České Budějovice

Šablona:Infobox statutární město České Budějovice (německy Böhmisch-Budweis) jsou statutární město a metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a nachází se v nich řada historických památek a muzeí. Pro ně a blízkost dalších historicky cenných míst (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod atd.) jsou častým cílem turistů. Ve městě je sídlo biskupa českobudějovické diecéze.

Historie

České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265, samotné založení a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposavad chybějící odpovídající základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité.

Během husitských válek i po nich Budějovice finančně upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybničního hospodaření) v relativně klidném 16. století Budějovice opět čelily těžkým časům, za stavovského povstání stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí jí alespoň využili k likvidaci konkurenčního Rudolfova. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci 1641 vypukl ve městě požár, během něhož lehly popelem asi 2/3 města.

Budějovice zažily okupaci vojsky saského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a pruská armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Město nabylo na významu v roce 1785, kdy se stalo sídlem biskupa nově vzniklé diecéze českobudějovické.

Další výrazný vzestup Budějovic nastal na počátku 20. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora. Z málo významného devítitisícového města se díky tomu a železnici stalo významné centrum.

Boje se Budějovicím od druhé slezské války vyhýbaly, převrat a ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů. Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do okupace města jednotkami Wehrmachtu 15. března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost 17. března). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci.

Přímých bojových akcí se Budějovice dočkaly na konci druhé světové války – v březnu 1945 se dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu 1945 německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Poválečné vysídlení Němců z Československa postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16% obyvatelstva).

V roce 1949 se České Budějovice staly hlavním městem nově zřízeného Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.

V srpnu 2002 bylo město postiženo mohutnými povodněmi, při nichž Malše a Vltava zaplavily velkou část města (včetně historického centra) a způsobily značné škody.

Geografie, klima a přírodní zajímavosti

Poloha

České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí.

Podnebí

Podnebí je mírně teplé, vlhké a s mírnou zimou. Projevuje se efekt blízkých pohoří Šumava, Novohradské hory a (byť poněkud slabě) i vliv Alp, což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních větrech (srážkový stín a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.

Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních inverzí. Rybníky v okolí způsobují časté a husté mlhy zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).

Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1886-2004) činí 8,1 °C, nejnižší naměřená teplota vzduchu – 42,2 °C (11. únor 1929), nejvyšší 37,8 °C (27. červenec 1983). Mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je 6 tropických dnů ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v létě. Rekordní denní úhrn srážek pochází z 25. srpna 1925 (127,7 mm), měsíční ze srpna 2002 (403,5 mm).

Povodně

Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku povodní. Nejčastěji se rozvodňovaly Dobrovodský potok a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus Jihočeské univerzity.

Město v minulosti postihovaly i velké povodně, z kronik jsou známy četné případy, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na městském opevnění. V první čtvrtině 20. století byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu 1920, srpnu 1925, březnu 1940 a červenci 1954. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let 20. století, kdy byla postavena vodní nádrž Lipno. Další katastrofální povodně město postihly až v srpnu 2002 a jednalo se o bezkonkurenčně největší známou povodeň v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl při ní desetkrát až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o 1/2 vyšší než při rozsahem následujících povodních z let 1888 a 1890). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (za obzvlášť exponovanou je považována Havlíčkova kolonie)

Přírodní zajímavosti ve městě a okolí

• Přírodní rezervace Vrbenské rybníky na severozápadním okraji města
• Přírodní památka Tůně u Špačků na jižním okraji města na břehu řeky Malše
• Stromovka – park na západojihozápad od centra města (významný krajinný prvek)
• Památné stromy: jinan dvoulaločný u piaristického kláštera, lípa malolistá u plaveckého stadionu, jinan dvoulaločný v areálu Lannovy loděnice, buk lesní červenolistý v Dukelské ulici.
• park Na Sadech – malý parčík v centru města s kolonií havranů polních
• Chráněná krajinná oblast Blanský les – západně a jihozápadně od města

Kultura, umění, turistické zajímavosti

České Budějovice jsou vděčným cílem turistů z Německa, Rakouska, Asie a dalších zemí. Jednak samy mají mnoho cenných historických památek, jednak jsou přirozeným centrem turisticky atraktivního Jihočeského kraje. V Budějovicích lze za největší turistické atrakce historické centrum města (Piaristické náměstí, přilehlý dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, Náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou, a radnicí, Černá věž), katedrála svatého Mikuláše atd.

Ve městě se nachází též řada muzeí: Jihočeské muzeum, Muzeum koněspřežky, Jihočeské motocyklové muzeum, Budvar muzeum České Budějovice.

V blízkém okolí města se nachází Hluboká nad Vltavou s jedním z našich nejnavštěvovanějších zámků – Hlubokou a ves Hosín s nádherným kostelem. Zajímavé je též bývalé hornické městečko Rudolfov s naučnou stezkou v okolí a obec Dobrá Voda s barokním kostelem Panny Marie Bolestné.

Turistické atraktivitě města odpovídá velké množství ubytovacích zařízení (hotely, penzióny), z nichž některé stojí přímo na náměstí (Grand hotel Zvon, Hotel Dvořák). Severně od centra se nachází i největší z budějovických hotelů, výšková stavba z r. 1982 pojmenovaná po družebním běloruském městě Gomel.

Městská správa a politika

České Budějovice spravuje Magistrát města České Budějovice. Zastupitelstvo města má 45 členů, jeho úkolem je schvalování programu rozvoje města, rozpočtu, územního plánování, obecně závazných vyhlášek etc. Městští zastupitelé ze svých řad vybírají primátora, jeho náměstky a další členy rady města, která má dohromady 11 členů.

České Budějovice lze označit za baštu ODS. Za volební obvod České Budějovice v Senátu už od jeho vzniku zasedá její senátor Jiří Pospíšil, a ODS zvítězila i ve všech komunálních volbách od r. 1994, kdy měla primátora. V letech 1998-2002 však byla v opozici, neboť se proti ní spojily KDU-ČSL, ČSSD, US a KSČM, které tak ovládly vedení města (na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu 1999, které vyvolala hromadná rezignace 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách 2002 ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce 2006, kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. ODS dominuje i v parlamentních volbách.

Doprava

Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!

V roce 1827 se město stalo výchozím bodem budované koněspřežné dráhy do Lince. Ta byla o 50 let později přebudována na standardní železniční trať o rozchodu 1435 mm.

Městská hromadná doprava vznikla v Budějovicích už v roce 1909 zavedením tramvajové (k nádraží, první předváděcí jízda byla již 2. 12. 1908) a trolejbusové (ke hřbitovu) dopravy.

První trať byla označena P a vedla od nádraží přes Pražské předměstí k dělostřeleckým kasárnám. Celá trať měla asi 3 kilometry. Druhá trať byla označena L a vedla na předměstí Linecké. Po této trati se začalo jezdit až v roce 1910. První trolejbus byl zaveden hned v roce 1909 na trati ke hřbitovu.

Protože se do systému zvláště přes válku neinvestovaly žádné peníze, v roce 1950, ačkoliv existovaly plány na rozšíření sítě, tramvajová doprava zanikla. Trolejbusy ji začaly nahrazovat již od roku 1946, avšak provoz vydržel jen do roku 1971. Autobusové linky postupně přibývaly a v roce 1988 měly tratě cca 200 km.

V roce 1991 byla síť trolejbusů znovu obnovena; původní záměr z 80. let byl, že trolejbusové linky budou jezdit přes JE Temelín až do Týna nad Vltavou. Trolejbusy dnes zajišťují dopravu na 6 linkách o celkové délce 52,3 kilometru. Autobusy zajišťují dopravu na třinácti linkách o celkové délce 156 kilometrů a zajíždějí i do některých vzdálenějších obcí, které jsou zařazeny do vnějších tarifních pásem.

Jihozápadně od města je bývalé vojenské letiště Planá, u kterého existují plány na využití k civilní letecké dopravě.

Školství, věda a výzkum

Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz! Ve školním roce 2004/2005 působilo v Českých Budějovicích 27 mateřských škol (24 státních, 2 katolické a 1 soukromá; celkem 2465 dětí), 19 základních škol (18 státních a 1 katolická; 9458 žáků), 6 základních uměleckých škol (4 státní a 2 soukromé; 2700 žáků), 19 středních odborných škol či učilišť (13 státních a 6 soukromých; 8 180 žáků), 7 gymnázií (4 státní, 2 soukromé a 1 katolické; 2899 studentů), 6 vyšších odborných škol (1241 studentů) a 2 vysoké školy (Jihočeská univerzita s více než 8800 studenty a Vysoká škola evropských a regionálních studií s 240 studenty). Zahájení výuky na čerstvě ustavené Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích se plánuje v roce 2007. Ve městě sídlí šest ústavů Akademie věd České republiky: Entomologický ústav, Hydrobiologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav systémové biologie a ekologie (bývalý Ústav ekologie krajiny), Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie.

Významné podniky

• Budějovický Budvar – pivovar
• Budějovický měšťanský pivovar – pivo Samson
• Duropack Bupak Obaly a.s. - vývoj, výroba a prodej vlnité lepenky a obalů z vlnité lepenky
• GAMA – vývoj, výroba a prodej spotřebního zdravotnického materiálu, laboratorních a veterinárních produktů z plastů
• Gamex – výroba potravinářských obalů
• Jihočeské tiskárny – výroba etiket a papírových obalů
• Koh-i-Noor Hardtmuth – výroba školních a kancelářských potřeb
• Madeta – mlékárny
• Robert Bosch – vývoj a výroba komponent motorů pro osobní automobily
• Slévárna České Budějovice

Části města

Městem pohlcené obce

• České Vrbné
• Čtyři Dvory
• Haklovy Dvory
• Nemanice
• Nové Hodějovice
• Rožnov
• Suché Vrbné

Místní části (lokality a poštovní směrovací číslo):

1. České Budějovice 1 (vnitřní město – městská památková rezervace); PSČ 370 01
2. České Budějovice 2 (Čtyři Dvory, Čtyři Dvory – sídliště Šumava, Čtyři Dvory – sídliště Vltava, Čtyři Dvory – sídliště Máj, Stromovka)

   PSČ: 370 05 (Máj), 370 12 nebo 370 05 (Šumava, Čtyři Dvory), 370 11 (Vltava, České Vrbné)

3. České Budějovice 3 (Pražské předměstí, Pražské sídliště, Voříškův Dvůr, Kněžské Dvory, Nemanice, Suchomel)

   PSČ: 370 01 (část, okolí ulic Na Sadech, Riegrova, Nová), 370 04 (Pražské předměstí ad.), 370 10 (Nemanice)

4. České Budějovice 4 (Husova kolonie, Nové Vráto); PSČ 370 01
5. České Budějovice 5 (Suché Vrbné, Pohůrka, Nové Hlinsko); PSČ 370 06
6. České Budějovice 6 (Havlíčkova kolonie, Mladé, Nové Hodějovice); PSČ: 370 01 (Havlíčkova kolonie), 370 08 (ostatní)
7. České Budějovice 7 (Linecké (Krumlovské) předměstí, Rožnov); PSČ: 370 01 (část), 370 07

Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva

Drtivá většina obyvatel města jsou Češi (94,9 % podle sčítání lidu 2001). Významnou etnickou menšinu tvoří Romové, kteří se ovšem většinou hlásí k české národnosti (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů se k romské národnosti přihlásilo v roce 2001 jen 125 obyvatel). Významný je též počet obyvatel slovenské národnosti (1,15 %).

V minulosti byl významný též podíl německého obyvatelstva. Podíl německého a českého obyvatelstva ve městě kolísal od založení města po asi 16. století, kdy Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak především v řadách vedoucích představitelů města (nutno však dodat, že národnosti se až do 19. století obecně nepřikládal velký význam a asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého). K výraznému národnostnímu štěpení na politické a společenské úrovni došlo až v druhé polovině 19. století. Tehdy také začalo postupně docházet k poklesu podílu německých obyvatel ve městě, jednak díky vyšší porodnosti Čechů, jednak zejména díky příchodu nových obyvatel z českého venkova. V roce 1880 se už poměr Čechů a Němců ve městě vyrovnal a v roce 1930 pak klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %. Německá menšina přestala ve městě existovat po druhé světové válce, kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnosti násilně vysídlena do Rakouska či Německa.

Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představují Židé. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce 1341, na počátku 16. století však byly Židům odebrány děti a dospělí byli vyhnání z města. Znovuobnovení židovské menšiny nastalo v roce 1849, po zrušení státních i městských legislativních restrikcí vůči nim. Na přelomu 19. a 20. století kolísal podíl Židů mezi obyvateli města mezi 4-6 %, pak došlo k výraznému poklesu díky emigraci a patrně i opouštění židovského náboženství a zvyků a snaze splynout s ostatním obyvatelstvem. Při sčítání lidu v roce 1930 se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat v průběhu druhé světové války, kdy se většina budějovických Židů stala obětí holocaustu a zbytek se rozprchl po světě.

Na složení lidí bydlících v Českých Budějovicích má výrazný vliv Jihočeská univerzita, jejíž studenti tvoří mimo letní prázdniny podstatnou část populace (v akademickém roce 2004-2005 bylo v univerzitních matrikách vedeno 8824 posluchačů a 700 pedagogů). Většina studentů se soustředí buďto na kolejích, nebo si pronajímá byty především v oblasti sídliště Máj. Mnoho z nich bydlí v ulici Václava Volfa či jejím okolí, kde jsou vzhledem k vysoké koncentraci problematických obyvatel nižší nájemné i ceny bytů.

Náboženský život

Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz! Stejně jako v ostatních českých městech se většina obyvatel Českých Budějovic profiluje jako bez vyznání (58,6 % z 97 339 v roce 2001), dalších 12,6 % obyvatel při sčítání lidu 2001 vyznání neuvedlo ^[1].

Z náboženských organizací má největší význam římskokatolická církev, k níž se hlásí 23,9 % obyvatel ^[1]. Její pozice je ještě posílena tím, že je město centrem českobudějovické diecéze a působí v něm několik katolických řádů a kongregací, jako jsou salesiáni, petríni, tzv. petrinky a Školské sestry Notre Dame. V historii města hrály významnou roli i dnes už nezastoupené řády dominikánů, piaristů, redemptoristů, kapucínů a boromejek. Významnou roli hraje katolické školství, které je v Českých Budějovicích zastoupeno 2 mateřskými a 1 základní školou a biskupským gymnáziem, velmi významný je i přinos Teologické fakulty. Mimo to zde existuje Salesiánské středisko mladých.

Po římskokatolické církvi následují církev československá husitská (1180 obyvatel), českobratrská církev evangelická (505), pravoslavná církev (146) a Svědkové Jehovovi (176) ^[1]. Významnou roli hraje též církev bratrská, která sice není mezi obyvateli města příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož hlavní modlitebna je centrem nejen pro České Budějovice, ale i pro přilehlou oblast jižních Čech.

V historii hrála významnou roli i židovská komunita, ovšem signifikantní židovská menšina zanikla při holocaustu a monumentální synagoga byla okupačními úřady rozbořena. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu Svědkové Jehovovi a zejména mormoni.

Lokální média

Jako krajské město jsou České Budějovice centrem, v němž se soustředí redakce regionálních médii.

Existuje zde řada rozhlasových stanic:

• Český rozhlas České Budějovice
• Rádio Podzemí
• Rádio Faktor
• Rádio Gold
• Eldorádio
• Kiss Jižní Čechy

Nejvýznamnější noviny představují Českobudějovické listy, od roku 2006 přejmenovány na Českobudějovický deník.

Ve městě působí oblastní redakce České televize a několik malých soukromých televizních společností, které, které poskytují své služby větším soukromým televizím.

Sport

Nejoblíbenějším sportem je podobně jako v celé České republice a většině světa fotbal, jeho vážným konkurentem je pak lední hokej. Mimo to má silnou pozici i volejbal. Ve městě působí kluby, které soutěží ve výše zmíněných sportovních odvětvích na nejvyšší celostátní úrovni. Ve městě též existuje celá řada sportovních zařízení a stadionů, poskytujících služby veřejnosti (mimo jiné Budvar Aréna a Plavecký stadion).

Významné kluby:

• SK Dynamo České Budějovice (fotbal)
• HC Mountfield (lední hokej)

Obchody

• IGY Centrum (2004) – 75 obchodů + 4 patrové nadzemní garáže
• Mercury Centrum (2006) – Obchodní centrum s obchody + autobusové nádraží,podzemní garáže
• Nákupní centrum Čtyři Dvory(2001) – (Multikino, herna, komplex s obchody)
• City Center ČB (ve výstavbě) – dokončení 11/2007 + 6 patrové nadzemní parkoviště
• Tesco (2006) – nákupní a obchodní centrum s pasážemi
• GLOBUS
• MAKRO – velkoobchod
• INTERSPAR – po rekonstrukci, znovu otevřen
• HYPERNOVA(2006) – v Mercury Centru
• BILLA – Lannova třída
• ALBERT – Igy Centrum,NC Čtyři Dvory
• JULIUS MEINL
• Delvita – menší prodejna na Palackého náměstí (bývalá samoobsluha BIOS), velká „Koh-I-Noor“ v Mánesově ulici
• TERNO
• PRIOR – Obchodní dům
• OBI – zahradnictví + dílna
• ROLLER – nábytek
• Baumax – zahradnictví
• Lidl
• Penny market
• City sport – Adidas,Nike
• Hervis sport
• OD Brouk a Babka
• Kaufland
• OD Družba
• OD Galerie Dvořák

Významné postavy Českých Budějovic

Šablona {{Viz též}} vyžaduje alespoň jeden odkaz!

• Hirzo z Klingenbergu (†1275), významný dvořan Přemysla Otakara II., lokátor města
• Vojtěch Matyáš Jírovec (20. února 1763 – 19. března 1850 Vídeň), hudební skladatel
• Jan Valerián Jirsík (19. června 1798 – 23. února 1883), biskup českobudějovický a zakladatel českobudějovického českého školství - Gymnázium Jana Valeriána Jirsíka
• Vojtěch Lanna (23. dubna 1805 Čtyři Dvory – 15. ledna 1866 Praha), průmyslník a podnikatel
• sv. Jan Nepomucký Neumann (28. března 1811 – 5. ledna 1860), biskup philadelphský
• Václav Klement Petr (16. ledna 1856 – 17. února 1901), kněz a řeholník, zakladatel řádu petrínů
• Norbert Frýd (21. dubna 1913 – 18. března 1976 v Praze), spisovatel
• Vladimír Remek (* 26. září 1948) – kosmonaut
• Zdeněk Tůma (* 19. října 1960) – guvernér ČNB
• Karel Roden (* 18. května 1962) – herec
• Radek Bělohlav (* 11. dubna 1970) – hokejista, mistr světa
• Václav Prospal (* 17. února 1975) – hokejista, dvojnásobný mistr světa
• Pavel Šporcl (* 25. dubna 1973) – houslista
• Stanislav Neckář (* 22. prosince 1975) – hokejista, mistr světa a vítěz Stanleyova poháru
• Petr Kolář (* 1967), zpěvák
• Jiří Mádl (* 23. říjen 1986), herec
• Petr Muk (* 4. února 1965), zpěvák
• Radek Dvořák (* 1977 Tábor), hokejista, mistr světa
• Juraj Thoma (* 1969), primátor města od r. 2006
• Tomáš Krejčíř (* 1971), herec

Externí odkazy

• BudNews – zpravodajství

Galerie České Budějovice na Wikimedia Commons

• • Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
    • Lokální odkaz: Category:České Budějovice
    • Wikidata: c:České Budějovice
• Český Rozhlas – zprávy z regionu
• Jihočeská univerzita
• Vysoká škola evropských a regionálních studií
• www.geo-cz.com informace o archeologických průzkumech v centru města
• Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická, České Budějovice
• Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích
• Bazilika o.p.s České Budějovice, kulturní epicentrum
• Ne(z)řízené divadlo,nadějný amatérský divadelní spolek

Použitá literatura

• Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)

Reference

Šablona:Geo dms

Šablona:ČeskoŠablona:InfoAktual

Šablona:Okresní město