Mentoring v učitelství

Mentoring v učitelství je kolegiální spolupráce, jejíž podstatou je podpora méně zkušeného učitele zkušenějším kolegou. Mohou ale nastat případy, kdy jde o pomoc učitele služebně mladšího a zkušenějšího staršímu kolegovi^[1] (například v odvětví ICT). Jedná se o záměrný vztah, primárně mezi dvěma osobami, který je založen na dobrovolnosti, důvěře, pomoci a nehodnotícím přístupu. Takovýto vztah klade požadavky na nejen na dvě osoby, které se mentoringu účastní, ale také na prostředí, kde osoby pracují.

Cíle mentoringu

Cílem mentoringu je zvyšovat efektivitu a pracovní kompetence, které umožní učiteli dobře vykonávat práci a stát se profesionálem, poskytovat rady, informace a osobní podporu.^[1] Mentoring patří mezi efektivní formy profesního rozvoje učitelů,^[2] především tím, že dokáže reagovat na současné trendy v dalším vzdělávání učitelů.

Podle Jonsona existují následující cíle pouze ve vztahu k začínajícím učitelům^[3]

• kompetence – znalosti a dovednosti pro efektivní výuku,
• sebedůvěra – sebedůvěra a vlastní odpovědnost,
• sebeřízení – iniciativa rozvoje,
• profesionalita – učitelská dovednost.

Kdo tvoří mentoring

Mentorovaný (začínající učitel)

Jako začínajícího učitele je možno označit učitele v prvním školním roce jeho pedagogického působení.^[4] Začínajícího učitele je možno definovat i jako jedince, který má příslušné vysokoškolské vzdělání, ale chybí mu pedagogická zkušenost.^[5] Přesto „rozmezí jak stanovit začínajícího učitele je obtížné, je ovlivněno typem školy, individuálními zkušenostmi, aprobací, apod.“.^[6]

V zahraniční literatuře se lze velmi často setkat s pojmem mentee či protégé.

Mentor (uvádějící učitel)

Uvádějící učitel (mentor) je „osoba uvádějící do znalosti oboru prostřednictvím reálných situací, provádějící supervizi“. Užívá se nyní hlavně v moderním řízení organizací se snahou vytvářet určité formalizované struktury pro neformální předávání zkušeností a znalostí staršími zaměstnanci mladším, a to i ve školství. Ve školním prostředí se v případech, kdy mentor pracuje se začínajícími učiteli, dá hovořit i o uvádějícím učiteli.^[7]

V zahraniční literatuře se lze setkat s pojmem mentor.

Škola

Obecným cílem mentoringu je vytvářet „dobré, učící se školy“,^[7] které budou podporovat rozvoj jednotlivých učitelů v různých fázích jejich kariérního růstu, ale také rozvoj škol jako takových.

Délka a fáze mentorského vztahu

Mentorský vztah není jednorázový akt, ale jedná se o dynamický proces, jenž probíhá v delším časovém úseku a prochází postupně několika fázemi:^[3][8]

• iniciace - počáteční budování důvěry mezi mentorem a mentorovaným (trvá obvykle v rozmezí půl roku až roku)
• kultivace - osvojování si potřebných učitelských dovedností a dosahování žádoucí úrovně profesní kompetence (trvá obvykle od dvou do pěti let)
• separace - mentor podporuje nezávislost a samostatnost mentorovaného a při vědomí splnění své funkce se postupně vzdaluje svému svěřenci
• nové vymezení vztahů - vztah mezi mentorovaným a mentorem se redefinuje; mentor a jeho svěřenec se stávají přáteli a kolegy a sdílejí společně zájem o co nejkvalitnější výkon profese)

Mentorský vztah je chápán jako déle trvající, kontinuální proces pomoci, kdy je základem vztah založený na důvěře a respektu mezi mentorem a mentee.^[8] Na vzájemnou spolupráci musí být oba dva aktéři připraveni. Má individuální délku trvání; záleží na konkrétním mentorském vztahu a délka se nedá dopředu předpovídat. Může trvat nad rámec jednoho roku, Jonson^[3] uvádí trvání mentorského vztahu až 5 let.

Mentoring v českých školách

V letech 1977–1985 upravovala problematiku uvádění začínajících učitelů do praxe vyhláška ministerstva školství č. 79/1977 Zb. V dnešní době tato povinnost není zahrnuta v legislativě, tudíž není povinná.

Do dnešní doby bylo v českém prostředí realizováno několik projektů na podporu mentoringu ve školách, například Podpora učitelů ke zvyšování kvality pedagogické práce, Kurikulum G, EU peníze středním školám, Začít spolu.

Reference