Homolův puč

Homolův puč byl předem naplánovaný vojenský zásah československých ozbrojených sil na území Země Slovenské v noci z 9. na 10. března 1939. Byl proveden na příkaz československého prezidenta Emila Háchy a na podnět českého generála Aloise Eliáše. Zároveň s příkazem k vojenské intervenci byl odvolán z funkce předsedy vlády Země Slovenské Jozef Tiso spolu s celou vládou a aktem prezidenta Háchy dosazen nový premiér Ján Sivák. Také byl vyhlášen výjimečný stav se stanným právem, kdy se po 19. hodině večerní nesměli občané pohybovat po ulicích.

Příčiny a průběh

Čeští politici si uvědomovali nebezpečí rozpadu Československé republiky, proto se už 12. února 1939 z iniciativy generála Eliáše sešli na tajné poradě v Unhošti u Prahy. Zde si upřesnili podmínky zákroku vůči slovenské straně. Jejich konání bylo podmíněno hlavně nečinností Jozefa Tisa, tehdejšího premiéra Země Slovenské, proti separatistickým snahám většiny slovenských politiků a podvratné činnosti říšské tajné služby na území Slovenska.

V noci z 9. na 10. března 1939 vyhlásila československá vláda (bez vědomí ministra Karla Sidora) v autonomní Zemi Slovenské výjimečný stav (stanné právo). Bylo internováno asi 250 osob z řad slovenských radikálů, hlavně z Hlinkovy slovenské ľudové strany a Hlinkovy gardy. Vojenská akce byla namířena vůči slovenským nacionalistům a členům Hlinkovy gardy na klíčových pozicích ve státní správě. Tato operace trvala asi 24 hodin a nepřinesla žádný úspěch, jen zhoršení vztahů mezi ústřední vládou a autonomní zemí, což urychlilo rozpad Československa. Jmenování Jána Siváka, který se právě nacházel v Římě na inauguraci papeže Pia XII., předsedou autonomní vlády bylo politicky nešikovné. Ján Sivák se postu zřekl a ústřední vláda následně jmenovala Karla Sidora.

Pozdější název této akce „Homolův puč“ je odvozen od jména divizního generála Bedřicha Homoly, který byl velitelem VII. armádního sboru v Banské Bystrici a podepsal vyhlášku o výjimečném stavu, v níž se na teritoriu svého sboru ustanovil za vykonavatele vší správní a soudní moci. Ve skutečnosti je tzv. Homolův puč jen často používaným nesprávným výrazem pro výjimečný stav vyhlášený československou vládou a pro vojenskou akci zatýkání gardistů a obsazování strategických bodů. Tento výraz vytvořily v mediální kampani slovenské gardistické deníky.

Následek výjimečného stavu

Vojenská intervence vyprovokovala jednání slovenských radikálů a členů HSĽS k intenzivní činnosti směřující k rozpadu republiky za vydatné pomoci nacistického Německa, které jim půjčilo vysílač vídeňského rozhlasu. Za čtyři dny, 14. března 1939, tak byl v senátu odhlasován vznik Slovenského státu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homolov puč na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Ivan Kamenec: Hektické mesiace slovenských dejín, z archivu SNA a NAHI, Historická revue 3/12, str. 12, ročník XXIII.
• Zlatica Zudová-Lešková: Výnimočný stav na Slovensku v marci 1939 a „Homolov puč“. in Rozbitie alebo Rozpad? Historické reflexie zániku Česko-Slovenska, Veda, Bratislava 2010

Související články

• Vznik první Slovenské republiky

Externí odkazy

• Armáda. Vojenství - tzv. Homolův puč