Třeboň I: Porovnání verzí

Šablona:Infobox sídlo Třeboň I je část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec. Je zde evidováno 540 adres.^[1] Podstatná část Třeboně I. je chráněnou městskou památkovou rezervací. Centrem je opevněné staré město, jehož srdcem je renesanční zámecký areál a Masarykovo náměstí, opatřené podloubími po obou stranách (severní a jižní) a Hradeckou branou dole na východě. Uprostřed Masarykova náměstí pod barokní kašnou je o Vánocích tradičně stavěn osvětlený vánoční strom a v květnu vysoká "májka". Na západě kolmo navazuje třetí nejrozsáhlejší zámecký areál (po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově) v České republice.

Trvale zde žije 627 obyvatel.^[2]

Třeboň I leží v katastrálním území Třeboň o výměře 23,87 km².^[3]

Městské hradby

Hradby obepínají prakticky celý střed historického města od severní strany třeboňského zámku až po jeho stranu jižní. V historické době funkci hradeb na západní straně zámku plnil hluboký, vodou zaplavený příkop, zásobovaný přímo ze zlaté stoky. V těchto místech stával od 16. století později zaniklý zámecký mlýn. Od Staré břilické brány, přestavěné Petrem Vokem z Rožmberka k roku 1600 na dosud funkční branku do zámeckého parku se schodištěm pro pěší, kopírují městské hradby tzv. "Dlouhou chodbu zámku" až k Bráně Budějovické (Nové břilické). Poté pokračují souběžně, avšak poněkud severozápadněji kolem západního traktu někdejšího Augustiniánského kláštera až ke Zlaté stoce u Bertiných lázní. Zde jsou u Kodetovy pískovcové sochy ženy prolomeny gotickou brankou pro pěší, opatřenou mříží, směřující ke klášternímu komplexu. Dále probíhají směrem východním podél Zlaté stoky až k hostinci "U Míšků" v němž je zastavěna renesančí branka se schodištěm a dlážděnou cestou procházející objektem a jeho nádvořím s kamennou studnou radiálním směrem k Masarykovu náměstí. Pokračují k Jindřichohradecké bráně na půl cesty přerušené původně gotickou baštou (věží s gotickými střílnami) dnes přestavěnou na pension, přístupný z lázeňské promenády v Tylově ulici, můstkem přes Zlatou stoku (ulička na druhé straně vodoteče je nazvána Hradební). Zde jsou původně gotické hradby opatřeny renesanční sgrafitovou výzdobou (v některých místech dnes již opět volající po opravě). Pak původní gotické hradby pokračují za jižními stěnami domů v Rožmberské ulici až dnes k výrazně renesanční Svinenské bráně s obloučkovými štíty a sgrafitovou výzdobou a soškou Sv. Floriána v průčelí k Masarykově náměstí. Průhledem před Knížecím pivovarem z Trocnovského náměstí od Novohradské brány jsou dobře patrná i původní cimbuří těchto hradeb. Renesanční hradby však pokračovaly kolem Zlaté stoky a Rožmberské zbrojnice (jak o tom svědčí tři zachované renesanční bašty, později v souvislosti s úpravou zbrojnice na Knížecí pivovar, přestavěné) až k bráně Novohradské a dále ke komplexu bašt u zámku a psí kuchyně (známých i z filmu "Pyšná princezna"), které jsou připojeny k jižní straně třeboňského zámku. Z nich vyniká kruhová bašta zvaná "Katovna". Původní vodní příkop, který doplňoval dobrou funkci středověkých hradeb, takže Třeboň nebyla nikdy dobyta, který byl u Novohradské brány překlenut původně gotickým mostem a padacím mostkem, je dnes částečně zasypán. Kladky padacího mostku jsou zachovány dobře patrné po horní straně českého a německého nápisu z dob prvních třeboňských Schwarzenbergů nad ostěním branky pro pěší Novohradské brány na její jižní straně. Poblíž je nově dobře opravená barokní socha Sv. Jana Nepomuckého a proti ní velký kamenný kříž v místech pilíře původního mostu.

Budovy Akademie věd České republiky

Ve východní části Třeboně I byla na počátku První republiky nově přestavěna v secesním slohu, jako pokračování osy Masarykova náměstí za Jindřichohradeckou bránou, třída Legií, vedoucí k nádražíčku Třeboň lázně, k poctě padlým Československým legionářům z Třeboně, jejichž jména jsou dosud uvedena na pamětní desce mezi podloubím Staré třeboňské radnice čp.1 /I na Masarykově náměstí, vedle renesanční radniční věže a budovy Městské spořitelny čp.100/I s výraznou sochou rybáře držícího kapra z roku 1925. V pravé části třídy ve směru k nádraží vynikaly budovy hotelu "U Zlaté stoky", jejichž secesní ráz byl setřen po roce 1948 přestavbami po zrušení hotelu, současně s přejmenováním ulice na Dukelskou. Dnes je na této straně ulice řada obchodů (Flop, apod.), městské placené parkoviště a bistro "U kapra".

Na levé straně se nalézají, hned za městskými hradbami, Zlatou stokou, kvalitním sousoším Sv. Jana Nepomuckého (A.D. 1726), Tylovou ulicí (lázeňskou promenádou), vinotékou a několika obchody, budovy botanického ústavu Akademie věd ČR, které si zachovaly původní secesní ráz. K nim byly v roce 1926 přistavěny další budovy, v jednoduchém kubistickém slohu. Za nimi se nalézá nově pojmenovaná ulice U Berty, odbočující vlevo k hotelu Romantik s restaurací Kopretina, velkému parkovišti, tenisové hale a komplexu lázní "Berta" i zahradám se skleníky botanického ústavu.

Hlavní ulice pokračuje dále kolem parku u nádraží (s kašnou a pískovcovou sochou dívky), hasičské zbrojnice, prodejny koberců až k vilové čtvrti na Kopečku s velkou restaurací, barokním kostelíkem Sv. Jana Nepomuckého s věžičkou, barokním sousoším odpočívajícího "Pána Ježíše Krista" až k parku na místě bývalého městského popraviště, kde již zaujme cihlová stavba třeboňského vodojemu. Ten byl vystavěn v roce 1901 podle projektu architekta Jana Kotěry jako předloha k vodárně pro město Nusle a městys Vršovice, kde byla na tehdejším předměstí Prahy realizována podobná vodní stavba až o pět let později.

Odtud vede nová silnice přes nově postavený most nad třeboňskou "vídeňskou" dálničkou ke kostelíku Sv. Víta a Pergole, provozované Bertinými lázněmi.

Reference

Související články

• Třeboň
• Vratislavský dům
• Zlatá hvězda
• Zámek Třeboň
• Třeboňské lázeňství
• Masarykovo náměstí (Třeboň)
• kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny

Externí odkazy

Šablona:Geo cz

• Katastrální mapa katastru Třeboň na webu ČÚZK

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.