m ibox clean |
generální přestavba celého hesla |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{infobox - osoba |
{{infobox - osoba}} |
||
| ⚫ | '''Zdeněk Mančal''' ([[9. říjen|9. října]] [[1913]] [[Litomyšl]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1975]] [[Praha]])<ref name="Biografický slovník" /><ref name="matrika" /> byl hlasatel [[Český rozhlas|Československého rozhlasu]], který [[5. květen|5. května]] [[1945]] slovy ''Je právě sechs hodin'' zahájil [[Pražské povstání]].<ref name="rozhlasak" /> |
||
| popisek = Hlasatel Zdeněk Mančal (již v uniformě záložního důstojníka) a rozhlasový technik František Werner během vysílání z náhradních prostor ve vinohradském Husově sboru |
|||
}} |
|||
Po skončení pražského květnového povstání 1945 se Zdeněk Mančal stal populární osobností a na přednáškách a besedách líčil pravdivě události provázející povstání v hlavním městě.<ref name="reporteri" /> Jeho „nekomunistický“ pohled nebyl v souladu se scénářem osvobození Prahy jak jej interpretovali komunisté.<ref name="reporteri" /> Již od 20. února 1948 měl zakázán přístup na své pracoviště do Československého rozhlasu a po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl z rozhlasu (na základě výpovědi z 30. března 1948) propuštěn.<ref name="reporteri" /> Následně si našel práci jako kolorovač fotografií a správce statku v malé vesničce [[Nebřenice]] u [[Popovičky|Popoviček]] v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]].<ref name="reporteri" /> |
|||
'''Zdeněk Mančal''' ([[9. říjen|9. října]] [[1913]] [[Litomyšl]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1975]] [[Praha]])<ref name="Biografický slovník">{{Citace elektronické monografie |
|||
| ⚫ | |||
V květnu 1949 byl Mančal v Nebřenicích zatčen státní bezpečností (StB).<ref name="reporteri" /> Během politického procesu byl připojen k osobám (skupině důstojníků) obviněným z ilegální protistátní činnosti.<ref name="reporteri" /> Za velezradu byl odsouzen k 10ti letům vězení, které si odpykával v Plzni na Borech.<ref name="reporteri" /> |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Do věznice Plzeň-Bory nastoupil v červenci 1949 člen Sboru uniformované vězeňské stráže (SVS) [[Jan Horáček]], který začal v borské věznici pomáhat tamním politickým vězňům především tím, že jim pomocí ilegálně pronášených zpráv – [[Moták (zpráva)|motáků]] – zprostředkovával spojení s jejich blízkými příbuznými.<ref name="dabl.hrbitov.38.55" /> Mezi pronášenými zprávami byla i prohlášení vytvořená Zdeňkem Mančalem, kde popisoval život ve věznici a výslechové metody příslušníků státní bezpečnost (StB).<ref name="dabl.hrbitov.38.55" />{{Poznámka|Jan Horáček byl zatčen 15. září 1949, v politickém procesu byl 27. července 1951 odsouzen za vyzvědačství k trestu smrti a 6. listopadu 1951 popraven v pankrácké věznici.<ref name="dabl.hrbitov.38.55" />|group="p."|name="horacek.jan"}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Po návratu z výkonu trestu pracoval Mančal jako betonář.<ref name="reporteri" /> Jeho žádost o rehabilitaci podaná v roce 1968 byla komunisty zamítnuta a ani v 70. letech 20. století nebyl Mančalovi přiznán status protifašistického bojovníka.<ref name="reporteri" /> Nucené práce v uranových dolech na Jáchymovsku podkopaly Mančalovi zdraví.<ref name="reporteri" /> Zdeněk Mančal zemřel v Praze na srdeční selhání dne 5. srpna 1975 ve věku 61 let. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{Poznámky|group="p."}} |
|||
=== Reference === |
|||
| ⚫ | |||
<ref name="dabl.hrbitov.38.55">{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Louč |
|||
| jméno = Michal |
|||
| odkaz na autora = Michal Louč |
|||
| titul = Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje |
|||
| url = https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2021/10/Dablicky-hrbitov-net-2021.pdf |
|||
| datum vydání = 2021 |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2024-06-16 |
|||
| vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) |
|||
| poznámka = 141 stran; strana 38, 55; {{ISBN|978-80-88292-96-8}} |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="reporteri">{{Citace elektronického periodika |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
}}</ref> |
|||
<ref name="rozhlasak">{{Citace elektronického periodika |
|||
| jméno1 = jas |
| jméno1 = jas |
||
| titul = Rozhlasák Zdeněk Mančal odstartoval Pražské povstání |
| titul = Rozhlasák Zdeněk Mančal odstartoval Pražské povstání |
||
| Řádek 18: | Řádek 43: | ||
| url = https://www.rozhlas.cz/rozhlasak-zdenek-mancal-odstartoval-prazske-povstani-8154374 |
| url = https://www.rozhlas.cz/rozhlasak-zdenek-mancal-odstartoval-prazske-povstani-8154374 |
||
| datum_přístupu = 2020-05-06 |
| datum_přístupu = 2020-05-06 |
||
}}</ref> |
|||
}}</ref> Po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl z rozhlasu propuštěn a následně obviněn z protistátní činnosti a odsouzen k 10 letům vězení.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
}}</ref> |
|||
<ref name="Biografický slovník">{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = MANČAL Zdeněk (* 9.10.1913 – 5.8.1975) |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| datum_přístupu = 2020-05-06 |
| datum_přístupu = 2020-05-06 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
</references> |
|||
<!-- === Literatura === --> |
|||
<br /> |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Jan Horáček]] |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
<!-- {{Commonscat|Kategorie_V_Systému_Commons|Název_Pro_Zobrazení_Ve_Wikihesle}} --> |
|||
* {{Citace elektronického periodika |
* {{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Zdeněk Mančal |
| titul = Zdeněk Mančal |
||
| Řádek 43: | Řádek 70: | ||
| datum_přístupu = 2020-05-08 |
| datum_přístupu = 2020-05-08 |
||
}} |
}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Česko|Historie|Lidé|Druhá světová válka|Komunistický režim v Československu}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Lidé Českého rozhlasu]] |
[[Kategorie:Lidé Českého rozhlasu]] |
||
[[Kategorie:Osobnosti Církve československé husitské]] |
[[Kategorie:Osobnosti Církve československé husitské]] |
||
Verze z 16. 6. 2024, 14:59
| Zdeněk Mančal | |
|---|---|
.png) | |
| Narození | 9. října 1913 Litomyšl |
| Úmrtí | 5. srpna 1975 (ve věku 61 let) Praha |
| Místo pohřbení | Husův sbor na Vinohradech |
| Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdeněk Mančal (9. října 1913 Litomyšl – 5. srpna 1975 Praha)[1][2] byl hlasatel Československého rozhlasu, který 5. května 1945 slovy Je právě sechs hodin zahájil Pražské povstání.[3]
Po skončení pražského květnového povstání 1945 se Zdeněk Mančal stal populární osobností a na přednáškách a besedách líčil pravdivě události provázející povstání v hlavním městě.[4] Jeho „nekomunistický“ pohled nebyl v souladu se scénářem osvobození Prahy jak jej interpretovali komunisté.[4] Již od 20. února 1948 měl zakázán přístup na své pracoviště do Československého rozhlasu a po únoru 1948 byl z rozhlasu (na základě výpovědi z 30. března 1948) propuštěn.[4] Následně si našel práci jako kolorovač fotografií a správce statku v malé vesničce Nebřenice u Popoviček v okrese Praha-východ.[4]
V květnu 1949 byl Mančal v Nebřenicích zatčen státní bezpečností (StB).[4] Během politického procesu byl připojen k osobám (skupině důstojníků) obviněným z ilegální protistátní činnosti.[4] Za velezradu byl odsouzen k 10ti letům vězení, které si odpykával v Plzni na Borech.[4]
Do věznice Plzeň-Bory nastoupil v červenci 1949 člen Sboru uniformované vězeňské stráže (SVS) Jan Horáček, který začal v borské věznici pomáhat tamním politickým vězňům především tím, že jim pomocí ilegálně pronášených zpráv – motáků – zprostředkovával spojení s jejich blízkými příbuznými.[5] Mezi pronášenými zprávami byla i prohlášení vytvořená Zdeňkem Mančalem, kde popisoval život ve věznici a výslechové metody příslušníků státní bezpečnost (StB).[5][p. 1]
Po návratu z výkonu trestu pracoval Mančal jako betonář.[4] Jeho žádost o rehabilitaci podaná v roce 1968 byla komunisty zamítnuta a ani v 70. letech 20. století nebyl Mančalovi přiznán status protifašistického bojovníka.[4] Nucené práce v uranových dolech na Jáchymovsku podkopaly Mančalovi zdraví.[4] Zdeněk Mančal zemřel v Praze na srdeční selhání dne 5. srpna 1975 ve věku 61 let.
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ MANČAL Zdeněk (* 9.10.1913 – 5.8.1975) [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ MATRIKY.ONLINE | Genealogické nástroje | ZÁMRSK #. matriky.online [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Rozhlasák Zdeněk Mančal odstartoval Pražské povstání. www.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2015-04-30 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Jak se zbavit hrdiny Pražského povstání, lekce první. Reportéři ČT [online]. ČT24, 2016-05-18 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), 2021 [cit. 2024-06-16]. 141 stran; strana 38, 55; ISBN 978-80-88292-96-8. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Zdeněk Mančal. Rozhlas [online]. Český rozhlas, 2015-06-29 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
