Albert Adu Boahen

Albert Kwadwo Adu Boahen (24. května 1932, Oseim – 24. května 2006) byl ghanský akademik, historik a politik. V letech 1959 až 1990 působil na Ghanské univerzitě. V roce 1992 kandidoval v prezidentských volbách za hlavní opoziční stranu Nová vlastenecká strana (NPP).

Životopis

Akademická kariéra

V roce 1956 dokončil Boahen svá studia na Univerzitě Zlatonosného pobřeží.^[1] V roce 1959 získal jako první Ghaňan titul Ph.D z africké historie na Škole orientálních a afrických studiích v Londýně.^[2]

Od roku 1959 působil na Ghanské univerzitě. Od roku 1971 až do svého odchodu do důchodu v roce 1990 byl profesorem. V letech 1967 až 1975 jako první Afričan vedl zdejší katedru historie.^[1][2] V letech 1973 až 1975 zastával funkci děkana.^[1] Působil také v redakční radě časopisu The Journal of African History, který vydává nakladatelství Cambridge University Press.^[2] V roce 1969 hostoval na Australské národní univerzitě, v roce 1970 na Kolumbijské univerzitě a v letech 1990 a 1991 na State University of New York. V letech 1993 až 1999 působil ve výboru UNESCO, který vydal osmisvazkové dílo General History of Africa. Boahen byl také členem Ghanské akademie umění a věd.^[2]

Politická kariéra

V únoru 1988 veřejně přednášel o ghanských dějinách v letech 1972–1987. Proto mu je přičítáno přerušení tzv. „kultury ticha“, která byla charakteristická během režimu prezidenta Jerryho Rawlingse. Rawlings zastával funkci prezidenta od roku 1981.^[2] Boahenovy přednášky, které se nejdříve konaly v British Council Hall v Akkře byly v roce 1998 publikovány pod názvem The Ghanian Sphinx: The Contemporary History of Ghana 1972–1987.^[1]

V roce 1990 spoluzaložil Hnutí za svobodu a spravedlnost a stal se jeho prvním předsedou. V roce 1992 byl v Ghaně zrušen zákaz politických stran. Ve stejném roce se konaly i prezidentské volby, ve kterých Boahen kandidoval za Novou vlasteneckou stranu (NPP). Spolu s ním kandidoval Roland Issifu Alhassan do funkce viceprezidenta.^[3] Boahen ve volbách získal 30,4 % hlasů, byl však poražen Jerrym Rawlingsem.^[1][4] Byl přesvědčen o zmanipulování voleb a bojkotoval proto parlamentní volby konané ve stejném roce. V prezidentských volbách v roce 1996 Boahen nekandidoval. V roce 1998 se pokusil stát opět kandidátem NPP do nadcházejících prezidentských voleb v roce 2000, ale NPP nominovala Johna Kufuora, který tyto volby vyhrál.^[1]

Na začátku své kariéry se Boahen vyslovil proti marxistické historiografii. Sám sebe označil za liberálního demokrata, vyznavače svobody jednotlivce, soukromého podnikání a tržního hospodářství.^[1]

Konec života a jeho odkaz

Albert Adu Boahen zemřel v den svých 74. narozenin 24. května 2006.^[2] Přežila ho jeho manželka Mary Adu Boahen a jejich pět dětí. Mezi truchlícími, kteří po jeho smrti navštívili rodinu byl i Jerry Rawlings.^[1] Boahenovy se dostalo státního pohřbu a v červnu 2006 byl posmrtně vyznamenán Řádem ghanské hvězdy.^[2]

Jeho syn Charles Adu Boahen se stal v roce 2017 náměstkem ministra zahraničních věcí. Do této funkce jej jmenoval prezident Nana Akufo-Addo.^[5][6][7][8]

Vyznamenání

• Řád ghanské hvězdy in memoriam – Ghana, červen 2006

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Adu Boahen na anglické Wikipedii.

Autoritní data

NKC: jn19990000861 BIBSYS: 90227731 BNE: XX954495 BNF: cb12079512f (data) CiNii: DA01847560 GND: 129057150 ICCU: CFIV067943 ISNI: 0000 0001 1473 0440 LCCN: n50027081 NDL: 00463422 NLA: 35760181 NLI: 987007258989005171 NLP: a0000001062476 NSK: 000050798 NTA: 071379665 PLWABN: 9810599100405606 SELIBR: 41663, 41662 SUDOC: 029098785 Trove: 1074923 VcBA: 495/376883 VIAF: 56634367 WorldCat Entities: E39PBJmpbrmjV8GF4WDBpwwt8C