Macchi Parasol

Macchi Parasol byl italský dvoumístný průzkumný hornoplošník vyvinutý společností Società Anonima Nieuport-Macchi. Mezi jeho hlavní úkoly patřilo pozorování a řízení dělostřelecké palby.^[1] Celkem bylo postaveno 42 strojů tohoto typu.^[2] Typ byl omezeně nasazen v prvních měsících po vstupu Itálie do první světové války, rychle však zastaral a dosloužil při výcviku.

Vývoj

Roku 1912 založená společnost Società Anonima Nieuport-Macchi svou existenci zahájila licenční výrobou školních letounů Nieuport IV, nesoucích označení Nieuport-Macchi Monoplano. Roku 1913 byl zahájen vývoj nového pozorovacího letounu, vycházejícího právě z typu Monoplano.^[1] Hlavní změnou byla změna koncepce letounu na hornoplošník, čímž měl pozorovatel získat dobrý výhled. První prototyp využíval trup Nieuportu IV, přičemž v prodlouženém pilotním prostoru přibylo místo pozorovatele, zvětšilo se rozpětí křídla a nosná plocha letounu. Zkoušky prokázaly dobré vlastnosti letounu. Pouze řízení bylo namáhavější a dvoumístná kabina velmi stísněná. Do roku 1914 byla vyvinuta vylepšená sériová podoba letounu s vylepšenou kapotáží motoru, účinnějším chlazením, upravenými vodorovnými ocasními plochami, zvětšenou svislou ocasní plochou a upraveným podvozkem. Sériová výroba probíhala od roku 1914.^[2]

Popis

Jednalo se o dvoumístný jednomotorový vzpěrový hotnoplošník. Křídlo bylo neseno na vzpěrách nad trupem. Funkci křidélek nahrazovalo kroucení vnějších částí křídla. Dvoučlennou posádku tvořili pilot a pozorovatel. Rotační sedmiválec Gnome Monosoupape o výkonu 80 k (59 kW) poháněl dvoulistou dřevěnou vrtuli.^[1] Letoun měl pevný příďový podvozek. Až během války byl vybaven radiostanicí Rouzet.^[2]

Služba

V prosinci 1914 na letounu Parasol dosáhl pilot Clemente Maggiora italského národního rekordu dosažením výšky 2700 metrů.^[2]

Letouny Macchi Parasol byly bojově nasazeny v první světové válce. Od vstupu země do války v květnu 1915 byly nasazeny jako pozorovací na frontě proti Rakousko-Uhersku. Mimo jiné se účastnily první bitvy na Soči. Pro nasazení v náročném horském prostředí však letoun neměl dostatečné výkony (výkon motoru, stoupavost aj.). Ještě na podzim 1915 byl v první linii nahrazen výkonnějšími typy a dosloužil (s dvojím řízením) při výcviku.^[2]

Uživatelé

Itálie

• Italské letecké síly (Corpo Aeronautico Militare)

Specifikace

Technické údaje

• Posádka: 2 (pilot, pozorovatel)
• Rozpětí: 13 m
• Délka: 7,2 m
• Výška: 3,1 m
• Nosná plocha: 24 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 400 kg
• Vzletová hmotnost: 660 kg
• Pohonná jednotka: 1× rotační motor Gnome Monosoupape
• Výkon pohonné jednotky: 80 k (59 kW)

Výkony

• Pádová rychlost: 70 km/h
• Maximální rychlost: 125 km/h (u země)
• Dolet: 400 km
• Dostup: 2500 m

Odkazy

Reference