Diskuse:Tomáš Garrigue Masaryk: Porovnání verzí

To máte odkud? -- Vít Zvánovec 17:40, 8. 12. 2004 (UTC)

Je to obecně známé ale promězamě to můžete přepsat že to byl katholík --Jvano 18:07, 8. 12. 2004 (UTC)

To tedy obecně známé není. Katholík to rovněž nebyl, z Církve vystoupil. Byl to protestant. -- Vít Zvánovec 21:30, 8. 12. 2004 (UTC)

ach jo, co všechno je taky třeba dokazovat - na druhé straně to není špatný přístup.

na internetu jsem tak rychle toho moc nenašel,

http://www.granosalis.cz/article.php?sid=2272 http://mujweb.cz/Spolecnost/volnamyslenka/myslet.htm

jinak to ale prokrista je dost známá věc, a do jaké míry vyhovuje požadavku NPOV ten začátek, chtěl jsem to alespoň truchu relativizovat.--Jvano 12:25, 17. 12. 2004 (UTC)

V tom článku nestojí o postoji TGM k VM ani slovo. To, že Masaryk byl věřící, je známý fakt, nikoliv POV. -- Vít Zvánovec 13:02, 17. 12. 2004 (UTC)

Tak jsem konečně něco kloudného našel,

http://mujweb.cz/spolecnost/volnamyslenka/majak/majak%204-99.htm

--Jvano 13:30, 17. 12. 2004 (UTC)

Mě ta první věta příjde... taková divná. Že byl Masaryk věřící, je jasné. Že byl antiklerikálně zaměřen, to taky (po výstupu z katolické církve se stal členem Českobratrské církve evangelické, jeho teologické názory se ale úplně neshodovaly ani s ní). Nicméně ta věta se mi tam nehodí v rámci samotné výstavby textu. Buď by měl být na vrchu nějaký odstavec stručně jej charakterizující (a pak to tam mimo dalších charakteristik klidně dejte), a nebo by toto mělo být až někdy v průběhu života (když českou Volnou myšlenku založili 1904). Takto to nemá žádnou návaznost. To je jako by můj životopis začínal "Přestože není proti národnímu sebeurčení, neuvítal rozdělení Československa. Narodil se 26. července ..."

Vrátil jsem zpět editace provedené tímto uživatelem. Většina jeho příspěvků je nepoužitelná; budu zde citovat ty pasáže, které by snad bylo možné zapracovat:

• Zde provedl skandál: napadnul ve zlosti ředitele gymnázia pohrabáčem, za což byl vyloučen ze škol na území Koruny české a Moravy.
  • Ano, to je známý incident. Pokud si dobře pamatuji, co jsem slyšel/četl, šlo o spor o to, že Masaryk odmítl jít na zpověď. Ředitel mu domlouval, zhruba v tom smyslu, že on těm kněžským výmyslům také nevěří, ale zákon je zákon; na což Masaryk odpověděl: "kdo jedná proti svému přesvědčení, je šuft". A když mu ředitel za ten výrok chtěl dát facku, tak Masaryk uhnul a popadl pohrabáč u kamen. Za což byl vyloučen ...
• Až před smrtí se ke vraždě [Anežky Hrůzové] přiznal na smrtelné posteli svému zpovědníkovi bratr zavražděné Jan Hrůza. Udělal to kvůli věnu.
  • Jsou o tom nějaké doklady? V katolické církvi přece existuje něco jako zpovědní tajemství.

Mike Rosoft 01:42, 5. 2. 2007 (UTC)

A ještě něco; tu (již dříve existující) zmínku o tom, že byl Hilsner zproštěn obžaloby, jsem zrušil bez náhrady. Hilsner nebyl zproštěn obžaloby, ale odsouzen k smrti; císařskou milostí mu byl trest zmírněn na doživotí; v roce 1918 (před koncem války) byl amnestován. Viz en:Hilsner. - Mike Rosoft 01:45, 5. 2. 2007 (UTC)

Proč nemůžu napsat, že Masaryk se jemnoval původně Masařík po otci a že to nebyl jeho skutečný otec ? viz. 1) http://www.narodni-cest.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=188&Itemid=2 2) SALVE 3/2007 : vydává Halík --Sladovnik 15:33, 10. 12. 2007 (UTC)

Můžete to napsat jen pokud můžete pro podporu svého tvrzení citovat spolehlivé historické práce. Plátky pražských kostelů nebo stránky "národní cti" za takové považovat nelze.--Ioannes Pragensis 15:43, 10. 12. 2007 (UTC)

Salve je teologický časopis, který doslovně cituje hradeckého arcibiskupa Doubravu, který poslal kněze k Masarykovi (Masaříkovi) na studia filosofie před I.sv. válkou. Máte snad lepší historický zdroj ? Navíc to věděla tehdejší půlka republiky. Křestní list Masaryka neexistuje, neb konvertoval k husitům, ale existuje jedinný záznam v katolické matrice. --Sladovnik 15:52, 10. 12. 2007 (UTC)

Právě, Salve není historický časopis, a to by tu bylo potřeba. Já lepší historický pramen nemám, ale také o Masarykovi nic zvláštního netvrdím. (Jen bych si dovolil podotknout, že pokud vím 1. Masaryk k husitům nikdy nekonvertoval, a 2. mohou se snadno dochovat i křestní záznamy lidí, kteří někam konvertují - matriku kvůli tomu nikdo pálit nebude).--Ioannes Pragensis 17:08, 10. 12. 2007 (UTC)

Jakou matriku ? Tehdy se vydávali pouze křestní listy Církví. žádnej jinej záznam než církevní nebude. Zato Masarykův ústav považujete za objektivní ? Nekonvertoval - chcete snad říci, že to byl katolík ?? --Sladovnik 17:29, 10. 12. 2007 (UTC)

Tehdy se pokud vím vedly církevní matriky. Už od raného novověku. Psali je faráři a evidovali tak vydané křestní listy. - Co se týče Masarykova ústavu, tak nevím, nač narážíte, rozhodně ale je potřeba preferovat citace renomovaných historiků: TGM je tak známá postava, že jistě k jeho rodinnému původu musejí vědecky ověřené materiály existovat. Co se týče vyznání TGM, tak skutečně zpočátku byl katolík, později pokud vím přešel k evangelíkům; jeho žena byla Američanka, také protestantka. Nevím však o tom, že by někdy byl husitou v jakémkoli smyslu toho slova. Hezký večer,--Ioannes Pragensis 17:38, 10. 12. 2007 (UTC)

K Masaříkovi - jsem rád, že jste konečně pochopil, že se nenarodil jako Masaryk. K hradnímu webu - proč jste nezměnil tedy Masaříka na Masárika, když si myslíte, že je arcibiskup nedůvěryhodný zdroj  ? --Sladovnik 17:54, 10. 12. 2007 (UTC)

Já jsem to nepochopil, zatím jste nepředložil žádný důkaz, že by se narodil jinak než Masaryk. (Nevylučuji to, ale chtěl bych vidět nějaký spolehlivý pramen, kde by to bylo potvrzeno, než to zapracujeme do článku.)--Ioannes Pragensis 19:57, 10. 12. 2007 (UTC)

když v encyklopedii Kdo je Kdo a stránkách Pražského Hradu je příjmení otce Masárik, jak si myslíte, že má křestní příjmení synek ? Nechápu, co vám na té skutečnosti vadí. Holt se pak nechal přejmenovat. --Sladovnik 21:44, 10. 12. 2007 (UTC)

Mně na tom vůbec nic nevadí. Mně jenom vadí, že to údajné přejmenování prosazujete bez důkazů. Je to něco, o čem jsem nikdy neslyšel (pravda, nejsem historik), a tak se prostě zajímám, kde se ta věc dá doložit. Daleko častější než přejmenování totiž byla praxe, že se synci z toho či onoho důvodu jmenovali jinak než otcové už od narození. Tam totiž nebylo potřeba nic jiného než trochu pozměněný zápis do matriky. Viz třeba Hitlerův otec, tam je to přesně stejný případ: dědeček se jmenoval Hüttler a synovi zapsali do matriky Hitler. Čili pokud skutečně doložíte, že se Masaryk nechal roku toho a toho přejmenovat a je podchyceno v tom a tom seriózním vědeckém díle, tak já nic nebudu namítat, naopak Vám zatleskám, že sem přinášíte méně známé informace. Ale prosím Vás o mnohem pečlivější práci s prameny než jste předvedl v případě toho údajného Masaříka.--Ioannes Pragensis 22:28, 10. 12. 2007 (UTC)

Pardón, že vám do toho vstupuju. Jméno Masařík jsem párkrát slyšel, ale nikde v žádném relevantním prameni. Samo o sobě by bylo nepravděpodobné, Masaryk pocházel z německo-slovenského jazykového prostředí, tam by byl takovýto tvar zcela nepřirozený. Spíše bych ho tipnul na tehdy dost časté jazykové počešťění, možná i ironické (jako Havlíčkův Šuselka), ze strany třetích osob, které se neujalo... Nicméně, téměř vždy je jeho otec uváděn jako Masarik. Co se týče údajného otce Redlicha, v daném "pramenu" je to jen fašounská snaha dělat z Masaryka žida, a následně ho za to odsuzovat... Ovšem Masarykův původ je mnoha historiky považován za sporný, na náhradním otci se ovšem neshodnou. Nedávno mu jeden dokonce připsal habsburskou krev. Stálo by za to v článku uvést, že na toto téma se vedou spory.Dogbert 00:03, 11. 12. 2007 (UTC)

Zřejmě se v tom vyznáte líp než já - máte-li nějaké reference na práce, kde se o tom vedou ty spory, tak by bylo asi nejlepší, kdybyste je tam přidal Vy a stručně osvětlil podstatu sporů. Není to určitě ta nejdůležitější věc kolem Masaryka, ale asi by to za krátkou zmínku a pár referencí stálo. Hezký den,--Ioannes Pragensis 08:36, 11. 12. 2007 (UTC)

No, já čerpám z paměti, ale ta se opírala o relevantní díla. Zkusím je vyhrabat, ale nic neslibuju.Hezký zbytek dne přeju Dogbert 15:01, 11. 12. 2007 (UTC)

Chcete po mě spolehlivé prameny, ale když uvedu otce Masárika, tak odmítáte že by toto příjmení nesl i jeho syn. Ohledně následného přejmenování bych jen uvedl, že se na tehdejší dobu díváte současnýma očima. Přejmenování se prostě dělalo tak, že si začal psát upravené jméno a okolí si časem zvyklo nebo si přepsal křestní list. K "Masaříkovi" : jako pramen tohoto jména sloužil zachovaný dopis z roku 1906 arc.Doubravy psaný Papeži, kde mimochodem (předmětem dopisu je stav arcideceze, počet věřících, hádky mezi Čechy a Němci atp.) zmiňuje jednoho kněze, který se mu pod vedením prof. Masaříka "zateizoval". V komentáři od vydavatele se pak uvádí, že si dal arcibiskup záležet, aby i v latině správně uvedl pravé Masarykovo jméno.

Masaryk (Masařík) se stal později unitářem, což ale nebyla a není evangelická církev, nebo u nich neplatí protestantské Solo Scriptura (tj. ani samotnou Bibli nepovažují za svatou, můžete klidně čerpat z Koránu a ve čtvrtek z učebnice Jogy atp.), takže nešlo ani o křesťana. Ohledně pravého otce se asi skutečnou pravdu nedovíme a také jsem "žida" Redlicha do wiki raději nepsal, i když je o 100% pravděpodobnějším biologickým otcem Masaryka než Masárik . Souhlasím, že šlo spíš o to Masaryka posmrtně skandalizovat a uvádět ho sarkasticky jako Tomáš Redlich Masařík než o to uvádět na pravou míry jeho rodinné záležitosti. --Sladovnik 08:51, 11. 12. 2007 (UTC)

No, Masaryk rozhodně nebyl křesťan, neb nevěřil v božskou podstatu Ježíše Krista. Jeho náboženství bylo založeno spíše na různých řečech na téma, že Boha člověk potřebuje apod. Těžko říci, jak to nazvat.Dogbert 15:01, 11. 12. 2007 (UTC)

Myslím, že by bolo vhodne menej idealizovať T.G.Masaryka. Z gymnázia v Brne bol vylučený a je mu cťou, že to priznáva, stačí si pozrieť Čapkové "Hovory s T.G.Masarykem". Samozrejme, že niektorí pochlebovači píšu, že bol vylúčený pre svoje slovanské názory a pod. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 212.158.145.131 (diskuse)

tak on i na univerzitě jako profesor nebyl populární (mezi žáky), protože nebyl schopen přednášenou látku vysvětlit a nezaujal, ani jeho dílo není nějak významné v oboru. Ale zas na druhou stranu, narozdíl od následníka Beneše nelhal a nesnášel násilí.--Sladovnik 09:47, 18. 12. 2007 (UTC)

na univerzitě opravdu příliš populární nebyl, ale ne mezi "žáky" (myslíte asi studenty na univerzitě ani žádní žáci nejsou) ale spíše mezi jeho kolegy, jelikož se studenty diskutoval, upřednostnil vždy dialog (i pokud šlo o komunisty, tak je nezakazoval a věřil, že se jejich argumenty dají vyvrátit v diskuzi, porovnej situaci s dneškem, kdy se pořád jedná o zákazu KSČM ), což jeho kolegům připadalo nebezpečné, jelikož tím prý snižuje svou autoritu (a tím i jejich) a vůbec autoritu všech přednášejících ... (Percy31 12. 5. 2011, 22:48 (UTC)).

Wikipedie není diskusní fórum, tato stránka slouží jako redakční porada při psaní článku. Na Internetu jistě najdete řadu diskusní fór, kde si můžete sdělovat své názory na různá témata. --Luděk 15:12, 18. 12. 2007 (UTC)

Můj ty Jardo. Nevím, zda ty, ale já Hovory s TGM četl. Z gynmnázia byl vyloučen za protirakouské postoje, ze stejného důvodu měl za války srbský pas a žil převážně ve Velké Británii. Jeho podíl na vytvoření československého státu je neoddiskutovatelný a žádný Slovák jej nezamluví. Dále to byl velký myslitel a filisof. Nicméně, tohle opravdu není diskusní fórum. --212.158.145.131 09:39, 4. 1. 2008 (UTC)

To si snad děláte srandu! I když Vám nechci kazit Váš ideál, že diskuse není diskuzní fórum ( ostatně u "masarykovců" se to dá pochopit ), tak nemůžu zůstat němý k Vašemu názoru, že TGM byl velký myslitel a filosof! Kdekdo se tu chlubí, jak přečetl tohleto a tamhleto z Masaryka, ale pak mě to nutí pochybovat buď o tom, že mluvíte pravdu, nebo o Vaší intelektualní úrovni. Prosím Vás proto, slovní spojení "Masaryk" a "filosof" používejte jen s rozvahou. Za některé (!) jeho výroky, názory a myšlenky by se možná nemuselo stydět 5 leté dítě, ale rozhodně ne někdo, koho chcete nazvat velkým filosofem! Jinak pevně věřím, že Váš výraz " žádný Slovák jej nezamluví " jistě není míněn nikterak pejorativně.Nietzschema 14. 2. 2009, 09:29 (UTC)

Tak a dost. Vaše neortodoxní názory teď hodnotit nebudu. Nicméně bych vás rád upozornil, že tady skutečně nejste na diskusním fóru. Máte-li nějaké přesné návrhy na změny článku, podložené hodnověrnými prameny, buď je zde na diskusní stránce můžete navrhnout, nebo ještě lépe, rovnou je v článku proveďte. Doufám, že si nemyslíte, že dáme do článku váš názor, že „za některé Masarykovy názory by se nemuselo stydět pětileté dítě“. Ano, pětileté děti neustále mluví o metafyzice a národních dějinách, učitelky v mateřské školce mají už Hegela plnou hlavu. Dost. Vložená šablona platí a prosím vás, abyste ji dále respektoval! --Zik 21. 2. 2009, 23:03 (UTC)

Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.

Ja ani teda nevím čemu mám věřit život je jako divadlo nikdy už se to opakovat nebude pokud nenastane derniera tam herec jde do všeho a se vším Tomáš -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.122.12 (diskuse)

Prosíme, nediskutujte o věcech nesouvisejících s tvorbou encyklopedie. Děkujeme.

Sice to nebude obzvláště důvěryhodný důkaz. Ale moje prababička byla Masarykova neteř. Jmenovala se Masaříková. Tvrdila mi to od mých mladých let. A já jí vždycky věřila. Takže si myslím, že je to pravda.

Mohl by mi někdo blíže specifikovat, jak vypadal "imperialismus SSSR" a "násilné odtržení Podkarpatské Rusi"? Nejsem si se správností článku zrovna jist..

Pokud si nejste jist a víte jak na to tak to upravte. Od toho jsme Wikipedie, svobodná encyklopedie, kterou může každý upravovat.--Juan de Vojníkov 00:09, 25. 3. 2008 (UTC)

O imperialismu SSSR IMHO nelze dost dobře pochybovat, poskytl pro něj dost podkladů od 20. let (Kavkaz, výpad do Evropy v Rusko-polské válce, Mongolsko) až po svůj rozpad. Pokud jde o Podkarpatskou Rus - pokud vyženete právoplatné púředstavitele spojeneckého státu z je ho území (je nepochybné, že Podkarpatská Rus byla československým územím a Benešův/vládní pověřenec byl oficiálním představitelem) a území proti vůli jeho obyvatel zaberete a anektujete (s tím, že na oko uspořádáte zjevně zcela nelegitimní a naprosto nesvobodné a nedemokratické referendum), tak jste dané území odtrhl násilně. --Cinik 07:31, 25. 3. 2008 (UTC)

V kontextu je přesto tato pasáž mírně zavádějící, pojem imperialismus ve 20. století užívali spíše pouze komunisté, a v takovém smyslu je, myslím, chápán doteď - jako označení "kapitalismu usilující o zvrácení celého světa". Tudíž se mi zdá spojení "imperialismus SSSR" zavádějící. Co se týče Podkarpatské Rusi, tak souhlasím, že to nebylo demokratické, ale "brutálně odtrhnuto" také ne ;) –Tento nepodepsaný příspěvek přidal(a) 88.103.167.211 v 01:19, 30. 3. 2008

Myslím, že není dobré si nechat ukrást slova komunisty, ani ten imperialismus :-), ale raději používat slovník cizích slov, podle kterého je to „velmocenská, dobyvačná, rozpínavá, obv. militantní politika státu“ , a to sedí také na anexi Podkarpatské Rusi Sovětským Svazem. --Ladin 10:47, 1. 4. 2008 (UTC)

• 1- problematika Podkarpatské Rusi je a byla složitá. Původně patřila Maďarsku-tedy Uhersku a jelikož byla tak nehorázně zaostalá cca vroce 1918 na úrovni roku 1648, Slovensko asi na úrovni roku 1818, srovnáváno s českými zeměmi, neměl o ni nikdo zájem. Beneš ji v podstatě Stalinovi nabídnul při jednání v Moskvě, aby se jí prostě zbavil a líčil mu kolik je s ní problémů. Samozřejmě druhou motivací byla také snaha mít společnou hranici se SSSR, aby se předešlo druhému Mnichovu, tenkrát se neměla jak Rudá armáda dostat na území Československa, kdyby náhodou chtěla bojujícímu ministátečku s Říší nějak pomoci, musela by přes Rumunsko nebo Polsko. Jedinou možností bylo aby se do konfliktu zapojili i Poláci (což nakonec udělali), ale jistota, že by napadli bránící se Československo společně s Hitlerem byla diskutabilní. Rudá armáda poté při "osvobozování" zemí verbovala místní lid do svých pozic a Podkarpatské Rusy nezapojovala mezi čechoslováky v Rudé armádě, to bylo sice několikrát z Londýna napadnuto, ale nešlo s tím příliš dělat ... V podstatě to nebylo imperátorské zabrání dobyté kolonie, ale spíše dobrovolný dar ČSR, motivovaný "prozíravou" vojenskou geografií, což souviselo také se zrušením hranice s již "nepotřebným" (situace v roce 45) Rumunskem a Malou Dohodou (Percy31 12. 5. 2011, 23:03 (UTC)).

Upozorňuji na to, že článek je opět kontaminován nepřípustným antisemitismem a nesmyslným fašistoidním šovinismem a v této podobě je nepřijatelný **--MiroslavJosef 22:04, 29. 3. 2008 (UTC) --MiroslavJosef 22:04, 29. 3. 2008 (UTC)

Říci o někom, že je Žid, nebo o rodině, že je židovská, je antisemitismus? Já myslím, že je to pouze názorově nezabarvené konstatování faktu. Jinak, která pasáž je dle Vás "nesmyslně fašistoidně šovinistická"?

Jinak mi Váš příspěvek trošku připomíná výlevy některých představitelů minulého ražimu z 50. let, kteří zvládli do projevu natlačit více přídavných jmen a úderných cizích výrazů (kterým většinou sami nerozuměli), než vlastních myšlenek. V rámci kultivovanosti projevu na Wikipedii doporučuji příště více soudnosti ve vyjadřování...

Wolfrider 23:00, 29. 3. 2008 (UTC)

Pokud má židovské předky, nechť je uveden důvěryhodný zdroj tohoto. Nicméně měl českou matku a slovenského otce, tak nevím, jak může být Žid. --Zik 27. 12. 2008, 15:55 (UTC)

Ona ta hlavní otázka je, zda ten jeho slovenský otec byl opravdu jeho otec. Kropáčková (nebo spíš Kropatschková) si Masárika brala ve druhém měsíci těhotenství...

--Wolfrider 7. 6. 2009, 21:56 (UTC)

Masarykova matka se skutečně vdávala již těhotná a její muž se jmenoval Masařík či Masárik, který byl v té době označován za Slováka, ale nepocházel přímo ze Slovenska (krajleží na hranici mezi Moravou a Slovenskem a nazývá se "kopanice"), se od ní lišil i věkem a i bystrostí, mluvilo se o něm, že je trochu "pomalejší", ale to mohlo samozřejmě souviset s jeho prací kočího. Masaryk o něm mluvil ale pozitivně, tvrdil, že byl odborník ve své profesi a koňům opravdu rozuměl-i když byl příliš "tvrdý", samozřejmě teorií je celá řada o Masarykově původu, ale vznikaly až během a snad až po Masarykově prezidentství, spousta byla také dehonestujících atd.:že jeho matka byla Němka (proto prý Masaryk mluvil pomalu a těžce) a milenka gymnaziálního profesora ... jeho otec měl být v podstatě téměř kdekdo z okolí(kupř. místní židovský továrník) a dokonce i že byl TGM (někde i v článku jeto zmíněno) levoboček císaře (prý na hoffu byla jeho matka služebná). Jako důvody se uvádí jeho intelekt ("byl příliš vzpurný a sebevědomý na obyčejného vesnického hocha", také se uvádějí zastánci této teorie různé "protekce") a zjev (Tolstoj při setkání s TGM: "To mi neříkejte, že toto není šlechtic!... ale když uviděl jeho ruce, zeptal se Masaryka, kdy a proč těžce manuálně pracoval) ... v podstatě je samozřejmě všechna teorie o jeho původu dána spíš snobismem, podle snoba nemůže nikdo schopný a inteligentní, který se dobere k nějakému vlivu (řada mocných své předky raději tajila či skartovala) či geniální proslulosti (kupř.Shakespeare, jeho dílo podle snobů napsal prý jistý oxfordský šlechtic, protože Shakespeare nemá inteligentní výraz a má vypoulené oči, nemá patřičné vzdělání a je z nějaké "outback" village...tato teorie pořád v literárním světě žije) pocházet z obyčejného prostředí (srovnej třeba Jungmann-jeho otec byl policajtem, Palacký jeho otec byl vesnický farář, Beneš syn rolníka, Edison syn alkoholika a tuláka atd. příkladů je jistě mnoho)... své komentáře prosím podepisujte čtyřmi vlnovkami,řada jich je nepodepsaných (Percy31 12. 5. 2011, 23:40 (UTC)).

Zdravím. Zajímalo by mne, z jakého důvodu nelze provádět editaci článku o T. G. Masarykovi s použitím práce historika Karla Hausera uvedené v pramenech? Jedná se o obecně známé, z článku však vypuštěné, informace...

Wolfrider 22:54, 29. 3. 2008 (UTC)

Protože Karl Hauser není - slušně řečeno - žádný zvlášť autoritativní historik, a protože se nejedná ani tak o obecně známé "informace", ale o nahnědlou propagandu, kdy například odhad, že matka TGM se vdávala těhotná, se mění v rádobyjistotu (rozuměj nepodloženou pomluvu), že otcem TGM musel být někdo jiný než její manžel. O TGM již existují celkem slušné práce, není tedy třeba čerpat z pokoutních webů.--Ioannes Pragensis 12:56, 1. 4. 2008 (UTC)

Děkuji, pane kolego. Vážím si toho, že alespoň vy se nebojíte konstruktivní diskuze.

Na těchto stránkách máte citováno vyjádření dalšího, prozměnu amerického, historika k dané otázce: http://hedvicek.blog.respekt.cz/c/844/Byl-Masaryk-vubec-Cech.html . S Hauserem sice plně nesouhlasí, avšak některé postřehy uznává jako pravdivé. Stránkami Národně Vzdělávacího Institutu, který něco v podobném duchu také uvádí, se zabývat nebudu, to je zdroj spíše pochybný, navíc nakažený nazi propagandou. Každopádně by i tyto doměnky ale měly být v článku uvedeny jako možné.

Taktéž bych byl rád, kdyby byl text vztahující se k úmrtí označen jako doslovná citace některého dobového textu. Jinak je zavádějící a nepřijatelný. --Wolfrider 13:38, 1. 4. 2008 (UTC)

citace musí být vždy doslovná, jinak je to parafráze. Uvedení pramene je samozřejmost. Jinak je to porušení autorských práv!§§§ své komentáře podepisujte čtyřmi vlnovkami, píše tu každý jak ho to napadne !!! (Percy31 12. 5. 2011, 23:46 (UTC)).

Ten text k úmrtí je označen jako doslovná citace komuniké z Lán, je to uvedeno hned na začátku odstavce (souhlasím, že by t

am měla být i řádkové reference na konci, to máte pravdu). Co se týče Hedvíčka, tak si myslím, že při existenci již desítek seriózních akademických prací k Masarykovu životu je zbytečné citovat ty senzacechtivé. Píšeme encyklopedii, ne bulvár.--Ioannes Pragensis 14:14, 1. 4. 2008 (UTC)

Ony u toho komuniké spíše chybí úvozovky. Takhle to vypadá, že dobový text je jen ta zpráva vypsaná kapitálkami.

Co se týče Hedvíčka i jiných, problém je, že dostupné "seriózní" práce se Masarykem většinou zabývají z pozice docela obdivné ("Prezident Osvoboditel" a tak podobně) a žádné nedostatky moc Masarykovi přiznat nechtějí. Masarykův původ od Nathana Redlicha byl dokonce citován i Masarykovými současníky a sami obyvatelé Masarykovy rodné vísky si všímali podobných rysů ve vzhledu Masaryka a "starého" Nathana Redlicha. Navíc informace o tom, že u Redlichových jak Masarykova matka, tak i otec, sloužili jest pravdivá a měla by být uvedena...--Wolfrider 18:10, 1. 4. 2008 (UTC)

Hedvíček opravdu není seriózní historik! --Zik 27. 12. 2008, 15:57 (UTC)

No my tady ale opravdu nemůžeme suplovat případné nedostatky akademické produkce, zde lze publikovat pouze to, co pochází ze spolehlivých zdrojů (WP:Žádný vlastní výzkum). Navíc ve Vámi citované otázce lze těžko odlišit fakta od městských legend a pomluv, čili je potřeba počkat, zda a jak to zpracují kvalifikovaní historici. Informace o tom, kde všude pracovali čí rodiče se v životopisech našeho rozsahu obvykle neuvádějí, jde o příliš velký detail.--Ioannes Pragensis 18:47, 1. 4. 2008 (UTC)

Dobře, ale informace o tom, že byli Masarykovi zákonní rodiče zaměstnanci na císařském statku je chybná. Opravdu pracovali u Redlichových na statku. Minimálně toto by mělo být změněno... --Wolfrider 13:25, 2. 4. 2008 (UTC)

Já bych toho přesného zaměstnavatele asi tedy prozatím vyhodil, není tam zdá se shoda a není to pro toto heslo nijak zvlášť důležité. Stačí říci, že pracovali na statku. Třeba se časem někdo najde, kdo to dohledá přesně v nějakém spolehlivém zdroji.--Ioannes Pragensis 08:07, 3. 4. 2008 (UTC)

Vždyť ta poslední změna byla v podstatě jen upřesněním toho, co už v textu je, jinými slovy přesnějším popisem toho, čeho se ony dohady týkají. V tom bych problém neviděl. Ta úmrtní zpráva byla tak nějak na vážkách. V úvozovkách tam možná zůstat i mohla. --Wolfrider 07:58, 20. 4. 2008 (UTC)

Právě že bych se raději těm Redlichovým vyhnul, jednak to není encyklopedicky významné, a jednak je to zjevně sporné. S Vaší poslední editací - odstraněním slova císařský - ovšem souhlasím, je-li něco sporné a přitom nevýznamné, tak to lze odstranit. Co se týče té úmrtní zprávy, tak tu jsem dal pryč proto, že podobná komuniké se v životopisech obvykle necitují. Dokládá sice hezky jistou atmosféru chvíle, ale věcný obsah je malý.--Ioannes Pragensis 10:11, 20. 4. 2008 (UTC)

Nechápu o čem se to tady vůbec přete, vždyť to je a bylo v článku vcelku pěkně zapsáno už před započetím válek. Akorát se to takhle blbě zamyká --marv1N 19:10, 1. 4. 2008 (UTC)

co se týká Redlichových a jeho statku, omyl vznikl tím, že "císařský" se o něm říkalo, jelikož Redlich byl c.k. rada,to znamenalo císařský královský rada, v podstatě to znělo obyčejným lidem, že má něco do činění s císařem nebo králem, ale v podstatě to byl jen titul, něco jako je dnes třeba inženýr ekonomie, kandidát věd za socialismu atd. ... znamenalo to, něco jako "že by jeho názor měl být brán vážněji" většinou ho vlastnili profesoři i ředitelé gymnázií, vědci, průmyslníci, stavitelé (Hlávka) atd. za nějakou významnou činnost pro mocnářství. Během 1. světové války mnoho českých c.k. radů orodovalo třeba za studenty označené za šiřitele tzv. ruských letáků, ale příliš to nepomohlo. Mám dojem, že c. k. radu nemohli dostávat židé, kteří nekonvertovali na katolictví, ale to by se muselo ověřit. Doklady o tom, že by byl Masaryk Riedlichovým potomkem není. Jeho podoba také není příliš zjevná. Lidé z Masarykova okolí spíš zdůrazňovali jeho "mentální" odlišnost od ostatních sourozenců, ale to mohlo být dáno geneticky, výchovou atd. Ne jiným otcem. Velký vliv na tito teorie měl ale snobismus, jelikož spousta lidí neunesla, že habsburského císaře z Vídně nahradil bývalý kovářský učeň a nějaký (i když univerzitní) učitel. Zdroje je potřeba uvádět nebulvární. Určitě i kritiky je velmi mnoho, i když existovala jistá censura za 1. republiky a poté se již o něm příliš nepsalo ... (Percy31 13. 5. 2011, 00:02 (UTC)).

ještě poznámku k tomu Redlichovu statku-movití či jinak politicky hospodářsky významní lidé se nazývali v mocnářství jako "hoff fähig" (termín se vztahoval i k jejich chování, které mělo být reprezentativní) jejich domácnosti poté "zimmer rein" ... vzhledem k tomu výrazu "hoff" mohl být třeba Redlichův statek považován prostým lidem (omylem) za císařský atd. Co se týká těhotenství Masarykovy matky, stačí srovnat narození Masaryka a termín svatby. Je to celkem jednoduché počítání... (Percy31 13. 5. 2011, 09:39 (UTC)).

nezlobte se na mne, ale Tomáš Masaryk byl velký zastánce ženské emancipace, který říkal, že právě ženská emancipace obohatí společnost.. nejenže to chybí v jeho "díle", ale hlavně není jeho citát mezi těmi slavnými - právě masaryk řekl: ženská otázka je otázkou kuturní, je pak i otázkou mužskou, dětskou.. není tam věta o jeho přejmenování - PO MANŽELCE!! to byla jasná symbolika.. je taky dokázané, že byl pro ženskou rovnoprávnost a právě z jeho popudu byla v první ústavě věta: žena je rovna muži.. také se říká, že své děti každý večer koupal a pravidelně si s nimi hrál - aby to nezůstalo pouze na jeho manželce.. tento nadčasový názor by zde měl být!! a když už nic, tak ten citát rozhodně! eva

• Máte nějaké konkrétní návrhy na změnu článku? Pokud ne, musím vás upozornit, že toto není diskusní server. --Zik 14. 9. 2008, 20:30 (UTC)

K Evě - určitě souhlas- to, co píšete (Masaryk "feminista") v článku chybí, také Americký klub dam a paní Garrigua a jiné aktivity Masarykovy manželky. Doplním, až bude trochu času... to s přejmenováním nebylo úplně bezelstné, je nutné také zmínit vlivného pana tchána Garrigua, mohlo to být samozřejmě také gesto směrem k němu nejen k ženám... (Percy31 13. 5. 2011, 00:11 (UTC)).

Považuji za nehoráznost zakázat zmínky o tom, že TGM možná byl (?) levobočkem konkrétního žida. Kolega našel vhodnější zdroj než byl ten můj. Jestli se vám nelíbí zmínka o něm nahoře v záhlaví, tak se můžeme dohodnout na vytvoření sekce "kontroverze" v dolní části článku, jak je to obvyklé u mnoha mnoha článků na EN Wiki: Celý článek tam je mainstreamový a reflektuje většinový názor společnosti a historiků, až dole je sekce "kontroverze" s výběrem alternativních názorů. O tom zbytku, o těch špinavostech TGM a Masaryka se budeme bavit později. --Uživatel č.1 16. 9. 2008, 20:52 (UTC)

Obávám se, že pro Vámi navrhovaná doplnění článku by bylo potřeba vytvořit sekci Pomluvy. Ta však ani v anglické WP obvyklá není.--Ioannes Pragensis 17. 9. 2008, 13:09 (UTC)

Teď nemám na mysli zmínky o tom, že TGM byl defraudant, podvodník a možná i vrah. Mám na mysli uvedení PODROBNOSTI, jak se podle menšinového názoru historiků měl jmenovat otec TGM + minimum informací o něm (např. že hovořil německy), stejně jako že TGM v tomto případě neměl být manželské dítě. Všiml jste si, že jsem nenapsal, že TGM měl být bastard, respektive panchart? Levoboček je slušné vyjádření.

Mé rozvedení (podrobnost) je to samé, jako když někde v článku vidím např.: událost se stala ve 20.letech 20,.století. A já místo toho doplním přesné datum té událsoti se zdrojem. chápete mně? O tom dalším (defraudace, podvody se budeme bavit později. Toto by se za pomluvy dalo považovat, zmínka o Redlichovi ale ne).--Uživatel č.1 18. 9. 2008, 14:43 (UTC)

Tohle se nedá nazvat menšinovým názorem historiků, nevím o žádném významnějším seriózním historikovi, který by si něco takového myslel. Pokud je mi známo, jedná se o lživou hnědočernou propagandu z první republiky a možná by to patřilo do článku o českém fašismu (s patřičnými zdroji), ale sem nikoli.--Ioannes Pragensis 18. 9. 2008, 15:03 (UTC)

Krystlík je podle vás fašista?????????????? --IoannesM 18. 9. 2008, 15:16 (UTC)

Nic takového netvrdím. Já jenom říkám, že tyhle názory vznikly a šířily se za první republiky v tehdejších fašistických a klerikálních kruzích a seriózní historici jim pokud vím žádnou zvláštní váhu nedávají.--Ioannes Pragensis 18. 9. 2008, 15:28 (UTC)

Jen k TGM a pomluvám, důležitý je výklad určitých událostí, které jsou připisovány Masarykovy např. komunisty a se kterými neměl zas tak mnoho do činění- kupř. Velká mostecká stávka=Masaryk nechal střílet do lidí, tak tuto událost interpretovali komunisté velmi často, a Jan Kříž ze Souše a Josef Ševčík byli mučedníci utlačovaného dělnictva. Není prokázáno, že stárnoucí Masaryk podepsal příkaz, že se má střílet do demonstrantů-nebyl vyhlášen válečný stav-pravděpodobně celou událost měl v rukou ministr a šéf četnictva. Pravděpodobnější je ale verze, že to byla reakce zasahujících policistů na agresivitu davu atd. ... by se dalo pokračovat v dalších teoriích. Možná tomuto komun. výkladu nahrával Masarykův citát: "Kdo není spokojen se svobodou, kterou zaručuje Československo, ať se odstěhuje do sovětského Ruska ... atd." Komunisté často líčili Masaryka téměř jako buržoazního satana... fašisté jako semitu napojeného na USA, příslušníka různých sekt a tajných církví a spolků a hlavně jako majitele a hlavu jakési "tajné hradní policie", kterou si vydržoval, měla to být síť tajných agentů a špionů, takové nesmysly opravdu do článku nepatří, i když jsou stále živé ... -mohly by se objevit maximálně v sekci Masarykův obraz v době komunismu a nacismu ... Co se týká financí, vlastnil určitý majetek, jeho manželka opravdu nepocházela z chudých poměrů, zaplatil kupříkladu první "stélu" na pražském Hradě, která se při převozu zlomila, ta dnešní je 2.pokus- Problém je u Masaryka snad jen s tím, že nikdy neukázal kolik vznik Československa opravdu stál a kam či komu byly investovány všechny peníze vybrané krajany a různými spolky. Na tyto otázky odpovídal prý: Revoluce, po které by se ukazovaly účty by byla pro děti ..." Přesněji: Masaryk 28. 5. 1918, když byl dotázán na shromáždění Čechů a Slováků v Chicagu na původ financí: „Revoluce, při níž by se předkládaly účty, byla by pro děti.." Více podobných teorií je zde: http://specialy.wordpress.com/vznik-csr/ ... nemyslím si, že by se měly v článku podobné konspirace objevit, asi nejpikantnější "teorie", se kterou jsem se kdy setkal byla tato (samozřejmě ji uvádím jen pro pobavení, nijak se s ní neztotožňuji): Beneš (kterého prý podle této "teorie" nazýval Masaryk "kožlanským skřetem") prohrál zmíněné peníze v kasinech, což rozčílilo M. R. Štefáníka, a rozhodl se s Benešem po válce celou situaci řešit, a proto byl ihned při návratu sestřelen kožlanským skřetem ... samozřejmě podobných teorií je celá řada, ne všechny jsou tak Tolkienovsky fantastické, tato pochází z nějaké restaurace na Václavském náměstí, kam chodil Masaryk a vyprávěl to nějakému číšníkovi, opět zatím stojí snobismus, senzacechtivost, očerňování těch "nahoře" a morální očista "těch dole" ... (Percy31 13. 5. 2011, 00:46 (UTC)).

Chtěl bych jen upozornit, že v tomto článku se prakticky nemluví o Masarykovu postoji vůči rukopisům -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 195.113.165.66 (diskuse • bloky) 25. 9. 2008, 10:15 UTC+2

Máte pravdu, že RKZ se věnuje jen několik větiček, což není dostačující. Pokud jste s Masarykovým postojem k RKZ blíže seznámen(a), poprosil bych Vás, abyste článek doplnil(a). S pozdravem --Doktory 25. 9. 2008, 09:03 (UTC)

RKZ je potřeba více popsat, to byl spor, kdy Masaryk šel za "pravdu" proti názoru Palackého, a byl to v podstatě jeho první postoj proti konformní akademické většině ... poté až následovala Hilsneriáda a jiné spory atd. (Percy31 13. 5. 2011, 01:29 (UTC)).

V životopise T.G.Masarika sa uvádza matka Terézia Kropáčková bola nemeckej národnosti,negramotný otec Jozef Masarik slovenskej národnosti bol kočiš... Matka vedela písať a čítať? A českej národnosti kočiši neboli v rokoch 1848 analfabeti? Prečo bolo potrebné zdôrazniť že slovenský kočiš bol negramotný? Pri nemeckej a českej národnosti sa takéto detaily nekomentujú. Je fakt, že bol analfabet,ale informácia bola podaná nevhodne. Schopnosti zdedil po rodičoch a nebola potrebná oná invektíva, ale ide o poníženie národa slovenského za každú cenu a pri každej príležitosti.Koľká malichernosť.--Pisateľka 16. 12. 2008, 10:55 (UTC)

Není úplně pravda, že byl slovenský kočí-nepocházel přímo ze Slovenska ale z hraniční oblasti, z pomezí mezi Moravou a Slovenskem - nazývaným "kopanice". Nemluvil vpodstatě ani slovensky, v té době spisovná slovenština ještě nebyla vytvořena, a pokud byla tak spíše v hlavách či jen v akademických kruzích, mluvil "kopaničářským nářečím" ne slovensky, jak to chápeme nyní ..., v podstatě všem obyvatelům Moravského Slovácka se říkalo "Slováci", ale nebyli to Slováci, jak ten termín užíváme dnes pro obyvatele Slovenské Republiky. Vlado Mečiar proslul kdysi výrazem, že Slovensko sahá až po levý břeh Moravy, čistě teoreticky měl pravdu, jelikož se ti lidé označovali kdysi dávno za Slováky, či přesněji "Moravské Slováky" (dnes už se ten termín nepoužívá, právě kvůli slovenskému nacionalismu, Slovák je dnes už jen ten z území SR) ale neměli s dnešními Slováky nic společného- Problematika je ještě složitější pro termín Moravané tak jak se označuje dnes pro obyvatele Moravy je v podstatě celkem nový tvar, jelikož Komenský používal výraz Češi na Moravě, Karel Havlíček (Borovský) zase termín: ... Hanák je Panák! Čím myslel nelichotivě, že Hanák je loajální Austrii, ale mluvil o Hanácích ne o Moravanech (myslel Hanou oblast od Kroměříže-Malá Haná až po Olomouc-Velká Haná, jižní Morava (Mikulov, Znojmo) byla německá, poté Moravské Slovácko- Slováci, Valašsko-Valaši, na severu Šlonzáci atd.) ... V podstatě všichni Moravané používali shodně výraz (v 19. století), že jsou Češi, aby se vymezili jiným menšinám (Němci, Židé, Poláci atd...), větší problém (pro Beneše téměř neřešitelný) byli ti Šlonzáci (dnes se ten termín téměř nepoužívá) a to byli zase Slezští Češi, kteří ale mluvili polsky, přitom ale nebyli Poláci. Tím u nich neplatilo jazykové pravidlo, takže se nedali "národnostně" zařadit. Národnost se totiž určovala především jazykově- kdo mluvil německy byl Němec, nějakým českým, moravským, slovenským nářečím (jelikož spisovná čeština byla vytvářena až obrozenci, podobně slovenština) Čech (do této kategorie patřili i Slováci (Moravští) obyvatelé Moravského Slovácka na území ČR) atd. (Percy31 13. 5. 2011, 01:29 (UTC)).

Prosím, encyklopedie je o faktech, nikoli o spekulacích. Jsou ve článku uvedená fakta pravdivá či nikoli? Pokud jsou, pak je jakékoli zpochybňování neodůvodněné. K Vaší otázce, ano matka Terezie nabyla německého vzdělání, uměla psát a číst. Vedly se spory o její německou národnost, hovořila lépe německy než česky, nenaučila se nikdy modlit česky. TGM popsal svého otce Josefa např. v Hovorech s Čapkem, kde píše: Josef Masaryk byl prostý a negramotný slovenský kočí s myslí nevolníka.zdroj: Soubigou, Alain: Tomáš G. Masaryk, Paseka, 2001.) Takže nerozumím tomu, kde vidíte v článku lživou informaci? --Kacir 16. 12. 2008, 11:15 (UTC)

Ajajaj- Hovory s Čapkem? Myslíte pravděpodobně - Čapkovy Hovory s TGM!Ty napsal Čapek, nikoli Masaryk. Je to Čapkova parafráze Masarykových slov. Nemělo by se to brát jako zdroj relevantních informací. Spíš zdroj do sekce: TGM v literatuře ...(Percy31 13. 5. 2011, 01:29 (UTC)).

Masarykova matka či její rodina byla prý původně z Hané, takže se dá sotva mluvit o německé národnosti. Bohužel k tomu teď zrovna nemám prameny, ale kdyby někdo nějaké měl, byl bych mu vděčný. --Zik 27. 12. 2008, 16:01 (UTC)

Soubigou napsal obsáhlý spisek o TGM, kde je také psáno o jeho národnosti. Pokud si pamatuji, tak byly vedeny spory o jeho německou národnost, on sám se vyjadřoval různě, dokonce pro slovenské noviny v Rusku se prohlásil za čistého Slováka... info doplním v budoucnu. --Kacir 27. 12. 2008, 16:06 (UTC)

Promiňte, ale pokud je něčí rodina z Hané, nemůže být daný jedinec německé národnosti? Proč? Přestěhuje-li se Číňan do USA, mění se jeho národnost automaticky také na americkou (které ergo neexistuje, ale to jen na okraj)? Národnost je určena původem, ale také cítěním a vystupováním. Hovořila-li slečna Kropáčková (v době Masarykova početí), pozdější paní Masáryková (v době Masarykova narození) německy a modlila-li se německy, jistě byla nejspíše i německé národnosti. Češi se obvykle modlívají česky, ti lepší latinsky... -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 88.100.116.164 (diskuse)

Nepromíjím - anonymní nesmysly je lepší nijak nekomentovat .... --MiroslavJosef 13. 1. 2009, 20:55 (UTC)

Za a) Omluvám se, předešlý příspěvek jsem sem dal já. Nevšiml jsem si, že nejsem přihlášen. Za b) Vás se nikdo o prominutí nežádal. Za c) Vaše politika "co se mi nelíbí strhám a pošlapu, ale diskutovat o tom nebudu; ještě by někdo odhalil, že nemám argumenty." je jistě úžasná, nicméně míníte-li publikovat na stránce nazvané "Diskuse", je poněkud nemístná... --Wolfrider 18. 1. 2009, 21:12 (UTC)

Z příspěvku nerozumím tomu, co mělo být přesně sděleno (bez uvedení zdrojů). Faktem je, že Masaryk sám v CV z roku 1875 k doktorské práci napsal "matka je Němka" (Archiv Ústavu TGM Akademie věd, fond Osobní, složka 1, obálka 4, 2), později v CV pro slovenské noviny v Rusku napsal "Myslím, že rodem jsem čistý Slovák, bez maďarské či německé příměsi..." (Archiv TGM, dtto). Přesto v rozmezí několika desetiletí psal, že byl vychováván německy, česky nebo slovensky, což se může jevit jako oportunismus v souvislosti se situací, ale spíše se jedná o pravdu, kde je důraz na vícejazyčnost rodiny v níž vyrůstal... --Kacir 13. 1. 2009, 21:27 (UTC)

Napsal jsem už výše, že národnost se určovala podle tehdejších kritérií jazykově. Mělo to samozřejmě chyby a bylo to velmi nedokonalé. Kupříkladu, když E. Beneš v Paříži tvrdil, že Šlonzáci jsou Češi, kteří mluví polsky a ne Poláci ... nikdo situaci z Francouzů nerozuměl, a nedokázal nikdo pochopit, jak je možné že Češi jsou Češi a nejsou třeba Němci, kteří mluví česky? Proto většina Šlonzáků, i přes svůj odpor, zůstala v Polsku a vypadalo to, že Francie nadržuje většímua početnějšímu Polsku. O tom, že mnoho tehdejších Němců v býv. Austrii (dnes se jim říká všelijak Sudeťáci, Němci, Rakušani, Bavoráci), kteří žili na území Čech a Moravy bylo horlivými českými vlastenci (češtější než Češi) (Heinrich Fügner, Rudolf Geidl) stejně jako mnoho Čechů horlivými Němci (němečtější než Němci) je celá řada příkladů ... nehledal bych v tom pouze oportunistické chování ... národnost je spíš pocitová či kulturní záležitost dané osoby, číňan v USA může být Američanem, v Čechách zase Čechem, pokud se nějaký Čech přihlásil k německé národnosti, neviděl bych v tom nic špatného ani oportunismus (pokud se jeho matka hlásila k Německé národnosti). Na druhou stranu se zde jedná o území Austrie, přesněji o Moravu, kde byl později utvořen mezi Čechy a Němci rozumný moravský pakt,takže takové napětí mezi Němci a Čechy na Moravě nepanovalo. Také Němci v Čechách se chovali trochu jinak, jelikož cítili pravděpodobně sílu sjednoceného Německa s Pruskem v čele- Německo je trochu někde jinde, než je území, kde žil Masaryk a vzniklo až v roce 1871... Situace Němců na Moravě byla trochu přece jen odlišná ... (Percy31 13. 5. 2011, 02:17 (UTC)).

Vážení a milí, uvědomí si konečně už někdo z vás, že Masaryk nebyl filosof. Shodneme se na názoru, že měl myšlenky, které mají filosofický dosah, ale spojení Masaryk filosof opravdu ne. Rád bych tedy reagoval jako Masaryk na ústavu v roce 1918 slovy: " Tož to ne". -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Nietzschema (diskuse)

Jen namátkou [1], [2], [3], [4], [5]. --Milda 17. 3. 2009, 08:47 (UTC)

Pěkné, až na to, že se jednotlivé Vaše odkazy v některých otázkách neshodují. Už třeba první řádek...Masaryk je filosof či filolog? Už by mě ani nepřekvapilo, kdyby byl nazván nakonec třeba filatelistou. A jelikož se nikterak striktně neoddělují jednotlivé obory filosofických fakult, tak titul PhDr. je značně zavádějící zvláště pro "neznalce". Žádal jsem vás o uvědomění si šíření omylu, respektive nepřesnosti. Evidentně bohužel zbytečně.Nietzschema 18. 3. 2009, 18:44 (UTC)

Všechny uvedené odkazy zmiňují Masaryka jako filosofa. Dodejte věrohodné zdroje o tom, že Masaryk filosof nebyl a že se všechny ostatní zdroje mýlí. Jinak je vaše snaha pouze nepřípustný vlastní výzkum. --Milda 18. 3. 2009, 18:54 (UTC)

Nebojte, těm, kteří Masaryka nečtou a nečetli samozřejmě na vědecké úrovni podklady k tvrzením dodám, ovšem nic nejde hned a já se nehodlám uchylovat k pouhému bezduchému opisování již uveřejněných textů (možnost vzniku chyb). Má snaha je donutit vás k přemýšlení a ne k pouhému přejímání. A mj. koho považujete za důvěryhodný zdroj? Docenta Opata?Nietzschema 18. 3. 2009, 19:09 (UTC)

Masaryk byl filozof. Každý absolvent nějakého oboru na Filozofické fakultě, skládá zkoušku z filozofie. Filozofie má podsekce Kupř: logika atd. Filozofem může být tedy klidně i kybernetik, geolog, přírodovědec atd. Masarykova filozofie se nazývá "konktrétní logika". Své komentáře podepisujte, prosím, čtyřmi vlnovkami (Percy31 13. 5. 2011, 02:20 (UTC)).

s tím samozřejmě nelze nesouhlasit, ale nemyslím si, že by zde bylo používáno slova filosof ve smyslu "absolvent ff" a právě k tomu je mířena moje poznámka...ale jinak děkuji za příspěvek...Nietzschema 19. 1. 2012, 12:22 (UTC)

Nemýlím-li se, nejnovější obsáhlou monografií o TGM je Alain Soubigou: Tomáš Garrigue Masaryk, 2002 (ISBN 80-7185-679-7), neuvádí Hanu na žádném místě (ani v genealogickém stromu na straně 54). Pokud nebude dodán zdroj, pak bude informace odstraněna. --Kacir 10. 3. 2010, 15:09 (UTC)

Prošel jsem a pouklízel externí odkazy. ([6]) Vyhozeno:

• Masarykovo muzeum v Hodoníně jenom o muzeu, ne k osobě
• Masarykův ústav AV ČR jenom k ústavu
• Tomáš Garrigue Masaryk asi nefunkční
• Hovory s T. G. Masarykem reklama, v celku k ničemu
• http://mujweb.atlas.cz/www/barbieman/TGM.htm nefunční
• T. G. Masaryk nefunkční
• http://cs-magazin.com/2003-08/view.php?article=articles/cs030802.htm
• http://www.granosalis.cz/article.php?sid=2271
• http://mujweb.cz/spolecnost/volnamyslenka/majak/majak%204-99.htm nefunkční
• http://www.kcprymarov.estranky.cz/fotoalbum/Osobnosti/t_g_m nefunkční --Wikipedista:BobM _d|p 15. 5. 2010, 07:29 (UTC)

V článku chybí Masarykova touha po vytvoření silného, sjednoceného státu. Je v něm tvrzení o švýcarském modelu, ale to není pravdivé. Vzorem Masarykovi byla od samého začátku Itálie (Garibaldi) a ozbrojená účast Italů na Krymské válce a poté schválení vzniku Itálie mocnostmi. Masaryk se často zmiňoval o sjednocení Německa, Velké Británie a jiných národů (Francie), čímž získali svoji sílu. V podstatě viděl Československo sjednocené v jeden celek obývaný Čechy, či Čechoslováky. (Percy31 13. 5. 2011, 02:27 (UTC)).

S menšinami, zejména s Němci a Rusíny však také počítal a švýcarský model mu nebyl cizí, před Francouzskou demokracií preferoval Americkou (90.178.31.1 10. 3. 2012, 00:00 (UTC)).

Bylo Theresia Kropaczek

Zdroj? Alain Soubigou: Tomáš Garrigue Masaryk, 2002, s. 21, uvádí jméno česky Terezie Kropáčková. --Kacir 2. 7. 2010, 08:30 (UTC)

http://www.obeliskval.cz/starsi/09_07/posledni/his_1.htm (188.244.53.186 13. 9. 2011, 20:11 (UTC))

Dovolil jsem si opět přidat do jména Garrigue to další r (je tam dvakrát, ostatní chyby v diskuzi již nehodlám opravovat). Sorry (90.178.31.1 10. 3. 2012, 00:05 (UTC)).

podle mě by ta třetí část s otázkou nevyřešených národnostních problémů chtěla trochu širší komentář, třeba ta část kde se píše že byly národnostní menšiny diskriminovány. jak konkrétně byly diskriminovány? jaký k tomu měl vztah sám masarik? aby si člověk mohl udělat objektivní obrázek.

nějaké vlastní písemné zdroje nemam, ale třeba v české televizi to řešil program: Historie.cs "Češi a Němci za 1. republiky z 11. 4. 2011"