Diskuse s wikipedistou:Svenkaj

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Dobrý den!

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, navštivte stránku Potřebuji pomoc, chcete-li navrhnout nějakou změnu, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English. • Не говорите по чешски? Прочитайте сообщение на русском.

---

--Gampe (diskuse) 5. 5. 2015, 20:42 (CEST)Odpovědět

Rádi bychom Vás přivítali na české Wikipedii!

Děkujeme za váš zájem spolupracovat na tvorbě Wikipedie. Bohužel je možné, že Vámi vložený příspěvek porušuje autorská práva.

K Vámi vloženému textu byla vznesena námitka, že se nápadně podobá textu z: http://www.cbdb.cz/autor-7074-jaroslav-andrejs

Text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud nemůžeme přijmout. Podívejte se prosím na stránku Jaroslav Andrejs (spisovatel), a pokud jste autorem původního díla, nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, doložte to prosím e-mailem obsahujícím svolení autora.

Vždy a rádi přijmeme vhodné příspěvky, které jsou Vaším dílem. Pokud si nevíte rady, přečtěte si několik stránek, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit kliknutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte, těšíme se na Vaše vlastní příspěvky a doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

--Horst (diskuse) 7. 6. 2015, 20:45 (CEST)Odpovědět

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Červnový pražský wikisraz

• Kdy: pondělí 15. června 2015 od 18:00
  
• Kde: Konopišťská 790/3, Praha 10 Vršovice, sídlo Wikimedia ČR
• Program: budoucnost wikisrazů, diskuse o jejich atraktivnosti, nápady pro zlepšení.
  Pokud máte zájem, zapište se a stránku pro případné změny sledujte. Nechcete-li v budoucnu tyto pozvánky dostávat, zapište se na blacklist.

--Gampe (diskuse) 14. 6. 2015, 18:30 (CEST)Odpovědět

Ahoj, k Tvému dotazu a této editaci:

• 25. 9. 1916 > 25. září 1916 je podle Wikipedie:Typografické rady#Datum Na české Wikipedii se u důležitých časových údajů upřednostňuje slovní forma, která umožňuje použít aktivní odkaz v jednotném formátu
• reference bez mezer, to je z Wikipedie:Reference#Jak zdrojovat, Reference, která se vztahuje na celou větu (dokládá ji), se klade bezprostředně (bez mezery) za tečku za větou.

Ale článek je to pěkný, já "šel" hlavně po nefungujícím odkazu na Krásno nad Bečvou, další úpravy k tomu prostě přibyly. Tak snad Ti to pomůže. Hodně zdaru a dalších pěkných článků nám všem přeji--Horst (diskuse) 21. 8. 2015, 08:51 (CEST)Odpovědět

Dobrý den. Narazil jsem náhodou na Váš velmi dobře zpracovaný článek Augustin Mervart a prohlédl několik dalších Vašich článků. Velmi bych uvítal, kdybyste se připojil k projektu Knihovna umění. Budu plně respektovat Váš výběr témat a nebudu Vám vnucovat žádná jména uvedená na našem seznamu, ale Vaše články o výtvarnících bych rád do projektu zařadil.--NoJin (diskuse) 10. 11. 2015, 18:45 (CET)Odpovědět

Některé Vaše články o výtvarnících jsem přidal na seznam nových článků projektu Knihovna umění. Nemáte-li námitek, rád bych Vás uvedl jako účastníka projektu (stránku založím jakmile získám souhlas dalších přispěvatelů)--NoJin (diskuse) 17. 11. 2015, 22:53 (CET)Odpovědět

Použijete-li cokoliv v Knihovně umění, bude potěšení na mé straně :-) Svenkaj (diskuse) 18. 11. 2015, 11:20 (CET)Odpovědět

Dobrý den, díky za poděkování (viz heslo František Dedera) vážený pane kolego Wikipedisto. I já jsem se narodil v roce (1956), kdy valná většina současných Wikipedistů ještě "byla na houbách". Ač ještě stále v pracovním procesu, tak tenhle "koníček" mě už 2 roky "drží" a naplňuje tvůrcí radostí a plánuji si jej pěstovat i "na stará kolena" v důchodu (ten mě čeká, dá-li Pán Bůh, někdy v roce 2020). Jinak: Olšanské hřbitovy, jakož i Vyšehradský hřbitov a jiná pražská "místa odpočinu" jsou neutuchajícím zdrojem inspirace. Totéž platí i o pamětních deskách rozesetých nejen v Praze ale i na mnoha historických místech po Česku. Osobně se tu na Wikipedii soustřeďuji na hrdiny československého nekomunistického odboje za protektorátu. Ve škole je moje ani Vaše generace "neprobírala" a nyní po Sametu tito hrdinové znovu trochu "ožívají". Tak ať mají naši "mladí" nějaké vzory, když nám už jaksi tito hrdinové záměrně "unikali". S pozdravem Mojmir Churavy (diskuse) 17. 11. 2015, 11:27 (CET)Odpovědět

Vážený kolego, rád bych ocenil sérii Vašich článků o českých kartografech touto Běhounkovou medailí. Děkuji a těším se na další! --Gampe (diskuse) 10. 1. 2016, 18:29 (CET)Odpovědět

To je vcelku jednoduché. Tato matrika je umístěna v SOA Litoměřice a tento archiv změnil prohlížeč digitalizovaných archiválií. Tím pádem starý link přestal fungovat. Tento archiv bohužel nedal a patrně nedá k dispozici převaděč starých linků na ty nové. Všechny staré matriční záznami (linky) oblasti severních čech vyhledané do konce roku 2015 nefungují. Lze je však docela snadno vyhledat a změnit. Dá se k tomu použít starý link.--Martin wolf (diskuse) 8. 3. 2016, 21:55 (CET)Odpovědět

SOA Zámrsk má pro někoho systém dobrý, ale kdo pracuje s jen s odkazy (linky) tak je to horší. Většina zdigitalizovaných matrik je však mormony duplicitně umísťováno na stránkách FamilySearch a prohlížeč umožňuje linkoval bez problémů. Zde je odkaz na ty stránky.

https://familysearch.org/search/

--Martin wolf (diskuse) 9. 3. 2016, 09:52 (CET)Odpovědět

Zdravím. Trošku jsem se podíval, kde případně hledat jeho narození. Začal jsem tím, že jsem chtěl najít sňatek jeho otce Čeňka Mráze. V pobytové přihlášce se uvádí, že se ženil 17.5.1881 v Lysé nad Labem.

http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=A2E288D8CC0B11E181F1002215111B5A&scan=1

Prohlédl jsem tedy příslušné matriky oddaných a indexi oddaných římskokatolické farnosti Lysá nad Labem, ale žádná taková svatba tam zapsána není. Prošel jsem i matriky oddaných evangelické církve a matriku okr.úřadu, ale zase nic. S toho usuzuji, že údaje v pobytových přihláškách nejsou přesné. Mohlo k tomu dojít tak, že prvotní špatný údaj v konskripci jiný úředník jen opsal, aniž by cokoli prověřoval. A chybný údaj je na světě. Josefov bylo vojenské město a není mě moc jasné co by tam dělal Čeněk Mráz cobi c.k. oficiál (osoba nevojenská - úředník). Bohužel není kde začít. Najít záznam o narození Josefa Mráze je patrně práce pro skušeného genealoga a asi nepůde najít s použitím internetu. Asi se bude muset bádat v archivech. Také jsem se podíval po narození Čeňka Mráze. V pobytové přilášce se uvádí, že se narodil 28.1.1852 v obci Vrutice. Ta leží v okrese Litoměřice, dostupná je matrika římskokatolické církve a nikdo toho jména se tam nenarodil. Dle mého názoru jsou genealogické údaje v pražských pobytových přihláškách patrně nepřesné. Do celého pátrání by mohlo vnést jasno ještě dohledání sňatku Františka Mráze. Sňatek by měl být zapsán v matrice kostela sv.Havla na Starém městě pražském. Ta bohužel není digitalizována a přístupná je poze presenčně v archivu HMP. Víc neporadím.--Martin wolf (diskuse) 25. 3. 2016, 12:25 (CET)Odpovědět

Dobrý den - ahoj, ještě jednou moc děkuji za doplnění fotky a dalšího textu do hesla MUDr. František Šimer. Já jsem na jeho osobu narazil vícekrát v souvislosti s ostatními hesly osobností v čs. domácím odboji za protektorátu a tak jsem z něj (konečně) udělal samostatné heslo, protože si to on i jeho asistent MUDr. Vilém Hlinka jistojistě zaslouží. Ještě jednou moc děkuji. Mojmir Churavy (diskuse) 16. 5. 2016, 08:28 (CEST)Odpovědět

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Učeň

Již od března jsi učněm české Wikipedie! Díky za tvé příspěvky a těšíme se na další! --Gampe (diskuse) 9. 6. 2016, 18:48 (CEST)Odpovědět

Wikikytička jako poděkování za významné rozšíření a doplnění článku o G. Včeličkovi --David Sedlecký (diskuse) 3. 7. 2016, 17:48 (CEST)Odpovědět

Vážený pane, Dne 10.7. jste provedl několik změn ve článku „Antonín Pařík“. Protože některé z nich narušily celkovou koncepci tohoto článku, musel jsem je zrušit. Pro úplnost dodávám, že článek před Vámi zkontrolovala wikipedistka 1.třídy „Ivananah.“ Zejména šlo o zrušení těchto Vašich změn: 1. Údaje o podnikatelských aktivitách barona Leitenberga a informace o tom, že byl možným vzorem pro Antonína Paříka, které jste přesunul do poznámky (jako údaje jen „volně související informace“) jsem přesunul zpět na začátek článku. Pro každou osobnost z vědeckého, uměleckého i podnikatelského prostředí je vždy velice důležité znát jejich osobní vzory a také to, co dokázali. 2. Zrušil jsem přidané informace z úmrtního listu otce Antonína Paříka. Přesné datum úmrtí i uvedení nemoci, na kterou zemřel je v encyklopedickém článku (není to esej) o Antonínu Paříkovi nadbytečná. Zrušil jsem i doplněný přímý odkaz na zápis o úmrtí uvedený v matrice. Matriky jsou sice obecně přístupné široké veřejnosti, ale pro zveřejňování přímých odkazů na konkrétní zápis už to tak jasné není. Právníci na to dnes nemají zcela jednotný názor. Převládá názor, že by se měly používat uvážlivě (v článku jsem nechal odkaz na zápis o narození Antonína Paříka). Dále jsem zrušil přímý odkaz na „policejní přihlášku“ rodiny Paříkových, na které kromě jména a roku narození nejstarší dcery Antonína Paříka (nepodílela se na rodinných podnikatelských aktivitách), není jiná nová informace. Pro úplnost dodávám, že paní Rudolfa Paříková mladší celý život tajila rok svého narození (nemá ho uvedený ani na rodinném hrobě). 3. Zrušil jsem Vámi přidaný nadpis „Rodinný život“ - kdyby jste si přečetl celý článek, tak by Vám neuniklo, že o rodinném životě se píše v kapitole „Antonín Pařík předává řízení Trioly a obchodu svým synům“. Tam je uvedeno, že Antonín Pařík měl 3 dcery a 3 syny. Zároveň jsou tam uvedeny jména jeho synů s uvedením jejich účasti na rodinném podnikání. Není tedy pravdivá Vámi přidaná poznámka „(další děti prozatím nedohledány). 4. Zrušil jsem Vámi přidaný nadpis „Začátek podnikání“. Přidáním tohoto odstavce se do tohoto odstavce zařadilo celé období obchodní činnosti Antonína Paříka až do Února 1948. --AntoninHyks (diskuse) 11. 7. 2016, 10:28 (CEST)Odpovědět

V nejbližších dnech bude Triola pořádat vzpomínkové setkání na její zakladatele. Proto prosím o to, aby se stávající verze článku „Antonín Pařík“ už neměnila. --AntoninHyks (diskuse) 11. 7. 2016, 10:28 (CEST)Odpovědět

Nekategorizujte prosím pískoviště, viz nápověda.--Rosenfeld (diskuse) 20. 7. 2016, 22:13 (CEST)Odpovědět

Stačí si to zakomentovat, například do <nowiki>(…)</nowiki> nebo <!-- (…) -->. --Marek Koudelka (diskuse) 20. 7. 2016, 22:24 (CEST)Odpovědět

Zdravím. Díky za pokus o vylepšení článku o Kazínském přívozu. Nicméně některé Vámi provedené změny struktury článku nejsou příliš logické. Nevím, proč jste informace o jízdném na neintegrovaném přívozu a neintegrované lince Pražských Benátek vyňal z kapitoly pojednávající o této lince a přemístil do kapitoly o předchozí, neuskutečněné historické etapě přívozu, s níž nemají přímou souvislost (a navíc jste takto přemístil jen odstavce týkající se změn jízdného a podmínek pro sezónu 2016, zatímco základní informaci o systému jízdného zavedeném v roce 2015 jste ponechal v původní kapitole). Možná vám nedošla právě ta informace, kterou jste z nadpisu té kapitoly odstranil, totiž že tento přívoz nakonec do PID nikdy zařazen nebyl (a dnes už to ani nikdo neplánuje). Ta loni zamýšlená sleva držitelům Opencard neměla být městem objednaná ani dotovaná, takže to s PID nijak přímo nesouvisí, rozhodně ne ve smyslu integrace přívozu. To mělo být spíš něco jako reklamní "slevový kupón", nebo jako když v zoo dělají různé akce, že např. některý den má nějaká skupina lidí vstup zadarmo. Podobně letos kazínský převozník rozdává zákazníkům kartičky na 50% rodinnou slevu na staroměstském komerčním přívozu (což má zřejmě do centra přilákat Čechy, pro které by jinak ty ceny zaměřené na cizince byly moc vysoké). Zdá se mi, že ta Vaše editace vycházela spíš z nepochopení věci - jinak je vidět, že s úpravami textů zkušenosti máte. Pokud by nynější provoz od roku 2015 byl skutečně realizací toho, co se v roce 2012 plánovalo, tak pak by samozřejmě bylo vhodnější to sloučit do společného oddílu, oddělené jen členěním na odstavce.

Seskupení čtyř historických etap přívozu pod společnou nadkapitolu "Historie" není příliš účelné, protože žádné jiné kapitoly článek nemá a asi ani nepotřebuje (technické řešení bylo v každé etapě zcela jiné, takže nemá smysl uvádět například technický popis samostatně mimo oddíly o jednotlivých historických etapách přívozu). Vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými etapami nebyla žádná kontinuita, tak by bylo kontraproduktivní vyčleňovat některé informace vztahující se k jednotlivým etapám do samostatného oddílu věnujícímu se souhrnně například vývoji jizdného či porovnání intervalů či časového rozsahu provozu, dopravního významu atd. Jinak současnost je vždy aktuálně nejmladší etapou historie, takže k chronologickému sledu nedělitelně patří na stejné úrovni jako předchozí etapy.

Vyčleňovat část referencí do samostatné skupiny taky nemá opodstatnění. Obě vámi vyčleněné "poznámky" mají účel a povahu referencí, tj. údaje o zdroji informace, nikoliv charakter poznámky jakožto nějaké doplňující informace nad rámec vlastního textu článku. V jednom případě jde o odkaz na informace publikované vyvěšením v místě přívozu. Ve druhém případě jde o referenci, která by vlastně ve Wikipedii být neměla, protože nejde o publikované zdroje, nicméně protože zásadní údaje koresponduje s publikovanými, resp. veřejně dostupnými a ověřitelnými informacemi (katastr nemovitostí aj.), snad by se daly tolerovat jako nekontroverzní. Jinak pokud by šlo o skutečné "poznámky pod čarou", nejsem na Wikipedii jejich příznivcem. Zbytečně tříští text. Buď poznámka má úzkou souvislost s obsahem článku, a pak patří přímo do textu, třeba do závorky nebo jako samostatný odstavec, anebo jde o odkaz na související téma, a to se na internetu řeší klikacím odkazem mířícím na příslušný jiný článek, anebo jde o nadbytečnou informaci, a pak do článku nepatří vůbec.

Obecně je lépe do článku na Wikipedii zasahovat jen tehdy, jste-li si jist, že je to opravdu nesporná změna k lepšímu, nikoliv jen příblížení vašemu osobnímu vkusu na úkor vkusu či zvyklostí toho, kdo článek editoval před vámi. Tedy raději jen tehdy, když můžete do článku přidat nějakou důležitou informaci, která tam chybí, opravit jasnou chybu anebo článek udělat přehlednějším a uspořádanějším. O to jste se sice asi snažil i v tomto případě, ale nakonec jsem přes veškerou snahu ve vaší editaci nenašel takřka nic, co by bylo vhodné akceptovat. --ŠJů (diskuse) 6. 8. 2016, 02:38 (CEST)Odpovědět

Wikikytička

za článek Karel Kubánek uděluje --Gampe informací o těchto hrdinech není nikdy dost. (diskuse) 8. 8. 2016, 19:54 (CEST)Odpovědět

Vyznamenání za věrnost Wikipedii: Student

Dobrý den, ode dneška Vám náleží nárok na vyznamenání Student. Doufám, že se v budoucnu na tomto projektu budeme stále potkávat! Vše dobré a hodně zdaru, --Martin Urbanec (diskuse) 9. 9. 2016, 17:46 (CEST)Odpovědět

Železná hvězda kvalitního wikipedisty

Za dohledávání spolehlivých (a často překvapujících) informací v matrikách a v dobovém tisku. To, co jsi dokázal u Františka Kalivody je prostě úžasné. Děkuji! --Gampe (diskuse) 19. 9. 2016, 16:48 (CEST)Odpovědět

Zdravím. Nespletl jste se v článku Josef Vančura? Text mluví o historikovi Jindřichu Vančurovi. --Vlout (diskuse) 18. 10. 2016, 10:42 (CEST)Odpovědět

Dík za bystré oko. Než jsem otevřel tuto diskusi, už jsem si všimnul a revertoval. Dodám k Jindřichovi.--Svenkaj (diskuse) 18. 10. 2016, 10:59 (CEST)Odpovědět

V pořádku, díky za opravu. (Obecně stačí odpovědět na jednom místě, když jde o takové upozornění, sleduji odpovědi.) --Vlout (diskuse) 18. 10. 2016, 12:35 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, pane kolego. Děkuji Vám za mail a rád na něj odpovím podrobněji. Dostanu se k tomu ale asi až během příštího týdne. Jsem si vědom ožehavosti celé problematiky a například toho, že jeden kolega sice asi má k tomu zdroje, ale necitoval je. Pokud ty zdroje (tři knihy!) máte Vy nebo se k nim můžete dostat, tak by bylo výborné, kdybyste tu věc mohl doplnit. Já ty knihy bohužel nemám a ani si je nemohu brzy obstarat. --Zbrnajsem (diskuse) 29. 10. 2016, 11:04 (CEST)Odpovědět

@ Zbrnajsem: Pár knih o BN doma mám (Sobková, Tille, korespondence BN). Když budu vědět co a budu mít, najdu místo a reference dodám. Víc e-mailem. Dík za reakci --Svenkaj (diskuse) 29. 10. 2016, 12:23 (CEST)Odpovědět

S radotí jsem sledoval Vaše přepracování článku Liberalizace poštovního trhu, který jsem načal jen díky tomu, že byla hodně zmiňována v literatuře, kterou používám pro tvorbu článku PPL. Když vidím, že se v problematice poštovních služeb orientujete, mohu poprosit o recenzi článku PPL? Rád bych ho dopracoval do statusu Dobrý.--Juandev (diskuse) 7. 12. 2016, 14:10 (CET)Odpovědět

@ Juandev Dík za pochvalu, zase jsem se jednou nadmul :-). Pro poštu jsem opravdu pracoval, ale spíš v době, když PPL byla ještě na houbách. S privátními přepravci mám tudíž zkušenosti minimální. Kouknul jsem se na článek, jsou tam nějaké gramatické překlepy a zahlédl jsem zdvojení informací. Možná je to trochu přezdrojováno, ale to až po přečtení. Pár menších úprav udělám, ale po věcné stránce nejspíš není třeba. --Svenkaj (diskuse) 7. 12. 2016, 15:33 (CET)Odpovědět

Díky. Na váš komentář odpovím v diskusi stránky, aby jsme to měli pohromadě.--Juandev (diskuse) 7. 12. 2016, 15:45 (CET)Odpovědět

Dobrý den, děkuji, že jste se toho ujal. Doufám, že je to i pro Vás zajímavé téma a těším se na další Vaše články.--NoJin

@ NoJin: Dík za uznání, potěšilo. Při Obrazárně jsem se poučil o ušlechtilých lidech. Ještě dělám Moderní galerii. --Svenkaj (diskuse) 26. 12. 2016, 18:28 (CET)Odpovědět

Děkuji vám za pochopení! У меня Ru-4. Ukrajinština похожa на русский. --Бучач-Львів (diskuse) 27. 12. 2016, 16:21 (CET)Odpovědět

Please, read and install in Jan Jiří Pinsel

• socha sv. Jana Nepomuckého, Bučač (bolševici zničili, dnes kopie)
• socha Panny Marie, Bučač (bolševici zničili, dnes kopie)
• sochy w kostele, Hodovycia (nedaleko Lvova)
• sochy w kostele, Horodenka (Ivanofrankivská oblast)
• sochy w kostele, Monastyryska (Ternopilská oblast, bolševici zničili)

Děkuji vám za pochopení! --Бучач-Львів (diskuse) 28. 12. 2016, 10:45 (CET)Odpovědět

• Please, tell other Chechs users: неударная о по-русски читается как а. Děkuji vám za pochopení! --Бучач-Львів (diskuse) 29. 12. 2016, 08:45 (CET)Odpovědět

@Бучач-Львів Yes, people who speak Russian know it. Nevertheless, we write "o", as in "Moskva" (we do not write Maskvá) --Svenkaj (diskuse) 29. 12. 2016, 10:43 (CET)Odpovědět

I told about Fonetika only (читается). Děkuji vám za pochopení! --Бучач-Львів (diskuse) 29. 12. 2016, 11:14 (CET)Odpovědět

Please, read, check and install in Bučač (Chrame)

• konkatedrála (cerkev)
• cirkev svatého Mikuláše (1610)
• cirkev Pokrov přesvaté Bohorodice
• barokní katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie (1763) Děkuji vám za pochopení! --Бучач-Львів (diskuse) 29. 12. 2016, 11:46 (CET)Odpovědět

Bučač File:Й.-Г.Пінзель. Статуя Діви Марії.jpg|socha Panny Marie Děkuji vám za pochopení! --Бучач-Львів (diskuse) 28. 12. 2016, 11:20 (CET)Odpovědět

Dobrý den, díky za doplněné informace, sekce "V literatuře" či nějaká podobná mi tam chyběla, zkusím ji ještě doplnit. Bohužel ale budu muset vymazat tu zmínku o d'Artagnanově/Batzově účasti na obléhání, už se to dost podobá vlastnímu výzkumu, ve zdroji jsem totiž o tomto zmínku nenašel. Ono je také sice vzhledem k jeho věku pravděpodobné, že se neúčastnil, ale nikdy nevíme, co když třeba jako kadet ano. Kdyby o tom psal nějaký historik, to by byla jiná. --Remaling (diskuse) 14. 1. 2017, 19:47 (CET)Odpovědět

@Remaling : Ta zmínka o nepravděpodobné účasti byla na francouzské wikipedii, taky bez přímého zdroje. Půjde-li pryč, nic se neděje. --Svenkaj (diskuse) 14. 1. 2017, 19:55 (CET)Odpovědět

Aha, tak to se omlouvám. Ještě to zvážím, ale když pominu své pedantství ohledně zdrojování, tak bych také článek časem rád dotáhl na DČ a odhaduji, že ta informace by mi u kolegů recenzentů beze zdroje neprošla. --Remaling (diskuse) 14. 1. 2017, 20:11 (CET)Odpovědět

@RemalingZkusím něco najít taky, jestli budu mít víc štěstí :-) --Svenkaj (diskuse) 14. 1. 2017, 22:07 (CET)Odpovědět

Díky za snahu, ale jako zdroj je tam uvedena Wikipedie. Vhodný je zdroj, kde je uveden dohledatelný autor - fyzická osoba, která je ideálně autoritou v oboru. Ještě mě u té druhé části informace napadá druhý možný problém a to že je ta informace o d'Artagnanovi už příliš vzdálená tématu článku. --Remaling (diskuse) 14. 1. 2017, 23:13 (CET)Odpovědět

@Remaling Chtěl jsem se vyhnout nevěrohodným blogům a že je tento článek zdrojován Wikipedií jsem si nevšimnul. Sorry. Nakonec, zůstane-li v kapitole jen první věta, nic se neděje. Jen se v ní dávají věci do souvislostí, o vlastním obléhání nic nevypovídá. Klidně škrtejte, co uznáte za vhodné.--Svenkaj (diskuse) 15. 1. 2017, 09:45 (CET)Odpovědět

Nevadí. Trochu jsem to rozšířil s pomocí francouzské Wiki (jde o zjevné informace, které myslím netřeba zdrojovat). --Remaling (diskuse) 15. 1. 2017, 21:11 (CET)Odpovědět

(Sorry to write in English)

Zdravím, k úpravě v článku o Jaroslavu Seifertovi: pojem "předměstská obec" Prahy je oficiálně používán pro obce, kterým bylo zákonem 40/1886 ř.z. nařízeno sjednotit stavební řád s Prahou. Vizte třeba tady shrnující označení "v Praze a předměstích". Šlo o přípravu k vytvoření Velké Prahy. --Uacs451 (diskuse) 11. 5. 2017, 19:10 (CEST)Odpovědět

@Uacs451 Řekl bych, že jako předměstí byl tradičně označován Karlín a Smíchov, třeba v Erbenově Autentickém ukazateli [1]. (Ale to může být proto, že v roce 1870 ještě po Žižkovu a Vinohradech nebylo potuchy.) V tom zákonu, na který odkazujete, se v úvodu hovoří o Žižkovu jako o městu, slovo "předměstí" se užívá až dál, tak nevím. Ale nejde o život. Nevadí mi vrácení "předměstí" myslíte-li, že je přesnější; klidně ho tam šoupněte. Zdraví --Svenkaj (diskuse) 11. 5. 2017, 20:10 (CEST)Odpovědět

Není třeba. Chtěl jsem jen ukázat, že použití slova "předměstí" pro Žižkov nebyl vlastní výzkum. V zákoně je použito jako shrnující pro ty obce, které jsou vyjmenovány na začátku, aby se seznam nemusel dokola opisovat. Do Prahy zdraví --Uacs451 (diskuse) 12. 5. 2017, 13:03 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, šablona o porušení práv byla vložena roboticky do všech nových hesel Fanoušek kopané, v diskusi je i zdůvodnění problému [2]. Nejlepším řešením je po kontrole či přepsání textu odstranit, ne všechny jsou porušením práv /něco je z Britannicy, něco má být údajně z enwiki atd/, ale těch hesel je mnoho, takže kolegové zvolili tenhle postup. Já když na ně narazím, kouknu odkud text pochází z prvního shrnutí, a pokud je text takto krátký a zdrojovaný z různých míst, šablonu odebírám. Nejlepší by bylo všechny přepsat ale víte jak to je… Mějte se hezky--Horst (diskuse) 16. 5. 2017, 11:18 (CEST)Odpovědět

@Horst Dík. Zdroje toho textu o Klementu Bochořákovi jsem si zkoušel různě "vygooglit", ale nenašel jsem. Časem se na něj podívám a zkusím rozšířit, aby byl bez pochyb. P.S.: Vykání mezi námi dvěma snad netřeba :-). --Svenkaj (diskuse) 16. 5. 2017, 13:27 (CEST)Odpovědět

Zdravím, jak jste s tím daleko, včera jsem na něm začal dělat a hlupák jsem to na té stránce neoznačil :-( --Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 5. 2017, 13:29 (CEST) Podívejte se na moje Pískoviště. Jste-li dál, klidně mi dejte vědět, použijte, co se hodí a já budu dělat na něčem jiném. Nebo naopak, jak je libo :-). Mám problém s Pinkavovým narozením, nemůžu ho najít v matrice narozených, i když tam mám poznamenány dva pravděpodobné sourozence. Použijte můj e-mail. --Svenkaj (diskuse) 25. 5. 2017, 13:38 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, prosím o opravu referencí v hesle Sixt Palma Močidlanský. Děkuji --Jvs 5. 6. 2017, 12:04 (CEST)Odpovědět

@Jvs Dík za upozornění. Vepsal jsem název odkazu na špatné místo, odběhnul a nezkontroloval. --Svenkaj (diskuse) 5. 6. 2017, 12:38 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, prosím o opravu chybějící reference "sl" v hesle Tank číslo 23. Děkuji --Jvs 25. 7. 2017, 11:40 (CEST)Odpovědět

@--Jvs Dík za upozornění, opraveno. --Svenkaj (diskuse) 25. 7. 2017, 13:17 (CEST)Odpovědět

Dobrý večer. Děkuji Vám za Vaši nabídku. Moje článký – 28 biografie a 10 rozcestníků. Nevím np., kde se narodila Renata Šindelářová –> Ostrov (okres Karlovy Vary) nebo Ostrov nad Ohří? Děkuji. --PaSova (diskuse) 25. 7. 2017, 23:19 (CEST)Odpovědět

@--PaSova Ostrov (okres Karlovy Vary) a Ostrov nad Ohří je totéž město. Když si zadáte v české Wikipedii Ostrov nad Ohří, přesměruje se link na Ostrov (okres Karlovy Vary). Zdraví --Svenkaj (diskuse) 26. 7. 2017, 18:26 (CEST)Odpovědět

Dobrý večer. Jsem napsal nový članek Jozef Klimko. Prosím zkontrolujte. Děkuji Vám.--PaSova (diskuse) 28. 7. 2017, 18:43 (CEST)Odpovědět

Dobry večer. Nove stránký: Anna Handzlová a Gavenda. Prosím zkontrolujte. Děkuji Vám. --PaSova (diskuse) 30. 7. 2017, 20:30 (CEST)Odpovědět

V Národních listech z roku 1934 nenacházím vůbec nic o hanlivosti názvu Česko (německy die Tschechei), vy to někde vidíte? Die Tschechei špatně přeložil český novinář jako "Čechúnsko", v německém originálu nic takového neexistuje. 93.185.55.100 13. 8. 2017, 22:20 (CEST)Odpovědět

:@93.185.55.100: Dobrý den, mě vůbec nejde o to se nekonečně přít. Váš odkaz na komunistickou diskusi v parlamentu byl samozřejmě pravdivý, komunisté se rádi do minulosti vracejí, např. vytahují znovu otázku Sudet, jak jsem se dočetl v dnešních LN. Ale slovo "Tschechei" chápe hodně Čechů opravdu hanlivě, já taky. Netvrdím, že v zahraničí to tak musí vždy být, proto je ta poznámka místně upřesněna. (Asi před 20 lety jsem ve Švýcarsku chtěl koupit českou klávesnici k počítači a odpověď byla, že si ji musím koupit v Tschechei a švýcarský prodavač mě nejspíš urazit nechtěl.) Chtěl jsem jen poznámkou ukázat, že ty kořeny jsou hlubší, než nějaká nedávná parlamentní debata. Název článku v NL vypovídá podle mne jasně o postoji redaktora k událostem i tam provolávaným heslům. Jistě by se daly najít jiné příklady, ale ten čas radši věnuji jiným článkům ve Wikipedii. Tschechei bývalo nacisty použité místo Tschechoslowakei a nemělo na mysli jen české země. V souvislosti s Hitlerovým Rest-Tschechei pro Protektorát je pro mne to slovo osobně urážlivé dodnes i když, jak oba víme, je gramaticky správně vytvořeno.

Kouknul jsem se na Vaše jiné příspěvky, jsou věcné. Prosím, nezasekněte se na tomhle detailu, kde mě - popravdě - popudilo neencyklopedické slovo "blábol". Zdraví --Svenkaj (diskuse) 14. 8. 2017, 09:54 (CEST)Odpovědět

Souhlasím s Vámi, kolego Svenkaji. Tak to je s Tschechei, a ne jinak. --Zbrnajsem (diskuse) 14. 8. 2017, 10:02 (CEST)Odpovědět

• 1. ČSR protestovala proti zkracování názvu Československo na Česko. Němci tím chtěli zdůraznit dominantní český vliv v ČSR. Nic víc.
• Tschechei bylo ve své době častější než Tschechien [3].
• Rest-Tschechei (zbytek Česka) znamená Česko bez pohraničí. Srovnejte Praha a zbytek Česka[4], Prag und Rest-Tschechien[5], Ústecký kraj a zbytek Česka[6], Bavorsko a zbytek Německa (Restdeutschland[7]), Bratislava a zbytek Slovenska (Restslowakei [8]). 93.185.55.100 14. 8. 2017, 10:36 (CEST)Odpovědět