Psychotronika: Porovnání verzí

Psychotronika je varianta parapsychologie, kterou tak na konci 60. let 20. století nazval její zakladatel Zdeněk Rejdák, aby se vyhnul negativním konotacím spojeným s názvem parapsychologie.^[1] Roku 1973 první mezinárodní konference psychotroniků definovala psychotroniku jako interdisciplinární obor studující jednak interakce mezi živými organismy a jejich vnitřním i vnějším prostředím a jednak energetické procesy za těmito interakcemi.^[2] Psychotronika zkoumala jevy jako telepatie, psychokineze a telegnoze (jasnovidnost), jejichž existenci považovala za prokázanou, a profilovala se důrazem na jejich vědecké vysvětlení ve shodě s tehdy oficiálním marxisticko-leninistickým materialismem.^[2] Existence těchto jevů nikdy nebyla prokázána.^[3][4] Podobný obsah a motivaci jako psychotronika má Františkem Kahudou preferovaný termín psychoenergetika.

Od konce 60. do počátku 90. let 20. století byla psychotronika v komunistickém Československu oficiálně považována za vědní disciplínu a její výzkum probíhal na několika akademických pracovištích. Nikdy však nebyla jako vědní obor šířeji akceptována a po Sametové revoluci byla její akademická pracoviště zrušena, takže od té doby se jí zabývají jen jednotlivci a zájmová sdružení.^[1]

Dějiny psychotroniky

Slovo psychotronika (psychotronique) navrhl již roku 1955 francouzský inženýr Fernand Clerc jako označení pro tehdy ještě futuristické metody snímání a zesilování mozkových proudů, umožňující ovládat stroje pouhou myšlenkou. Termín se však prosadil až díky českým parapsychologům.^[5] Počátkem 70. let 20. století chápal Zdeněk Rejdák jak termín parapsychologie, tak i dřívější termíny mesmerismus a metapsychologie jako označení starší vývojové etapy oboru; nový termín psychotronika měl podle něj naznačit, že jde o zkoumání mimořádných (paranormálních) schopností člověka souvisejících s lidskou psychikou (nervovou soustavou) a jsoucích zároveň energetické povahy.^[6] Nový název zároveň měl obor zbavit negativních konotací spojených s názvem parapsychologie.^[1]

Psychotronika se dokázala v tehdejším Československu etablovat jako vědní obor. Koncem 60. let 20. století ji zaštítil psychiatr a neurolog Jaroslav Stuchlík a první oficiální psychotronické pracoviště tehdy vzniklo při Komitétu aplikované kybernetiky Československé vědeckotechnické společnosti pod názvem Sekce pro psychotroniku. Kromě Rejdáka tehdy mezi spolupracovníky patřili katolický kněz a léčitel František Ferda, parapsycholog starší generace Karel Kuchyňka či fyzik Karel Drbal.

Sekce stála u zrodu Mezinárodního sdružení pro výzkum psychotroniky (International Association for Psychotronic Research, IAPR), jehož předsedou se stal Zdeněk Rejdák, a roku 1973 v Praze uspořádala I. Konferenci o výzkumu psychotroniky ^[7], která přispěla k rozšíření povědomí o české psychotronice i samotného jména oboru do zahraničí.^[8] Kongresu se zúčastnil také František Kahuda, který navrhl pro vysvětlení údajných schopností senzibilů nové částice mentální energie, mentiony ^[9][10] které měly podle jeho názoru materialisticky vysvětlit parapsychologické jevy. Mezinárodní sdružení pro výzkum psychotroniky tehdy „vycházejíc… z Leninova chápání pojmu vědomí“ přijalo tuto operacionální definici svého oboru: „Psychotronika je věda, která interdisciplinárním způsobem studuje interakce mezi živými organismy a jejich prostředím (vnitřním a vnějším) a energetické procesy, které jsou za těmito vzájemnými vztahy.“^[2]

František Kahuda se stal zakladatelem pracoviště, které pod názvem Psychoenergetická laboratoř působilo při pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Laboratoř pracovala v letech 1973-1992, pro rozdílnost názorů byla v roce 1980 rozdělena na Psychoenergetickou laboratoř pod vedením Františka Kahudy a Pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologii pod vedením Zdeňka Rejdáka .^[11] obě části prováděly výzkum až do zrušení roku 1992.^[10]

Na činnost Psychoenergetické laboratoře navázalo občanské sdružení Česká psychoenergetická společnost (původně Psychoenergetická společnost), které se orientovalo hlavně na psychotronické léčitelství.^[12] Na činnost Pracoviště pro psychotronický výzkum a juvenologie navázala Společnost pro psychotroniku a juvenologii, která v druhé polovině 90. let upadla.^[12] V r. 1999 ji nahradilo Sdružení badatelů v psychotronice (původně Jednota českých a slovenských badatelů v psychotronice), které se orientuje hlavně na sdružování badatelů podílejících se na vytváření přírodovědných základů psychotroniky.^[13]

Podobná instituce, která by se obdobně jako bývalé Psychoenergetické laboratoře věnovala výzkumu diagnostických schopností léčitelů, dnes není.^[14]

Badatelé v psychotronice

Jako Badatelé v psychotronice se označují lidé, kteří jsou přesvědčeni o existenci psychotronických jevů a o nutnosti jejich zkoumání a pochopení. Snaží se je, s různou mírou úrovně, vědecky popsat a vysvětlit. Ve společnosti prosazují změnu obecného povědomí, které psychotroniku staví na roveň léčitelství^[15], pavědy ^[16]a snaží se oprostit od lidí kteří se nazývají psychotronici , kteří často vydělávají na hlouposti obyčejných lidí různými službami založenými na „údajně zaručených" parapsychologických schopnostech a praktikách.^[17] Považují psychotroniku za potenciální (v budoucnu přijatelný) vědní obor. Vychází z řady pracovních hypotéz, které publikují a dále teoreticky rozpracovávají.^{[18] [19][20]}

Charakteristika

Jako směr parapsychologie se psychotronika a příbuzné větve (biotronika, psychoenergetika) profiluje tím, že údajné parapsychologické jevy (například mimosmyslové vnímání nebo telekinezi) standardně považuje za výsledek působení jakéhosi fyzikou dosud nepopsaného druhu energie. Tato zvláštní energie, související s lidskou myslí, má podle psychotroniků vlastnosti u ostatních druhů energie nepozorované: může se pohybovat rychleji než světlo, neslábne s rostoucí vzdáleností, není možno ji odstínit hmotnou překážkou a podobně.^[10] Psychotronika tím na jednu stranu přejímá fyzikální terminologii a modely vysvětlení, na druhou stranu je ve sporu s principiálními teoriemi současné fyziky. Někteří autoři, například Milan Rýzl, český parapsycholog a psychotronik ^[21] působící v Kanadě, z působení uvedené neznámé energie vyvozují existenci dvou paralelních navzájem se pronikajících světů, hmotného a duchovního.^[10]

Obor psychotroniky ovšem není jednotný, jeho pojetí, výklady a definice se v různých zdrojích liší.^[22][3]

Psychotronické jevy

Psychotronika, podle Milana Nakonečného a Zdeňka Rejdáka, uznává, že hmota, energie a vědomí jsou vzájemně propojeny a že studium těchto vzájemných vztahů přispívá k novému porozumění energetických schopností člověka, životních procesů a hmoty vůbec.“^[2]. Zdeněk Rejdák rozlišuje "[[distanční interakce] ]" v rámci živé přírody (např. telepatie, bioterapie), dále distanční interakce mezi živou a neživou přírodou (psychokineze a paranormální aktivace hmoty, dermooptické vnímání, proutkařství) a distanční interakce mezi živou přírodou a informačním polem vnějšího prostředí (telegnóze, která má formy retrokognice (poznávání minulého), prekognice(poznávání budoucího) a aktuální telegnóze, což je vlastně kryptestézie (jasnozření v současnosti).“^[23]

Psychotronické jevy jsou telepatie, telepatická hypnóza, telegnoze, telestezie, jasnovidnost, retrokognice, aktuální telegnoze, prekognice, telekineze, levitace, teleportace, aktivace hmoty, bioterapie, transmutace (dle Oldřicha Válka jsou tyto jevy základní)^[24] , Radiesteze (proutkařenní), Bioaktivace, Psychokineze ^[25], bioindikace, biodiagnostika, Dermokognice - dermooptie (schopnost vnímání barev a textů pokožkou) , nekromancie (dotazování se duchů zemřelých), xenoglozie (dar hovořit jazykem, jemuž se člověk prokazatelně nikdy neučil), jev kdy člověk dokáže z písma vyčíst rodinné a místní události, premonice - předtucha (příležitostná jasnovidnost), zprostředkovaná vize(příklad: jasnovidec si nechá zobrazit např. tlak, který vyjadřujeme v MPa formou trojrozměrných energetických útvarů), Autoskopie (vidění sebe sama), Materializace - zhmotnění, Dematerializace - odhmotnění a další ... ^[26]

Přes rozsáhlý experimentální výzkum, však nebyla existence těchto jevů nikdy prokázána. Podle skeptiků jsou popisované efekty buď mýlkou, podvodem, nebo je lze vysvětlit racionálně, zpravidla placebo efektem.^[3]

Kritika psychotroniky

Psychotronika v medicíně

Psychotroniku a její údajné využití pro léčbu chorob podrobuje kritice vědecká medicína. Například Česká lékařská komora na své internetové stránky umístila varování před riziky tzv. alternativní léčby v onkologii. Autorem kritiky je renomovaný český onkolog prof. Pavel Klener, který ve svém textu uvádí: „Psychotronika předpokládá možnost transmise psychických impulsů na nemocného člověka .. existenci mimosmyslových kontaktů mezi léčitelem a pacientem. Kromě dočasného zlepšení psychiky nemocného nebyl přinesen jediný spolehlivě ověřený důkaz o léčebném účinku těchto metod.“^[27]

Odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Psychotronika

Literatura badatelů v oblasti psychotroniky

• Mikuška V.: Věda metapsychická a její nynější stav, Sfinx, Praha 1922
• Kuchyňka K.: Záhady lidské duše, nástin metapsychologie, E. Weinfurter, Praha 1947
• Kefer J.: Syntetická magie, Universalia, Praha 1939, (Trigon, Praha 1991)
• Kafka B.: Nové základy experimentální psychologie, vl. nakl. Červený Kostelec 1949, (Road, Praha 1991)
• Sborník – V. Mezinárodná konferencia o psychotronike, Dom techniky ČSVTS, Bratislava 1983
• Drbal K. a REJDÁK Z.: Perspektivy telepatie, Melantrich, Praha 1970, (Eminent, Praha 1995)
• WOLF J.: Acta ethnologica, sborník prací katedry etnografie a folkloristiky FF UK Praha1971, (Člověk ve světě magie, Unitaria, Praha 1992)
• Kahuda F.: Fundamentální záření hmot, (Závěrečná výzkumná zpráva), Praha, září 1980 (ČVUT)
• Kahuda F.: Silové účinky mentální energie, fyzikální projevy mentálně aktivované hmoty, (Průběžné výzkumné zprávy), Praha, říjen 1982 (VŠCHT)
• Rejdák Z.: Průvodce po psychotronice, Gemma, Praha 1991
• Rýzl M.: Úvod do parapsychologie, Panorama, Praha 1991
• Jahn R.G.: Persistenční paradox parapsychologických jevů, Štarman, Praha 1991
• Patrovský V.: Od magie k biotronice, Pelhřimov 1993
• Kašpar E.: Populárně vědecky o proutkařství, JČMF, Praha 1994
• Válek O.: Psychotronika - základní teoretická koncepce, nakladatelství BEN - technická literatura, Praha 2002, ISBN 80-7300-085-7
• Válek O.: Psychotronika 2 - nové teoretické přístupy, nakladatelství BEN - technická literatura, Praha 2007, ISBN 978-80-7300-224-4
• Brázda S.: Škola psychotroniky, EFEKT, Praha 1995

Literatura kritiků psychotroniky

• Fleissig J.: Zázraky a podvody. Bohemia, Praha 1995
• Kol. autorů: Alternativní medicína, možnosti a rizika. Grada, Praha 1995
• Sisyfos a Akademie věd ČR: Věda kontra iracionalita 4 - Sborník přednášek Českého klubu skeptiků - Placebo, sugesce, ufologie, okultizmus, Věra Nosková 2008 (1. vydání), ISBN 978-80-903320-4-1
• Sisyfos a Akademie věd ČR: Věda kontra iracionalita 1 (Sborník přednášek), Academia 1998 (1. vydání), ISBN 80-200-0710-5
• Český klub skeptiků Sisyfos ve spolupráci s tiskovým odborem KAV ČR: Věda kontra iracionalita 2, ISBN 80-200-1020-3
• Český klub skeptiků Sisyfos a Akademie věd ČR: Věda kontra iracionalita 3, Nosková Věra 2005 (1. vydání), ISBN 80-903320-3-X

Literatura lékařů proti využívání psychotroniky v medicíně

• Kolektiv autorů (1995): Alternativní medicína: Možnosti a rizika. Grada Publishing, Praha.
• Mornstein V. (2003): Alternativní medicína a onkologie. In Adam Z., Vorlíček J.,
• Kostíková J. (Eds.): Obecná onkologie a podpůrná léčba. Grada Publishing, Praha.
• Mornstein V. (2005): Alternativní medicína. Postgraduální medicína 7/3, 2005, 277-281
• Mornstein V. (2003): Utopený Archimédes – Malý alternativní výkladový slovník, Nakladatelství V. Noskové, Praha
• Prokop Otto a kol. (1984): Lékařské vědy proti pověrám a šarlatánství. Avicenum, Praha.
• Škrabánek, Petr – McCormick, James (1995): Pošetilosti a omyly v medicíně. Lidové noviny, Praha.

Související články

• Parapsychologie
• Pseudověda

Reference

Externí odkazy

• stránky o psychotronice patřící Sdružení badatelů v psychotronice
• Sdružení badatelů v psychotronice
• Klub psychotroniky a UFO
• Český klub skeptiků SISYFOS
• Petr Kalač: Stručná historie české esoterické scény od konce 19. století do roku 1989 od části PADESÁTÁ LÉTA
• OKULTISMUS V MEDICÍNĚ a OKULTISMUS V MEDICÍNĚ – II. část - Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc., Anatomický ústav LF UK v Plzni, katolík.cz
• Moderní šarlatáni MUDr. Rostislav Kuklík, Zdravotnické noviny, 25.6.2007
• prof. Pavel Klener: Česká lékařská komora upozorňuje na rizika tzv.alternativní léčby v onkologii
• Vojtěch Mornstein: Paranormální jevy a alternativní medicína z pohledu přírodovědce
• Několik psychokinetických experimentů s fyzikálním podtextem
• Stránky o psychotronice ve výkladu Oldřicha Válka