Miloš Rejchrt

Šablona:Infobox Politik Miloš Rejchrt (* 19. října 1946 Ostrava) je evangelický farář a disident. V letech 1980 - 1981 byl mluvčím Charty 77. V současné době je v důchodu. Naposledy působil (do 30. listopadu 2011) jako druhý farář ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Praze 8 - Kobylisích (Kostel u Jákobova žebříku).^[1] V Synodní radě ČCE zastával funkci 2. náměstka synodního seniora. Také působí jako překladatel z francouzštiny.

Působil ve folkové skupině Berani, napsal velké množství písní, řada z nich vyšla ve zpěvníku Svítá (1992). Je také autorem překladu písně Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové nahoře.^[2] Objevil se též jako herec ve filmu Žert, který byl natočen v roce 1968. Hrál tam roli Alexeje, vojáka PTP.^[3]

Životopis

Vyrůstal do pěti let věku v Trhovém Štěpánově^[4] a poté v Praze v Soukenické ulici na Novém Městě jako dítě kazatele žižkovského sboru Jednoty českobratrské a učitelky.^[5][6] Jeho otec pocházel z evangelického sboru v Semonicích, byl synem podruhyně a venkovského ševce.^[7] Miloš Rejchrt i oba jeho bratři vystudovali teologii a přestoupili zpátky k evangelické církvi, nejstarší Luděk po vystudování teologické fakulty,^[8] Pavel už před studiem teologie.^[9] Stejně tak i Miloš Rejchrt, který vstoupil do sboru ve Vršovicích ke konci svých gymnaziálních let.^[5] Po gymnáziu absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (1970). V prvních letech byl jeho spolužákem v ročníku mj. Vratislav Brabenec,^[10] na stejné fakultě také tou dobou studoval Svatopluk Karásek.^[11] Miloš Rejchrt již od základní školy psal vlastní písničky s křesťanskými texty,^[12] některé texty překládal (v roce 1965 mohl na měsíc vyjet do Francie, kde objevil písničku Dezertér Borise Viana^[13]), někdy psal texty k převzatým melodiím. Byl také v kontaktu s Jiřím Tichotou, se kterým sdílel oblibu ve spirituálech.^[14] Asi v roce 1966 po zhlédnutí hry Václava Havla Vyrozumění založil po vzoru Semaforu Klub Divadla Na Zábradlí (fungoval do roku 1968), kde se poprvé s Havlem setkal.^[15] V roce 1968 hrál ve filmu Žert a v souvislosti s tím o něm napsal v reportáži i na úvodní straně časopis Mladý svět.^[16] Ve školním roce 1968–1969 studoval v Lausanne ve Švýcarsku.^[17] V posledním roce studií se 19. června 1970 u Martina ve zdi po více než dvouleté známosti oženil.^[18] V říjnu téhož roku byl ve stejném kostele společně s Tomášem Bískem ordinován synodním seniorem Václavem Kejřem.^[19] Od listopadu pak působil jako vikář v České Lípě.^[20] Kvůli svým kontaktům na Jiřího Hochmana, který měl na Českolipsku chalupu, kde se Rejchrt setkal např. s Jiřím Dienstbierem či Ladislavem Lisem, se o něho začala zajímat StB, 29. února 1972 byl poprvé předveden k výslechu.^[21] K 30. říjnu 1972 byl zbaven státního souhlasu jako čtvrtý evangelický duchovní za normalizace (ale první, který nebyl zároveň trestně stíhán).^[22] Po odnětí souhlasu se stal topičem parních kotlů (až do roku 1989) a dál bydlel na faře a v českolipském sboru byl aktivní alespoň tak, jako by byl presbyterem.^[23][24] Po čase byl skutečně do staršovstva sboru zvolen a na jeden rok byl dokonce kurátorem.^[25] V roce 1976 se vrátil do Prahy,^[26] pracoval jako topič v Národním muzeu.^[27] V roce 1975 s manželkou adoptovali právě narozeného Daniela,^[28] v roce 1977 se jim narodila dcera Lucie, a poté dcera Anna.^[29]

O Vánocích 1976 Miloš Rejchrt podepsal Chartu 77, k podpisu mu ji donesl Jiří Němec.^[30] Hned druhý den jel s kopií do Brna, kde ji podepsala mj. Božena Komárková, Rejchrt pak Chartu šířil dál mezi členy evangelické církve, hlavně mezi faráři bez souhlasu, na podpisy dalších lidí v druhé vlně už ale vliv neměl.^[31] V letech 1980–1981 byl mluvčím Charty 77.

• 1990 – 1997 vikář v Praze 6 – Dejvicích
• 1997 – 1999 vedoucí náboženské redakce Českého rozhlasu
• 2000 – 2001 seniorátní farář, učitel na Evangelické akademii
• 2002 – 2006 farář u Salvátora v Praze
• 2006 – farář v Praze 9 – Horních Počernicích
• 2006 – 2011 farář v kostele u Jákobova žebříku v Praze 8 – Kobylisích

Od ledna 2000 do března 2000 a pak opět od dubna do prosince 2000 působil jako člen Rady České televize.^[32]

Má bratry Pavla a Luďka.

Bibliografie

• Evangelický kořen, 1997 – přednáška
• Strachy se mění, 2001 – fejetony
• Štěpán Hájek, Michal Plzák: O něco svobodnější, 2002 – rozhovory s Milošem Rejchrtem

Přeložil také a svými statěmi doplnil knihu Jana Kalvína Malé pojednání o večeři Páně (Kalich, 2008).

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Rejchrt na Wikimedia Commons

Související články

• Charta 77
• Seznam mluvčích Charty 77
• Českobratrská církev evangelická

Reference

Externí odkazy

• Osoba Miloš Rejchrt ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Rejchrt

• Vystoupení Miloše Rejchrta v televizním pořadu Uvolněte se, prosím (19. června 2009)
• kostel u Jákobova žebříku v Praze 8
• kostel u Salvátora v Praze 1
• Miloš Rejchrt, 57 písní, Databáze křesťanských děl