Jan Cemper

Jan Cemper
Jan Cemper
Narození	5. února 1986 (38 let) Kolín Československo Československo
Vzdělání	SŠ technické
Povolání	aktivista, publicista
Zaměstnavatel	Manipulátoři.cz
Domovské město	Kolín
Politická strana	Strana zelených (2015–2018)
Nábož. vyznání	Starokatolická církev v ČR
Web	www.jancemper.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Cemper (* 5. února 1986 Kolín) je český novinář, publicista, bloger a politický a ekologický aktivista. Od srpna 2017 působí jako šéfredaktor serveru Manipulátoři.cz.

Život a názory

Narodil se 5. února 1986 v Kolíně. Vystudoval Střední školu energetickou v Praze, studoval také Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Právo ve veřejné správě; toto studium dle svých slov nedokončil z vážných rodinných důvodů.^[1]

Rádio Impuls jej v květnu 2016 označilo jako „levicového aktivistu“,^[2] sám Cemper se nicméně označuje za člověka spíše se středovými názory a odmítajícího extremismus.^[1] Na svém blogu na serveru iDNES.cz o sobě uvedl, že se snaží propagovat etický způsob života.^[3] Je věřící a otevřeně se hlásí ke své homosexuální orientaci.^[4]

Z důvodu nepovedené operace vrozeného rozštěpu patra trpí drobnou vadou řeči.^[5] V době podzimních voleb 2018 žil v Kolíně.^[6]

Aktivistická činnost

Anarchismus a Occupy Prague (do 2012)

V mládí se angažoval v anarchistickém hnutí a organizoval především antifašistické demonstrace, jako například protest odpůrců Dělnické strany sociální spravedlnosti v Novém Bydžově v roce 2011 nebo protest proti rasismu a sociálnímu vyloučení v září 2011.^[7] V roce 2012 stál také v čele českého hnutí Occupy Prague, obdoby hnutí Occupy Wall Street,^[8] která se v rámci akce Occupy Klárov usadila v květnu na pražském Klárově; aktivisté tehdy zůstali na Klárově dva měsíce.

V roce 2012 byl zmíněn ve zprávách ministerstva vnitra o extremismu, kde byly „aktivity skupiny aktivistů okolo Jana Cempera“ hodnoceny jako krajně levicové.^[9][10] Od anarchistického hnutí se distancoval v rozhovoru v roce 2012.^[8]

Od té doby se neobjevuje v žádných zprávách v souvislosti s extremismem. Svůj distanc mnohokrát zopakoval.^[11] Například v rozhovoru pro Parlamentní listy v lednu 2019 vysloveně uvedl, že angažmá považuje za velkou osobní chybu a s organizacemi jako Antifa nechce mít nic společného.^[12] V jiném textu odsoudil všechny extremistické směry a sebekriticky vysvětlil celé své angažmá.^[13]

Na konci roku 2019 ministerstvo vnitra odmítlo odstranit jeho jméno ze starších zpráv o extremismu, současně však v dokumentu konstatovalo, že v současné době nedisponuje poznatky o tom, že by Cemperovo jednání mohlo být jakkoli spojováno s extremismem, jak jej vymezuje definice využívaná právě v těchto zprávách. Dále ministerstvo oceňovalo jeho veřejné distancování od dřívějších extremistických aktivit a rovněž reflektovalo následnou Cemperovu snahu o kultivaci mediálního prostoru. Své odmítnutí úřad vysvětlil tak, že zprávy o extremismu v žádném případě nejsou dokumentem, který by sám o sobě odůvodňoval aplikování jakýchkoli sankcí vůči konkrétním osobám či skupinám.^[14]

Politický aktivismus (od 2015)

Posléze se ve svých blozích začal věnovat krajně pravicové extremistické scéně. Stal se administrátorem facebookové stránky iniciativy Proti projevům nenávisti, která se věnuje mimo jiné vyvracení hoaxů. Jménem iniciativy v době tzv. evropské migrační krize svolal řadu demonstrací na podporu uprchlíků, přičemž té největší „Tahle Země patří všem“ se 17. listopadu 2015 účastnilo asi dva tisíce lidí. Prezident Miloš Zeman pak akci zmínil ve svém vánočním poselství, kdy si spletl název akce a řekl, že organizátoři chystali transparent „Tahle země není naše“.^[15] To aktivisty pobouřilo a Cemper podal na prezidenta žalobu pro pomluvu, následkem čehož čelil desítkám výhrůžek.^[16]

Pravidelně začal pořádat demonstrace u příležitosti 17. listopadu. V roce 2016 mu před akcí, kritizující politiku prezidenta Miloše Zemana, pražský magistrát zakázal průvod z Pražského hradu na Václavské náměstí, aktivista se proto obrátil na soud, který zákaz zrušil.^[17] Dne 17. listopadu 2017 organizoval demonstraci s názvem „Pravda nemá alternativu“ zaměřenou proti šíření dezinformací a hoaxů.^[18] V rámci Festivalu svobody Cemper organizoval 17. listopadu 2018 akci proti projevům nenávisti, proti urážkám minorit, neziskových organizací či novinářů.^[19]

V Českém rozhlase v březnu 2016 připustil, že svou činností několikrát paralyzoval činnost krajně pravicových subjektů formou tzv. trollingu.^[20] Kvůli tomu, a rovněž své orientaci či původu, se dostal na seznam lidí vytvářený neonacisty.^[21]

V listopadu 2017 podal trestní oznámení na tajemníka SPD Jaroslava Staníka, jenž měl podle svědectví některých poslanců prohlásit, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“.^[22] Staník byl poté až na žádost státního zástupce obžalován a pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu a pokutě.^[23][24][25] V lednu 2019 podal trestní oznámení na předsedu Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáše Vandase, který veřejně schválil útok na novináře při demonstraci v Dubí.^[26][27]

Dne 16. prosince 2017 Jan Cemper pořádal demonstraci nevládních iniciativ a spolků proti konferenci evropských nacionalistických a protiimigračních stran (ENF) v Praze. Demonstrace se účastnilo 400 lidí^[28] a vzbudila zájem zahraničních médií – o akci informoval například deník New York Times^[29] nebo televize Al-Džazíra.^[30] V návaznosti na akci se Cemper dostal do sporu s Tomiem Okamurou, který tvrdil, že během demonstrace došlo k napadení britské europoslankyně Janice Atkinsonové; Cemper údajné napadení popřel a policie ve zprávě uvedla, že nebylo žádné násilí hlášeno a nikdo nebyl předveden.^[31] V květnu 2018 demonstroval proti příjezdu ruského motorkářského klubu Noční vlci do Prahy.^[32][33] Poslanec a tehdejší místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna ho pak nazval organizátorem akce a v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že se ČSSD může „buďto opírat o takovou voličskou základnu, jako je pan Uhlíř nebo Cemper stejně jako TOP 09, nebo si nechat Foldynu“.^[34]

Další občanské aktivity

Cemper se angažoval také v různých ekologických aktivitách, například v Hnutí 269, za které svolal řadu demonstrací.^[35] V Kolíně se v roce 2017 angažoval v záchraně zahrádkářské oblasti Ořechovka, která měla být postupně zastavěna.^[36]

Byl rovněž mentorem projektu Sbarvouven.cz, který pomáhá při problémech s orientací mladým gayům či lesbám a jejich rodičům.^[4]

Publikační činnost

V srpnu 2017 se stal šéfredaktorem serveru Manipulátoři.cz, který se zaměřuje na vyvracení hoaxů, manipulací a monitorování propagandy.^[37] Rovněž je předsedou stejnojmenného spolku.^[38][39] Server pod jeho vedením obsadil 6. místo v soutěži Křišťálová Lupa 2017 v kategorii „Obsahová inspirace“^[40] a v roce 2018 jej Česká televize nominovala v kategorii „Veřejně prospěšná služba“ a odborná porota mu udělila 6. místo.^[41] Přispívá svými články též na internetovém deníku Forum 24.^[42]

V návaznosti na nebezpečí pravicového extremismu byl dvakrát jako host v pořadu České televize Máte slovo s Michaleou Jílkovou, a to na téma terorismu v roce 2016, kde nařkl předsedu hnutí Úsvit Miroslava Lidinského, že zakládá úderné jednotky nezávislé na státu,^[43][44] a na téma volného nošení zbraní v roce 2017.^[45] Server se pod jeho vedením několikrát dostal do sporu s jinými periodiky kvůli manipulaci s fakty a výkladem, který často dle nich pracuje pouze s domněnkami.^[46][47][48] Mnoha médii je nicméně stále považován za hodnověrný a je často citován různými sdělovacími prostředky, včetně veřejnoprávních médií.^[49][50][51]

Před druhým kolem prezidentských voleb v roce 2018 se angažoval^[52][53] v iniciativě PoPravdě.cz, která sledovala dezinformace během kampaně. Ta zaznamenala 39 lží o Jiřím Drahošovi, 15 lží o Milošovi Zemanovi (7 nepravd mu mělo pomoci, 8 ho pošpinit) a pomohla především Jiřímu Drahošovi čelit dezinformacím o jeho osobě. Iniciativa vzbudila jistý mediální zájem^[54][55][56] a takto vyvrácené mýty na svém webu publikoval i sám Drahoš.^[57]

V roce 2019 se stal spoluautorem rozsáhlé studie o mýtech kolujících o Evropské unii.^[58] V rámci své publicistické činnosti rovněž vyvracel snahu Evropské unie zakázat plošně prodej nožů.^[59]

Často je zván na přednášky a diskuze o tématu fake news.^[60][61] Je považován za odborníka v rámci odhalování nejrůznějších fám a hoaxů.^{[62][63][64][kým?]} Mnoha médii je považován za hodnověrný zdroj a je často citován různými sdělovacími prostředky, včetně veřejnoprávních médií.^[65][66][67] Je členem Syndikátu novinářů České republiky.

Během 2. vlny pandemie koronaviru SARS-CoV-2 na podzim 2020 například rektor ČVUT Vojtěch Petráček, infektolog a hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal nebo prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum Jan Konvalinka a další signatáři výzvy Zachraňme Česko varovali před šířením konspiračních teorií a dezinformací a doporučili sledovat web projektu Manipulátoři.cz, ve kterém působí jako šéfredaktor.^[68][69] V rámci projektu také školí státní orgány a přednáší na školách.^[70]

Kritika publikační činnosti

Dne 3. prosince 2020 se zúčastnil takzvaného Debatního klubu youtubového kanálu KOLEKTIF, spolu s Danielem Vávrou a Stanislavem Blahou na téma "svoboda slova, cenzura, odpovědnost, hoax, ale i na témata jakými jsou například migrace nebo prezidentské volby v USA."^[71]. Během debaty byla řeč o fact-checkingu, neziskových organizacích, zákonech, sociálních sítích a Cemper byl Danielem Vávrou kritizován za článek, který kritizoval i web Zbrojnice.com.^[72] Článek byl po předchozí kritice Cemperem po několika dnech opraven.^[73][74]

Minimálně v jednom případě čelil i neoprávněné kritice. Šlo o případ, kdy označil za hoax informaci, že Německo zadrželo dodávku s rouškami pro Středočeský kraj.^[75][76] Poté se ukázalo, že Cemper měl ve svém článku pravdu^[77] a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová se za své nařčení omluvila.^[78]

Politické angažmá

V letech 2014 až 2018 byl členem Strany zelených.^[79] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 se stal kandidátem Strany zelených ve Středočeském kraji na 7. místě kandidátky. Ve volbách neuspěl, jelikož strana získala 1,42 % hlasů a nedostala se do sněmovny. Jan Cemper obdržel 169 preferenčních hlasů.^[80] Krátce působil také jako druhý místopředseda Rady krajské organizace Středočeského kraje ve Straně zelených.^[81]

V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za nezávislé sdružení Volba pro Kolín. Cemper na 8. místě kandidátní listiny mandát zastupitele nezískal. Sdružení obdrželo celkem 5,43 % hlasů (14 426), Cemper v rámci něj získal 419 hlasů.^[82] Je členem finančního výboru zastupitelstva města Kolín^[83] a členem Komise tělovýchovy a sportu^[84] a Komise pro hospodaření s byty a nebytovými prostory.^[85] V rámci této činnosti se například zastal kolínských sportovních klubů SC Kolín a FK Kolín.^[86]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Osobní stránky
• Blog Jana Cempera na iDNES.cz
• Jan Cemper na Facebooku