{{neověřeno}} |
rv, zdroje článek obsahuje (viz externí odkazy). Pro požadavky na ozdrojování konkrétních stanovisek použijte příslušnou šablonu |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{neověřeno}} |
|||
{{ Taxobox |
{{ Taxobox |
||
| barva = pink |
| barva = pink |
||
Verze z 29. 11. 2007, 17:33
 Titán obrovský | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Čeleď | tesaříkovití (Cerambycidae) |
| Rod | titán (Titanus) |
| Binomické jméno | |
| Titanus giganteus L., 1771 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Titán obrovský (Titanus giganteus) je brouk, často udávaný jako jediný zástupce rodu Titanus.Titanus giganteus je největší známý brouk a zástupce hmyzu vůbec. Jeho největší známé exemplář má délku 16,7 (dle některých zdrojů až 22 ale jedná se spíše o rybářskou latinu) cm a hmotnost 65 g. Obývá deštné pralesy Jižní Ameriky. Dospělý brouk dobře létá a je aktivní hlavně v noci, kdy se dá dobře lovit za pomoci lamp, jejichž světlo ho přitahuje. Výskyt je od počátku prosince období dešťů do března. Larvární stádium tohoto druhu dosud není známo, předpokládá se, že žije ve tlejícím dřevě pařezů. Alternativní česká jména jsou titan obrovský a tesařík největší.
Historie poznání druhu
Druh poprvé popsal na základě neúplných tělesných pozůstatků Carl Linné v roce 1771. Jeho pozůstatky se ztratily a brouk napůl upadl v zapomnění, napůl se stal se legendou. V roce 1910 objevil v rybím žaludku pozůstatek dalšího jedince německý lovec orchidejí Wörner. Velký brouk jej zaujal a hodlal si jej odvézt domů, ovšem většinu z něj mu sežrali mravenci, takže do Evropy nakonec přivezl jen několik malých zbytků (zejména hlavu a krovky). Nechal si je určit u odborníka a v tu chvíli se stal slavným. Kontaktovaly ho desítky sběratelů, kteří nabízeli obrovské částky, pokud by jim sehnal kompletního brouka. Wörner se poté vrátil do Jižní Ameriky a sháněl další jedince tak, že pročesával vody Rio Negro u Manausu a sbíral utopené jedince (později dokonce zorganizoval celoroční výlov). Ty pak dopravoval na evropskou entomologickou burzu. Ty nejlepší kusy tam však většinou nedorazily, protože si je zabrali nejbohatší a nejvášnivější sběratelé, kteří čekali na Wörnerovu loď už před přístavem.
Externí zdroje
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
