Mezinárodní prostor: Porovnání verzí

Mezinárodní prostor je oblast, která nepodléhá suverenitě žádného státu na základě mnohostranné mezinárodní dohody o společné správě a využívání tohoto území.

Mezinárodní vody

Mezinárodním prostorem je volné moře, tedy oblast zcela mimo jurisdikci pobřežního státu, stejně jako mořské dno a podloží a rovněž vzdušný prostor nad ním. Žádný stát nemůže nad touto oblastí vyhlásit svou svrchovanost. Práva a povinnosti států jsou definována v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu.^[1] Na osoby v tomto prostoru, které se nacházejí na palubě dopravního prostředku (lodi, letadla) se zpravidla vztahují trestní zákony země, ve které je registrován.^[2]

Antarktida

Přestože v minulosti existovaly územní nároky některých států na antarktická území, na základě smlouvy z roku 1961 jsou pozastaveny a je zakotvena povinnost mírové vědecké spolupráce, a zákaz vojenského využití jakékoliv části Antarktidy. Výslovně jsou pak zakázány jakékoli jaderné výbuchy, jakož i zneškodňování radioaktivního odpadového materiálu.^[3] Rovněž je zakázáno vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů mimo vědeckého výzkumu. Vstup do Antarktidy a provádění činností zde je podmíněno povolením příslušných úřadů (například v ČR je k tomu příslušné Ministerstvo životního prostředí).^[4]

Kosmický prostor

Kosmický prostor a kosmická tělesa jsou spravovány podle tzv. kosmické smlouvy z roku 1967. Smlouva zakazuje smluvním státům umísťovat jaderné zbraně a jiné zbraně hromadného ničení na oběžnou dráhu Země, na Měsíc nebo na jiná nebeská tělesa. Využití Měsíce a dalších nebeských těles vyhrazuje pouze pro mírové účely a výslovně na nich zakazuje budování vojenských základen, provádění vojenských manévrů nebo testování jakýchkoli zbraní. Rovněž si žádný stát nemůže kosmický prostor přivlastnit. Obdobně jako na volném moři, i v kosmu si stát, ve kterém je registrován dopravní prostředek, zachovává jurisdikci nad jeho posádkou.^[5]

Za hranici mezi vzdušným prostorem státu a mezinárodním kosmickým prostorem je zpravidla považována Kármánova hranice ve výšce 100 km.

Zvláštní případy

Zvláštním případem mezinárodního prostoru jsou tranzitní oblasti na mezinárodních letištích a přístavech, kde nastává z hlediska některých zákonů právní fikce, že cestující v této zóně se nacházejí mimo území daného státu.^[6][7] Nicméně o území mimo svrchovanost státu se nejedná.^[8][9]

Podle nerealizovaného plánu na rozdělení Palestiny z roku 1947 se měl Jeruzalém stát tzv. corpus separatum, tedy mezinárodním územím pod správou OSN, vyjmuté z jurisdikce jak izraelského tak palestinského státu. Obdobný status mělo také Svobodné území Terst.

Odkazy

Reference

Literatura

• JAN, Ondřej. Právní režimy mezinárodních prostorů. Plzeň: [s.n.], 2004. ISBN 80-86473-69-4. 

Související články

• Exteritorialita
• Hraniční přechod
• Terra nullius

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.