Šablona:Infobox stát Srbsko (Republika Srbska, srbsky Србија / Srbija) je republika v centru Balkánského poloostrova. Hlavním městem je Bělehrad (srbsky Београд / Beograd). Jako samostantý stát vzniklo 5. června 2006 po rozpadu soustátí Srbsko a Černá Hora. Černohorci rozhodli těsnou většinou pro vystoupení ze společného státu v referendu konaném 21. května 2006.
Historie
Během 6. století do oblasti přišli Slované (Srbové). Působil zde silný vliv Východořímské říše, a tak se zde uchytilo pravoslaví. V polovině 10. století vzniklo první království v Rašce, kterému vládl Časlav Klonimirović. Za vlády cara Dušana Velikého (1331 – 1355) byla většina Balkánu ovládaná Srbskem. Po bitvě na Kosově poli v roce 1389 se Srbsko postupně dostávalo pod nadvládu Osmanské říše. Po řadě povstání Srbsko v roce 1878 získalo samostatnost (Bělehrad už 1867). V roce 1912 se Srbsko zúčastnilo první balkánské války spolu s Černou Horou, Bulharskem a Řeckem. Srbská 1. armáda pod vedením prince Alexandra zvítězila nad tureckou armádou v bitvě u Kumanova, a Srbsko dosáhlo rozšíření svého území o většinu Kosova a část Makedonie. V roce 1914 byl v Sarajevu srbskými nacionalisty proveden atentát na Františka Ferdinanda d'Este a po vypršení ultimáta 28. července vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku. Za války bylo území obsazeno a srbská část Makedonie byla připojena k Bulharsku. Po skončení první světové války se Srbsko stalo součástí Království SHS. Za Druhé světové války byla Jugoslávie poražena v roce 1941 a Srbsko bylo okupováno. Na okupovaném území vznikl odboj který vedl Draža Mihajlovič, později se stal ministrem obrany v exilové vládě v Londýně. Konkurentem četniku byl komunistický odboj jehož vůdcem byl Jozip Broz Tito.
Geografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f0/Mapa_Srbsk%C3%BDch_region%C5%AF.png/220px-Mapa_Srbsk%C3%BDch_region%C5%AF.png)
Na severu Srbsko hraničí s Maďarskem (151 km), na západě s Chorvatskem (241 km), Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, na jihu s Albánií a Makedonií (221 km), na východě s Bulharskem (318 km) a Rumunskem (476 km). Na severu se nachází Panonská nížina, dále na jih se terén mění na hornatý, nejvyšší bod je Đaravica (2 656 m) v Kosovu. Skrz Srbsko také protéká Dunaj, nejdelší řeka v zemi, v Bělehradě se do něj vlévá Sáva.
Srbsko se skládá z tzv. Centrálního Srbska a dvou autonomních oblastí – Vojvodiny na severu a Kosova (Kosovo i Metohija) na jihozápadě Srbska. Historicky se pak Srbsko skládá z řady historických oblastí (Bačka, Banát, Novopazarski Sandžak, Raška, Srem).
Doprava
Železniční
Železniční síť v Srbsku je tvořena hlavními tahy, vedoucími do jednotlivých bývalých jugoslávských republik. Na severu, ve Vojvodině, je síť velmi hustá s množstvím tratí vedoucích do Rumunska, Chorvatska a Maďarska. Oproti např. Bosně a Hercegovině je stav a hustota sítě v celé zemi mnohem lepší.
Silniční
Celým Srbskem prochází dálnice Subotica – Bělehrad – Niš, s napojeními i do sousedních zemí. Stejně jako u sítě silniční, směrem na jih se situace zhoršuje. Bělehrad je, stejně jako v případě železniční dopravy, i v dopravě automobilové hlavním dopravním uzlem v zemi.
Silniční síť je (mimo několik hlavních tahů) ve velice neutěšeném technickém stavu. Řadí se tak po Albánii na druhé nejhorší místo v Evropě.
Maximální povolené rychlosti
- v obci: 60 km/h
- mimo obec: 80 km/h
- dálnice: 120 km/h
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |