Poitiers

Poitiers Pictavium, Limonum
Pohled na historické jádro
znak
Poloha
Souřadnice	46°34′55″ s. š., 0°20′10″ v. d.
Nadmořská výška	65-144 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 a UTC+02:00
Stát	Francie Francie
region	Poitou-Charentes
departement	Vienne
arrondissement	Poitiers
kanton	7 kantonů Poitiers-1 až Poitiers-7
Poitiers
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	42,11 km²
Počet obyvatel	87 906
Hustota zalidnění	2 088 obyv./km²
Správa
Starosta	Alain Claeys (2014-2020)
Oficiální web	www.poitiers.fr
E-mail	contact@poitiers.fr
PSČ	86000
INSEE	86194
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poitiers [vysl. poatjé] je město ležící na řece Clain na západě centrální Francie, asi 320 km jihozápadně od Paříže. Jedná se o hlavní město prefektury, která je součástí departementu Vienne v regionu Poitou-Charentes. V Potiers je stará univerzita, biskupství a město je známé svými památkami a malebnými uličkami plnými středověkých domů a starobylých kostelů i velkými historickými událostmi, které se zde odehrály.

Město mělo významnou strategickou polohu na návrší mezi řekami Boivre a Clain. Obyvatelé Poitiers si říkají pictaviens (mužský rod) a pictaviennes (ženský rod) a žijí na celkové rozloze 42,11 km² v průměrné nadmořské výšce 75 m n. m.. Každý třetí obyvatel má pod 30 let a každý čtvrtý je studentem.

Historie

Město Poitiers bylo založeno jako Pictavia keltským kmenem Piktonů. Po obsazení území Římany dostalo název Limonum. Křesťanství se do města dostalo ve 3. století, prvním biskupem byl svatý Hilarius mezi lety 350 až 367. Později byla zdejší společnost negativně^[zdroj?] ovlivněna ariánskými Vizigóty, kteří namísto boje používali lest.^[zdroj?] Piktonové nyní již křesťané drželi vládu nadále do roku 507, kdy je v bitvě u Vouillé poblíž Poitiers porazil franský král Chlodvík I. a území se dostalo pod vládu Franské říše čili Austrasijců, kteří na zdejší území přišli s Vizigóty a usadili se na území dnešních Mét. Boje o vládu neustávaly, Piktonové se na čas osvobodili, avšak vlády v Métách se ujal Dagobert. Přepadl Poitiers, nikoli království své jak je uváděno,^[zdroj?] aby nejprve obyvatele i církev zbavil majetku a když se vzbouří město vypálil, obyvatele povraždil a křesťanský chrám Sv. Hilaria rozbořil. Zničit chrámy a spálit písemnosti byl prvotní cíl. Poté již jen všechno svedou na mohučské Alamany.^[zdroj?]

Zdroje

Řecký historik Prokopios ve své knize Válka s Góty tvrdí, že přicházející Gótové nebojují a pouze nabízejí své služby. Zároveň klade důraz na jejich obojetnost s ochotou přiklonit se k vítězícímu. Tvrdí též, že v období míru mezi Byzancií a médským královstvím jsou původem válečného tažení ze strany Médů.

Pojednání wikipedie uvádí: zrazují galicijského krále Swinthila a přivoláním spojenců z Galie způsobují rozvrat a následný pád království.

Poitiers předcházející znění: Dagobert jel na návštěvu a vrátil se do svého království, aby ho vydrancoval a následně vypálil.

Konstatování zvažujícího: Jako dosazený správce odjel do Mét, sebral u Austrasijců vojsko a z obvyklých důvodů sype na trosky Poitiers sůl.

Další významná bitva u Tours nebo také u Poitiers proběhla 10. října 732, kdy Frankové pod velením Karla Martela zastavili muslimskou expanzi ze Španělska na sever. Eleonora Akvitánská, která ve městě často pobývala, je nechala opevnit a roku 1199 mu udělila městská práva. V další bitvě u Poitiers 19. září 1356 v rámci stoleté války utrpěl král Jan II. Francouzský zdrcující porážku a byl zajat Angličany. Roku 1432 se zde Karel VII. Francouzský nechal prohlásit králem, protože Paříž byla v té době obsazena Angličany. V témže roce byla založena místní univerzita.

Po roce 1750 byly zbořeny středověké hradby, vznikla řada parků a širokých bulvárů. V 19. století se Poitiers stalo posádkovým městem s několika kasárnami, po roce 1850 bylo napojeno na železnici a začal zde vznikat průmysl. Ve světových válkách bylo vcelku ušetřeno, při náletu v roce 1944 zahynulo téměř 100 obyvatel. V letech 1986-1987 vznikl severně od města návštěvnický a univerzitní park Futuroscope, který představuje komunikační techniky a přijímá asi 1,5 milionu návštěvníků ročně.

Doprava

Letiště Poitiers-Biard má pravidelné spojení do Londýna a několika dalších měst.

Poitiers leží na železniční trati vlaků TGV z Paříže do Bordeaux, doba jízdy z Paříže je 1 hodina 40 minut. Hlavní nádraží se nachází na západě starého centra města. Kromě TGV odsud vyjíždějí i vlakové linky do Angoulême, Limoges a La Rochelle.

Město leží na dálnici A 10, Paříž – Tours – Bordeaux, na silnici N 10 z Paříže do Španělska, na RN 11 do La Rochelle a dalších. Místní dopravu obstarávají vlaky i autobusy.

Městskou dopravu zajišťuje 16 autobusových linek, centrum města je pro automobily z velké části uzavřeno a na nádraží si lze půjčit jízdní kolo i kolo s elektrickým pohonem.

Pamětihodnosti

Katedrála svatého Petra, mohutná raně gotická bazilika ze 12.-13. století s cennými vitrážemi z téže doby.
Kostel Notre-Dame-la-Grande, jeden z prvních románských kostelů ve Francii z 11.-12. století s mimořádně bohatou plastickou výzdobou v průčelí
Kostel St-Hilaire-le-Grand z 11.-12. století, sedmilodní s vyvýšenou příční lodí a četnými zbytky románských fresek. Západní průčelí je z 19. století.
Klášterní kostel Saint-Jean de Montierneuf, románsko-gotická stavba z 11.-16. století
Baptistérium svatého Jana ze 4.-13. století je patrně nejstarší zachovaný kostel ve Francii
Kostel Saint-Porchaire, drobná stavba z 11.-16. století s původní věží
Palác v Poitiers, sídlo hrabat z Potitiers a vévodů akvitánských ze 12.-16. století
Kostel sv. Radegondy, manželky krále Chlodvíka a patronky města, která je zde pohřbena. Románsko-gotická stavba s věží v průčelí ze 12.-14. století na starších základech.
Pierre levée v Poitiers, dolmen z mladší doby kamenné
Hypogeum des Dunes, podzemní pohřební kaple ze 7.-8. století
Muzeum svatého Kříže, velká galerie umění až do současné doby
Futuruskop, zábavní park a vzdělávací centrum severně od města

Kromě toho je ve městě mnoho středověkých měšťanských domů, hlavně z 15. století, historických hrázděných domů a řada zbytků významných staveb: například antického amfiteátru, středověkých hradeb a několika zrušených kostelů.