→Zástupci rodů světských: k předchozím 2 editacím - doplněna reference ke každému rodu. K jednomu jsem nic nenašel, ten jsem odstranil. značka: editor wikitextu 2017 |
Chyba značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| datum přístupu = 2012-06-13 |
| datum přístupu = 2012-06-13 |
||
| titul =Argot |
| titul =Argot |
||
| vydavatel = Nakladatelství Maxdorf}}</ref> Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako ''komedianti'', takové označení je ale považováno obvykle |
| vydavatel = Nakladatelství Maxdorf}}</ref> Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako ''komedianti'', takové označení je ale považováno obvykle zhanlivévé. |
||
Mezi světské patří například i rod Winklerů, kteří vlastnili cirkus Karlas až do znárodnění v roce 1968. Po revoluci se věnovali kolotočům. Poslední generace Winklerů jakožto světských byli potomci již zesnulé Marie Winklerové. |
|||
== Pojem „světští“ == |
== Pojem „světští“ == |
||
Verze z 27. 7. 2020, 20:42
Světští též jauneráci je označení především pro komunitu lidí provozujících zábavní parky, cirkusy či s touto zábavou spojený prodej. Pojmu bývá přisuzován i širší význam.[1] Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako komedianti, takové označení je ale považováno obvykle zhanlivévé.
Pojem „světští“
Pojem „světští“ nemá přesnou definici a jeho obsah se mění v čase i podle interpreta. Diplomová práce Karlovy univerzity z roku 2010 se na základě studia literatury i terénního výzkumu pokusila o definici takto:[2]
| „ | ...světský je příslušníkem rodiny, která si po generace předává dané řemeslo (míní se především provozovatelé zábavních parků, lidově kolotočáři a cirkusové rody) s tím, že v rodina má mezi svými předky potulné komedianty a provozovala někdy v minulosti cirkus či lunapark, pokud jej neprovozuje dodnes, zakládá si na rodinné historii a do určité míry existuje aspoň snaha o dodržování endogamie | “ |
V minulosti měl obdobný význam výraz světák, nazývající tak potulné kramáře, hudebníky, zedníky a nádeníky. Tak ho např. použil Karel Klostermann v románu Světák z Podlesí.[3]
Ve stejném významu bývá používán výraz jaunerák.[4]
Zobrazení života světských v českém umění (příklady)
Literatura
- Ivan Olbracht: O zlých samotářích (1913; povídka Bratr Žak též jako film Komedianti (1953), televizní inscenace Bratr Žak (1972) a opera Miloše Vacka (1982, Divadlo Zdeňka Nejedlého Ostrava)
- Eduard Bass: Cirkus Humberto (1941) a Lidé z maringotek (1942)
- František Kožík: Největší z pierotů (1939)
Film
- Cirkus bude! (1954), Cirkus jede! (1960), Šest medvědů s Cibulkou (1972), Cirkus v cirkuse (1975) – vše režie Oldřich Lipský
- Lidé z maringotek (1966) – režie Martin Frič
Televize
- Cirkus Humberto (1980) – televizní seriál, režie František Filip
Výtvarné umění
- Obrazy Františka Tichého s náměty z cirkusů a varieté
Hudba a divadlo
- Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (třetí jednání)
Zástupci rodů světských
Známé jsou zejména tradiční rody, např. Berouskovi[5], Kočkovi[6], Helferovi[7], či loutkářský rod Kopeckých[8]. Mezi všeobecně známé osobnosti z řad světských patří například Matěj Kopecký či Jiří Berousek. Z rodiny světských pochází skladatel a zpěvák Michal David.
Hantýrka
Zdroje často citují jako doklad zvláštního jazyka světských („hantýrky“) starší publikace Jaroslava Podzimka Slovníček „Světská hantýrka“ (vyšlo nákladem časopisu „Bezpečnostní služba“ v roce 1936), či Františka Oberpfalzera Argot a slangy (Československá vlastivěda, 1937)[9]. Moderní výzkum však ukazuje, že tento argot světských je sice živý, ale dalším generacím se již příliš nepředává.[2]
Zajímavost
O zastoupení v komunální politice se v roce 2018 pokusila politická strana Jauner, jejíž kandidáti pocházeli z řad světských.[4] V komunálních volbách nezískala žádný mandát.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ Argot [online]. Nakladatelství Maxdorf [cit. 2012-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b SKOČOVSKÁ, Markéta. Světští: identita a základní kulturní rysy. Praha, 2010 [cit. 2019-04-22]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Elšík. Dostupné online.
- ↑ Karel Klostermann: Světák z Podlesí. Venkov. 19. 6. 1906, s. Příloha s. 10. Dostupné online.
- ↑ a b Cirkus je kultura. Zrušit platy politiků! Strana chce i přírodu v majetku národa. deník.cz. 24. 8. 2018. Dostupné online.
- ↑ Český cirkusový web: Není Berousek jako Berousek
- ↑ Kočkovi, Berouskové, Janečkovi. Kolotočářským rodům konkurují Holaňďané | Firmy a trhy. Lidovky.cz [online]. 2014-04-21 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Světský život na úbytě nezajde, věří pouťový veterán Karel Helfer. iDNES.cz [online]. 2014-07-14 [cit. 2020-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Divadlo Matěje Kopeckého: Trocha historie o loutkářském rodu Kopeckých
- ↑ Argot a slangy. Národní listy. 24. 11. 1937, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Komunální volby 2018 - výsledky
Externí odkazy
- BRADÁČKOVÁ, Zuzana; ŠMEJKALOVÁ, Markéta; TLUSTÁ, Markéta; VELEHRADSKÁ, Monika. Životní styl kolotočářů a trhovců [online]. Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2014. Dostupné online.
- Cirkus je exotika a ženy přitahuje, říká principál Jiří Berousek - iDNES.cz
- Jarek Šimek – světský z maringotky dobývá Evropu
- Nejsme žádní kolotočáři, ale světští - Hospodářské noviny
- Slovník nespisovné češtiny
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
