Fausto Cercignani (italsky [ˈfausto tʃertʃiɲˈɲani]IPA, *21. března 1941, Cagliari) je italský učenec, esejista a básník.
Aktivita
Fausto Cercignani vyučoval germánskou filologii a historii anglického jazyka na různých italských univerzitách.[1] V oblasti studia angličtiny je dobře známý pro své pojednání o Williamu Shakespearovi.[2] Jeho hlavní práce na tomto tématu je Shakespeare's Works and Elizabethan Pronunciation, vydaná v Oxfordu, University Press (Clarendon Press), 1981.[3].
Jeho literární kritika se zabývá různými slavnými autory: zaujali ho mj. Jens Peter Jacobsen, Georg Trakl, Georg Büchner, Arthur Schnitzler, Wolfgang Goethe, Gotthold Ephraim Lessing, Wilhelm Heinrich Wackenroder, Hugo von Hofmannsthal, Rainer Maria Rilke, Alban Berg, E.T.A. Hoffmann, Robert Musil, Novalis, Joseph Roth, Richard Beer-Hofmann, Karl Kraus, Franz Kafka, Thomas Mann, August Stramm, Gerhart Hauptmann, Reinhard Jirgl, Friedrich Schiller, Karl Krolow, Christa Wolf. V oblasti jazykových studií zkoumal germánskou skupinu jazyků z historického hlediska, věnoval se zejména pragermánština, gótštině, angličtině a němčině.
Fausto Cercignani je šéfredaktor mezinárodních literárních periodik Studia austriaca (e-ISSN 2385-2925, p-ISSN 1593-2508) a Studia theodisca (e-ISSN 2385-2917, p-ISSN 1593-2478).
Básník
Cercignaniho poezie byla publikována v sedmi brožurách a v roce 2015 vydána v Turíně v souborném svazku Scritture. Poesie edite e inedite.[4] Fausto Cercignani také experimentoval s vlastním překladem svých básní.[5]
Vybrané práce
Anglistiky
- Shakespeare's Works and Elizabethan Pronunciation, Oxford, University Press (Clarendon Press), 1981.[6]
- English Rhymes and Pronunciation in the Mid-Seventeenth Century, in "English Studies", 56/6, 1975, 513-518.[7]
- The Development of */k/ and */sk/ in Old English, in "Journal of English and Germanic Philology", 82/3, 1983, 313-323.[8]
Germanistiky
- The Consonants of German: Synchrony and Diachrony , Milano, Cisalpino, 1979.[9]
- The Development of the Gothic Short/Lax Subsystem, in "Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung", 93/2, 1979, 272-278.[10]
- Early «Umlaut» Phenomena in the Germanic Languages, in "Language", 56/1, 1980, 126-136.[11]
- Zum Hochdeutschen Konsonantismus. Phonologische Analyse und phonologischer Wandel, in "Beiträge zur Geschichte der deutschen Sprache und Literatur", 105/1, 1983, 1-13.[12]
- The Elaboration of the Gothic Alphabet and Orthography, in "Indogermanische Forschungen", 93, 1988, 168-185.[13]
- Saggi linguistici e filologici. Germanico, gotico, inglese e tedesco, Alessandria, 1992.[14]
Literární kritika
Knihy
- F. Cercignani - M. Giordano Lokrantz, In Danimarca e oltre. Per il centenario di Jens Peter Jacobsen, Milano, 1987.[15]
- F. Cercignani, Existenz und Heldentum bei Christa Wolf. «Der geteilte Himmel» und «Kassandra», Würzburg, Königshausen & Neumann, 1988.[16]
- F. Cercignani, Studia trakliana. Georg Trakl 1887-1987, Milano, 1989.[17]
- F. Cercignani, Studia büchneriana. Georg Büchner 1988, Milano, 1990.[18]
- F. Cercignani, Studia schnitzleriana, Alessandria, 1991.[19]
- F. Cercignani, Novalis, Milano, 2002.[20]
Eseje
- Disperata speranza: la trama del «Niels Lyhne», in F. Cercignani - M. Giordano Lokrantz, In Danimarca e oltre. Per il centenario di Jens Peter Jacobsen, Milano, 1987, 95-128.[21]
- Dunkel, Grün und Paradies. Karl Krolows lyrische Anfänge in «Hochgelobtes gutes Leben», in "Germanisch-Romanische Monatsschrift", 36/1, 1986, 59-78.[22]
- Zwischen irdischem Nichts und machtlosem Himmel. Karl Krolows «Gedichte» 1948: Enttäuschung und Verwirrung, in "Literaturwissenschaftliches Jahrbuch", 27, 1986, 197-217.[23]
- E. T. A. Hoffmann, Italien und die romantische Auffassung der Musik, in S. M. Moraldo (ed.), Das Land der Sehnsucht. E. T. A. Hoffmann und Italien, Heidelberg, Winter, 2002, 191-201.[24]
Ocenění
V roce 1996 byl Cercignani oceněn rakouským Čestným křížem Za vědu a umění I. stupně, tedy druhým stupněm ze tří Čestného odznaku Za vědu a umění.[25]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fausto Cercignani na anglické Wikipedii.
- ↑ Životopis Fausta Cercignaniho
- ↑ Shakespeare's Name
- ↑ Stanford Libraries.
- ↑ Sebina OpenLibrary.
- ↑ Příklady překladů vlastních básní
- ↑ Stanford Libraries.
- ↑ Taylor & Francis Online.
- ↑ JSTOR.
- ↑ University of Virginia Library.
- ↑ WorldCat.
- ↑ JSTOR.
- ↑ De Gruyter.
- ↑ De Gruyter.
- ↑ Germanic Studies, UNIMI.
- ↑ Germanic Studies, UNIMI.
- ↑ WorldCat.
- ↑ Germanic Studies, UNIMI.
- ↑ Germanic Studies, UNIMI.
- ↑ Germanic Studies, UNIMI.
- ↑ Studia theodisca.
- ↑ Germanic Studies, UNIMI.
- ↑ GRM 36 (1986).
- ↑ BDSL Online.
- ↑ WorldCat.
- ↑ http://users.unimi.it/austheod/fc_web.htm
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
