Rozklad je ve správním řízení opravný prostředek proti rozhodnutí ústředního orgánu státní správy v prvním stupni. Jde o institut obdobný odvolání v soudním řízení, proto také, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.
Postup
Rozklad lze podat ve lhůtě 15 dní ode dne, kdy bylo oznámeno rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr, státní tajemník ministerstva, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni. Protože takovému úřadu z definice není nikdo nadřazen (vyjma vlády, která však jako správní úřad zpravidla nepůsobí), o rozkladu rozhoduje osoba stojící v jeho čele (ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu), a to na nezávazný návrh rozkladové komise, která má min. 5 členů. Většinu členů rozkladové komise tvoří odborníci, kteří nejsou zaměstnanci daného úřadu. Rozhodnout lze tak, že se:[1][2][3]
- rozhodnutí zruší nebo změní (pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas),
- rozklad zamítne.
Reference
- ↑ Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád. In: Sbírka zákonů. 2004. Dostupné online. § 152. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ 9.4.10.1. Odvolání a rozklad [online]. Člověk v tísní [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
- ↑ TOMŠOVÁ, Tereza. Rozklad jako řádný opravný prostředek. Mylaw.cz [online]. 2018-11-11 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/w/index.php |
