 4061205-3 LCCN: sh85138590 NDL: 00573523 NLI: 987007555906205171