| Milan Kučan | |
|---|---|
 | |
| Prezident Republiky Slovinsko | |
| Ve funkci: 6. prosinec 1992 – 22. prosince 2002 | |
| Předseda vlády | Janez Drnovšek, Andrej Bajuk, Anton Rop |
| Předchůdce | vznik funkce |
| Nástupce | Janez Drnovšek |
| Předseda Předsednictva SR Slovinsko | |
| Ve funkci: 10. květen 1990 – 6. prosince 1992 | |
| Předseda vlády | Dušan Šinigoj, Alojz Peterle |
| Předchůdce | Janez Stanovnik |
| Nástupce | zánik funkce |
| Předseda Skupščiny SR Slovinsko | |
| Ve funkci: 1978 – 1982 | |
| Předchůdce | Marijan Brecelj |
| Nástupce | Vinko Hafner |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Svaz komunistů Slovinska (do 1989) |
| Narození | 14. ledna 1941 (83 let) Križevci, Království Jugoslávie (dnes Slovinsko) |
| Národnost | slovinská |
| Choť | Štefka Kučan |
| Děti | Ana Kučan Špela Kučan |
| Alma mater | Univerzita v Lublani |
| Profese | právník |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2001) Řád slona (2001) řetěz Řádu Isabely Katolické (2002) rytíř Maltézského záslužného řádu velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | Archivní webová stránka, Archivní webová stránka |
| Commons | Milan Kučan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milan Kučan (* 14. leden 1941[1] Križevci) je slovinský právník a politik zastávající v minulosti úřad prezidenta Republiky Slovinsko.
Životopis
Kučan se narodil ve vesnici Križevci nedaleko jugoslávsko-maďarské hranice.[1] Vyrůstal v učitelské rodině, o otce přišel za druhé světové války, když ho jako partyzána popravili nacisté.[2] Základní a střední vzdělání získal v Murské Sobotě, v roce 1964 absolvoval práva na lublaňské univerzitě.[3] Ihned po skončení studia začal působit v Socialistickém svazu mládeže Slovinska, jehož předsedou byl v letech 1968 až 1969.[3] Následovalo působení na sekretariátu Socialistického svazu pracujícího lidu, kde byl předsedou v letech 1973 až 1978, působení ve funkci předsedy parlamentu (1978 - 1982) a odchod do Bělehradu, kde v letech 1982 až 1986 vykonával funkci slovinského zástupce v předsednictvu Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie (CK SKJ).[4] Jako představitel nové generace stranických funkcionářů se pak – společně se Slobodanem Miloševićem – dostal do popředí především v souvislosti se 13. kongresem SKJ v červnu 1985.[5]
V průběhu roku 1986 se liberálům uvnitř slovinských komunistů podařilo obsadit významné stranické funkce. Z funkce byl donucen odstoupit také představitel tvrdé linie – předseda Svazu komunistů Slovinska (ZKS) France Popit.[6] Kučan si postupně začal uvědomovat nutnost reformy strany, státu a federace. Na 20. zasedání ústředního výboru SKJ koncem ledna 1989 došlo k otevřenému střetu mezi Kučanem a Miloševićem, v němž se ukázalo, že Slovinci jsou ve své snaze o dosažení politického pluralismu v republikách osamoceni.[7] V polovině prosince 1989 pak chtěli srbští nacionalisté uspořádat v Lublani demonstraci s odůvodněním, že chtějí vysvětlit slovinské veřejnosti podstatu krize v Kosovu – ve skutečnosti však měly být pouze připraveny podmínky pro odstranění slovinských liberálních komunistů kolem Kučana.[8] Kučan opustil komunistickou stranu v prosinci 1989, aby v následujících volbách do republikového Předsednictva byl bezpartijním kandidátem.[8] Ve funkci předsedy ZKS ho nahradil Ciril Ribičič.[9] Ještě v lednu 1990 však Kučan předložil na 14. kongresu SKJ za slovinské komunisty návrh na konfederalizaci SKJ.[10]
V dubnu 1990 se ve Slovinsku konaly první demokratické parlamentní volby po druhé světové válce a spolu s nimi i volby pětičlenného republikového Předsednictva.[11] Předseda Předsednictva měl být zvolen absolutní většinou, přičemž do případného druhého kola postupovali dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Kučan zvítězil ve druhém kole nad Jože Pučnikem, kandidátem DEMOSu.[11]
Vzhledem k vývoji situace v průběhu roku 1990 připravilo vojenské velení Jugoslávské lidové armády (JNA) plán zatčení Kučana, Tuđmana a dalších představitelů obou republik.[12] K otevřenému střetu nedošlo, ale bylo zřejmé, že armáda bude vystupovat jako strážce jugoslávské jednotnosti; jednotnost se však také projevila v základních otázkách i u slovinské politické elity.
Kučan patřil spolu s ministrem zahraničí Rupelem, premiérem Peterlem a předsedou parlamentu Bučarem k odpůrcům vypsání referenda o samostatnosti Slovinska.[13] DEMOSu se však návrh podařilo v parlamentu prosadit a proběhlé referendum vyjádřilo vůli Slovinců opustit federaci.[13] Navzdory původnímu nesouhlasu se všichni představitelé Slovinska cítili výsledky referenda vázáni a došlo k přípravám osamostatnění. Hrozbu oddělení Slovinska si uvědomovala také JNA, která zahájila odzbrojování složek slovinské policie a teritoriální obrany. Kučan společně s ministrem obrany Janšou však již v minulosti provedli kroky, kterými bylo přibližně třicet procent vojenského materiálu slovinské Teritoriální obrany uchráněno před vydáním Jugoslávské lidové armádě.[14]
Kučan pak – spolu s dalšími – zastupoval Slovinsko při uzavření Brionské dohody. V říjnu 1991 pak za Slovinsko oznámil vůli všech tří komor slovinského parlamentu opustit SFRJ.
Slovinská ústava pak v prosinci 1991 zavedla na místo předsedy Předsednictva funkci prezidenta, kterým se ve volbách v roce 1992 a 1997 stal v vždy prvním kole právě Milan Kučan.[15] Obava z Kučanova vítězství v přímých volbách má však svůj přímý důsledek ve slovinské ústavě, kde jsou pravomoci prezidenta vymezené velmi úzce.[15] Kučan se jako prezident zasazoval o vstup Slovinska do Evropské unie a Severoatlantické aliance.[16] V roce 2002 ho ve funkci prezidenta vystřídal Janez Drnovšek.
Dnes je Kučan mimo jiné člen Madridského klubu, předseda Fóra 21, člen Balkánského politického klubu nebo Mírového institutu Šimona Perese.[16]
Kučan je ženatý, má dvě dcery a jednoho vnuka.[2]
Vyznamenání
| Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
|---|---|---|---|
Dánsko Dánsko
|
|
Rytíř Řádu slona[17] | 2001, 10. října |
Estonsko Estonsko
|
|
Řád kříže země Panny Marie I. třídy[18] | 1997, 16. května |
Chorvatsko Chorvatsko
|
|
Rytíř velkokříže Velkého řádu krále Tomislava[19] | 2001, 5. prosince |
Lotyšsko Lotyšsko
|
|
Velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[20] | 2002 |
Polsko Polsko
|
|
Řád bílé orlice[21] | 2002 |
Portugalsko Portugalsko
|
|
Velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[22] | 2000, 29. března |
Slovensko Slovensko
|
|
Řád bílého dvojkříže I. třídy[23] | 2001 |
Španělsko Španělsko
|
|
Rytíř velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické[24] | 2002, 1. července |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Biography of Milan Kučan [pdf]. [2002] [cit. 2009-12-27]. [online]. (anglicky)
- ↑ a b MZZ, UVI, MORS. Milan Kucan, President of the Republic of Slovenia [pdf]. [2001-2004] [cit. 2009-12-27]. [online]. (anglicky)
- ↑ a b President Milan Kučan: Curriculum vitae [pdf]. [2002] [cit. 2009-12-27]. [online]. (anglicky)
- ↑ CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2). ISBN 80-86429-37-7. S. 104.
- ↑ PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie: 1918-1992. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 537 s. ISBN 80-7203-277-1. S. 439–440.
- ↑ HLOUŠEK, Vít. Stranické systémy Chorvatska a Slovinska. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 144 s. S. 49.
- ↑ Pirjevec (2000). s. 456.
- ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 566.
- ↑ Cabada (2005). s. 114.
- ↑ Šesták (2009). s. 568.
- ↑ a b Cabada (2005). s. 121.
- ↑ Pirjevec (2000). s. 473.
- ↑ a b Hloušek (2000). s. 53.
- ↑ Pirjevec (2000). s. 472.
- ↑ a b Cabada (2005). s. 170.
- ↑ a b Milan Kučan, predsednik Slovenije (1990-1992, 1992-1997, 1997-2002) [pdf]. [cit. 2009-12-27]. [online] pořízeném dne 2012-10-18. (slovinsky)
- ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Odluka o odlikovanju Njegove Ekscelencije Milana Kučana, predsjednika Republike Slovenije Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Latvijas Valsts prezidenta mājas lapa. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 10 września 2002 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ » State Honours | Slovak-Republic.org [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://www.boe.es/boe/dias/2002/07/02/pdfs/A23995-23995.pdf
Související články
- Politický systém Slovinska
- Slovinsko
- Socialistická federativní republika Jugoslávie
- Slovinská válka za nezávislost
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Kučan na Wikimedia Commons - Životopis na stránkách Madridského klubu. (anglicky)
| Politické funkce |
|---|
- Prezidenti Slovinska
- Slovinští právníci
- Absolventi Univerzity v Lublani
- Rytíři Řádu slona
- Nositelé Řádu bílé orlice
- Nositelé Maďarského záslužného řádu
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu tří hvězd
- Nositelé Řádu bílého dvojkříže I. třídy
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu prince Jindřicha
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické
- Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy
- Nositelé Velkého řádu krále Tomislava
- Narození v roce 1941
- Narození 14. ledna
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
