Trajekt

Trajekt je loď pro dopravu osobních i nákladních automobilů a vlaků s cestujícími i samostatných osob mezi dvěma mořskými břehy na kratší vzdálenosti. Principielně podobné plavidlo pro propojení říčních břehů nazýváme přívoz.

Trajekty plují na pravidelných linkách se zveřejněným jízdním řádem. Trajektová relace vyžaduje také příslušné pozemní vybavení přístavu. Terminály jsou někdy velmi rozsáhlé - zahrnují příjezdové komunikace, parkoviště, budovy pro obchodní, úřední a celní odbavení, prostory pro čekání a uzpůsobení vlastního technického vybavení přístavu (mola). Nejrušnější trajektová relace křižuje Lamanšský průliv mezi Doverem a Calais.

Nejkratší frekventované trajektové relace jsou postupně nahrazovány mosty nebo podmořskými tunely. Mnoho trajektů v minulosti přepravujících i vlaky zaniklo s rozvojem letecké dopravy. V současnosti se s trajektem převážejícím osobní vlaky můžeme setkat např. mezi Itálií a Sicílií nebo Německem a Dánskem.

Historie

První trajektová loď na světě s názvem Suhulet byla dána do provozu v r.1871 v tureckém Istanbulu. Byla 45,7 metru dlouhá, 8,5 metru široká a měla ponor 3 metry. Dosahovala rychlosti až 6 uzlů (cca 12 km/h) a byla poháněna parním strojem o výkonu 450 koní. Loď měla symetrický vstup a výstup pro koňské povozy. Jezdila na trase Üsküdar-Kabataş, která je i dnes obsluhována moderními trajekty.

Typy trajektů

Konstrukce trajektů závisí na délce trasy, požadovaném množství cestujících nebo vozidel, na požadavcích na rychlost a na plavebních podmínkách, se kterými se musí plavidlo vypořádat.

Trajekty Ro-Ro a Ro-Pax

Trajektové lodě, které přepravují pouze kamiony a samostatné návěsy, jsou kategorizovány jako nákladní lodě a označují se zkratkou Ro-Ro (roll-on, roll-off); jsou zkonstruovány tak, aby auta mohla snadno najíždět a vyjíždět. Je-li loď kromě toho určena i pro přepravu cestujících a osobních automobilů, je kategorizována jako osobní loď třídy Ro-Ro/Passenger (zkráceně „Ro-Pax“ či „cruiseferry“). Existují i kombinované nákladní trajektové lodě přepravující zároveň kontejnery (ConRo). Železniční trajekty jsou pak uzpůsobeny pro přepravu železničních kolejových vozidel.

Trajekty jsou konstruovány tak, že do dolního patra (či několika pater) vjedou auta. Nakládka se děje vraty na zádi, která po sklopení dolů tvoří nájezdovou rampu. Méně je používáno provedení s vraty na přídi (typicky u železničních trajektů), na linkách s požadovanými rychlými obraty s obojími (průjezdné provedení). Řidiči a případní cestující si vystoupí a plavbu tráví na palubě a v horních patrech lodi (tzv. nástavbě). Pro pobyt cestujících bývá nástavba vybavena obchody, restauracemi, vyhlídkovými plošinami apod. a na delších linkách kajutami pro přenocování. Největší trajekty pojmou i stovky aut včetně kamionů. Jako cruiseferry jsou označovány lodě, u kterých se předpokládá velký podíl cestujících bez vozidel a mají velký počet kajut; připomínají vzhledem i vybavením velké výletní lodě a mívají i boční vstupy pro nástup cestujících přímo z budovy terminálu.

Rychlé trajekty Ro-Pax

RoPax jsou konvenční trajekty s širokým vjezdem a relativně velkou kapacitou pro cestující. Jsou poháněny dieselovým motorem a lodními šrouby a dosahují rychlosti 46 km/h. Průkopníkem této třídy trajektů byla společnost Attica Group, když v roce 1995 představila Superfast I mezi Řeckem a Itálií prostřednictvím své dceřiné společnosti Superfast Ferries Kajuty, pokud existují, jsou mnohem menší než na výletních lodích.

Oboustranné

Oboustranné trajekty mají zaměnitelnou příď a záď, což jim umožňuje přemísťovat se tam a zpět mezi dvěma terminály, aniž by se musely otáčet. Oboustranné trajektové systémy používá např. společnost BC Ferries nebo Staten Island Ferry, většina pobřežních trajektů v Norsku a některé trajekty v Sydney a v Britské Kolumbii.

Křídlové lodě

Tyto lodě jsou vemi rychlé. Křídla jsou umístěná pod určitým úhlem pod trupem lodi ve vodě. Jak plavidlo nabírá rychlost, křídla zvedají trup lodi z vody, snižují odpor a umožňují vyšší rychlosti. Používaly se na Kanárských ostrovech, avšak byly nahrazeny katamaránovými trajekty, které mohou dopravovat nejen cestující, ale i auta. Podle kritiků je to krok zpět vzhledem k tomu, že nová plavidla spotřebovávají mnohem více paliva a podporují nevhodné používání automobilů  na ostrovech, které již trpí vlivem masové turistiky.

Vznášedla

Vznášedla byla vyvinuta v 60. a 70. letech 20. století pro přepravu automobilů. Největší byl SR.N4, který převážel mezi Anglií a Francií cestující i auta. Auta byla převážena ve střední části plavidla, které bylo opatřeno rampami na přídi a zádi. Vznášedla byla nahrazena katamarany, které jsou téměř stejně rychlé a jsou méně ovlivněny mořem a povětrnostními podmínkami. V r. 2015 byla v provozu pouze jedna služba, osobní doprava mezi Portsmouthem a ostrovem Wight provozovaná společností Hovertravel .

Katamarán

V 90. letech došlo k revoluci v trajektových službách, když katamarány nahradily vznášedla, křídlové lodě a klasické jednotrupé trajekty. Tehdy existovala řada firem, zabývajících se jejich konstrukcí a výrobou, ale časem se dostaly do popředí dvě firmy, vyrábějící velké nákladních trajekty mezi 60 a 120 metry: australské firmy Incat of Hobart a Austal of Perth.

Největší katamarany na světě, třídy Stena HSS, provozovala švédská splečnost Stena Line mezi Spojeným královstvím a Irskem. Tato plavidla poháněná vodním paprskem měla kapacitu 375 osobních automobilů a 1 500 cestujících a dosahovala rychlosti až 75 km/h. Nevýhodou plavidel třídy HSS je vyšší spotřeba paliva než u klasických. Supervelké katamarány se nacházejí také ve flotile firmy Condor Ferries. Přepravují osoby a náklad mezi Velkou Británií a Francií. Dne 14. března 2020 z důvodu vypuknutí koronaviru pozastavila Stena Line až do odvolání provoz mezi Oslo a Frederikshavn kvůli cestovním omezením v Dánsku a Norsku. Služba je zcela závislá na letní sezóně a tak budoucnost dopravy na této trase je i v r. 2021 stále nejistá.

"Pokračování"

Trajekty ve světě

Asie

V Hongkongu přepravuje cestující společnost Star Ferry přes Victoria Harbour. Ostatní dopravci přepravují cestující mezi ostrovem Hong Kong a odlehlými ostrovy jako Cheung Chau, Lantau Island a Lamma Island .

Malajský stát Penang je domovem nejstarší trajektové dopravy v zemi.Tato služba, fungující pod názvem Rapid Ferry, spojuje trajektový terminál na ostrově Penang s trajektovým terminálem na poloostrovní Malajsii. Je oblíbená i mezi cizinci.

Na Filipínách je trajektová síť a síť dálnic propojena. Je to systém silnic a přístavů, který propojuje hlavní ostrovy Luzon, Visayas a Mindanao. Další známá trajektová doprava je Pasig River Ferry Service. Tento systém křižuje řeku Pasig .

Indie

V Indii je byla v roce 2017 dána do provozu trajektová linka mezi Ghogha a Dahej. Vodní doprava v Bombaji je provozována různými vládními agenturami i soukromými subjekty a tvoří ji trajekty, vznášedla a katamarány. V jižní Indii ve státě Kerala je rozsáhlá oblast stojatých vod, ve které je řada městeček, které jsou přístupné pouze po vodě. Proto zde byla vytvořena trajektová síť.

Evropa

Nejrušnější námořní cesta na světě, Lamanšský průliv, spojuje Velkou Británii a pevninskou Evropu. Spojení zajišťují lodě, plující z britských přístavů Dover, Newhaven, Poole, Portsmouth a Plymouth do francouzských přístavů, jako je Calais , Dunkirk, Dieppe, Roscoff, Cherbourg-Octeville, Caen, St Malo a Le Havre . Trajekty z Velké Británie plují také do Belgie, Nizozemska, Norska, Španělska a Irska.

Nejvytíženější trajektová trasa na severu Evropy podle počtu odjezdů spojuje Helsingborg ve Švédsku a Elsinore v Dánsku. Trajekty pro auta odjíždějí z přístavů během dne každých 15 minut. Trasa je 4,1 km dlouhá a přeplavba trvá 22 minut. Všechny trajekty jsou na této trase konstruovány tak, aby se nemusely otáčet v přístavech. To znamená, že plavidla plují oběma směry. Přesto, že doba přepravy je velmi krátká, je většina trajektů vybavena restauracemi, bufety a kiosky.

V Baltském moři mezi Finskem, Švédskem, Lotyšskem, Estonskem a Ruskem i ve Středozemním moři na linkách z Itálie na Sardinii, Korsiku, do Španělska a do Řecka jsou provozovány velké lodě třídy cruiseferry přepravující mnoho cestujících osob bez vozidel.

Jedno z nejdůležitějších trajektových měst ve Skandinávii je švédský Trelleborg. Jezdí se odtud do Německa (do Travemünde a Rostocku) či do Polska (Świnoujście, Gdynia).

Na trase Rødby, Dánsko - Puttgarden, Něm. jsou přepravovány osobní vlaky mezi Kodaní a Hamburkem.

V Istanbulu spojují trajekty evropské a asijské břehy Bosporu a jezdí také na Princesovy ostrovy a do blízkých pobřežních měst. V roce 2014 přepravila společnost İDO Istanbul Fast Ferries Co. 47 milionů cestujících. Je to největší trajektový systém na světě.

Nejkratší trajektová linka na světě (25 m) je Ferry Lina v Töreboda, Švédsko. Přeprava trvá asi 20–25 sekund a je na ruční pohon.

Severní Amerika

Kanada

V Kanadě je mnoho jezer a její pobřeží je dlouhé. Proto je tam mnoho trajektů.

Třetí největší trajektovou dopravu na světě zde provozuje firma BC Ferries. Přepravuje cestující mezi ostrovem Vancouver a pevninou Britské Kolumbie na západním pobřeží země.

Společnost přepravila v r. 2015 více než 8 milionů vozidel a 20 milionů cestujících.

Ve Vancouveru jezdí trajekt s názvem SeaBus.Je to osobní trajekt, provozovaný společností Coast Mountain Bus Company. Jezdí fjordem Burrard Inlet, mezi centrem Vancouveru a severním Vancouverem. SeaBus je součástí vancouverského systému městské hromadné dopravy TransLink.

Mnoho trajektů najdeme na kanadském východním pobřeží. Provozují je soukromé firmy, ale i stát, kterému patří velká síť Marine Atlantic, obsluhující ostrov Newfoundland.

V oblasti kanadských Velkých jezer bylo dříve hodně trajektů, ale jejich počet byl omezen. Existuje také několik trajektů ve velkých městech, jako je Toronto nebo Halifax.

V Quebecku provozuje trajektovou dopravu společnost STQ, vlastněná státem.

Spojené státy

Nejrozsáhlejší trajektový systém v kontinentálních Spojených státech provozuje společnost Washington State Ferries. Má deset tras a obsluhuje terminály ve Washingtonu a na ostrově Vancouver. V roce 2016 přepravil celkem 10,5 milionu vozidel a 24,2 milionu pasažérů.

Na Aljašce provozuje trajekty firma Alaska Marine Highway System. Tento systém poskytuje cenově dostupné spojení do mnoha malých měst a vesnic bez silničního spojení nebo letiště.

Společnost Staten Island Ferry v New Yorku zajišťuje dopravu mezi čtvrtěmi Manhattan a Staten Island. Provozuje ji město New York Je to největší trajektová doprava v Americe dle počtu cestujících. V r. 2016 jich přepravila 23,9 miliónu. Je to světově nejrušnější trajektový systém pouze pro cestující, a to především kvůli nedostatku jiných tranzitních spojení mezi Staten Island a ostatními čtvrtěmi. Trajekt je také oblíbený mezi turisty a návštěvníky, kvůli výhledům na přístav New York,. Trasa měří cca 8 km a plavba trvá asi 25 minut. Lodě odjíždějí ve špičce každých 15 - 20 minut, jinak každou půlhodinu. Je v provozu 24h.,7 dní v týdnu. U této společnosti je jízdné zdarma. Na konečných stanicích je možnost přestupu na metro, autobusy a vlaky.

V New Yorku je dále síť menších trajektů. Jedním z nich je NYC Ferry, daný do provozu v r. 2017, který spojuje do té doby relativně izolovaná místa ve městě.

Mnoho trajektů je také v oblasti New Orleansu. Přepravují vozidla i chodce. Nejpozoruhodnější je Alžírský trajekt. Je v nepřetržitém provozu od roku 1827 a je jedním z nejstarších provozovaných trajektů v Severní Americe.

V Nové Anglii je provozována trajektová doprava mezi pevninou Cape Cod a ostrovy Martha's Vineyard a Nantucket. Protože ostrovy nespojují s pevninou žádné mosty ani tunely, trajekty se sem přepravují nejen soukromá auta, ale i kamiony.Ty sem vozí těžký náklad a zásoby, jako jsou potraviny a benzín. Kromě tradičních trajektů jezdí z města Barnstable na tyto ostrovy vysokorychlostní katamaránová doprava. Několik menších trajektů provozuje pouze sezónní dopravu pro jednodenní výletníky z jiných pevninských přístavů, například z New Bedfordu.

San Franciský záliv v Kalifornii je obsluhován trajekty všech typů již více než 150 let. Přestože výstavba mostu Golden Gate a mostu San Francisco–Oakland Bay Bridge vedla k poklesu významu většiny trajektů, některé jsou dodnes používány jak místními, tak turisty. Jsou zde dva velké trajekty, a to San Francisco Bay Ferry a Golden Gate Ferry.

Ve státě Michigan je třemi trajektovými linkami obsluhován ostrov Mackinac.Trajekty zde dopravují cyklisty a pěší, protože na tomto ostrově jsou motorová vozidla téměř úplně zakázána. Další dva trajekty v Michiganu spojují města na březích Michiganského jezera.

Domovem údajně druhého největšího trajektového systému ve Spojených státech je stát Severní Karolína.

Mexiko

V Mexiku spojuje trajekt město La Paz na poloostrově Baja California s Mazatlánem a Topolobampem . Další trajekt jezdí z na ostrov Cozumel.

Oceánie

V Austrálii jsou dva trajekty, které přepravují cestující a vozidla na trase 450 kilometrů dlouhé přes Bassův průliv, který odděluje ostrov Tasmánia od australské pevniny. Tento průliv je někdy nazýván "Australským bermudským trojúhelníkem" pro obtížné plavební podmínky. Tyto trajekty jezdí přes noc, ale také ve dne ve špičce. Mají základnu v přístavním městě Devonport na severu Tasmánie a plují do Melbourne.

V přístavu Sydney funguje síť trajektů veřejné dopravy, obsluhující 36 přístavů v Port Jackson (Sydney Harbour).

Na Novém Zélandu spojují trajekty dva hlavní ostrovy Nového Zélandu: hlavní město Wellington na Severním ostrově s město Picton na Jižním ostrově. Trasa měří 92 kilometrů a provozují ji dvě společnosti – vládou vlastněná Interislander^[1] a nezávislá Bluebridge. Cesta trvá tři a půl hodiny.

Seznam severoevropských trajektových relací

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Baltské moře (bez spojů na ostrovy):

• Vasa – Umeå, dopravce RG Line (https://web.archive.org/web/20190715162940/http://www.rgline.com/)
• Turku – Marienham – Stockholm, dopravce Tallink Silja a Viking Line (http://www.tallinksilja.com/en), (http://www.vikingline.fi)
• Turku – Kapelskär, dopravce Tallink Silja(http://www.tallinksilja.com/en)
• Turku – Långnäs – Stockholm, dopravce Viking Line (http://www.vikingline.fi)
• Naantali – Kapelskär, dopravce Finn Link (http://www.finnlink.fi)
• Marienham – Kapelskär, dopravce Viking Line (http://www.vikingline.fi)
• Helsinki – Marienham – Stockholm, dopravce Tallink Silja a Viking Line (http://www.tallinksilja.com/en), (http://www.vikingline.fi)
• Helsinki – Tallinn, dopravce Tallink Silja, Viking Line a ECKERÖ LINE (http://www.tallinksilja.com/en), (http://www.vikingline.fi), (https://web.archive.org/web/20070108052152/http://www.eckeroline.fi/en/)
• Helsinki – Rostock, dopravce Tallink Silja(http://www.tallinksilja.com/en)
• Tallinn – Marienham – Stockholm, dopravce Tallink Silja(http://www.tallinksilja.com/en)
• Ventspils – Nynäshamn, dopravce Stena Line
• Paldiski – Kapelskär, dopravce Tallink Silja(http://www.tallinksilja.com/en)
• Riga – Stockholm, dopravce Tallink Silja(http://www.tallinksilja.com/en)
• Gdynia – Karlskrona, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Gdaňsk – Nynäshamn, dopravce Polferries (https://web.archive.org/web/20070919040244/http://www.polferries.pl/en/home)
• Svinoústí – Rønne, dopravce Polferries (https://web.archive.org/web/20070919040244/http://www.polferries.pl/en/home)
• Świnoujście – Ystad, dopravce Polferries a UNITY LINE (https://web.archive.org/web/20070919040244/http://www.polferries.pl/en/home), (http://www.unityline.pl/)
• Świnoujście – Kodaň, dopravce Polferries (https://web.archive.org/web/20070919040244/http://www.polferries.pl/en/home)
• Rostock – Trelleborg, dopravce TT-Line (http://www.scandlines.dk)
• Rostock – Gedser, dopravce Scandlines (http://www.scandlines.dk)
• Travemünde – Trelleborg, dopravce [[TT-Line] (http://www.ttline.com/)
• Travemünde – Malmö, dopravce Nordö Line (http://www.nordoe-link.com/)
• Travemünde – Liepāja, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Kiel – Göteborg, dopravce Stena Line
• Kiel – Oslo, dopravce Color Line (http://www.colorline.com/)
• Klaipėda – Kiel, dopravce DFDS LISCO (https://web.archive.org/web/20100504013025/http://www.dfdslisco.lt/en/on-board/)
• Klaipėda – Karlshamn (Švédsko), dopravce DFDS LISCO (https://web.archive.org/web/20100504013025/http://www.dfdslisco.lt/en/on-board/)
• Klaipėda – Sassnitz, dopravce DFDS LISCO (https://web.archive.org/web/20100504013025/http://www.dfdslisco.lt/en/on-board/)
• Puttgarten – Rodby, dopravce Scandlines (http://www.scandlines.dk)
• Helsingør – Helsingborg, dopravce Scandlines (http://www.scandlines.dk)
• Kodaň – Oslo, dopravce DFDS SEAWAYS (http://www.dfdsseaways.co.uk/)
• Grenaa – Halmstad (původně Varberg), dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Frederikshavn – Göteborg, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Frederikshavn – Oslo, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Langesund – Strømstad, dopravce kystlink (http://www.kystlink.com/)
• Sandefjord – Strømstad, dopravce Color Line (http://www.colorline.com/)
• Hanstholm – Kristiansand, dopravce Master Ferries (https://web.archive.org/web/20080415230613/http://www.masterferries.com/)
• Hirsthals – Oslo, dopravce Color Line (http://www.colorline.com/)
• Hirsthals – Larvik, dopravce Color Line (http://www.colorline.com/)
• Hirsthals – Kristiansand, dopravce Color Line (http://www.colorline.com/)

Železniční trajekt Sassnitz - Trelleborg byl uzavřen v dubnu 2020.

Anglie – Irsko

• Scrabster – Stromness, dopravce North Link (http://www.northlinkferries.com/Timetables.html)
• Aberdeen – Kirkwall – Lerwick, dopravce North Link (http://www.northlinkferries.com/Timetables.html)
• Troon – Larne, dopravce P&O Ferries (http://www.poferries.com/tourist/)
• Stranair – Belfast, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Fleetwood-Larne, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Cairnryan – L arne, dopravce P&O Ferries (http://www.poferries.com/tourist/)
• Liverpoo – Belfast, dopravce norfolkline (http://www.norfolkline.com/ferry/)
• Liverpool – Dublin, dopravce P&O Ferries a norfolkline (http://www.poferries.com/tourist/), (http://www.norfolkline.com/ferry/)
• Holyhead – Dublin, dopravce irishferries a Stena Line (http://www.irishferries.com/), (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Holyhead – Dun Laoghaire, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Pembroke – Rosslare, dopravce irishferries (http://www.irishferries.com/)
• Fishguard – Rosslare, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)

Irsko – Evropa

• Rosslare – Cherbourg, dopravce irishferries (http://www.irishferries.com/)
• Rosslare – Roscoff, dopravce irishferries (http://www.irishferries.com/)
• Cork – Roscoff, dopravce Brittaby Ferries (http://www.brittany-ferries.co.co.uk/)

Anglie – Evropa

• Newcastle upon Tyne – Stavanger, dopravce DFDS SEAWAYS (http://www.dfdsseaways.co.uk/)
• Newcastle – Amsterdam, dopravce DFDS SEAWAYS (http://www.dfdsseaways.co.uk/)
• Hull – Amsterdam, dopravce P&O Ferries (http://www.poferries.com/tourist/)
• Hull – Zeebrugge, dopravce P&O Ferries (http://www.poferries.com/tourist/)
• Harwich – Esbjerg, dopravce DFDS SEAWAYS (http://www.dfdsseaways.co.uk/)
• Harwich – Hoek van Holland, dopravce Stena Line (https://web.archive.org/web/20081028022500/http://www.stenaline.com/stena-line/)
• Ramsgate – Ostende, dopravce TRANSEUROPA FERRIES (http://www.transeuropaferries.com/)
• Dover – Dunkerque, dopravce norfolkline (http://www.norfolkline.com/ferry/)
• Dover – Callais, dopravce P&O Ferries a SEAFRANCE (http://www.poferries.com/tourist/), (https://web.archive.org/web/20080420115620/http://www.seafrance.com/seafrance/opencms/uk/en/passenger/)
• Dover – Boulogne-sur-Mer, dopravce SPEEDFERRIES (https://web.archive.org/web/20080423140622/http://www.speedferries.com/)
• Newhaven – Dieppe, dopravce TRANSMANCHE FERRIES (http://www.transmancheferries.com/)
• Newhaven – Le Havre, dopravce TRANSMANCHE FERRIES (http://www.transmancheferries.com/)
• Portsmouth- Le Havre, dopravce TRANSMANCHE FERRIES (http://www.transmancheferries.com/)
• Portsmouth – Caen, dopravce Brittaby Ferries (http://www.brittany-ferries.co.uk/)
• Portsmouth – Cherbourg, dopravce Brittaby Ferries a Condorferries (http://www.brittany-ferries.co.uk/), (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]}) v provozu jen v lete,
• Portsmouth – St.Malo, dopravce Brittaby Ferries (http://www.brittany-ferries.co.uk/)
• Portsmouth – Guernsey- Jersey- Portsmouth, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• Portsmouth – Bilbao, dopravce P&O Ferries (http://www.poferries.com/tourist/)
• Poole – Guernsey, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• Poole – Jersey, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• Poole – Cherbourg, dopravce Brittaby Ferries (http://www.brittanyferries.com/)
• Poole – St. Malo, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• Weymouth – Guernsey, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• Weymouth – Jersey, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• Weymouth – St. Malo, dopravce Condorferries (http://www.condorferries.com/uk/home.aspx^{[nedostupný zdroj]})
• St. Malo – Jersey – Guernsey, dopravce hdferries (http://www.hdferries.com/ Archivováno 20. 4. 2008 na Wayback Machine.
• Plymouth – Roscoff, dopravce Brittany Ferries (http://www.brittany-ferries.co.uk/)
• Plymouth – Santander, dopravce Brittany Ferries (http://www.brittany-ferries.co.uk/)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku https://en.wikipedia.org/wiki/Ferry na anglické Wikipedii.

Související články

• Přívozy v Česku
• Přívoz

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu trajekt na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	GND: 4127898-7 LCCN: sh85136834 NDL: 00569403 NLI: 987007546204105171