Boris Johnson

The Rt Hon Boris Johnson
Ministr zahraničí Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od: 13. července 2016
Panovnice	Alžběta II.
Předseda vlády	Theresa Mayová
Předchůdce	Philip Hammond
Starosta Londýna
Ve funkci: 4. května 2008 – 9. května 2016
Panovník	Alžběta II.
Předchůdce	Ken Livingstone
Nástupce	Sadiq Khan
Poslanec Dolní sněmovny
Úřadující
Ve funkci od: 7. května 2015
Předchůdce	John Randall
Volební obvod	Uxbridge and South Ruislip
Většina	10 695 (23,9 %)
Stranická příslušnost
Členství	Konzervativní strana
Rodné jméno	Alexander Boris de Pfeffel Johnson
Narození	19. června 1964 (60 let) New York
Choť	Allegra Mostyn-Owen (1987–1993) Marina Wheelerová (1993–2020) Carrie Johnsonová (od 2021)
Partner(ka)	Carrie Johnsonová (2018–2021)
Rodiče	Stanley Johnson a Charlotte Johnsonová Wahlová
Děti	Milo Arthur Johnson Cassia Peaches Johnson Theodore Apollo Johnson Lara Lettice Johnson Stephanie Macintyre Johnson Wilfred Lawrie Nicholas Johnson Romy Iris Charlotte Johnson Frank Alfred Odysseus Johnson
Příbuzní	Jo Johnson, Rachel Johnsonová a Leo Fenton Johnson (sourozenci)
Sídlo	West Kensington, Islington, Crouch End a Downing Street 10
Alma mater	Balliolova kolej (do 1986) Ashdown House Etonská kolej European School, Brussels I
Profese	novinář, politik, editor, spisovatel, esejista, bloger a historik
Náboženství	anglikánství
Ocenění	Ig Nobelova cena (2020) Walk of the Brave plaque (2022) Řád svobody (2022)
Podpis
Webová stránka	www.gov.uk/government/people/boris-johnson
Commons	Boris Johnson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander Boris de Pfeffel Johnson^[1] (* 19. června 1964, New York) je britský politik, zastánce Brexitu a publicista. Od 13. července 2016 je britským ministrem zahraničí.

Život

Je členem Konzervativní strany. V letech 2001 až 2008 byl členem dolní komory Parlamentu Spojeného království, byl také ministrem ve stínové vládě. V letech 1999 až 2005 stál v čele časopisu The Spectator. V květnu 2008 byl za Konzervativní stranu zvolen londýnským starostou, když ve volbách porazil svého předchůdce Kena Livingstona, v roce 2012 pak byl znovuzvolen. V květnu 2016 ho na této pozici vystřídal labourista Sadiq Khan.

Johnson je kritikem Evropské unie. Projekt společné měny označil za "katastrofu", požaduje omezení britských vztahů s EU a referendum o podobě těchto vztahů.^[2] V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela tábora obhajující v referendu o členství Spojeného království v Evropské unii volbu vystoupení z Evropské unie. Po této úspěšné kampani následně oznámil, že se nebude ucházet jak o post premiéra, tak ani o pozici předsedy strany. Od 13. července roku 2016 zastává úřad britského ministra zahraničí.^[3]

V červnu roku 2017 se o něm hovořilo jako o možném uchazeči na pozici britského premiéra, poté co jeho Konzervativní strana v čele s premiérkou Theresou Mayovou nezískala ve volbách většinu.^[4]

Ministr zahraničí

V nahrávce z tajné schůzky v říjnu 2016 uvedl úředník izraelské ambasády Šai Masot, že britský ministr zahraničí Boris Johnson „je idiot“, ale je „v zásadě dobrý“, protože podporuje Izrael.^[5]

Johnson podpořil vojenskou intervenci v Jemenu pod vedením Saúdské Arábie a odmítl zastavení dodávek britských zbraní do Saúdské Arábie,^[6] protože podle Johnsona neexistuje jasný důkaz, že by se Saúdové dopouštěli ve válce v Jemenu válečných zločinů.^[7] V září 2016 byl Johnson kritizován, že zablokoval na půdě OSN vyšetřování válečných zločinů Saúdské Arábie v Jemenu ze strany nezávislé vyšetřovací komise OSN.^[8] Vláda britské premiérky Theresy Mayové, ve které Johnson působí jako ministr zahraničí, čelí kritice, že se nepřímo podílí na páchání válečných zločinů a na smrti jemenských civilistů.^[9]

Johnson poprvé navštívil Turecko jako ministr zahraniční v září 2016 a během návštěvy vyjádřil pokračující britskou podporu vládě prezidenta Erdoğana po nezdařeném pokusu o vojenský převrat v Turecku. Johnson také slíbil, že britská vláda bude podporovat vstup Turecka do Evropské unie.^[10]

Johnson má nepřátelský vztah k Rusku,^{[11][nenalezeno v uvedeném zdroji]} které v prosinci 2017 označil v rozhovoru pro list Sunday Times za „uzavřenou, protivnou, militaristickou a nedemokratickou“ zemi. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si po setkání s Johnsonem stěžoval na „sérii agresivních a urážlivých prohlášení“ ze strany Johnsona a dalších členů britské konzervativní vlády.^[12]

Johnson podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a je namířena proti syrským Kurdům, a prohlásil, že Turecko má právo na ochranu svých hranic.^[13]

V březnu 2018 přirovnal Rusko pod vládou Vladimira Putina, které bude od června hostit mistrovství světa v kopané, k nacistickému Německu, které roku 1936 využilo olympiádu v Berlíně k propagandistickým účelům.^[11] Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že Johnson je „otráven jedem nenávisti a zloby“ a dále uvedla, že „jakékoli podobné paralely a srovnání naší země, která obětovala milióny lidí v boji proti nacismu, která bojovala na svém území a potom osvobodila Evropu, jsou ze zásady neakceptovatelné a nejsou hodny šéfa diplomatického sboru evropského státu.“^[11]

Zajímavosti

Johnson je přes svou prababičku, která byla nelegitimní dcerou prince Paula von Württemberka, vzdáleným příbuzným prvního württemberského krále Fridricha I. a přes něj i vzdáleným příbuzným britské královské rodiny a dalších evropských monarchů.^[14] Jiným Johnsonovým předkem byl čerkesko-turecký novinář Ali Kemal. Po tomto pradědečkovi má tedy turecké kořeny. Vedle toho má Johnson i rusko-židovské předky, s čímž souvisí jeho ruské jméno Boris.^[15]

Galerie

• 
  Boris Johnson v roce 2006
• 
  Johnson a barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij v září 2016
• 
  Johnson a saúdský ministr zahraničí Adel al-Džubajr v Londýně v říjnu 2016
• 
  Johnson a americký ministr zahraničí John Kerry v prosinci 2016
• 
  Johnson během návštěvy Tokia v červenci 2017

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boris Johnson na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

Biblio: aa23d9c5-d154-4d60-80dc-6648789c6708 NKC: js20080516003 BIBSYS: 15015655 BNE: XX5551881 BNF: cb16693715k (data) GND: 137930917 ICCU: RAVV658025 ISNI: 0000 0003 6976 8010 LCCN: nb2002000776 LNB: 000290418 MBA: 2da66560-b5dd-487a-bbe2-72766a42eddf NDL: 01065306 NLI: 987007335941405171 NLK: KAC201831462 NLP: a0000002929664 NSK: 000767915 NTA: 268390657 PLWABN: 9810677022505606 SUDOC: 131598112 UKPARL: hy2NFfe8 VIAF: 86095534 WorldCat Entities: E39PBJh8RctBB3rRPvHb8WVgrq