doplněn odstavec o pověstech, spolu s referencemi značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru |
Doplnění informací o kostele a jeho okolí a přidání fotografií značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
=== Stavba === |
=== Stavba === |
||
Na místě dnešního kostela stával pravděpodobně dříve již dřevěný kostelík. Do jeho blízkosti pak roku [[1499]] nechal [[Ladislav z Boskovic|Ladislav Černohorský z Boskovic]] přemístit městský hřbitov, který byl do té doby uvnitř městských hradeb u [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Moravská Třebová)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]]. Původní stavba byla dokončena někdy před rokem [[1505]], jelikož tímto letopočtem jsou datovány zvony v [[Sanktusník|sanktusníku]]. |
Na místě dnešního kostela stával pravděpodobně dříve již dřevěný kostelík. Do jeho blízkosti pak roku [[1499]] nechal [[Ladislav z Boskovic|Ladislav Černohorský z Boskovic]] přemístit městský hřbitov, který byl do té doby uvnitř městských hradeb u [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Moravská Třebová)|kostela Nanebevzetí Panny Marie]]. Původní stavba byla dokončena někdy před rokem [[1505]], jelikož tímto letopočtem jsou datovány zvony v [[Sanktusník|sanktusníku]]. |
||
[[Soubor:Kostel Nalezení svatého Kříže Moravská Třebová (2021).jpg|vlevo|bezrámu|259x259pixelů|Fotografie zachycuje kostel mezi stromy v areálu hřbitova]] |
|||
⚫ | O výstavbě nového kostela bylo rozhodnuto městskou radou roku [[1602]]. Výstavbu mezi lety [[1603]] - [[1605]] vedl stavitel Andreas Balzer z Nisy. Výsledkem je renesanční trojlodní stavba. Presbytář je napojen na střední loď. V západní stěně s trojúhelným štítem se nachází dvě hrotitá okénka, pod nimi římsa a další tři hrotitá okénka. Zvenčí nalezneme také opěrné pilíře. Ve vstupu kostela v jižní části je osazen renesanční portál, nad kterým se nachází alianční erbovní deska tehdejšího majitele města [[Ladislav Velen ze Žerotína|Ladislava Velena ze Žerotína]] a jeho ženy Bohunky z Kunovic.<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = CHRISTIÁNOVÁ |
|||
| jméno = Dana |
|||
| příjmení2 = Kryl |
|||
| jméno2 = Ladislav |
|||
| příjmení3 = Martínková |
|||
| jméno3 = Jana |
|||
| spoluautoři = PANOCH; Pavel, SEDLÁK; Jan et al. |
|||
| titul = Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové |
|||
| vydavatel = FOIBOS BOOKS |
|||
| rok vydání = 2012 |
|||
}}</ref> |
|||
Při bouři roku [[1700]] vichřice strhla střechu a značně poškodila věž. Kvůli špatnému stavu se dokonce uvažovalo o zboření stavby v roce [[1785]]. Na záchraně se podíleli farníci z města a z okolních obcí. Výraznou rekonstrukcí prošel kostel roku [[1838]], tehdy byla opravena i hřbitovní zeď.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie |
|||
⚫ | O výstavbě nového kostela bylo rozhodnuto městskou radou roku [[1602]]. Výstavbu mezi lety [[1603]] - [[1605]] vedl stavitel Andreas Balzer z Nisy. Výsledkem je renesanční trojlodní stavba. Presbytář je napojen na střední loď. V západní stěně s trojúhelným štítem se nachází dvě hrotitá okénka, pod nimi římsa a další tři hrotitá okénka. Zvenčí nalezneme také opěrné pilíře. Ve vstupu kostela v jižní části je osazen renesanční portál, nad kterým se nachází alianční erbovní deska tehdejšího majitele města [[Ladislav Velen ze Žerotína|Ladislava Velena ze Žerotína]] a jeho ženy Bohunky z Kunovic. |
||
| titul = Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová |
|||
| url = https://www.farnostmoravskatrebova.cz/hrbitovni-kostel/,%20https://www.farnostmoravskatrebova.cz/hrbitovni-kostel/ |
|||
| datum vydání = 2018-08-03 |
|||
| datum přístupu = 2024-01-31 |
|||
| jazyk = cs |
|||
}}</ref> |
|||
=== Interiér === |
=== Interiér === |
||
[[Soubor:Interiér kostela Nalezení svatého Kříže.jpg|vlevo|náhled|267x267pixelů|Interiér kostel při pohledu z kůru]] |
|||
Interiér kostela byl v době [[Baroko|baroka]] vyzdoben freskami od významného malíře [[Juda Tadeáš Super|Judy Tadeáše Suppera]]. Dokončeny byly v roce [[1755]] a námětem byla [[Svatý Kříž|legenda o Nalezení svatého Kříže]]. |
Interiér kostela byl v době [[Baroko|baroka]] vyzdoben freskami od významného malíře [[Juda Tadeáš Super|Judy Tadeáše Suppera]]. Dokončeny byly v roce [[1755]] a námětem byla [[Svatý Kříž|legenda o Nalezení svatého Kříže]]. |
||
Velkou cenu mají i manýristické lavice z roku [[1630]]. Právě při jejich opravě na konci 19. století bylo zjištěno, že podlaha kostela je vydlážděna kamennými náhrobníky. Ty byly ničeny a takto použity v době [[protireformace]]. Postupně tak byly vyzvednuty a umístěny do vnější stěny kostela a do lapidária, vzniklého v kapli sv. Markéty. |
Velkou cenu mají i manýristické lavice z roku [[1630]]. Právě při jejich opravě na konci 19. století bylo zjištěno, že podlaha kostela je vydlážděna kamennými náhrobníky. Ty byly ničeny a takto použity v době [[protireformace]]. Postupně tak byly vyzvednuty a umístěny do vnější stěny kostela a do lapidária, vzniklého v kapli sv. Markéty. |
||
V presbytáři jsou umístěny tři dřevěné kříže, které dříve stály na vrcholu Křížového vrchu. Roku [[1510]] je nechal sejmout a do kostela umístit Ladislav Černohorský z Boskovic a nahradil je kamenným sousoším. |
V presbytáři jsou umístěny tři dřevěné kříže, které dříve stály na vrcholu Křížového vrchu. Roku [[1510]] je nechal sejmout a do kostela umístit Ladislav Černohorský z Boskovic a nahradil je kamenným sousoším.<ref name=":0" /> |
||
Původní kostelní varhany pocházely z roku [[1682]]. Ty současné jsou od firmy [[Rieger-Kloss|Rieger]] z Krnova vyrobené v roce [[1877]].<ref name=":1" /> |
|||
=== Okolí kostela === |
=== Okolí kostela === |
||
[[Soubor:Hřbitov s kostelem Nalezení svatého Kříže.jpg|vpravo|bezrámu|277x277pixelů]] |
|||
Okolo kostela se nachází městský hřbitov ohraničený kamennou zdí. Přímo u kostela byl roku [[1753]] vybudován [[Rokoko|rokokový]] kříž.<ref>{{Citace elektronického periodika |
Okolo kostela se nachází městský hřbitov ohraničený kamennou zdí. Přímo u kostela byl roku [[1753]] vybudován [[Rokoko|rokokový]] kříž.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = krucifix - Památkový Katalog |
| titul = krucifix - Památkový Katalog |
||
Řádek 54: | Řádek 77: | ||
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/marnice-14793936 |
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/marnice-14793936 |
||
| datum přístupu = 2024-01-25 |
| datum přístupu = 2024-01-25 |
||
}}</ref> |
|||
Ke hřbitovu vede kryté schodiště z roku [[1575]], kterému se přezdívá ''"[[schody mrtvých]]."'' Vstupuje se do něj kamenným portálem s erby [[Boskovicové|pánů z Boskovic]] a města [[Moravská Třebová]]. Na schodiště navazuje lipová alej vedoucí až ke hřbitovní bráně.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = krytá chodba - kryté schodiště s branou - Památkový Katalog |
|||
| periodikum = pamatkovykatalog.cz |
|||
| url = https://pamatkovykatalog.cz/kryta-chodba-kryte-schodiste-s-branou-14794018 |
|||
| datum přístupu = 2024-01-31 |
|||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Verze z 31. 1. 2024, 13:27
Nalezení svatého Kříže | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | Česko![]() |
Kraj | Pardubický |
Okres | Svitavy |
Obec | Moravská Třebová |
Souřadnice | 49°45′31,07″ s. š., 16°40′23,53″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | Svitavy |
Farnost | Moravská Třebová |
Status | filiální kostel |
Současný majitel | Město Moravská Třebová |
Zasvěcení | svatý Kříž |
Architektonický popis | |
Architekt | Andreas Balzer z Nisy |
Stavební sloh | renesance |
Výstavba | 1603–1605 |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Adresa | Moravská Třebová, Česko![]() |
Ulice | Křížový vrch |
Kód památky | 33533/6-3224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Nalezení svatého Kříže (známý také jako kostel Povýšení svatého kříže[1]) se nachází na hřbitově v Moravské Třebové. Byl vybudován v období renesance na místě původního, pravděpodobně dřevěného kostela.
Historie
Stavba
Na místě dnešního kostela stával pravděpodobně dříve již dřevěný kostelík. Do jeho blízkosti pak roku 1499 nechal Ladislav Černohorský z Boskovic přemístit městský hřbitov, který byl do té doby uvnitř městských hradeb u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původní stavba byla dokončena někdy před rokem 1505, jelikož tímto letopočtem jsou datovány zvony v sanktusníku.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Kostel_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe_Moravsk%C3%A1_T%C5%99ebov%C3%A1_%282021%29.jpg/259px-Kostel_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe_Moravsk%C3%A1_T%C5%99ebov%C3%A1_%282021%29.jpg)
O výstavbě nového kostela bylo rozhodnuto městskou radou roku 1602. Výstavbu mezi lety 1603 - 1605 vedl stavitel Andreas Balzer z Nisy. Výsledkem je renesanční trojlodní stavba. Presbytář je napojen na střední loď. V západní stěně s trojúhelným štítem se nachází dvě hrotitá okénka, pod nimi římsa a další tři hrotitá okénka. Zvenčí nalezneme také opěrné pilíře. Ve vstupu kostela v jižní části je osazen renesanční portál, nad kterým se nachází alianční erbovní deska tehdejšího majitele města Ladislava Velena ze Žerotína a jeho ženy Bohunky z Kunovic.[2]
Při bouři roku 1700 vichřice strhla střechu a značně poškodila věž. Kvůli špatnému stavu se dokonce uvažovalo o zboření stavby v roce 1785. Na záchraně se podíleli farníci z města a z okolních obcí. Výraznou rekonstrukcí prošel kostel roku 1838, tehdy byla opravena i hřbitovní zeď.[3]
Interiér
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Interi%C3%A9r_kostela_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe.jpg/267px-Interi%C3%A9r_kostela_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe.jpg)
Interiér kostela byl v době baroka vyzdoben freskami od významného malíře Judy Tadeáše Suppera. Dokončeny byly v roce 1755 a námětem byla legenda o Nalezení svatého Kříže.
Velkou cenu mají i manýristické lavice z roku 1630. Právě při jejich opravě na konci 19. století bylo zjištěno, že podlaha kostela je vydlážděna kamennými náhrobníky. Ty byly ničeny a takto použity v době protireformace. Postupně tak byly vyzvednuty a umístěny do vnější stěny kostela a do lapidária, vzniklého v kapli sv. Markéty.
V presbytáři jsou umístěny tři dřevěné kříže, které dříve stály na vrcholu Křížového vrchu. Roku 1510 je nechal sejmout a do kostela umístit Ladislav Černohorský z Boskovic a nahradil je kamenným sousoším.[2]
Původní kostelní varhany pocházely z roku 1682. Ty současné jsou od firmy Rieger z Krnova vyrobené v roce 1877.[3]
Okolí kostela
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/H%C5%99bitov_s_kostelem_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe.jpg/277px-H%C5%99bitov_s_kostelem_Nalezen%C3%AD_svat%C3%A9ho_K%C5%99%C3%AD%C5%BEe.jpg)
Okolo kostela se nachází městský hřbitov ohraničený kamennou zdí. Přímo u kostela byl roku 1753 vybudován rokokový kříž.[4] Jeho autorem je František Josef Seitl. Ve východní zdi nalezneme empírovou kapli sv. Markéry, využívanou od roku 1912 jako lapidárium pro náhrobníky z interiéru kostela.[5]
Ke hřbitovu vede kryté schodiště z roku 1575, kterému se přezdívá "schody mrtvých." Vstupuje se do něj kamenným portálem s erby pánů z Boskovic a města Moravská Třebová. Na schodiště navazuje lipová alej vedoucí až ke hřbitovní bráně.[6]
Kostel v současnosti
Stavba byla v současnosti nepříliš využívána. Bohoslužby se zde konaly jen sporadicky, ve Svátek Povýšení svatého Kříže (14. 9.) a na ,,Dušičky" (2. 11.).[7] Církev neměla na údržbu interiéru dostatek financí.[8] Město Moravská Třebová se tak dohodlo s římskokatolickou farností na bezplatném převodu památky do vlastnictví města s platností od 1. 1. 2024. Stavba by tak měla projít rekonstrukcí interiéru a mobiliáře a měla by být častěji otevřena veřejnosti.[9]
Pověsti
Ke kostelu se váží i některé pověsti. První z nich vypráví o době, kdy město vlastnil jeho zakladatel Boreš z Rýzmburka. Pasáček měl na Křížovém vrchu nalézt dřevěný kříž, který donesl na hrad na Hradisku do kaple. Kříž se ale každé ráno objevil zpátky na místě, kde jej pasáček našel prvně. Na místě nechal Boreš postavit dřevěnou kapli Nalezení svatého Kříže.[10]
Druhá se pojí se sušickým dělníkem, který pracoval v kryptě kostela. Jednomu z nebožtíků zcizil křížek. O půlnoci, když dělník spal, se za oknem jeho domu mihl stín. Umrlec si měl přijít pro svůj křížek a muž na místě zemřel vyděšením.[11]
Reference
- ↑ kostel Povýšení svatého Kříže - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ a b CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; MARTÍNKOVÁ, Jana, PANOCH; Pavel, SEDLÁK; Jan et al. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. [s.l.]: FOIBOS BOOKS, 2012.
- ↑ a b Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová [online]. 2018-08-03 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ krucifix - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ márnice - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ krytá chodba - kryté schodiště s branou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže - Římskokatolická farnost Moravská Třebová [online]. 2018-08-03 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Radek Latislav. Moravská Třebová chce od církve převzít kostel, hodnotný interiér roky chátrá. iDNES.cz [online]. 2023-10-29 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Moravská Třebová. Kostel Nalezení sv. Kříže přejde do vlastnictví města. Moravská Třebová [online]. 2023-10-31 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Jana; ŠMERAL, Jiří. Pověsti Moravskotřebovska. Ilustrace František Žáček, Vladimír Čadílek. [s.l.]: Kulturní služby města Moravská Třebová, 2004. 88 s. ISBN 80-903564-0-0. Kapitola Kostel na Křížovém vrchu, s. 17.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Jana; ŠMERAL, Jiří. Pověsti Moravskotřebovska. Ilustrace František Žáček, Vladimír Čadílek. [s.l.]: Kulturní služby města Moravská Třebová, 2004. 88 s. ISBN 80-903564-0-0. Kapitola Umrlcův křížek, s. 56.
Použitá literatura
CHRISTIÁNOVÁ, Dana; KRYL, Ladislav; MARTÍNKOVÁ, Jana a PANOCH, Pavel, SEDLÁK, Jan (ed.) et al, 2012. Cesta od renesance k baroku: Slavné stavby Moravské Třebové. FOIBOS BOOKS. ISBN 978-80-87073-48-3
ŠMERAL, Jiří, 2021. Zmizelá Moravská Třebová. Vlastním nákladem. ISBN 978-80-270-8498-2
MARTÍNKOVÁ, Jana a ŠMERAL, Jiří, 2004. Pověsti Moravskotřebovska. Kulturní služby města Moravská Třebová. ISBN 80-903564-0-0
![]() |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |