Lidská rasa

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Rasa je podle rasových teorií skupina lidí spojená shodnými tělesnými znaky, zejména barvou kůže a tvarem a vzhledem hlavy.^[1] Termín rasa byl v souvislosti s lidmi původně používán k označení skupin sdílejících stejný jazyk a kulturní znaky,^[2][3] později v první polovině 18. století se jeho význam přenesl na popis fyziologických rysů.^[4][5] Současná věda chápe rasu jako sociálně zkonstruovanou kategorii, do níž jsou lidé řazeni na základě barvy kůže a dalších tělesných znaků.^[1] Toto řazení nicméně na základě analýz DNA neodpovídá genetickým rozdílům mezi jednotlivými rasami, jak byly koncipovány v první polovině 18. století, a ve skutečnosti reprezentuje jen zlomek dědičných znaků DNA, které vznikly postupnou adaptací lidí na klima a prostředí, jak lidé migrovali z Afriky.^[6] Dělení lidí na rasy tak nemá základ jak v genetice, tak biologii.^[7][8] Používání tohoto termínu ve vědeckých kruzích je proto často vnímáno jako problematické a zavádějící a už samotné dělení lidí do ras může být považováno za nevhodné.^[9][10][11] Mnohdy je tak v závislosti na kontextu nahrazováno konkrétnějšími a více vypovídajícími označeními jako národ nebo etnicita, v širším měřítku pak populace, komunita nebo obyvatelstvo.^[12][13][14]

Historie rasových koncepcí

Termín rasa byl v souvislosti s lidmi původně používán k označení skupin sdílejících stejný jazyk a kulturní znaky,^[2][3] později v první polovině 18. století se jeho význam přenesl na dnes již překonané rasové teorie.^[4][5] Rasové teorie obecně dělily lidi do rasových skupin, podobných například psím plemenům, na základě jejich více či méně sdílených charakteristik a vlastností, u kterých se předpokládalo, že mají společný genetický základ.^[15] Někteří teoretici jim pak na základě jejich přiřazené „rasy“ určovali postavení ve společenské hierarchii a dělili rasy na „nadřazené“ a „podřazené“ (rasismus).^[16] Rasové teorie se také v průběhu dějin nikdy nedobraly přesného počtu rasových kategorií, obvykle bylo uváděno číslo mezi třemi a více než šedesáti.^{[p 1][4]} Leč se tyto rasové koncepce z dnešního pohledu opírají o vyvrácené vědecké teorie a metody,^[19] ve své době se i přesto staly základem pro vědecký rasismus, který vyústil v rasovou segregaci, diskriminaci a ospravedlňování kolonialismu.^[20][21] Pro pochopení metod, které rasoví teoretici používali, je důležité si uvědomit, že ve své práci mnohdy nezohledňovali jak Darwinovu teorii evoluce, tak především existenci DNA, která byla objevena až o mnoho let později, a teorii Out of Africa, přičemž právě obojí sehrálo zásadní roli ve vyvrácení rasových koncepcí.^[22]

Rasové koncepce se zakládaly na dnes již všeobecně vyvrácené teorii, tzv. polygenetické teorii, která předpokládala, že jednotlivé „lidské rasy“ v průběhu dějin vznikly nebo byly stvořeny zcela nezávisle na sobě a mají tak odlišné předky.^[23] Tím si rasoví teoretici vysvětlovali odlišný vzhled a zbarvení kůže jednotlivých lidských populací. Objevení a následné pokroky ve výzkumu DNA ve 20. a 21. století (HGP) však ukázaly, že všichni dnešní lidé, tedy Homo sapiens sapiens, ve skutečnosti pochází z Afriky a mají jedny společné předky (pomyslná mitochondriální Eva a Y-Adam).^[7] Všichni lidé na světě tak sdílí společnou a téměř shodnou kolekci genů, tyto geny se nicméně v závislosti na prostředí a geografické izolaci dané populace mohly v rámci malých a náhodných genetických mutací adaptovat na vnější podmínky, nejčastěji klima a prostředí.^[24] Konkrétně světlá barva kůže tak byla způsobena tím, jak se lidé v rámci migrace z Afriky vzdalovali od rovníku, čímž jejich kůže ztratila potřebu vytvářet velké množství melaninu jako ochranu před sluncem.^[25]

K vyvrácení rasových teorií přispěl i rozvoj molekulární biologie, která objevila výraznou genetickou inhomogenitu v rámci skupin označovaných za jednu rasu.^[26] Aby bylo možné geneticky prokázat existenci lidských ras tak, jak byly primárně chápány v 18. a 19. století, muselo by být velké množství genů v rámci jedné konkrétní rasy zcela shodných a zároveň výrazně odlišných od ras jiných.^[7] Tyto faktory nicméně žádná z historicky popisovaných „lidských ras“ nenaplňuje, ba co navíc, molekulární analýzy ukázaly, že genetický materiál všech lidí bez rozdílů je shodný ve více než 99 % a více se liší na úrovni jednotlivců než skupin.^[27][28] Geneticky vůbec nejvzdálenější si tak nejsou běloši a černoši, jak by se na základě rasových koncepcí dalo očekávat, ale africké skupiny Khoisanů a Pygmejů, tedy skupiny v rámci jedné „rasy“, které od sebe žily po desítky tisíc let zcela izolovaně a u nichž během tohoto období odděleně docházelo k náhodným genetickým mutacím.^[22][28][29] To tak dokazuje, že rozdělení lidí do ras nekopíruje genetické rozdíly mezi nimi, a minimálně je v tomto směru z pohledu dnešní vědy zavádějící.^[30]

Historické rasové teorie se tak neopírají o žádný genetický ani biologický základ a současná věda chápe rasu primárně jako sociálně zkonstruovanou kategorii, do níž jsou lidé řazeni na základě jejich fyzického vzhledu.^[1][8][31] Někteří vědci, přestože jejich počet ze snižuje, avšak tomuto názoru oponují a zastávají esencialistický pohled na věc, kdy na základě rasové kategorie přiřazují lidem určitý set vlastností a atributů.^[32] Tyto postoje se prosazovaly zejména v rámci eugeniky a sociálního darwinismu.^[33] I přesto, že je tak rasové dělení občas stále používáno v rámci forenzní antropologie pro popis tělesných rozdílností, jakými může být barva kůže, typ vlasů nebo tvar lebky,^[34] ve vědeckých kruzích se od termínu „rasa“ kvůli jeho zavádějícímu významu a negativní historické konotaci všeobecně upouští a je nahrazován přesnějšími označeními.^[9][10][35] Pokud mluvíme o kulturně odlišných skupinách, které pojí společné znaky (jakými může být společný jazyk, kultura, historie), je přesnější použít termín etnicita, v širším měřítku pak populace.^[12][13] V závislosti na kontextu je z tohoto důvodu také užíváno duální označení rasa/etnicita.^[36][37]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lidská rasa na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph137015 BNF: cb11956358g (data) GND: 4152838-4 LCCN: sh85110232 NLI: 987007555808805171