Převzetí člověka do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu

^[1] Wikipedista:Novakova Katerina/Pískoviště Převzetí člověka do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu Právní úprava: Problematika převzetí pacienta (potažmo také jeho držení) ve zdravotnickém zařízení či v zařízení, které poskytuje podobné služby, bez jeho souhlasu je v českém právním řádu upravena stěžejními předpisy

1      Listina základních práv a svobod
 2     Právní úprava
 3     Hranice účinků právních předpisů        
 4     Řízení o přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu                                                   5 související informace                                                                                                      6  Řízení o hospitalizaci pro jinou poruchu zdraví než pro duševní poruchu                                               

7 Řízení o přípustnosti držení v ústavu sociálních služeb

  8  Zdroje 

První rámec úprav zpracovává Ústava České republiky ve které je obsažen zákon č. 2/1993 Sb.,s Listinou základních práv a svobod, v platném znění: „Zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu. Takové opatření musí být do 24 hodin oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 7 dnů“ (Zákon č. 2/1993 Sb. [online], 1993, Hlava II, Oddíl 1, Článek 8, odst. 6).„Každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost. Nikdo nesmí být zbaven svobody kromě následujících případů, pokud se tak stane v souladu s řízením stanoveným zákonem: zákonné držení osob, aby se zabránilo šíření nakažlivé nemoci, nebo osob duševně nemocných, alkoholiků, narkomanů nebo tuláků“ (Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, European Court of Human Rights [online], 2010, Článek 5, odst. 1, písm. e)).

Zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, v platném znění – „práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu“ (Zákon č. 89/2012 Sb. [online], 2012, Část první, Hlava II, Díl 2, Oddíl 6, Pododdíl 4, § 104 - § 110),nezbytnou péči o jeho osobu nelze zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením. Zákonem č. 99/1963 Sb., občanským soudním řádem, v platném znění – „řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče“ (Zákon č. 99/1963 Sb. [online], 1963, Část třetí, Hlava pátá, § 191a - § 191g),náklady řízení platí v tomto případě stát. Ten, kdo podá bezdůvodný návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, je povinen nahradit újmy, které vyšetřovanému, jeho zástupci, opatrovníkovi pro řízení a státu řízením vznikly.

Rozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím nucený pobyt v zařízení poskytujícím zdravotní péči, tím však neodnímá právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon. Kdo byl do zařízení poskytujícího zdravotní péči převzat nebo kdo je v něm držen, má právo projednávat se svým zástupcem, důvěrníkem nebo podpůrcem vlastní záležitosti při osobním rozhovoru a bez přítomnosti třetích osob. Podání návrhu na omezení svéprávnosti nezakládá samo o sobě důvod, aby byl člověk bez svého souhlasu do takového zařízení převzat nebo v něm držen. Personál zdravotnického zařízení musí bez odkladu podat náležité vysvětlení jeho právního postavení, zákonného důvodu učiněného opatření a možností právní ochrany včetně práva zvolit si zmocněnce nebo důvěrníka. (2) Vysvětlení se podá tak, aby mu člověk mohl dostatečně porozumět a uvědomit si povahu učiněného opatření a jeho následky; má-li takový člověk zákonného zástupce, opatrovníka nebo podpůrce, podá se vysvětlení bez zbytečného odkladu také jemu. zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v platném znění – „hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu“(Zákon č. 372/2011 Sb. [online], 2011, Část čtvrtá, Hlava I, § 38, § 40, odst. 1, písm. a), § 40, odst. 2), V tomto zákoně se rozpracovává možnost převzetí člověka do zdravotnického zařízení v případech: pro nezletilého nebo s omezenou svéprávností v případech při podezření z týrání, soudem nařízené ochranné léčení léčení, záchrana života nebo vážného poškození zdraví. Je vymezeno kdy je možné použít omezovací prostředky.

Zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění – „řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu“ (Zákon č. 292/2013 Sb. [online], 1963, Část druhá, Hlava I, Díl 4, Oddíl 1, § 66 - § 74, dále pak Oddíl 2, § 75 - § 83 a Oddíl 3, § 84). Jedná se o schválení člena domácnosti jako opatrovníka. Příslušný je obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je osoba umístěna bez svého souhlasu do zdravotnického ústavu je příslušný soud, v jehož obvodu se ústav nachází. To nebrání tomu, aby si posuzovaný zvolil zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. Soud rozhoduje rozsudkem. Vymezí rozsah v jakém způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat omezil, a popřípadě dobu, po kterou účinky omezení trvají.Soud dohlíží, zda opatrovník plní řádně své povinnosti. K tomu může činit vhodná opatření.

Související zákony

Z dalších právních předpisů vztahujících se k této problematice je zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

Všechny výše uvedené právní předpisy se vzájemně prolínají a doplňují.

Zdroje:

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Zákony pro lidi.cz [online] 2006 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.

Nový občanský zákoník úplně pro všechny - Vydavatel: GRADA Publishing, a.s.: 2014, EAN: 9788024751573, ISBN: 978-80-247-5157-3

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. European Court of Human Rights [online] 2010 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.echr.coe.int/Documents/Convention_CES.pdf.

Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 1993 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-a-svobod/.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 2012 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/.

http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/zakon-c-89-2012-sb-obcansky-zakonik

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 1963 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/osr/.

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Zákony pro lidi.cz [online] 2006 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění. BusinessCenter.cz [online] 2013 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: BusinessCenter.cz [online] 1963 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zvlastni-rizeni-soudni/.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v platném znění. Zákony pro lidi.cz [online] 2011 [cit. 2015-12-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372.