m výměna mapy v infoboxu |
rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
| zánik = občanskou válkou v letech 1838-1840, rozpad na samostatné státy |
| zánik = občanskou válkou v letech 1838-1840, rozpad na samostatné státy |
||
}} |
}} |
||
'''Středoamerická federace''' byl stát, který existoval relativně krátké období v 1. polovině [[19. století]] ve [[Střední Amerika|Střední Americe]]. Vznikl v červnu roku [[1823]] jako ''Provincias Unidas del Centro de América / Spojené provincie Střední Ameriky'', ale v listopadu [[1824]] přijal novou [[Ústava|ústavu]], která změnila název státu na ''República Federal de Centroamérica / Federativní republika Střední Ameriky''.<br />Hlavním městem bylo do roku 1834 [[Ciudad de Guatemala]], potom [[San Salvador]]. Rozkládal se mezi [[Atlantský oceán|Atlantským]] a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]], jeho sousedy byly [[Mexiko]] a [[Britský Honduras]] (dnešní Belize) na severu, na jihu [[Velká Kolumbie]] (dnešní Panama, Kolumbie, Venezuela a Ekvádor). |
'''Středoamerická federace''' byl stát, který existoval relativně krátké období v 1. polovině [[19. století]] ve [[Střední Amerika|Střední Americe]]. Vznikl v červnu roku [[1823]] jako ''Provincias Unidas del Centro de América / Spojené provincie Střední Ameriky'', ale v listopadu [[1824]] přijal novou [[Ústava|ústavu]], která změnila název státu na ''República Federal de Centroamérica / Federativní republika Střední Ameriky''. <br />Hlavním městem bylo do roku 1834 [[Ciudad de Guatemala]], potom [[San Salvador]]. Rozkládal se mezi [[Atlantský oceán|Atlantským]] a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]], jeho sousedy byly [[Mexiko]] a [[Britský Honduras]] (dnešní Belize) na severu, na jihu [[Velká Kolumbie]] (dnešní Panama, Kolumbie, Venezuela a Ekvádor). K významným představitelům patřili prezidenti [[Manuel José Arce]] a [[Francisco Morazán]]. |
||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Verze z 14. 2. 2021, 20:49
| Spojené provincie Střední Ameriky Federativní republika Střední Ameriky Provincias Unidas del Centro de América República Federal de Centroamérica
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Rozloha
|
cca 425 000 km²
| ||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||
federativní republika
| |||||||||||||||||
Vznik
|
zánikem španělské koloniální říše v Americe, krátce pod Mexikem
| ||||||||||||||||
Zánik
|
občanskou válkou v letech 1838-1840, rozpad na samostatné státy
| ||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Středoamerická federace byl stát, který existoval relativně krátké období v 1. polovině 19. století ve Střední Americe. Vznikl v červnu roku 1823 jako Provincias Unidas del Centro de América / Spojené provincie Střední Ameriky, ale v listopadu 1824 přijal novou ústavu, která změnila název státu na República Federal de Centroamérica / Federativní republika Střední Ameriky.
Hlavním městem bylo do roku 1834 Ciudad de Guatemala, potom San Salvador. Rozkládal se mezi Atlantským a Tichým oceánem, jeho sousedy byly Mexiko a Britský Honduras (dnešní Belize) na severu, na jihu Velká Kolumbie (dnešní Panama, Kolumbie, Venezuela a Ekvádor). K významným představitelům patřili prezidenti Manuel José Arce a Francisco Morazán.
Vznik
Federace se skládala z 5 států. Tato území tvořila během španělské nadvlády generální kapitanát Guatemala. Byly to dnešní Kostarika, Nikaragua, Honduras, Salvador a Guatemala, která tehdy zahrnovala region Soconusco - jižní část nynějšího mexického státu Chiapas.
V pohnuté době hispanoamerických válek za nezávislost vyhlásil vyhlásil guatemalský kapitanát dne 15. září 1821 nezávislost na Španělsku. Jen několik měsíců po získání samostatnosti se území stalo součástí prvního Mexického císařství. Ani ono nebylo schopné delší existence a v roce 1823 se rozpadlo na Mexiko a Středoamerickou federaci. V roce 1838 vznikl nový šestý stát federace - Los Altos, který se vyčlenil z území západní Guatemaly s hlavním městem Quetzaltenango.
Problémy existence
Už od svého vzniku měla středoamerická federace různé vnitrostátní problémy:
- Různé zájmové skupiny měly rozdílnou představu o fungování a budoucnosti státu. Duchovenstvo a bohatí statkáři byli silnou opozicí pro vládu. Odmítali celkově myšlenku federalismu.
- Doprava a komunikace mezi jednotlivými státy byly velice omezené.
- Řadoví obyvatelé byli celkově lhostejní k otázce existence federace nebo jednotlivých samostatných států.
Zánik
Mezi roky 1838 a 1840 proběhla občanská válka, která zpečetila zánik federace, která už nebyla nadále udržitelná.
31. května 1838 vydal kongres deklaraci, která umožňovala každému zúčastněnému státu vystoupit z federace. Byla jen právním aktem potvrzujícím proces rozpadu státu, který už probíhal. Z této chaotické doby se nezachovalo mnoho písemností, a tak z pohledu přesného data vyhlášení nezávislosti panuje velká nesladěnost mezi různými zdroji.
- Nikaragua, Honduras a Kostarika se osamostatnily v roce 1838
- Guatemala jako nezávislý stát existuje od roku 1839
- Salvador přijal v roce 1841 vlastní ústavu, čímž federace definitivně zanikla.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
.svg){kind=link}