Aktivní naklápění vozidla je projekt naklápění vozidla dovnitř zatáčky, prvně[zdroj?] publikovaný již v r. 1982, který používá snímač příčného zrychlení a aktivní vypružení vozidla. Vyžaduje také mezinápravovou regulaci se vzduchohydraulickými pružinami a s hydraulickým šroubovým čerpadlem jako regulátorem. Zahrnuje v sobě statickou regulaci a pracuje s minimálním příkonem. Zvyšuje bezpečnost a pohodlí jízdy.
Aktivní naklápění vlaků
Od 60. let 20. století se v různých evropských zemích experimentovalo s železničními vozy s pasivním naklápěním (zavěšené nad těžištěm) i s aktivním naklápěním. V Česku jsou nejznámější italské vlaky Pendolino, které provozují ČD. První prototyp naklápěcího vlaku společnosti Fiat (nyní ALSTOM Ferroviaria) ETR 401 byl uveden do provozu v roce 1976.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ PARNIGONI, Andrea M. Vlak s naklápěcí skříní Pendolino [online]. Torino: ALSTOM, 2002 [cit. 2020-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-02.
Literatura
- Suspension, Acta Polytechnica Vol. 50 No 6,2010, Praha
- ČECH I. Modely aktivního vypružení vozidla, nakladatelství ČVUT, Praha 2010
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
