generální přestavba celého hesla |
+1 zdroj, + 1 poznámka o okolnostech ukončení pracovního poměru Zd. Mančala a Stanislava Kozáka |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
'''Zdeněk Mančal''' ([[9. říjen|9. října]] [[1913]] [[Litomyšl]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1975]] [[Praha]])<ref name="Biografický slovník" /><ref name="matrika" /> byl hlasatel [[Český rozhlas|Československého rozhlasu]], který [[5. květen|5. května]] [[1945]] slovy ''Je právě sechs hodin'' zahájil [[Pražské povstání]].<ref name="rozhlasak" /> |
'''Zdeněk Mančal''' ([[9. říjen|9. října]] [[1913]] [[Litomyšl]] – [[5. srpen|5. srpna]] [[1975]] [[Praha]])<ref name="Biografický slovník" /><ref name="matrika" /> byl hlasatel [[Český rozhlas|Československého rozhlasu]], který [[5. květen|5. května]] [[1945]] slovy ''Je právě sechs hodin'' zahájil [[Pražské povstání]].<ref name="rozhlasak" /> |
||
Po skončení pražského květnového povstání 1945 se Zdeněk Mančal stal populární osobností a na přednáškách a besedách líčil pravdivě události provázející povstání v hlavním městě.<ref name="reporteri" /> Jeho „nekomunistický“ pohled nebyl v souladu se scénářem osvobození Prahy jak jej interpretovali komunisté.<ref name="reporteri" /> Již od 20. února 1948 měl zakázán přístup na své pracoviště do Československého rozhlasu a po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl z rozhlasu (na základě výpovědi z 30. března 1948) propuštěn.<ref name="reporteri" /> Následně si našel práci jako kolorovač fotografií a správce statku v malé vesničce [[Nebřenice]] u [[Popovičky|Popoviček]] v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]].<ref name="reporteri" /> |
Po skončení pražského květnového povstání 1945 se Zdeněk Mančal stal populární osobností a na přednáškách a besedách líčil pravdivě události provázející povstání v hlavním městě.<ref name="reporteri" /> Jeho „nekomunistický“ pohled nebyl v souladu se scénářem osvobození Prahy jak jej interpretovali komunisté.<ref name="reporteri" /> Již od 20. února 1948 měl zakázán přístup na své pracoviště do Československého rozhlasu{{Poznámka|Akční výbor pražského rozhlasu (vedený Kazimírem Stahlem) dne 20. února 1948 ukončil pracovní poměr povstaleckému hlasateli rozhlasu Zdeňku Mančalovi a jeho kolegovi hlasateli Stanislavu Kozákovi s odůvodněním, že „jejich zásluhy během Pražského povstání jsou nezpochybnitelné, ale na frontě boje o lidovou demokracii zcela selhali“.<ref name="kronika.3.republiky.523" />|group="p."|name="dne.20.02.1948"}} a po [[Únor 1948|únoru 1948]] byl z rozhlasu (na základě výpovědi z 30. března 1948) propuštěn.<ref name="reporteri" /> Následně si našel práci jako kolorovač fotografií a správce statku v malé vesničce [[Nebřenice]] u [[Popovičky|Popoviček]] v [[Okres Praha-východ|okrese Praha-východ]].<ref name="reporteri" /> |
||
V květnu 1949 byl Mančal v Nebřenicích zatčen státní bezpečností (StB).<ref name="reporteri" /> Během politického procesu byl připojen k osobám (skupině důstojníků) obviněným z ilegální protistátní činnosti.<ref name="reporteri" /> Za velezradu byl odsouzen k 10ti letům vězení, které si odpykával v Plzni na Borech.<ref name="reporteri" /> |
V květnu 1949 byl Mančal v Nebřenicích zatčen státní bezpečností (StB).<ref name="reporteri" /> Během politického procesu byl připojen k osobám (skupině důstojníků) obviněným z ilegální protistátní činnosti.<ref name="reporteri" /> Za velezradu byl odsouzen k 10ti letům vězení, které si odpykával v Plzni na Borech.<ref name="reporteri" /> |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references> |
<references> |
||
<ref name="kronika.3.republiky.523">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Padevět |
|||
| jméno = Jiří |
|||
| odkaz na autora = Jiří Padevět |
|||
| titul = Kronika třetí republiky |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = Academia |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 2023 |
|||
| vydání = 1 |
|||
| počet stran = 600 |
|||
| kapitola = únor 1948 |
|||
| strany = 523 |
|||
| isbn = 978-80-200-3424-3 |
|||
| poznámka = Boj o moc; Dekrety; Vyhánění; Retribuce; Znárodňování |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="dabl.hrbitov.38.55">{{Citace elektronické monografie |
<ref name="dabl.hrbitov.38.55">{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Louč |
| příjmení = Louč |
Verze z 17. 6. 2024, 10:39
Zdeněk Mančal | |
---|---|
![]() | |
Narození | 9. října 1913 Litomyšl |
Úmrtí | 5. srpna 1975 (ve věku 61 let) Praha |
Místo pohřbení | Husův sbor na Vinohradech |
Nábož. vyznání | Církev československá husitská |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zdeněk Mančal (9. října 1913 Litomyšl – 5. srpna 1975 Praha)[1][2] byl hlasatel Československého rozhlasu, který 5. května 1945 slovy Je právě sechs hodin zahájil Pražské povstání.[3]
Po skončení pražského květnového povstání 1945 se Zdeněk Mančal stal populární osobností a na přednáškách a besedách líčil pravdivě události provázející povstání v hlavním městě.[4] Jeho „nekomunistický“ pohled nebyl v souladu se scénářem osvobození Prahy jak jej interpretovali komunisté.[4] Již od 20. února 1948 měl zakázán přístup na své pracoviště do Československého rozhlasu[p. 1] a po únoru 1948 byl z rozhlasu (na základě výpovědi z 30. března 1948) propuštěn.[4] Následně si našel práci jako kolorovač fotografií a správce statku v malé vesničce Nebřenice u Popoviček v okrese Praha-východ.[4]
V květnu 1949 byl Mančal v Nebřenicích zatčen státní bezpečností (StB).[4] Během politického procesu byl připojen k osobám (skupině důstojníků) obviněným z ilegální protistátní činnosti.[4] Za velezradu byl odsouzen k 10ti letům vězení, které si odpykával v Plzni na Borech.[4]
Do věznice Plzeň-Bory nastoupil v červenci 1949 člen Sboru uniformované vězeňské stráže (SVS) Jan Horáček, který začal v borské věznici pomáhat tamním politickým vězňům především tím, že jim pomocí ilegálně pronášených zpráv – motáků – zprostředkovával spojení s jejich blízkými příbuznými.[6] Mezi pronášenými zprávami byla i prohlášení vytvořená Zdeňkem Mančalem, kde popisoval život ve věznici a výslechové metody příslušníků státní bezpečnost (StB).[6][p. 2]
Po návratu z výkonu trestu pracoval Mančal jako betonář.[4] Jeho žádost o rehabilitaci podaná v roce 1968 byla komunisty zamítnuta a ani v 70. letech 20. století nebyl Mančalovi přiznán status protifašistického bojovníka.[4] Nucené práce v uranových dolech na Jáchymovsku podkopaly Mančalovi zdraví.[4] Zdeněk Mančal zemřel v Praze na srdeční selhání dne 5. srpna 1975 ve věku 61 let.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Akční výbor pražského rozhlasu (vedený Kazimírem Stahlem) dne 20. února 1948 ukončil pracovní poměr povstaleckému hlasateli rozhlasu Zdeňku Mančalovi a jeho kolegovi hlasateli Stanislavu Kozákovi s odůvodněním, že „jejich zásluhy během Pražského povstání jsou nezpochybnitelné, ale na frontě boje o lidovou demokracii zcela selhali“.[5]
- ↑ Jan Horáček byl zatčen 15. září 1949, v politickém procesu byl 27. července 1951 odsouzen za vyzvědačství k trestu smrti a 6. listopadu 1951 popraven v pankrácké věznici.[6]
Reference
- ↑ MANČAL Zdeněk (* 9.10.1913 – 5.8.1975) [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ MATRIKY.ONLINE | Genealogické nástroje | ZÁMRSK #. matriky.online [online]. [cit. 2023-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Rozhlasák Zdeněk Mančal odstartoval Pražské povstání. www.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2015-04-30 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j Jak se zbavit hrdiny Pražského povstání, lekce první. Reportéři ČT [online]. ČT24, 2016-05-18 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online.
- ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika třetí republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2023. 600 s. ISBN 978-80-200-3424-3. Kapitola únor 1948, s. 523. Boj o moc; Dekrety; Vyhánění; Retribuce; Znárodňování.
- ↑ a b c LOUČ, Michal. Ďáblický hřbitov. Místo paměti druhého a třetího odboje [online]. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), 2021 [cit. 2024-06-16]. 141 stran; strana 38, 55; ISBN 978-80-88292-96-8. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Zdeněk Mančal. Rozhlas [online]. Český rozhlas, 2015-06-29 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
![]() |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |