Guido von Call

Guido von Call


21. ministr obchodu Předlitavska
Ve funkci: 19. ledna 1900 – 11. září 1905
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Ernest von Koerber, Paul Gautsch
Předchůdce	Franz Stibral (správce)
Nástupce	Leopold von Auersperg


Narození	6. září 1849 Terst Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. května 1927 (ve věku 77 let) Štýrský Hradec Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Friedhof St. Leonhard
Příbuzní	Friedrich Freiherr von Call zu Rosenburg und Kulmbach (sourozenec)
Profese	politik a bankéř
Commons	Guido von Call
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guido von Call, plným jménem Guido svobodný pán von Call zu Rosenburg und Kulmbach, též Guido Call zu Rosenburg (6. září 1849 Terst – 12. května 1927 Štýrský Hradec), byl rakousko-uherský diplomat a předlitavský politik, v letech 1900–1905 ministr obchodu Předlitavska.

Biografie

Dlouhodobě působil v diplomatických službách. Nejprve na misi v Teheránu. V letech 1875–1894 pracoval na různých postech na konzulátu a velvyslanectví v Istanbulu. Roku 1894 byl jmenován radou velvyslanectví v Berlíně. Od roku 1895 byl vyslancem v Sofii.^[1]

Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století, kdy se za vlády Ernesta von Koerbera stal ministrem obchodu. Na tomto postu setrval i v následné druhé vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 19. ledna 1900 – 11. září 1905.^[2] Podílel se na výstavbě železniční tratě Tauernbahn a na budování přístavu v Terstu.

Po odchodu z čela ministerstva obchodu se stal prvním sekčním šéfem ministerstva zahraničí za ministrování Lexy Aehrenthala. V roce 1909 pak nastoupil na post velvyslance v Tokiu. Od roku 1916 žil ve Štýrském Hradci, kde pak v letech 1924-1927 zastával pozici viceprezidenta finančního ústavu Steiermärkische Sparkasse.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Call zu Rosenburg und Kulmbach, Guido Frh. von (1849-1927), Diplomat, s. 133. (německy)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Guido von Call na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 136187226 ISNI: 0000 0000 5678 6912 VIAF: 80574952 WorldCat Entities: E39PBJfCpQgJjtxm8qmhryQDv3

[Biographien-1] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Call zu Rosenburg und Kulmbach, Guido Frh. von (1849-1927), Diplomat, s. 133. (německy)

[2] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589.

[1]

[2]

Druhá vláda Paula Gautsche (1905–1906)

Předseda vlády Předlitavska	Paul Gautsch (1. ledna 1905 – 1. ledna 1906)

Ministři Předlitavska	Artur Bylandt-Rheidt (vnitro) • Mansuet Kosel (finance) • Wilhelm von Hartel (kult a vyučování) •→ Richard von Bienerth (kult a vyučování; správce) • Franz Klein (spravedlnost) • Guido von Call (obchod) •→ Leopold von Auersperg (obchod; správce) • Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) •→ Franz Xaver von Schönaich (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) •→ Ludwig Wrba (železnice; správce) • Leonard Piętak (haličské záležitosti) • Antonín Randa (český krajan)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Heinrich von Pitreich (válka) • István Burián (finance)

Zdroj dat	cs.wikipedia.org
Originál	cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php

Guido von Call

Biografie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kalkulačka - Výpočet

Banky a Bankomaty

Práce - Volná místa

Dávky a příspěvky

Investice

Drahé kovy

Podnikání

Další odkazy

English version

Ministři obchodu Předlitavska

1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918)

kurzivou – pověřeni správou úřadu