Staroslověnské písemnictví: Porovnání verzí

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Staroslověnské písemnictví je nejstarší literatura na dnešním českém území. Zahrnuje období počátkem 9. století.

Počátky

Na dnešní české území pronikalo křesťanství jak ze západu (Západofranská říše, tak i z východu (Byzantská říše). Lidé neměli křesťanský jazyk.

Příchod věrozvěstů

Roku 862 pozval kníže Velké Moravy Rostislav z Byzance dva bratry, diplomaty Konstantina a Metoděje. Rostislav chtěl, aby přinesli jednotnou víru. Tito bratři pocházeli ze Soluně, kde bylo podobné nářečí jako na Velké Moravě. 5. července 863 bratři skutečně přišli.^[1]

Význam příchodu věrozvěstů

Konstantin a Metoděj přinesli staroslověnštinu a písmo hlaholici. Tu sestavil Konstantin z malých písmen řecké abecedy. Příchod Konstantina a Metoděje měl hned několik významů: význam politický (proti germanizaci), význam náboženský (křesťanství v rodném jazyce), význam literární (základy staroslověnského písemnictví).

Nejstarší díla věrozvěstů

• Proglas – předmluva k evangeliu, kde Konstantin vysvětluje potřebu porozumění a vzdělání. Zmiňuje se tam také program cyrilometodějské mise.
• Kyjevské listy – jedná se o hlaholicí psaný zlomek Misálu.
• Zákon sudnyj ljudem – (Soudní zákoník pro lid) jedná se o hlaholicí psaný první psaný právní spis ve staroslověnštině moravské redakce. Text je určen zejména laikům, tedy civilnímu obyvatelstvu. Vznikl v 2. polovině 9. století, o místě sepsání sice nepanuje zcela jednotný názor, ale místem vzniku je s nejvyšší mírou pravděpodobnosti mocenské centrum staré Moravy mezi vědci nazývané Velkomoravskou říší.

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.