Domašov (Bělá pod Pradědem)

Domašov
Kostel sv. Tomáše v dolním Domašově
Lokalita
Charakter	velká vesnice
Obec	Bělá pod Pradědem
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°10′49″ s. š., 17°12′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	845 (2021)[1]
Katastrální území	Domašov u Jeseníka (57,17 km²)
Nadmořská výška	487-626 m n. m.
PSČ	790 85, 790 01
Počet domů	320 (2021)[2][3]
Domašov
Další údaje
Web	www.bela.cz
Kód části obce	1775
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Domašov (něm. Thomasdorf, dříve též Thomasberg)^[4] je vesnice, která tvoří středovou část obce Bělá pod Pradědem. Leží na obou březích řeky Bělé; na severu navazuje na část Adolfovice, na jihu – směrem k Pradědu – pokračuje osada Bělá.

Historie

Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako Thomasbergk a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova (Jeseníka) proti toku Bělé směrem do Jeseníků. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem Thomasdorf. Domašov se v 16.–18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradníků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s Adolfovicemi postaven kostel sv. Tomáše Apoštola a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení druhého kostela sv. Jana Křtitele v horním Domašově (1796 lokálie, povýšená na faru 1843) a další školy (1793) ; jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (něm. Nieder- und Ober-Thomasdorf) do roku 1900.^[5]

Obyvatelstvo se v této době živilo zejména těžbou a zpracováním dřeva a jinými činnostmi s velkou spotřebou paliva (potašnictví, drobné hutnictví), jakož i domáckou textilní výrobou. Trvalý pokles počtu obyvatel od poloviny 19. století však naznačuje hospodářskou stagnaci. Od počátku 20. století nabýval na významu turistický potenciál obce.

Za II. světové války se v obci nacházely zajatecké pracovní tábory Rudohoří (Vietseifen) a Borek (Kieferbach), zejména pro sovětské válečné zajatce. Na prvním z uvedených míst byl v roce 2003 upraven Hřbitov smíření s hroby sovětských zajatců i Němců, kteří přišli o život na konci války. Poslední rekonstrukce hřbitova smíření proběhla v roce 2020.

Obec Domašov byla roku 1964 spojena s Adolfovicemi do obce Bělá pod Pradědem.^[6]

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Domašova podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[7]:

V Domašově je evidováno 381 adres: 345 čísel popisných (trvalé objekty) a 36 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 289 domů, z toho 250 trvale obydlených.

Zajímavosti

Kulturní památky

• římskokatolický farní kostel sv. Tomáše Apoštola v dolním Domašově (kulturní památka). Vrcholně barokní stavba z let 1726–1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Baucha z Vidnavy, další obrazy pocházejí od Leopolda Willmanna a Rudolpha Templera.^[8][9]
• fara v Dolním Domašově (kulturní památka) – barokní budova z roku 1766
• římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele v horním Domašově (kulturní památka) – klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera^[10]. Kostel je kulturní památkou ČR.^[11]
• poutní kaple Mariin pramen

• 

  hřbitov sovětských válečných zajatců v údolí Zaječího potoka – Borek (kulturní památka)

Přírodní památky

• Červenohorské sedlo – na katastru Domašova je zejména původní chata z roku 1903
• přírodní rezervace Borek u Domašova – reliktní bor na křemencové suti

Území Domašova pokrývají i:

• Chráněná krajinná oblast Jeseníky
• Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního)

Fotogalerie

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Domašov na Wikimedia Commons
• Domašov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Aplikace adresy na MVCR

Autoritní data	Biblio: 40bbcda5-dcab-4c92-9b6f-24d23fcceda1 NKC: ge731317